Výstupní prohlídka u zaměstnance v neschopnosti, kterému skončila smlouva na dobu určitou.* 

Protichladová přestávka a opaření čajem.* 

Opaření horkou vodou o přestávce.* 

Výstupní prohlídka u zaměstnance v neschopnosti, kterému skončila smlouva na dobu určitou.

20.12.2023, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je potřeba výstupní prohlídka u zaměstnance, který pracoval v kategorii 1 s riziky práce (práce na elektrickém zařízení, obsluha TNS)? Zaměstnanci skončila pracovní smlouva na dobu určitou, ale zároveň je už více než rok v pracovní neschopnosti z důvodu težkého úrazu, který se mu stal mimo pracovní poměr.

(Pro doplnění – v době pracovní neschopnosti mu byla smlouva prodloužena o rok, ale pracovní neschopnost stále trvá, k dalšímu prodloužení tedy už nedošlo.)

Odpověď:

Ne, v tomto případě není potřeba výstupní prohlídku provádět. Institut výstupní prohlídky je podrobně upraven v ustanovení § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění. Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat existující souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Ve kterých případech se tedy výstupní prohlídka provádí?

a) při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v kategorii práce 2r, 3, nebo 4, tedy v rizikové kategorii,
b) v případě, že byla u dotčeného zaměstnance v době výkonu práce u zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají,
c) pokud zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení rizikové práce,
e. pokud tak stanoví jiný právní předpis,
f. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Ve Vašem případě tedy není nutno výstupní prohlídku provádět.

Protichladová přestávka a opaření čajem.

23.1.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Když dojde k opaření horkou vodou při zalévání čaje v rámci bezpečnostní protichladové přestávky a čaj je považován za ochranný nápoj (práce venku), může to být hodnoceno jako pracovní úraz?

Odpověď:

Děkuji za zajímavý dotaz. Předem ale podotýkám, že Vám mohu dát pouze názor právníka. Situace, kdy by došlo k úrazu při vaření ochranného nápoje v době bezpečnostní přestávky, nebyla za celých téměř 60 let platnosti prvního a druhého zákoníku práce a ustanovení o tzv. plnění pracovních úkolů a o přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů řešena ani v doktríně pracovního práva ani judikaturou soudů. A to musíme zdůraznit, že obě předmětná ustanovení (dnes § 273 a § 274 ZP) nebyla věcně za oněch 60 let měněna až na jedinou výjimku, a tou bylo vložení do § 273 odst. 1 ZP slov „úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele“, které byly do textu zákona přidány, když se přestávka na jídlo a oddech stala v r. 2001 dobou odpočinku zaměstnance v důsledku transpozice evropské směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby. I v r. 1965, kdy byl přijímán první zákoník práce (ustanovení o plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním byly tehdy v prováděcím nařízení vlády k zákoníku práce) byla tato ustanovení obsahově stejná, v dnešní podobě.

Pokud se týká judikatury soudů, tak ta tuto otázku neřešila a řídila se prastarým judikátem (asi ze 70. let), který uznal za pracovní úraz, když se opařila horkou vodou sekretářka při přípravě pohoštění pro poradu ředitele, protože to bylo v její pracovní náplni. Jinak ale veškeré stravování je – jak známo – z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno. Za svůj život jsem se setkala s různými úrazy – opaření vodou při vaření kávy, pořezání nožem, pořezání otvírákem na konzervy, poranění oka zátkou od láhve a žádné nemohly být uznány za úrazy pracovní. Nedávno se dokonce dusil zaměstnanec chipsy při práci na počítači a musela ho odvézt rychlá pomoc. Státní úřad inspekce práce také měl také kdysi „sbírku“ úrazů při stravování, které nemohly být uznány za pracovní.

Chápu, že ve svém dotazu cílíte na to, že se jedná o bezpečnostní přestávku, která je považována jinak za pracovní dobu (výkon práce) a o přípravu ochranného nápoje, který je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytovat z důvodu ochrany zdraví před nepříznivými mikroklimatickými podmínkami (chladem). Podle mého názoru to však nic nemění na situaci, že se jedná o stravování a že stravování je z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno.  Vezměte si vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, to je také z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno. Ovšem pozor – vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací z přímé souvislosti vyloučeno není, protože zákonodárce ví, že zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit zaměstnanci pracovnělékařské prohlídky a prohlídky při práci v noci. Proto uvažuji podobně – když by zákonodárce chtěl uznat úraz při přípravě ochranného nápoje za úraz pracovní (protože zaměstnavatel má zákonnou povinnost poskytovat zaměstnanci ochranné nápoje), nic by mu nebránilo toto tzv. expresis verbis (výslovně a jasně) uvedl v textu ustanovení stejně jako u vyšetření při práci v noci. Lituji, ale veškeré stravování zaměstnance a přípravu jídla či nápojů na pracovišti nepovažuji za přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, i tak je tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání velice široká.

Opaření horkou vodou o přestávce.

5.12.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chci se zeptat, zda v době pracovní přestávky na pracovišti, kdy jsem si zalévala čaj a opařila se vodou z konvice, se jedná o pracovní úraz.

Odpověď:

Aby se mohl úraz uznat jako úraz pracovní, musí se prokázat, že k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jak vyplývá z ustanovení § 274 zákoníku práce, jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů všechny úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech, včetně cesty konané v objektu zaměstnavatele k místu, kde probíhá stravování. Vlastní stravování stejně jako vše co s tím souvisí (ve vašem případě zalévání kávy horkou vodou z rychlovarné konvice) však je z přímé souvislosti vyloučeno. Úraz při stravování zaměstnance tedy nemůže být úrazem pracovním. To je stejné, jako když si zaměstnanec např. krájí chléb nebo otvírá konzervu. To vše se týká výhradně jeho vlastního stravování a to je z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyloučeno.

Úraz utrpěný při zalévání kávy by byl úrazem pracovním pouze tehdy, utrpěla-li by ho např. sekretářka, která vařila kávu návštěvě ředitele.