Doba použitelnosti upínacích popruhů. 

Rošt u obráběcích strojů.

Značení stavenišť – integrované cedule.

Ochranné zóny vedení.

Doba použitelnosti upínacích popruhů.

19.4.2022, Ing. Tomáš Grof, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je dána nějaká doba použitelnosti upínacích popruhů (kurten)? Na štítku je vždy uváděn pouze datum výroby. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď:

Česká technická norma ČSN EN 12195 Prostředky pro zajišťování břemen na silničních vozidlech – Bezpečnost – Část 2: Přivazovací popruhy ze syntetických vláken, v příloze B: Specifikace k informacím pro používání a údržbu přivazovacího popruhu poskytované výrobcem, stanovuje kritéria poškození popruhů.

Přivazovací popruhy musí být vyřazeny nebo vráceny výrobci k opravě, vykazují-li jakékoliv znaky poškození.

Následující kritéria jsou považována za znaky poškození:

• opraven bude pouze přivazovací popruh mající identifikační etiketu;
• jestliže jsou jakkoliv náhodně ve styku s chemickými výrobky; přivazovací popruh musí být vyřazen z provozu a musí být konzultován výrobce nebo dodavatel;
• pro přivazovací popruhy (k vyřazení): roztržení, pořezání, zářezy a porušení v zatížení nesoucích vláknech a přídržných švech, deformace, které jsou výsledkem vystavení žáru;
• pro koncové kovové komponenty komponenty a napínací zařízení: deformace, pukliny, zřetelné znaky opotřebování, znaky koroze.

Legislativa stanovuje pouze kritéria, kdy popruhy nelze použít. Doba použitelnosti stanovena není.

---

Rošt u obráběcích strojů.

20.3.2022, Igor Lüftner, Zdroj: Inspekční orgán Mostecké montážní (mostecka-montazni.cz/inspekcni-organ)

Dotaz:

Prosím o informaci, jaký právní předpis, norma apod. nařizuje, že u obráběcích a podobných strojů musí být podlaha, která bude umožňovat propadávání kovových třísek (např. rošt)? Máme mnohá pracoviště, která tento typ podlahy, příp. rošty nemají, a to i z důvodu, že by se v mnoha případech mohlo jednat vlastně i o překážku. Předpokládám, že pokud na uvedené podlaze budeme trvat, např. v souladu s ustanovením zákoníku práce § 102, odst. 1, tak to není řádně odůvodněný argument?

Odpověď:

Technické normy pro obráběcí stroje (např. ČSN EN ISO 23125, ČSN EN ISO 16093, ČSN EN ISO 16090-1) neobsahují žádné požadavky, že podlaha musí umožňovat propadávání třísek. Uvedené normy ale v prvé řadě nařizují, že obráběcí stroje musí mít z důvodu bezpečnosti naistalovány ochranné kryty proti vymrštěným třískám spolu se systémem odběru třísek (např. dopravníkem třísek), který třísky usměrňuje do sběrné oblasti (např. do žlabu či kontejneru), právě proto, aby zaměstnanci nešlapali po kovových třískách.

Dále norma ČSN EN ISO 14122-2 Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením – Část 2: Pracovní plošiny a lávky v článku 4.2.4.3 obecně pro všechny stroje stanovuje:

Podlahové plochy musí být navrženy tak, aby nedocházelo k nahromadění žádných nečistot, sněhu, ledu, atd., ani jiných látek. Proto jsou doporučeny propustné podlahové plochy ve formě roštů nebo profilových plechů. Pokud to není možné a nejsou-li použity propustné podlahové plochy, musí být k dispozici, je-li to nezbytné, zařízení pro odstraňování nahromaděných látek.“

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí v § 3 odstavci (1) nařizuje, že: „Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., v Příloze specifikuje požadavky na podlahy, zejména viz:

3.3 Podlahy
3.3.1 Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný, upravený proti skluzu a nesmí mít nebezpečné prohlubně, otvory nebo nebezpečný sklon. Povrchy podlah musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat, čistit a udržovat a v prostorech s nebezpečím výbuchu musí být z nejiskřivého materiálu. Podlahy v mokrých provozech musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.
3.3.2 Nosnost a typ podlahy musí odpovídat předpokládanému využití.
3.3.3 Roštové podlahy, lávky a schodiště se zřizují jen tam, kde nedojde k ovlivnění pracovišť škodlivinami nebo prachem z jiných pracovišť. Pracoviště vybavená roštovými podlahami, lávkami nebo schodišti musí být zabezpečena proti vnikání škodlivin z jiných provozů.

V prohlášeních o shodě musí být uvedeno, podle jakých technických norem (platných v roce výroby) byly obráběcí stroje navrženy a vyrobeny. Výrobce má povinnost dodržovat platné normy. Pokud stroje nemají žádné ochranné kryty a systém odběru třísek, potom lze stroj na základě analýzy rizik dle nařízení vlády č. 176/2008 Sb., a příslušných norem upravit (tj. doplnit bezpečnostní zařízení). Každé strojní zařízení se musí posuzovat zvlášť a v místních provozních podmínkách, aby bylo možno navrhovat konkrétní opatření pro zvýšení jejich bezpečnosti.

---

Značení stavenišť – integrované cedule.

11.4.2022, Ing. Václav Kápl, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Uměli byste poradit s označením stavby, aby to bylo správně? Je např. tato cedule dostačující nebo by mělo být na stavbě označení více?

Odpověď:

Na dotaz, jakými značkami má být označena stavba, není jednoduchá odpověď.

1.

V první řadě se bude jednat o cedule, které vychází z právních předpisů. Ze zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona, resp. z podmínek uváděných ve stavebních povinností má zadavatel (investor) stavby na stavbě vyvěsit štítek o stavebním povolení.

2.

Dalším dokladem je oznámení o zahájení prací. Zákon č. 309/2006 Sb., v platném znění v § 15 odst.1 uvádí: „Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě“.

3.

Třetím zákonným požadavkem týkajícím se stavenišť je požadavek vyplývající z nařízení vlády 591/2006 Sb., v platném znění (NV o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích). Zde v příloze č.1 části I. Požadavky na zajištění staveniště pod bodem č. 2 se uvádí: „Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vstupech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou“.

Ve stejné příloze a části pak pod bodem č. 4 je uvedeno: „Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami, provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou.“

Kromě odkazu na vyhlášku, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích v obou případech je i odkaz na nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

4.

A tímto se dostáváme ke čtvrtému předpisu. Uvedené nařízení vlády č. 11/2002 Sb. bylo s účinností od 28.11.2017 nahrazeno Nařízením vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. Předem je potřeba uvést, že výše uvedená značka „zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám“ není součástí přílohy uvedeného nařízení vlády ani ČSN EN ISO 7010-Grafické značky.

Trendem v označování staveb sdruženými bezpečnostními značkami spojenými s reklamou či označením zhotovitele stavby je jejich významné rozšíření, které se k nám dostalo na základě zahraničních zkušeností. Takovéto používání značek má však řadu nedostatků. Hned jako první je skutečnost, že se jedná o rozpor s § 2 nařízení vlády č 375/2017 Sb., kde se uvádí: Při umístění značek a zavedení signálů nesmí být jejich účinnost ovlivněna nesprávnou volbou, nedostatečnou údržbou, nedostatečným počtem nebo přítomností jiných značek nebo zdrojů světla nebo zvuků stejného typu, které snižují viditelnost nebo slyšitelnost. Z tohoto důvodu je zejména třeba a) omezit umístění většího počtu značek blízko sebe.

Nyní se podívejme na další problémy takovýchto sdružených značek. Zcela zjevným nedostatkem je jejich neaktuálnost. V době, kdy se například stavba dokončuje, sdružená cedule upozorňuje na nebezpečí pádu do výkopu, zavěšená břemena atp. Zde by bylo řešením vytvořit takové adaptabilní cedule, které umožní zakrývání nebo odstraňování neaktuálních informací např. formou magnetického upevňování.

Dalším hlediskem je, pro koho jsou informace určeny. Všechny sdružené cedule většinou obsahují výše uvedenou povinnou značku se zákazem vstupu nepovolaných osob. Tím pak jedinou skupinou, pro kterou jsou informace určeny, jsou zaměstnanci zhotovitelů pracujících na staveništi. Co poskytují tyto informace? Jedná se o informace o rizicích a přijatých opatřeních. Přitom rizika se nevyskytují na celém staveništi, ale pouze na jeho části tzn. na specifickém pracovišti, kde například probíhá svařování. Tuto informaci, kde se konkrétně riziko vyskytuje, však u vstupu na staveniště, uvedené značky neobsahují. Přitom postup ohledně seznamování se s riziky na společném pracovišti je zákonně vyřešen. Jedná se zejména o ustanovení zákoníku práce č. 262/2006 Sb., v platném znění, které v § 101 odst. 3 uvádí:

(3) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti

Na toto ustanovení pak navazuje i následující odst. 4

(4) Každý ze zaměstnavatelů uvedených v odstavci 3 je povinen
b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

Domnívám se, že takovéto řešení je dostatečné pro ochranu zdraví při práci a proto není nutno řešit informace o rizicích prostřednictvím sdružených cedulí u vstupů na staveniště. Uvedené zákonné ustanovení obecného předpisu (zákoníku práce) není jediným právním řešením informací o rizicích. Speciální předpis, kterým pro stavby je zákon č. 309/2006 Sb. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany při práci, ve své třetí části „Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Jedná se o vybrané stavby, kde podle daných kritérií je určen koordinátor. Pro zhotovitele pak platí ustanovení § 16, které uvádí:

Zhotovitel je povinen:

1. a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi písemně informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které pro realizaci stavby zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění,
   Kdo má na takovýchto stavbách informovat bez zbytečného odkladu o rizicích pak stanoví § 18 odst. 2, když uvádí:

(2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen
a) bez zbytečného odkladu
1. informovat všechny dotčené zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
Zde bych rád upozornil, že je v uvedeném ustanovení reagováno právě na specifičnost pracoviště, kterým je staveniště, kdy se mnohdy v řádu hodin či dní mění situace z hlediska výskytu rizik a právě povinnost reagovat na tuto skutečnost je vyjádřena v uvedeném ustanovení slovy „vznikla na staveništi během postupu prací.

Závěrem se domnívám, že používání sdružených cedulí u vstupů na staveniště je z hlediska použitelnosti bezvýznamné a má spíše reklamní význam.

---

Ochranné zóny vedení.

27.7.2021, Igor Lüftner, Zdroj: Inspekční orgán Mostecké montážní (mostecka-montazni.cz/inspekcni-organ)

Dotaz:

Máme realizovat zakázku v blízkosti vodičů nadzemního vedení do 1 kV. Budou se zvedat prefabrikáty autojeřábem.

ČEZ se odkazuje na podmínky pro provádění do 1 kV, kde ochranné pásmo není. Ale je zde odkaz na normu ČSN EN 50110-1 ed. 2. Ale z té se nemohu dočíst, zda v blízkosti vedení do 1 kV můžeme pracovat s pohyblivými částmi strojů a přemísťovat břemena.

Na stejné parcele je ještě vedení 22 kV a tam máme od ČEZ výjimku na 4 m od krajního vodiče, ale pro umístění stavby. Není tam uvedeno, že se tam můžeme pohybovat s jeřábem. Můžete mi to osvětlit?

Odpověď:

V blízkosti vodičů nadzemního vedení lze pracovat s pohyblivými částmi strojů a přemísťovat břemena, neboť nařízení vlády č. 591/2006 Sb., v Příloze č. 1, oddílu II., odstavci 3., věta druhá povoluje výjimku:

„Pokud nelze nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li provoz dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit, je nutno umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění.“

Zároveň je nutné dodržovat vzdálenosti pohyblivých částí strojů a břemen dle požadavku normy ČSN EN 50110-1 ed. 3, článek 6.4.4 a tabulka NA.1. Podle této tabulky se smí pohyblivé části strojů a břemena přiblížit nejvýše na vzdálenost 1260 mm k vedení o napětí 22 kV a nižším.

Při práci v blízkosti nadzemního vedení musí být brán zřetel na všechny možné pohyby vodičů a všechny pohyby, posuny, výkyvy, šlehnutí nebo pády zdvihacích prostředků a břemen.

Výše uvedené vychází pouze z legislativy, ovšem vlastník nebo provozovatel vedení si může stanovit další a odlišné podmínky (např. přísnější než nařizuje legislativa), se kterými vás musí provozovatel seznámit. Pokud stavební činnost zasahuje do ochranného pásma nadzemního vedení, je třeba požádat o písemný souhlas vlastníka nebo provozovatele tohoto zařízení na základě § 46, odstavce (8) a (11) energetického zákona č. 458/2000 Sb. Dotazovanou problematiku zajištění bezpečnosti při konkrétních činnostech v blízkosti konkrétního elektrického vedení je proto nutné vyřešit s provozovatelem elektrického vedení.