Úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.*

Připravte se na Evropský týden a zahájení kampaně Zdravé pracoviště „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“!* 

Partneři TDS (Stavbyvedoucí, autorský dozor projektanta a koordinátor BOZP).* 

Úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.

18.9.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda je v legislativě definováno, co je možné si představit pod obvyklými úkony v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele? Dle mého názoru to každý může vnímat jinak – co je obvyklé pro mě, nemusí být obvyklé pro jiné…

Vnímám, že stravování, ač je to obvyklý úkon, je z uvedeného vyloučen, ale co např. mytí nádobí, při kterém se někdo zraní – např. se opaří horkou vodou, nebo jiná činnost – např. možnost sportovní aktivity, při které dojde k úrazu apod.

A dále, jak je to celkově s mytím nádobí v pracovní době, tj. i mimo přestávku na jídlo a oddech? Rovněž se příp. úraz při této činnosti nepovažuje za úraz pracovní? A když si půjdu umýt jen ruce a uklouznu, tak to bude úraz pracovní?

Odpověď:

Do jaké míry se přiznává činnosti zaměstnance v době přestávky v práci na jídlo a oddech povaha úkonu, který je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, závisí rovněž na tom, zda se přestávka na jídlo a oddech koná v objektu zaměstnavatele či nikoli. Jestliže zaměstnanec nevychází z objektu zaměstnavatele, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech, včetně cesty konané v objektu zaměstnavatele k místu, kde probíhá stravování. Tedy uklouzne-li zaměstnanec na chodbě cestou do závodní jídelny, je to úraz pracovní, zaměstnavatel má povinnost umožnit zaměstnanci stravování. Pokud se zaměstnanec – byť v závodní jídelně zaměstnavatele – opaří horkou polévkou, jde o úraz mimopracovní, neboť vlastní stravování je v tomto případě z obsahu tohoto úkonu výslovně vyňato.

Jestliže je přestávka v práci na jídlo a oddech využita ke stravování mimo objekt zaměstnavatele, nelze o úkonu obvyklém během přestávky prakticky uvažovat, protože ze souvislosti s plněním pracovních úkolů je vyňato jak vlastní stravování, tak cesta k němu a zpět.

Pod úkony obvyklými během přestávky v práci na jídlo a oddech si lze asi představit, že zaměstnanec jde za kolegou do jiného patra tzv. na kus řeči a uklouzne nebo, že se jde umýt. Zde ale „prastará“ judikatura popsala úraz sekretářky ve sprše, kam se šla osprchovat, protože jí bylo horko. Samozřejmě to byl úraz mimopracovní, sprchování je možno považovat jako úkon v přímé souvislosti s výkonem práce u zaměstnanců, kteří se při práci ušpiní nebo pracují celý den v OOPP.

Ohledně úrazů v souvislosti s přípravou kávy má SUIP celou „bibliografii“, protože zaměstnanci mají běžně doma rychlovarné konvice, ale k úrazům dochází především na pracovišti. Samozřejmě, že i mytí hrnečku je též v souvislosti s vlastním stravováním. Judikatura popsala také pracovní úraz sekretářky, která se opařila při přípravě kávy (občerstvení) na poradu ředitele.

Osobně jsem jednou řešila úraz zaměstnankyně, která si v bufetu v objektu zaměstnavatele koupila vlašský salát, a když ho pozřela, bylo v něm sklo a došlo k těžkému poranění hrtanu. I to však byl mimopracovní úraz, odpovídal prodejce.

SUIP popsal např. zajímavý úraz (pořezání) při otvírání konzervy nebo úraz oka zaměstnance, když zaměstnanci v době přestávky v práci na jídlo a oddech po sobě házeli špunty od lahví. I to vše je samozřejmě exces, to nejsou žádné úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech.

Jinak samozřejmě cvičit jógu během přestávky v práci na jídlo a oddech určitě také nebude úkon obvyklý. Mytí rukou však úkon obvyklý je. Úkonům obvyklým v době přestávky v práci na jídlo a oddech je věnována velká pozornost ve Sborníku III stanovisek, závěrů, rozborů a zhodnocení soudní praxe, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR. Jde o publikaci prastarou, z r. 1980, ale soudy i doktrína pracovního práva se těmito závěry řídí stále, protože právní úprava se v této otázce nezměnila od první redakce starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. z r. 1966.

---

Připravte se na Evropský týden a zahájení kampaně Zdravé pracoviště „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“!

23.10.2023, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Nová kampaň Zdravé pracoviště je za dveřmi! Nejnovější kampaň, tentokrát zaměřenou na bezpečnou a zdravou práci v digitálním věku, zahájí evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit na akci pro zástupce tisku pořádané v Bruselu.

Stane se tak během Evropského týdne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který proběhne od 23. do 27. října.

Naše síť kontaktních míst a dalších partnerů kampaně organizuje činnosti a akce zaměřené na zvyšování povědomí o bezpečné a zdravé digitální transformaci práce.

Mezitím se na internetových stránkách kampaně můžete seznámit s hlavními poznatky, prioritními oblastmi a podrobnostmi týkajícími se nového ročníku soutěže Ceny za správnou praxi kampaně Zdravé pracoviště. K dispozici máte také zbrusu novou sadu materiálů pro sociální média s připravenými sděleními a vizuálními materiály, které vám umožní snadno šířit informace.

Podívejte se na úplný seznam akcí kampaně probíhajících v celé Evropě.

Prohlédněte si pestrou škálu různých zdrojů na vícejazyčných internetových stránkách kampaně.

Tiskové materiály EU-OSHA

---

Partneři TDS (Stavbyvedoucí, autorský dozor projektanta a koordinátor BOZP).

1.10.2023, Ing. Josef Ladra, Ing. Ludmila Zahradnická, CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer

Stavbyvedoucí

Kvalifikační požadavky

Provádění stavby a její řízení patří k činnostem, jež mají pro společnost, ochranu jejích zájmů a pro její bezpečnost mimořádný význam. Proto také stavební zákon v páté části stavebního řádu v § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. zařazuje mezi tzv. vybrané činnosti ve výstavbě rovněž odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Tyto vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Vedením realizace stavby mohou tedy být pověřovány výlučně osoby, které k tomu mají příslušné oprávnění, jež se nazývá autorizace. Oprávněná osoba je potom autorizovanou osobou. Podrobnosti a podmínky pro udělování autorizací stanovuje zákon č. 360/1992 Sb., který rozlišuje tři druhy autorizovaných osob. Jsou jimi autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik. Fyzická osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost autorizaci, je stavebním zákonem, (§ 134 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.), označována jako stavbyvedoucí. Velmi důležitý je § 160 odst. 1 stavebního zákona, který pro stavebního podnikatele stanovuje, že provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. geodetické práce), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Stavbyvedoucího pro odborné vedení stavby si je povinen zajistit také stavebník, který svépomocí realizuje stavbu pro bydlení nebo provádí změnu stavby, která je kulturní památkou. (Pro stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 SZ musí stavebník, provádí-li je svépomocí, zajistit stavební dozor viz § 2 SZ)

Úkoly osob pověřených vedením realizace stavby

Mezi pracovníky pověřené vedením realizace stavby patří podle velikosti stavby vedoucí výroby (ředitel výstavby), hlavní stavbyvedoucí nebo stavbyvedoucí. Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a která za prováděnou stavbu ze zákona odpovídá, je pouze stavbyvedoucí. Stavbyvedoucí je jediným pracovníkem odpovědným za provedení stavby, Odpovídá za ni jak po technické, tak po ekonomické stránce. Stavbyvedoucí řídí komplexně stavbu podle platných předpisů, schválené projektové dokumentace, provedené výrobní přípravy a uzavřených smluv. U malých staveb z pravidla odpovídá jeden stavbyvedoucí za několik zakázkových akcí. Povinnosti stavbyvedoucího jako vedoucího pracovníka a zástupce zaměstnavatele vyplývají především z § 103 a § 105 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoníku práce). Jsou dále upřesněny vnitropodnikovými předpisy a uzavíranou pracovní (manažerskou) smlouvou.

Vedoucí výroby/projektu – hlavní stavbyvedoucí (pracovník řídící realizaci celé zakázky) zajišťuje, (obvykle jako autorizovaná osoba), především následující činnosti:

Ve vztahu ke stavebníkovi (zadavateli):

Soulad realizace celé stavby se smlouvou o dílo.

Dodatky smlouvy nebo změnu smluv u všech víceprací požadovaných objednatelem.

Nápravu nedostatků, na které (zpravidla písemně) upozornil objednatel.

V oblasti přípravy:

Vypracování všech dokumentů přípravy (podle druhu firmy)

• Časové plány (harmonogramy)
• Plán nasazení rozhodujících pracovních čet
• Plán nasazení rozhodujících strojů a mechanizmů
• Plán dodávky rozhodujících materiálů
• Projekt či zjednodušený plán zařízení staveniště
• Technologické postupy
• Výběr vhodných poddodavatelů.

Vlastní řízení stavby, které přísluší stavbyvedoucímu:

Vedení podřízených a ohodnocení jejich práce.

Kontrolu dodržování závazných či podnikových norem vlastními zaměstnanci i zaměstnanci subdodavatelů.

Aktualizaci časových plánů (harmonogramů) včetně jejich aktualizace podle dodatků smluv.

Soulad všech navazujících časových plánů se skutečností.

Řízení a kontrolu subdodavatelů.

Vypracování soupisů prací a fakturaci.

Průběžné a závěrečné hodnocení celého projektu.

Od stavbyvedoucího se pracovní smlouvou zejména vyžaduje:

• Vlastní řízení stavby podle smlouvy o dílo, projektové dokumentace a časového plánu
• Pravidelný styk se zástupcem objednatele (TDS)
• Převzetí a předání staveniště
• Spolupráce se subdodavateli – od předání pracoviště až po převzetí hotového díla.
• Řízení zaměstnanců (s pomocí dílovedoucích) a jejich ohodnocení
• Vedení stavebního deníku
• Kontrola materiálových vstupů a evidence zásob, řízení skládek a meziskládek
• Průběžná a výstupní kontrola kvality díla, (příp. dle úkolů specifikovaných v systému řízení kvality)
• Vypracování soupisu provedených prací, příp. fakturace

BOZP a požární ochrana

Mimořádný význam má zajištění bezpečnostních opatření na ochranu zdraví pracovníků při výstavbě. Stavbyvedoucí je povinen dodržovat a prosazovat veškerá zákonná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, zejména ustanovení Zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. nařízení vlády č. 362/2005 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Důraz je třeba klást na tyto body:

• Vést evidenci pracovníků od jejich nástupu do práce až do opuštění pracoviště (staveniště).
• Vybavit pracovníky odpovídajícími osobními ochrannými prostředky.
• Provádět předepsaná školení, přezkoušení a poučení pracovníků v předepsaných intervalech a vždy před započetím nové práce a při přemístění na jiné pracoviště. (O školeních a vydaných pokynech vést v knize školení BOZP prokazatelné záznamy s podpisy pracovníků).
• Kontrolovat, aby jednotlivé práce prováděli pouze pracovníci k této práci zdravotně způsobilí (na základě lékařského posudku) s odpovídající kvalifikací.
• Vytvářet podmínky k zajištění bezpečné práce.
• Před zahájením prací a po celou dobu provádění mít k dispozici technologické a pracovní postupy
• Seznámit ostatní zhotovitele (subdodavatele) s požadavky na bezpečnost práce obsažené v dokumentaci a se zásadami bezpečného chování na daném pracovišti (staveništi) včetně možných rizik.
• V případě nebezpečí přerušit práci až do odstranění závady.
• Kontrolovat dodržování příslušných předpisů a ustanovení všemi pracovníky.
• Vést předepsanou dokumentaci BOZP.

Opatření požární ochrany

Z hlediska požární ochrany musí stavbyvedoucí dbát především na to, aby byly zajištěny na pracovišti (staveništi) takové podmínky, aby nedošlo ke vzniku požáru. Pracoviště (staveniště) je zapotřebí vybavit příslušnými předpisy, vyhláškami, protipožárními plány a hasebními prostředky. Pracovníky je nutné prokazatelným způsobem seznámit s předpisy a plány.

TDS by měl napomáhat stavbyvedoucímu při provádění předepsaných kontrol staveniště a vedení požadovaných záznamů (včetně zajištění či objednání odborných kontrol, prohlídek, zkoušek či revizí).

Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě

Vedení stavebního deníku

Stavební deník je základem dokumentace průběhu realizace stavby, neboť se do něj pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Povinnost vést stavební deník je dána zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve kterém § 157 odstavec 2 stanovuje:

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů.

Stavební deník musí být veden u všech staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, ale u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 2 pod písmenem:

f) terénní úpravy (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1),

g) stavby zařízení staveniště (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a)),

h) přípojky (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8),

i) stavby opěrných zdí do výšky 1 m (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8),

j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku (neuvedená v § 103 odst. 1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2),

l) cirkusové stany (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2),

m) antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2),

n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí

o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

p) udržovací práce na stavbě (neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e)),

nemusí být veden stavební deník, ale postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Obsahové náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb. v příloze č. 16

Struktura stavebního deníku

Deník se skládá z úvodních listů, denních záznamů a příloh.