Digitální technologie pomáhají eliminovat rizika v bezpečnosti práce.* 

Budoucnost práce: podpora bezpečnosti a ochrany zdraví v digitálním věku.* 

Posouzení, kdy začíná pracovní cesta.* 

Digitální technologie pomáhají eliminovat rizika v bezpečnosti práce.

13.10.2023, Zdroj: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (www.vubp.cz)

Digitální společnost a digitální technologie s sebou přinášejí nové způsoby, jak se učit, bavit se, ale také pracovat. Rozvoj digitálních technologií, jako je umělá inteligence (AI), pokročilá robotika, rozšířená konektivita, internet věcí, velká data, systémy začleněné do oděvu, mobilní zařízení a online platformy mění povahu práce a místo jejího vykonávání, stejně jako kdo ji vykonává a kdy, a v neposlední řadě také způsob její organizace a řízení, a to včetně BOZP. Zvláště malé podniky potřebují odbornou pomoc, která jim pomůže naplno využívat všech výhod moderních technologií a zároveň eliminují možná rizika.

Digitální technologie přinášejí do pracovního procesu nespočet zlepšení, zrychlují výrobní i řídicí procesy, poskytují lepší přehled o všech aktivitách. Na pracovištích se stále častěji setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána mimo jiné i ke školení zaměstnanců.

Široké využití nacházejí tyto moderní postupy a systémy rovněž v BOZP, například tím, že umožní přemístění pracovníků z nebezpečných pracovních situací prostřednictvím inovativních způsobů sledování nebezpečných expozic nebo zlepšením kvality práce tak, že zbaví pracovníky opakujících se či rutinních úkolů. Digitální technologie a nové formy práce zároveň mohou pracovníkům přinášet výhody, jako jsou vyšší úrovně autonomie a flexibility. Mimo to zjednodušují přístup různorodé pracovní síly na trh práce, zejména rizikovým skupinám, jako jsou osoby s postižením, starší pracovníci a osoby s povinnostmi domácí péče.

Jako vše nové, s čím se teprve sžíváme, mohou nastat situace, kdy se tyto novinky stávají nejen vynikajícími pomocníky, ale mohou přinášet i některá úskalí, které je nutné mít pod kontrolou a včas je eliminovat. Nejrůznější formy digitálních technologií využívají nejen velké a nadnárodní společnosti, ale stále častěji se uplatňují také v malých a podnicích i v mikropodnicích. Právě tyto subjekty tvoří v Evropské unii téměř 99 % veškerých firem (v ČR je to asi 98 %) a zaměstnávají skoro polovinu všech pracovníků. Tyto podnikatelské subjekty mají obecně horší přístup k informacím důležitým pro své fungování a řízení, a proto potřebují dobré metodické nástroje a odbornou pomoc, jinak se často zbytečně obávají nových postupů a změn, které s digitálním věkem přicházejí. Přitom právě na poli BOZP jsou digitální technologie ideálním prostředkem pro šíření důležitých informací a řízení možných rizik.

Této skutečnosti si je vědomo i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které cíleně podporuje digitalizační aktivity v oblasti BOZP a prostřednictvím Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) realizuje projekty, osvětu a přináší informace pro zaměstnavatele, zaměstnance, odborové organizace a další zainteresované subjekty.

Jedním z hlavních projektů v této kategorii je vývoj aplikace IDRIS (monitorovací systému pro plnění požadavků bezpečnosti práce a požární ochrany a monitorování možných rizik), který bude v plném rozsahu dostupný pro uživatele na adrese https://idris.vubp.cz do konce letošního roku: „V České republice tvoří téměř z 60 % špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko na pracovišti hlavní příčinu pracovních úrazů. Tento negativní trend mohou zastavit a výrazně zlepšit právě nástroje IDRIS, kdy mikro a malé podniky za pomoci těchto nástrojů budou moci lépe hodnotit rizika, kterým jsou vystaveni zaměstnanci na jejich pracovištích. Cílem platformy IDRIS je tak tento problém v nedostatcích hodnocení rizik překonat a přispět ke zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v mikropodnicích a malých podnicích,“ vysvětluje Anna Cidlinová, vedoucí projektového oddělení a projektový manažer VÚBP.

Vedle projektu IDRIS rozvíjí VÚBP rovněž aplikace BOZP ve virtuální realitě a 2D aplikace a zároveň vytváří podcasty a specializované webové stránky. V neposlední řadě se také věnuje osvětové činnosti pro odborníky i širokou veřejnost. Na digitalizaci v BOZP se v aktuální kampani „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“ zaměřují i semináře pořádané pod hlavičkou EU OSHA – Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (European Agency for Safety and Health at Work).

Zajímavé a užitečné informace týkající se využití a možností virtuální reality v BOZP najdou zájemci na https://www.vrsafe.cz. V rámci tohoto projektu vznikly jednak samostatné VR aplikace a dále také 2D interaktivní aplikace, což je vlastně zjednodušená obdoba k VR brýlím. Tyto aplikace jsou dostupné na zmiňovaném webu.

Další projekty VÚBP související s digitalizací:

• Vývoj aplikace pro analýzu a hodnocení rizik BOZP včetně tvorby nástrojů pro jednotlivé profese: https://vubp.cz/vyzkum-a-vyvoj/aktualne-resene-projekty/?id=121 (web a aplikace idris.vubp.cz a hodnocenirizik.cz)
• Virtuální realita v BOZP: https://vubp.cz/vyzkum-a-vyvoj/aktualne-resene-projekty/?id=126 (web https://www.vrsafe.cz/)
• Předávání informací v oblasti BOZP, krizového řízení a ochrany obyvatelstva pro širokou veřejnost prostřednictvím technologických trendů: https://vubp.cz/vyzkum-a-vyvoj/aktualne-resene-projekty/?id=139
• Chytré pracoviště pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků: https://vubp.cz/vyzkum-a-vyvoj/archiv-ukoncenych-projektu/?id=29

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Karlovo náměstí 1359/1
128 01 Praha 2

Oddělení inspekce a bezpečnosti práce
Telefon: +420 950 191 111
www.mpsv.cz
_______

Výzkumný ústav bezpečnosti práce
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
www.vubp.cz

Telefon: +420 221 015 844
E-mail: info@vubp.cz

Budoucnost práce: podpora bezpečnosti a ochrany zdraví v digitálním věku.

25.10.2023, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Budoucnost práce: podpora bezpečnosti a ochrany zdraví v digitálním věku

Dnes (25.10.2023) byla zahájena nová kampaň Zdravé pracoviště agentury EU-OSHA. kampaň nese název „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“. 

Vzhledem k tomu, že digitalizace mění naše pracoviště, je cílem této kampaně zvýšit povědomí, prosazovat spolupráci a připravit půdu pro budoucnost, v níž je bezpečnost a ochrana zdraví při práci vedle technologického pokroku i nadále nejvyšší prioritou.

V době, kdy se ve více než 80 % podniků v EU používají při práci osobní počítače, notebooky, tablety, chytré telefony a další mobilní zařízení, nabývá nová kampaň Zdravé pracoviště na významu. Vzhledem k tomu, že 93 % pracovníků ve velkých podnicích a 85 % v mikropodnicích používá digitální zařízení, zabývá se tato kampaň měnící se dynamikou práce, přičemž klade důraz na nutnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při digitální transformaci zaměřené na člověka.

S tím, jak se umělá inteligence, cloud computing a kolaborativní roboti stávají nedílnou součástí pracovních procesů, mění se samotná podstata práce. Kampaň si je vědoma obrovského potenciálu pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zároveň se zabývá novými riziky v rychle se měnícím prostředí.

Nicolas Schmit, evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva, k tomu uvedl: „Svět práce prošel v uplynulých letech obrovskou proměnou, která souvisí s nástupem digitálních technologií, algoritmického řízení a práce na dálku. Je nezbytné nalézt správnou rovnováhu: na jedné straně využíváme výhod digitálního věku, na druhé straně však musíme také zajistit, abychom i nadále uplatňovali přístup zaměřený na člověka. Kampaň Zdravé pracoviště agentury EU-OSHA – Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku – pomůže zaměstnavatelům v EU zajistit důstojné pracovní podmínky a nabízet kvalitní pracovní místa.

Na základě výzkumu provedeného agenturou EU-OSHA, jak je uvedeno v přehledu BOZP o digitalizaci, se kampaň v příštích dvou letech zaměří na pět prioritních oblastí: práci prostřednictvím digitálních platforem, automatizaci pracovních úkolů, práci na dálku a hybridní práci, řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence a chytré digitální systémy.

Cílem této nové kampaně je zvýšit povědomí o dopadu digitální transformace na BOZP a podpořit bezpečné a produktivní využívání digitálních technologií v různých odvětvích a na různých pracovištích. Jejím cílem je rovněž podporovat spolupráci mezi zúčastněnými stranami, nabízet zdroje a prosazovat proaktivní hodnocení rizik za účelem bezpečné a účinné digitální transformaci práce.

William Cockburn Salazar, výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), uzavřel projevy těmito slovy: „Digitální transformace v Evropě postupuje kupředu, ale její dopad na podniky a pracovníky ještě zdaleka není plně pochopen. Je pozoruhodné, že pouze v případě 24 % pracovišť byl projednán potenciální dopad transformace na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Je naléhavě nutné chopit se příležitosti a identifikovat rizika digitalizace a tak naplno využít přínosy těchto nových technologií v zájmu bezpečných, zdravých a produktivních pracovišť. Právě toho se snaží dosáhnout nová kampaň agentury EU-OSHA Zdravé pracoviště s názvem „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“.

Záleží na zapojení každého z nás. Při oslovování zaměstnanců a zaměstnavatelů se agentura EU-OSHA spoléhá na rozsáhlou síť národních kontaktních míst, oficiálních partnerů kampaně, mediálních partnerů, sociálních partnerů a dalších subjektů a využívá své propagační a informační materiály, aby inspirovala a povzbudila ostatní k tomu, aby se zapojili do úsilí o bezpečnou a zdravou pracovní sílu v digitálním věku.

Odkazy:

• Kampaň Zdravé pracoviště na období 2023–2025 „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“ 
• Přehled BOZP o digitalizaci
• Informační dokument pro tisk
• Videa ke kampani a sada materiálů pro sociální média
• Živý přenos a fotografie z tiskové konference

Tiskové materiály EU-OSHA

Posouzení, kdy začíná pracovní cesta.

7.10.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, z jakého ustanovení vyplývá, že pracovní cesta začíná až např. odjezdem vlaku, autobusu apod., nikoliv již cestou z místa bydliště, příp. jízdy MHD, nebo využití jiného dopravního prostředku za účelem dopravy např. na nádraží, nebo alespoň již vstupem na nádraží?

Uvedené má totiž vliv na posouzení příp. pracovního úrazu, kdy mnohdy je to velmi nejednoznačné.

Odpověď:

Při vysílání zaměstnance na pracovní cestu se v ustanovení § 42 zákoníku práce vyžaduje výhradně dohoda zaměstnavatele a zaměstnance, v  ustanovení § 153 zákoníku práce se naproti tomu vyžaduje písemný cestovní příkaz. To je ale logické, neboť v řadě případů je nepraktické sjednávat přímo v pracovní smlouvě dohodu zaměstnavatele a zaměstnance o vysílání na pracovní cesty, to se může v praxi odbývat tak říkajíc ad hoc, případ od případu. Nicméně podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování musí být vyjasněny prokazatelným způsobem, aby pak nedocházelo k nedorozuměním ohledně výše cestovních náhrad, nebo nakonec ohledně toho do jaké míry bude zaměstnavatel odškodňovat úraz na pracovní cestě, když zaměstnanec rozporu s příkazem zaměstnavatel např. použil místo prostředku veřejné hromadné dopravy vlastního osobního automobilu.

Začátek a konec pracovní cesty i její obsah a další podrobnosti určuje zaměstnavatel sám. Jak jsme uvedli výše, podmínkou vždy je, že vyslání zaměstnance na pracovní cestu je se zaměstnancem dohodnuto. Zaměstnavatel si nemůže souhlas neboli dohodu ze strany zaměstnance vynutit, takové jednání by bylo přinejmenším contra bonus mores, v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak nemůže zaměstnavatel zaměstnanci určit jako pracovní povinnost, aby sám řídil motorové vozidlo, kterým bude cestovat, pokud to již nevyplývá přímo z pracovní smlouvy.
Začátek pracovní cesty může být určen odchodem z bytu, odjezdem auta z určitého stanoviště, odjezdem či odletem hromadného dopravního prostředku. Žádný obecně závazný právní předpis dnes již nestanoví, kdy je možno cestovat první či druhou třídou vlaku nebo druh letu apod., i o těchto záležitostech rozhoduje výhradně zaměstnavatel. Zaměstnavatel při určení doby a místa nástupu a ukončení pracovní cesty stanoví, v jakém místě a v jakém čase pracovní cesta začíná a v jakém čase a místě končí.

Pracovní cesta totiž začíná až v označenou dobu a označeném místě. Je-li počátek pracovní cesty např. stanoven odjezdem vlaku z vlakového nádraží, začíná pracovní cesta až na vlakovém nádraží dobou odjezdu vlaku. Cesta zaměstnance z místa trvalého bydliště na nádraží je pak cestou do zaměstnání a případný úraz na ní vzniklý se neodškodňuje jako úraz pracovní. Kdo je oprávněn vyslat zaměstnance na pracovní cestu a další podrobnosti určuje obvykle pracovní řád. Zákoník práce nestanoví, kdo je oprávněn vysílat na pracovní cestu vedoucí zaměstnance, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele (např. jednatele společností s.r.o.). V praxi by k tomu měla být zmocněna konkrétní fyzická osoba orgánu, který dotyčného do funkce statutárního orgánu ustavil.

Zaměstnavateli je třeba důrazně připomenout, aby při stanovení podmínek pracovní cesty respektoval povinnosti zaměstnance k rodině (péče o nezletilé děti apod.) a aby bral v úvahu i zdravotní stav zaměstnance a respektoval hledisko BOZP. V praxi se setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel vysílá zaměstnance na pracovní cestu např. po skončení vlastní směny (v odpoledních hodinách) a ještě mu nařídí řídit osobní automobil, což není rozhodně vhodné, neboť odpovědnost za případný pracovní úraz vzniklý z únavy zaměstnance by nesl zaměstnavatel.