BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 18. 9. 2023

Nové normy BOZP – září 2023.* 

Zápis do knihy úrazů.* 

Požárů fotovoltaik skokově přibývá. Podle Inženýrské komory lidé podceňují bezpečnost instalací.

CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ IV. – Prach oxidu křemičitého na staveništích.* 

Nové normy BOZP – září 2023.

12.9.2023, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy ČSN související s bezpečností práce a ochranou zdraví, které vyšly ve věstníku ÚNMZ září 2023.

ČSN ISO 31073 (01 0355)
Management rizik – Slovník
kat. č. 517799

ČSN EN 13411-3 (02 4470)
Ukončení ocelových drátěných lan – Bezpečnost – Část 3: Objímky a zajištěné
kat. č. 517852

ČSN EN IEC 60695-5-1 ed. 2 (34 5615)
Zkoušení požárního nebezpečí – Část 5-1: Projevy poškození korozí vyvolanou zplodinami hoření – Obecný návod; (idt IEC 60695-5-1:2021);
kat. č. 517815

ČSN EN 13885 (51 3030)
Potravinářská strojní zařízení – Sponovací stroje – Bezpečnostní a hygienické požadavky;
kat. č. 517986

ČSN 73 0802 ed. 2
Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty;
kat. č. 517952

ČSN 73 0804 ed. 2
Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty;
kat. č. 517953

ČSN 73 0848
Požární bezpečnost staveb – Elektrická zařízení, elektrické instalace a rozvody;
kat. č. 517820

ČSN EN 15288-2 (94 0920)
Plavecké bazény pro veřejné užívání – Část 2: Bezpečnostní požadavky pro provozování bazénů;
kat. č. 517837

ZMĚNY ČSN

ČSN EN ISO 7010 (01 8012)
Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky; Vydání: Leden 2021 Změna A4; (idt ISO 7010:2019/Amd.4:2021);
kat. č. 517759

ČSN EN ISO 7010 (01 8012)
Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky; Vydání: Leden 2021 Změna A5; (idt ISO 7010:2019/Amd.5:2022);
kat. č. 517764

ČSN EN ISO 7010 (01 8012)
Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky; Vydání: Leden 2021 Změna A6; (idt ISO 7010:2019/Amd.6:2022);
kat. č. 517766

ČSN EN 60695-5-1 (34 5615)
Zkoušení požárního nebezpečí – Část 5-1: Poškození korozí vyvolanou zplodinami hoření – Všeobecný návod; Vydání: Říjen 2003 Změna Z2;
kat. č. 517816

ČSN EN IEC 62281 ed. 4 (36 4361)
Bezpečnost lithiových primárních a akumulátorových článků a baterií během přepravy; Vydání: Prosinec 2019 Změna A2; (idt IEC 62281:2019/A2:2023);
kat. č. 517282

ČSN 73 0802
Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty; Vydání: Květen 2009 Změna Z5;
kat. č. 517965

ČSN 73 0804
Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty; Vydání: Únor 2010 Změna Z5;
kat. č. 517966

ČSN 73 0833
Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování; Vydání: Září 2010 Změna Z3;
kat. č. 517967

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN IEC 63203-204-1 ed. 2 (35 9350)
Nositelná elektronická zařízení a technologie – Část 204-1: Elektronické textilie – Metoda zkoušení trvanlivosti pratelných e-textilních produktů; EN IEC 63203-204-1:2023; IEC 63203-204-1:2023;
kat. č. 517413

ČSN EN 12255-10 (75 6403)
Čistírny odpadních vod – Část 10: Zásady bezpečnosti; EN 12255-10:2023;
kat. č. 517435

ČSN P CEN ISO/TS 9241-430 (83 3582)
Ergonomie interakce člověk – systém – Část 430: Doporučení pro návrh bezdotykového vstupu gesty pro snížení biomechanického stresu; CEN ISO/TS 9241-430:2023; ISO/TS 9241-430:2021;
kat. č. 517439


Zápis do knihy úrazů.

4.9.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Nevím si rady s údajem v knize úrazů. Jedná se o počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu. Počítá se to od poslední přestávky nebo od začátku směny?

Odpověď:

Dobrý den, tento údaj se počítá od začátku směny, neboť ne každý zaměstnanec čerpá přestávku na jídlo a oddech (někteří zaměstnanci čerpají pouze přiměřenou dobu na oddech a jídlo) nebo čerpají přestávku po částech a pak taková doba (např. 10 minut) nijak neovlivní únavu zaměstnance. Tento údaj spolu s údajem o hodině vzniku úrazu je důležitý pro statistiku úrazovosti. Ze Zprávy SUIP o pracovní úrazovosti v ČR v r. 2022 vyplývá:

Čas úrazu Počet úrazů
6:00 – 6.59 1 659
7:00 – 7:59 2 634
8:00 – 8:59 3 440
9:00 – 9:59 3 801
10:00 – 10:59 3 948
11:00 – 11:59 3 004
12:00 – 12:59 2 542
13:00 – 13:59 2 902
14:00 – 14:59 2 175
15:00 – 15:59 1 574

Pracovní úrazy a hodina jejich vzniku (podle SÚIP)


Požárů fotovoltaik skokově přibývá. Podle Inženýrské komory lidé podceňují bezpečnost instalací.

29.8.2023, Zdroj: ČKAIT (www.ckait.cz)

Celkem 45 požárů fotovoltaických systémů v celé České republice evidoval Hasičský záchranný sbor ČR od letošního ledna do konce července. Srpen do statistiky přispěl řadou dalších případů. V minulém roce 2022 došlo k 29 požárům fotovoltaických elektráren. V předchozích letech jich bylo nanejvýš 15 ročně.

Důvod skokového nárůstu je podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) jasný: rostoucí počet fotovoltaických elektráren (FVE), které vznikají bez odborných znalostí zhotovitele a zpracovatele dokumentace. Situaci mohou v příštích letech ještě zhoršit důsledky rozvolnění povolovacího řízení, kdy od 23. ledna 2023 je možné FVE s výkonem do 50 kW při splnění stanovených podmínek realizovat bez povinného požárně bezpečnostního řešení.

Inženýrská komora chápe podporu obnovitelných zdrojů energie – ať má podobu dotační, nebo legislativní. Zároveň ale upozorňuje na složitost těchto zařízení, kterým bezesporu je i „menší“ FVE do 50 kW. A apeluje na stavebníky, aby nepodceňovali projektovou přípravu a zapojení autorizovaných osob do přípravy, realizace i provozu solárních systémů. „Určitě nedoporučujeme jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru. A to se může prodražit: ohroženy mohou být nejen celé nemovitosti, ale i lidské zdraví a životy. A to nejen majitele nemovitosti, ale i sousedů nebo zasahujících hasičů, neboť požárem zasažený FVE systém může být pod napětím vyšším než relativně bezpečných 120 voltů,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Popsaný problém se týká především oblasti rodinných domů. V případě FVE na průmyslových objektech nebo retail parcích jde zpravidla o systémy s vyšším výkonem než 50 kW a ty musejí vždy projít řádným povolovacím řízením podle stavebního zákona (současného č. 183/2006 Sb. nebo nového č. 283/2021 Sb.). Požárně bezpečnostní řešení je v takových případech nezbytnou částí projektové dokumentace.

Podle Ing. Jana Petereka, autorizované osoby v oboru požární bezpečnosti staveb, začne hořet jen výjimečně kvůli poruše na samotném solárním panelu. Příčina bývá většinou ve zkratu v navazujících rozvodech a elektrických zařízeních. Panel jako takové svou konstrukcí požár nešíří, to ostatně dokázala řada zkušebních testů, které provedla společnosti K.B.K. fire s.r.o. v roce 2022 v laboratořích Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

Riziko vzniku a následného šíření požáru se podle zkušeností expertů na požární bezpečnost týká často konektorů na kabeláži pod stejnosměrným napětím, hořlavých obalů kabelů nebo nekvalitních (anebo neodborně zapojených) zařízení, jako jsou měniče napětí či odpojovače/optimizery. Příčinou může být rovněž nevhodná skladba střešní krytiny, nevyhovující umístění technických zařízení či neřešené průchody elektroinstalace konstrukcí. V praxi se odborníci setkávají také s nekvalitními bateriovými úložišti nebo podceněnou ochranou před zásahem bleskem.

„V poslední době dochází i k rozmachu plastových nosných konstrukcí, které kvůli nižší ceně nahrazují nehořlavý materiál a na nichž jsou uloženy panely. Plastová konstrukce ale není podle vyhlášky č. 114/2023 Sb. přípustná z hlediska bezpečné instalace, proto je nutné v těchto případech projít řádným stavebním řízením bez ohledu na výkon FVE,“ vysvětluje Ing. Josef Král, autorizovaná osoba v oblasti požární bezpečnosti staveb.

Dalším velmi důležitým výstupem bezpečné instalace je, aby bylo možné každou fotovoltaickou elektrárnu v případě požáru deaktivovat. A protože slunce vypnout nelze (a solární panely tak mohou vyrábět energii stále), je třeba zajistit to, aby FVE po „vypnutí“ neměla v části se stejnosměrným napětím, tj. mezi panelem a střídačem, napětí vyšší než 120 V.

Jedním z řešení, jak toho dosáhnout, je zapojovat solární panely v sérii maximálně 2 až 4 kusů. „Základem je vyhnout se paralelnímu řazení vyššího počtu solárních panelů v části se stejnosměrným proudem. To znamená instalaci dalších specifických komponentů, což má ale negativní vliv na rostoucí cenu a složitost celého zařízení,“ vysvětluje Ing. Jan Hlavatý, který se problematice věnuje dlouhodobě.

Realita, která může ohrozit životy hasičů zasahujících v případě požáru, ovšem bývá zcela jiná. Běžně jsou k vidění rodinné domy s FVE s napětím ve stejnosměrné části 600 až 800 voltů, někdy i více. Pokud je ale při hašení střechy stejnosměrné napětí vyšší než 400 voltů, hrozí hasičům vysoké riziko smrtelného úrazu a velící důstojník má proto podle metodického listu bojového řádu jednotek požární ochrany oprávnění přerušit zásah. To v důsledku znamená prodloužení doby likvidace požáru a v extrémním případě se hasiči zaměří jen na ochranu sousedních nemovitostí.

Situaci stavebníkům, autorizovaným osobám ani dodavatelským firmám neusnadňuje nejednoznačnost vyhlášek definujících požadavky na instalace FVE systémů. V současnosti například neexistuje žádná normová hodnota „bezpečného“ napětí.

S ohledem na vše výše uvedené velmi doporučujeme všem, kdo si fotovoltaické elektrárny pořizují, aby si ve vlastním zájmu nechali od autorizovaných osob zpracovat požárně bezpečnostní řešení a požadovali jeho naplnění i od dodavatelských společností. Platí to i v případech, kdy mají FVE nižší výkon než 50 kW a nevyžadují stavební řízení. Malé finanční výlohy mohou předejít veliké škodě. Ostatně nedivili bychom se, kdyby se podobná dokumentace a bezpečnostní řešení staly do budoucna povinností i pod tlakem pojišťoven,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.


CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ IV. – Prach oxidu křemičitého na staveništích.

4.9.2023, Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (www.vubp.cz)

Prach na staveništích není jen obtěžující, ale může i vážně poškodit zdraví. Pravidelné a dlouhodobé vdechování prachu oxidu křemičitého může nakonec způsobit vážné onemocnění plic, jako je silikóza, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a rakovina. Tento prach tak představuje vážné nebezpečí pro stavební dělníky. Odhaduje se, že asi 5 milionů zaměstnanců v EU je vystaveno působení prachu krystalického oxidu křemičitého. Většina těchto lidí pracuje buď ve stavebnictví, nebo ve výrobě produktů používaných ve stavebnictví, jako např. cihel, skla nebo cementu.

Plakát ke stažení ZDE

Respirabilní křemičitý prach

Materiály s obsahem krystalického oxidu křemičitého nejsou nebezpečné, dokud nedojde k jejich porušení, při kterém vznikají malé částečky, jež se mohou dostat do plic. RCS vzniká při činnostech, jako jsou např. abrazivní pískování, řezání cihel nebo betonu, pískování nebo vrtání do betonových zdí, broušení omítkové hmoty, výroba cihel, betonových bloků nebo keramických výrobků, řezání a drcení kamene. Inhalace je primární cestou expozice RCS. Odvětví stavebnictví v EU reprezentuje téměř 70 % všech zaměstnanců vystavených působení RCS.

 

 

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526