Bezplatný on-line seminář EU-OSHA – ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE A DOPADY DIGITALIZACE NA BEZPEČNOST A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.* 

Práce na dálku.* 

Prevence a hašení požárů objektů s FVE?* 

Bezplatný on-line seminář EU-OSHA – ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE A DOPADY DIGITALIZACE NA BEZPEČNOST A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.

15.10.2023, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) pořádá 26.10.2023 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj České republiky a Svazem průmyslu a dopravy České republiky v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025 bezplatný webinář na aktuální téma.

Cílem odborného on-line semináře je poskytnout účastníkům bližší náhled do problematiky týkající se dopadu digitalizace na bezpečnost a zdraví při práci.

Kromě aktuálních informací ve vztahu k vlastní kampani EU-OSHA s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku přinese seminář přednášky na tato témata:

• Co přinese novela zákoníku práce v oblasti bezpečnosti práce
• Důležitost komunikace pro bezpečnost v interakci s digitálním světem
• Jak zapadá digitalizace, bezpečnost a zdraví zaměstnanců do ESG a udržitelnosti firem
• Odškodňování při újmách na zdraví ve srovnání občanský zákoník a zákoník práce

V případě zájmu o účast na tomto on-line semináři se prosím registrujte co nejdříve! https://forms.gle/ZUp44hib3of6AYBM8

Podrobný program semináře naleznete >>ZDE<<

Práce na dálku.

24.9.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Můžete poskytnout metodiku ve věci zajištění BOZP při práci na dálku v souvislosti s novelizací zákoníku práce?

S ohledem na nedotknutelnost obydlí prosím zejména o informaci, jak z pohledu zaměstnavatele řešit problematiku BOZP na „domácím pracovišti“, hodnocení rizik, revize el. zařízení, prostorové a ergonomické podmínky, vybavení, včetně prostředků pro poskytování první pomoci?

Mnohdy totiž může dojít k situaci, že zaměstnanec nemá v domácím prostředí, či na jiném místě podmínky, které by správně měl mít na pracovišti zaměstnavatele. Např. min. plocha v metrech čtverečních, potřebné osvětlení, velikost stolu, tvar židle, dostupnost PHP, dostupnost lékárničky, revizní zprávy apod. Musí tedy zaměstnavatel uvedené i tak zajistit, i třeba na soukromém monitoru? V krajním případě bude zaměstnavatel realizovat i stavební úpravy?

Dále jak řešit případné pracovní úrazy? Např. chůze po bytě, na zahradě, kde např. telefonuje pro potřeby zaměstnavatele, či jen cesta na WC, nebo po bytě např. za účelem protažení se apod., kdy dojde k zakopnutí, pádu apod. A jak např. když zaměstnankyně zároveň pečuje o své dítě a zároveň se zraní – např. přenáší dítě, přitom telefonuje a zakopne.

Odpověď:

Zákonná úprava práce z domova obecně

Žádné metodiky k zajištění BOZP při práci na dálku není podle mého názoru třeba. Práce na dálku neboli homeworking (původně dokonce zvaná domácí práce) je osvědčená a prověřená lety praxe. Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb., nic na její podstatě nezmění a nezmění ani její výkon z pohledu BOZP. Byla upravena dokonce již v první redakci starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb.), který nabýval účinnosti 1. ledna 1966. Tehdy tzv. „doma“ pracovaly často švadleny, ženy, které vyráběly korálové ozdoby a bižuterii a ty určitě vykonávaly rizikovější práci, než ji dnes vykonávají zaměstnanci pracující na počítačích, a i tehdy se vystačilo s jednoduchou právní úpravou. Uvažte, že třeba učitelé, ti pracují z domova odvždy (ještě před starým zákoníkem práce), vždy si brali přípravy domů a neseděli ve škole, a také nikdy nebyl s jejich prací z domova problém, žádné úrazy, žádné tužkou vypíchnuté oko…

Přístup zaměstnavatele na domácí pracoviště

Otázka vstupu na pracoviště zaměstnance pracujícího na homeworking se také již mnohokrát řešila. Je to jednoduché, o práci na dálku (homeworkingu) uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu a aby zaměstnavatel zaměstnanci výkon této práce povolil, musí zaměstnanec dát souhlas, že zaměstnavatel může provést v nezbytném rozsahu kontrolu zaměstnancova pracoviště. Řada zaměstnanců považuje homeworking za benefit ze strany, a proto – podle mých zkušeností – tento souhlas dá ráda. Zaměstnavatel by však měl případné kontroly provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu, aby zaměstnanec neměl pocit, že jej chce zaměstnavatel šikanovat.

Podmínky na domáckém pracovišti

Samozřejmě zaměstnavatel nemůže v bytě zaměstnance trvat na tom, že hygienické požadavky na pracoviště budou odpovídat nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a měřit zaměstnanci podlahovou plochu nebo normové hodnoty osvětlení. Stejně tak nemůže zaměstnavatel provádět u zaměstnance doma provádět prevenci rizik nebo vyžadovat od něj nějaké revizní zprávy. To vše platí pouze pro trvalá pracoviště zaměstnavatele, ne pro práci na dálku, neboť ta konečně nemusí být vykonávána pouze z bytu zaměstnance, ale i z dalších míst dohodnutých se zaměstnancem.

V každém případě by však zaměstnavatel měl trvat na tom, že podmínky pro práci s počítačem budou odpovídající, tzn., že zaměstnanec bude mít pracovní stůl a nebude mít notebook na konferenčním stolku u televize. Pokud se týká samotného počítače, tak je určitě lepší, když zaměstnavatel sám zaměstnanci zapůjčí odpovídající počítač či notebook, příp. tiskárnu či další přídavná zařízení. Žádné úpravy soukromého počítače zaměstnance zaměstnavatel provádět nemůže, natož nějaké stavební úpravy v bytě zaměstnance. Zaznamenala jsem na internetu diskusi na téma, zda má zaměstnavatel umožnit zaměstnanci homeworking, když tento bydlí v malé garsonce a nemá tam prostory odpovídající kanceláři. Je to však výhradně věc zaměstnavatele. Je jasné, že často zejména mladí zaměstnanci nemusí mít byt, kde mají vlastní kancelář, kde je nebudou při práci rušit děti. To všechno musí zaměstnavatel uvážit při povolování homeworkingu, musí uvážit, jakou práci bude zaměstnanec vykonávat, jestli ji bude vykonávat v předem stanovené pracovní době, nebo jestli si ji bude sám rozvrhovat a hlavně, zda je dotyčný zaměstnanec zodpovědný a je u něj záruka, že bude pracovat svědomitě a nenechá se při práci rušit vnějšími vlivy.

Význam školení

V tomto případě (při homeworkingu) je z celé BOZP nejdůležitější řádné proškolení a poučení zaměstnance. Zaměstnanci musí být poučeni o tom, jaké jsou hygienické požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami a že tyto by měl zaměstnanec v zájmu svého zdraví dodržovat i při práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Dále by měli být zaměstnanci proškoleni o první pomoci, o tom, jak ji přivolat. Podle mého názoru, to též v praxi nečiní problémy, protože zaměstnanci pracující na homeworking musí mít kromě počítače i mobil (aby byli ve spojení se zaměstnavatelem), takže stačí jen je poučit o telefonních číslech, na která se volá o první pomoc. Tato otázka se již také v minulosti řešila.

Zaměstnancům je třeba také doporučit (byť se to zdá banální), aby v zájmu svého pocitu, že skutečně vykonávají práci, nepracovali celý den u počítače v pyžamu, protože takové oblečení je samozřejmě svádí k tomu, aby si „odpočinuli“ na gauči i v době, kdy mají pracovat, neboť je třeba odlišovat pracovní dobu a dobu odpočinku.

Pracovní úrazy při práci z domova

Otázka pracovních úrazů při homeworkingu také není nová. I to se v průběhu těch téměř 60 let řešilo. Sama však jsem osobně za celou svoji praxi řešila pouze jeden pracovní úraz, zaměstnanec se „skutálel“ ze schodů, byly dřevěné a on měl nevhodné kluzké pantofle. Výsledek byl, že zaměstnavatel to uznal za pracovní úraz (na pracovišti zaměstnavatele také zaměstnanci často padají ze schodů), ale částečně se deliberoval, neboť i sám zaměstnanec uznal, že měl nevhodnou obuv.

Většinou – jak jsem uvedla výše – zaměstnanci považují homeworking za benefit ze strany zaměstnavatele a nechtějí si jej ohrozit jen tím, že budou uplatňovat zakopnutí o koberec jako pracovní úraz. Bojí se, že když by to řekli zaměstnavateli, že ten řekne, tak, když máš doma koberec, o který zakopáváš, tak budeš chodit do kanceláře a tam žádný koberec mít nebudeš a nebudeš zakopávat.

Péče o dítě při práci z domova

Co se týká péče o dítě, tak to samozřejmě není práce, zaměstnankyně buď pracuje, nebo pečuje o dítě, ale nemůže to dělat současně. Samozřejmě tady je zase rozhodující, zda pracuje v zaměstnavatelem předem stanovené pracovní době (musí např. od 8 hod. do 14 hod. sedět u počítače), nebo zda si může sama rozvrhovat pracovní dobu v závislosti na tom, jak má např. zajištěnou péči o dítě. Ale i to by asi neměl být problém, protože takové zaměstnankyně (pečující o děti) pracují z domova již desetiletí a žádné vážné „pracovní“ úrazy v souvislosti s péčí o dítě nikdy nebyly zaznamenány.

Současná novela zákoníku práce v souvislosti s Home Office

Význam – nyní přijaté – novely zákoníku práce č. 281/2023 Sb., je především v tom, že transponuje do zákoníku práce směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“). Směrnice WLB totiž upravuje v čl. 3 pružné uspořádání práce, kterým je mimo jiné i práce na dálku a v čl. 9 ukládá členským státům přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do věku, který činí nejméně 8 let, a pečující osoby měli právo požádat o pružné uspořádání práce za účelem péče, tedy i o práci na dálku.

Náklady spojené s výkoem práce

Druhou věcí, kterou přináší tato novela, je úprava nákladů spojených s výkonem práce na dálku. I to je stará věc. V Evropské unii existuje tzv. Rámcová dohoda o práci na dálku uzavřená mezi sociálními partnery již před 20 lety, tato dohoda se přenáší většinou do kolektivních dohod nebo smluv (zejména v Německu) a nepodléhá známé transposici jako ostatní smlouvy Rady EU. Např. v Německu se v kolektivních dohodách (oni neuzavírají kolektivní smlouvy, ale kolektivní dohody) sjedná podle podmínek zaměstnavatele a hlavně práce, kterou zaměstnanci vykonávají z domova, jaké náklady a hlavně v jaké výši, bude zaměstnavatel zaměstnancům hradit. U nás se neuzavírá u každého zaměstnavatele, který umožňuje zaměstnancům homeworking, kolektivní smlouva, a proto naše odbory požadovaly již před lety, aly se provedla alespoň minimální právní úprava nákladů spojených s prací z domova, protože to je jeden z hlavních požadavků oné Rámcové dohody o práci na dálku. Dokonce to bylo i v jednom návrhu novely zákoníku práce (myslím v r. 2016, před 7 lety), která nebyla přijata.

Takže ani toto není nic nového. Zde jde jen o to, zda zaměstnavatel bude zaměstnanci tyto náklady poskytovat nebo zda zaměstnanec bude souhlasit s prací z domova i bez úhrady těchto nákladů a bude homeworking považovat za benefit ze strany zaměstnavatele. Například učitelé, ti mají v § 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících výslovně řečeno, že náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. A víme také z praxe, že žádný učitel nikdy nepožaduje náklady spojené s prací domova, přestože dnes již zcela běžně pracují z domova na počítači a jsou on line ve spojení s rodiči i žáky. Oni historicky považují práci z domova za benefit svého povolání a vůbec by je nenapadlo požadovat nějaké náklady spojené s touto prací po zaměstnavateli. Proto i náklady, které má zaměstnavatel hradit zaměstnanci jsou výhradně věcí jejich vzájemné dohody, konečně jako závisí na vzájemné dohodě celý výkon práce na dálku.

Prevence a hašení požárů objektů s FVE?

5.9.2023, Zdroj: Electro Dad (www.youtube.com/c/ElectroDad)

Téma prevence a hašení požárů domů s fotovoltaickými elektrárnami. Jan Staněk zavítal na půdu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

O tématu požární bezpečnosti a prevence u fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť diskutoval s plk. Ing. Martinem Legnerem, ředitelem odboru IZS a jednotek požární ochrany, s plk. Ing. Michalem Valuchem, ředitelem odboru prevence, a vedoucím pracovní skupiny Solární Asociace Ing. Pavlem Hrzinou, Ph.D. (ČVUT, FEL). Rok od roku nám dramaticky roste počet fotovoltaik které jsou instalovány na rodinných domech, firmách a tento trend se bude jen navyšovat. S tím také souvisí riziko, že může dojít k požáru.