DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

25. 3. 2024

ČSSZ spustila novou online službu „Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ“.*

Jaké můžete využít slevy na daních? Některé ruší vládní balíček.*

Jaké změny přináší rok 2024 v daňové oblasti – krátce a stručně.*

Praktické informace k podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.*

Řešení praktických situací při odpočtu soukromého životního a penzijního pojištění.*

Setkání s obchodními partnery z pohledu daňového.*

Uplatnění daňové ztráty u OSVČ.*

Zpevněné plochy, nádvoří a daň z nemovitých věcí.*

ČSSZ spustila novou online službu „Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ“.

30.1.2024, Zdroj: ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) spustila novou online službu „Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ“, která je další částí digitální komunikace mezi osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a ČSSZ. V této nové službě ePortálu ČSSZ najdou OSVČ veškeré informace o aktuálním stavu pohledávek, vyúčtování přehledu o příjmech a výdajích a další údaje. ČSSZ tak již nebude rozesílat vytištěné roční vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění poštou.

„Nová služba ePortálu ČSSZ Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ usnadňuje OSVČ přístup k vybraným údajům. Jedná se o další krok v oblasti digitalizace naší agendy, kterým snižujeme administrativní zátěž klientů i samotného úřadu a zvyšujeme informovanost. Rozšiřujeme tak nabídku našich služeb, a to s důrazem na kvalitu a jednoduchý přístup,“ uvádí František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ.

Spuštění služby od 14. ledna 2024 představuje také další z úspor na provozních výdajích ČSSZ, neboť díky elektronickému přístupu klientů k této službě již nebude zapotřebí v následujících letech rozesílat OSVČ vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění poštou.

Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ je nyní dostupný po přihlášení pouze v této nové službě ePortálu ČSSZ.

Přihlášení do služby

Do služby se klienti přihlásí prostřednictvím Identity občana (tj. např. eObčanka, bankovní identita, mobilní klíč eGovernmentu) nebo přihlašovacích údajů k datové schránce, případně zahraničním identifikačním prostředkem podle unijního nařízení eIDAS.

Veškeré informace o přístupu k online službám ePortálu ČSSZ, o ověření identity a způsobech, jak se přihlásit, najdou klienti na webu Jak se přihlásit na ePortál ČSSZ, včetně informací o zajištění bezpečnosti osobních údajů.

Zplnomocnění jiné osoby

Pokud OSVČ využívá služeb účetní nebo daňového poradce, může tuto osobu zplnomocnit (pověřit) k zastupování, a to elektronicky prostřednictvím elektronické aplikace Správa plných mocí ePortálu ČSSZ, případně tiskopisu Plná moc k úkonům a službám ČSSZ. Zmocněná osoba oznámí své pověření příslušné OSSZ pomocí tiskopisu Oznámení o zmocnění k úkonům a službám ČSSZ a Úřadu práce ČR (pro zmocněnou osobu), k tiskopisu pak přiloží plnou moc. Přestože je této pověřené osobě umožněn přístup do datové schránky OSVČ, přihlašuje se tato osoba prostřednictvím svých osobních identifikačních údajů.

Možnosti, které nová služba nabízí

S novou službou má OSVČ po přihlášení k dispozici tyto možnosti:

Zjistit aktuální stav všech pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ. OSVČ tak získá aktuální informace o stavu svých doplatků a případných přeplatků na pojistném na důchodové pojištění včetně penále z tohoto pojistného a úhrnu neuhrazených pokut, které jí byly uloženy.
Zaplatit prostřednictvím QR kódu, který usnadní a urychlí celkovou úhradu evidovaných splatných nebo dlužných částek.
Zjistit aktuální stav splátkového kalendáře, který se zobrazí v případě, že bylo placení dlužného pojistného a penále nebo jejich částí ve splátkách OSVČ povoleno.
Informace o posledním zpracovaném přehledu o příjmech a výdajích včetně informace o vyměřovacím základu stanoveném z přehledu, z něhož je pojistné hrazeno.

V rámci dalšího rozvoje bude služba v brzké době doplněna o další funkce a informace.

Jaké můžete využít slevy na daních? Některé ruší vládní balíček.

OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu využít mnoho slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. Odpočty a slevy je možné uplatnit i u dalších daní, některé bonusy se ale od roku 2024 ruší.

12.02.2024 | BusinessInfo.cz

Na úvod připomínáme, že vládní úsporná opatření, na kterých se vláda dohodla loni v květnu, se dotýkají některých tradičních daňových slev. Konsolidační balíček schválili poslanci i senátoři na podzim.

Už v roce se 2022 zvedla základní sleva na poplatníka, slevy na dvě a více dětí a úpravy se dotkly i daňového bonusu. Na BusinessInfo.cz vám nabízíme přehled zvýhodnění u daně z příjmu i ostatních daní.

Poplatníci už od roku 2024 nebudou mít možnost uplatnit slevu na dítě umístěné v mateřské škole. Takzvané školkovné se ruší stejně jako sleva na studenta ve výši 4 020 korun ročně. U slevy na manželku/manželku dojde ke zpřísnění pravidel (viz níže).

Více si přečtěte v článku Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?

Základní sleva zůstává stejná

Nejtradičnějším bonusem, který může využít prakticky každý plátce daně z příjmu fyzických osob, je základní sleva na poplatníka. K její první výrazné úpravě došlo v roce 2008. Zatímco ještě v roce 2007 jste mohli ročně ušetřit pouze 7200 korun ročně, v následujícím zdaňovacím období už šlo o částku 24 840 korun (tedy 2 070 Kč měsíčně).

Až do roku 2020 zůstala sazba stejná. Až předloni se zvýšila na 2 320 korun měsíčně (27 840 ročně). Tato částka byla rozhodující pro ty, kteří odevzdali přiznání na jaře či v červenci 2022. Pro zdaňovací období 2022 ale také 2023 je základní sleva na poplatníka opět o 3 000 korun za rok vyšší (30 840 korun).

Na slevu mají nárok všichni poplatníci, kteří měli alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Slevy se vždy uplatňují v plné roční výši, a to i v situaci, kdy výdělečná činnost trvala pouze část roku.

Pro drobné živnostníky tato úleva v kombinaci s výdajovým paušálem často znamená, že na dani z příjmu nezaplatí ani korunu. Příkladem může být bezdětný a svobodný řemeslník, který si za rok 2023 vydělá 500 tisíc korun. Při uplatnění paušálu ve výši 80 procent je jeho daňový základ, ze kterého vypočítá odvod, 100 tisíc a roční patnáctiprocentní daň tedy jen 15 tisíc. Po uplatnění slevy na poplatníka 30 840 korun tak neodvede do státní kasy ani korunu.

V takovém případě se mu nevyplatí ani jinak výhodná paušální daň. Při vstupu do tohoto režimu by řemeslník zaplatil 1200 korun ročně a mírně by se mu navýšily i odvody na sociální pojištění.

Co ještě říká o slevě zákon?

Sleva se uplatňuje se měsíčně učiněním (podpisem) prohlášení poplatníka, ročně žádostí o roční zúčtování u posledního zaměstnavatele či podaným daňovým přiznáním.

Zmíněný bonus lze využít bez ohledu na to, zda si vedete daňovou evidenci nebo uplatňujete výdaje paušálem. Všichni podnikatelé bez výjimek mohou uplatnit také slevu na dítě či vyživovaného manžela/manželku.

Od roku 2021 lze ušetřit často ještě více než při využití výdajových paušálů, přihlásí-li se podnikatelé ke zmíněné paušální dani. Ta je výhodná i v tom, že její plátci nemusejí vyplňovat daňové přiznání. Loni činila daň 5 994 korun měsíčně. V roce 2023 se vzhledem ke zvýšení záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedla o více než 200 korun. V jediném odvodu tak podnikatelé platí od ledna do prosince 2023 celkem 6 208 korun za měsíc.

FS uzavřela více než třetinu finančních úřadů. Kam se od července obracet?

V částce je započteno minimální zdravotní pojistné ve výši 2 722 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 3 386 korun a 100 korun na samotné dani z příjmů.

Ročně to znamená celkový paušální odvod jen ve výši 74 496 korun, z toho 1 200 korun představuje samotná daň. Pro mnoho podnikatelů je tedy tento režim nejvýhodnější.

Studenti na brigádách

Specifickou skupinou jsou studenti, přivydělávající si během studia. „Nejvíce jich samozřejmě pracuje v létě. Studenti nejsou během práce limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už při práci na dohodu nebo na standardní pracovní smlouvu,“ upozorňuje daňový expert Petr Gola.

Základní sleva na studenta je ještě letos 4 020 korun ročně. Příští rok ale bude pravděpodobně zrušena.

Důvodem změny je podle vládních legislativců nízká efektivita zvýhodnění. Klasickým studentům prý postačuje standardní sleva na poplatníka, která při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob vylučuje zdanění u výdělku do 205 600 korun ročně (a studující mají většinou nižší příjmy).

Jaké daně platí brigádníci? Jakých výhod a slev mohou studenti využít?

Sleva na druhého z manželů (vyživovaného) je ve výši 24 840 korun ročně. Částka byla stejná jako v případě základní slevy na poplatníka, na rozdíl od ní se ale výše tohoto zvýhodnění nemění.

Konsolidační balíček ale zvýhodnění přece jen omezuje, a to od roku 2024 – nebude se tedy se týkat příjmů za letošní rok. Nově na něj dosáhnou jen ti, již mají manžela/manželku pečující o dítě do tří let věku. Podle vlády totiž sleva odrazuje lidi od toho, aby co nejrychleji nastoupili do práce.

V případě, že jde o držitele průkazu ZTP/P – tedy se zdravotním postižením – může si partner z daní odečíst dokonce dvojnásobnou částku: 49 680 korun ročně, tedy 4 140 korun měsíčně. Slevy je možné využít i v institutu registrovaného partnerství.

Partner bez příjmů?

V zákoně se dočtete, že slevy uplatňujete na „manžela/manželku bez příjmu“. To ovšem neznamená, že je pro OSVČ aktuální pouze v případě, že jejich životní partner nemá absolutně žádný zdroj příjmů. Navíc je zde stanoven roční limit, aktuálně ve výši 68 000 korun.

Pokud ovšem váš partner pobírá dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče či pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a sociální služby, ale také státní příspěvky na penzijní připojištění či stavební spoření, slevu na manžela/manželku samozřejmě uplatnit můžete bez ohledu na limit.

Ve stejné skupině jsou pak ještě stipendia pro studenty nebo takzvané „příjmy plynoucí z péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách“. Pro úplnost dodejme, že podpora v nezaměstnanosti do této skupiny nepatří. Jinými slovy: Ti, jejichž manžel či manželka pobírají podporu, na zmíněnou výhodu nárok nemají.

Které příjmy se nepočítají:

rodičovský příspěvek,
dávky sociální podpory a sociální péče
dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči,
stipendium během studia,
zvýšení důchodu pro bezmocnost,
státní příspěvky na penzijní připojištění, na stavební spoření,
vrácení daně z příjmu z předchozího zdaňovacího období.

Na slevy na dani z příjmu mají konečně nárok i sami držitelé průkazu ZTP-P (16 140 korun ročně), nebo ti, kdo pobírají částečný nebo úplný invalidní důchod.

Poplatníci v invalidním důchodu mají nárok na slevu ve výši 2 520 Kč ročně, a to v případě invalidity I. a II. stupně. Jsou-li zařazeni do III. stupně mohou ušetřit až 5 040 korun ročně. O tom, jakou slevu v daný měsíc mohou invalidní poplatníci nárokovat, rozhoduje stav na jeho počátku.

Novinkou je zvýhodnění takzvaných marných exekucí, které běží bezvýsledně (nic se od dlužníka nevymohlo) déle než tři roky a u nichž původní dlu představoval maximálně 1 500 korun. Tyto exekuce se zastavují od začátku roku 2022. Věřitelé si mohou odečíst z daní 450 korun (30 procent z 1 500 Kč) za každé takto zastavené vymáhání pohledávky.

Slevy (nejen) na potomky

Zvýhodněním, jež prochází nejčastějšími změnami, je sleva na děti. Zákonodárci rozhodl i v červenci 2021 o další úpravě. Daňové zvýhodnění na jednoho potomka zůstává stejné jako v předchozích letech, u dvou a více dětí už nyní počítejte s vyšším odpočtem.

Jeden z rodičů může nyní na dani ušetřit 1 267 korun měsíčně na jednoho potomka, a nově 1 860 na druhé a 2 320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Částky jsou opět dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.

Pokud se při výpočtu daně dostane poplatník do záporných čísel, tj. bonus je vyšší než vypočtená DPFO, má dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu Jaké jsou nově slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2023

Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je výsledná částka alespoň 100 korun. Maximální výše bonusu byla od roku 2016 až do loňského roku 60 300 korun. V červenci 2021 se tento limit zrušil a výše bonusu je nově bez omezení.

Výhoda pro rodiče dětí ve školkách. Už nebude

Šest let platilo také takzvané školkovné. I tuto slevu chce vláda od příštího roku zrušit, a proto jej rodiče v daňovém přiznání za rok 2023 uplatní naposledy.

Týká se rodičů, kteří platí předškolní docházku svých dětí do mateřských škol nebo dětských skupin. Ze svých daní si mohli letos odečíst tyto výdaje až do výše 16 200 korun za každého potomka. Loni šlo o částku 15 200 korun, která odpovídala stejně jako letos výši minimální mzdy.

Pro jistotu připomínáme, že v daňovém přiznání je na tyto slevy řádek 69a (sleva za umístění dítěte). Potvrzení o tom, že školku navštěvuje, je povinnou přílohou DAP.

Poradíme vám jak vyplnit přiznání řádek po řádku

Podnikatelé i zaměstnanci mohou vydělat i na takzvaných odečitatelných položkách. Nedávno se zvyšovaly limity pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců z 30 000 na 50 000 korun ročně. Narostla také nezdanitelná částka na penzijní připojištění, kterou si mohou OSVČ odečíst od základu daně, a to na 24 tisíc korun a také odpočet na životní pojištění – opět z 12 tisíc na 24 tisíc korun.

Specifickým zvýhodněním je sleva na invaliditu. Výše slev pro lidi s lehčím (invalidní důchod prvního a druhého stupně) i těžším postižením (invalidní důchod třetího stupně) zůstala stejná jako v roce 2017, změnila se ovšem metodika přiznávání slev. Nárok na tuto slevu se mají ti, kdo předloží výměr o přiznání invalidního důchodu a současně potvrzení o jeho výplatě. Výplata důchodu se každoročně prokazuje do 15. února.

Slevy u dalších daní

Také podnikatelé, kteří využívají pro svoje podnikání auta a odvádějí tedy daň silniční, mohli využít jistých úlev. Loni o ně ale přišli. Poplatníkům navíc připomínáme, že vláda v roce 2022 zrušila silniční daň pro vozidla do 12 tun, plátců tohoto odvodu tak výrazně ubylo.

Dlouho fungovala především sleva v závislosti na stáří aut. Stát tak motivoval podnikatele k nákupu nových automobilů. Pokud bylo vaše auto nové (do tří let), mohli jste si od výsledné silniční daně odečíst až 48 procent. Ještě do stáří vozu 108 měsíců mohl jeho uživatel/majitel do roku 2022 ušetřit z daně až 25 procent.

Změna zákona majitele nepotěšila

Od loňského roku byla zrušena byla také ostatní snížení daně uvedená do konce roku 2021 v § 6, tj. např. snížení sazby daně o 48 % u nákladních automobilů a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností 12 a více tun, pokud nejsou používána k podnikání

U daně z nemovitých věcí jsou sazby odlišné v závislosti na tom, kde se daný byt, dům či pozemek nacházejí. Dílčí základ daně se totiž násobí koeficienty podle velikosti obce a také tzv. místními koeficienty, o nichž si rozhodují samotné obce. Řada nemovitých věcí je od daně osvobozena a pro různé nemovitosti platí různé sazby daně.

Daň z příjmů právnických osob je možné snížit o slevu, kterou je částka maximálně 18 000 korun ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením. Ještě vyšší částku, až 60 000 korun, lze ušetřit za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Více v zákoně o dani z příjmu.

Zaměstnavatelé tak mohou ušetřit:

18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, případně poměrnou část, dojdeme-li přepočtem na průměrný počet zaměstnanců (viz dále) k desetinnému číslu;
60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením, nebo opět případně poměrnou část této částky.

Systém zvýhodnění a odpočtů u daně z přidané hodnoty je natolik složitý, že doporučujeme prostudovat paragrafy 36 – 79 zákona o DPH, případně se poradit s odborníkem. Zároveň je potřeba počítat s tím, že je stále více položek zařazeno do takzvaného systému reverse charge. Česko navíc stále usiluje o zavedení plošného reverse charge pro všechny platby DPH.

Plátci DPH mohou ušetřit například díky slevě z ceny, kterou běžně poskytují plátci při dodání zboží. A co říká zákon? Pokud je sleva z ceny poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, sníží se podle § 36 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, základ daně právě o slevu z ceny.

Jakub Procházka

Jaké změny přináší rok 2024 v daňové oblasti – krátce a stručně.

2.2.2024, Zdroj: Ministerstvo financí

Ministerstvo financí připravilo na rok 2024 řadu novinek nejen v souvislosti s konsolidačním balíčkem. Od roku 2024 budou občané moci využít nové produkty v penzijním spoření, a firmy budou moci vést účetnictví v cizích měnách.

Změny s účinností od 1. 1. 2024:

Snížení prahu 23% sazby zálohy daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy

Od 1. 1. 2024 je limit příjmů, od kterého se platí 23% sazba daně, namísto 4násobku průměrné mzdy začínat na 3násobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových poplatníků, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí.

Do konce roku 2023 zaměstnanec platil 23% daň z příjmů, které přesahovaly částku 161 296 Kč. Do této sumy platil 15% daň. Od 1. 1. 2024 je tato částka zhruba ve výši 131 901 Kč.

Omezení slevy na dani na manžela/manželku

Od 1. 1. 2024 došlo k parametrickému omezení slevy na dani na druhého z manželů ve společné domácnosti, která se nově uplatní výhradně na ty, kteří pečují o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazovalo poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zanikla.

Zrušení slevy na dani na studenta

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani na studenta od 1. 1. 2024 byla její nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využili jen ti studenti, kteří vydělávali částky vyšší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužili vůbec. Zrušení slevy na studenta současně přispělo k omezení nežádoucí situace, kdy osoby využívali status studenta pouze formálně (tj. jsou ke studiu zapsáni, ale vzdělávací instituci nenavštěvují).

Zrušení tzv. školkovného

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení od 1. 1. 2024 je, že benefit zpravidla uplatňovaly středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužili. Při sazbě DPFO 15 % odpovídala částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc šlo o příjem cca na úrovni minimální mzdy pro rok 2023. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou nebylo, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohly uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.

Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům

Všechny do konce roku 2023 od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl, budou od 1. 1. 2024 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 21 984 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude moci nadále čerpat např. příspěvek na zájezdy, kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy apod. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.

Změny v oblasti FKSP

Od 1. 1. 2024 došlo ke snížení prostředků, resp. základního přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) o polovinu, tzn. z 2 % na 1 % z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy. Novinkou bude také, že nejméně polovina základního přídělu do fondu bude povinně určena na podporu produktů na zabezpečení ve stáří zaměstnanců.

Úprava odvodové zátěže OSVČ

V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zvýší odvody OSVČ. Konkrétně v letech 2024-2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.

	2023	2024	2025	2026
Minimální vyměřovací základ	25 %	30 %	35 %	40 %
Vyměřovací základ	50 %	55 %	55 %	55 %

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Sazby daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 zvýší průměrně o 80 % s pozitivním dopadem na inkaso této daně ve výši 10 mld. Kč. V rámci navýšení sazeb daně se mění také zvýšení daně ze 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m² nebytového prostoru užívaného k podnikání. Nově se toto zvýšení daně ze staveb a jednotek aplikuje i na všechny místnosti v obytných domech a jednotkách (bytech) sloužící k podnikání v oboru ubytování bez ohledu na to, zdali se jedná o nebytový prostor.

Dále došlo ke zvýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl na nemovité věci, která nově činí 90 Kč. Zároveň dochází ke zvýšení hranice minimální výše daně, kterou je poplatník povinen uhradit, na 50 Kč.

Zavedení inflačního koeficientu

Nově se od 1. 1. 2024 zavádí inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky je inflační koeficient vždy 1, protože při stanovení základu daně u těchto pozemků se již inflace zohledňuje. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat MF formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku, který bezprostředně předchází zdaňovacímu období. Meziročně může dojít ke zvýšení inflačního koeficientu maximálně o 20 % (tj. o jednu pětinu).

Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1.

Zdanění garáže a budovy pro rodinnou rekreaci na základě zápisu v katastru

Od 1. 1. 2024 dochází k novému navázání budov garáží a domů sloužících k rodinné rekreaci na zápis v katastru nemovitostí. S výjimkou případů, kdy je daná nemovitá věc využívána k podnikání, tak nebude skutečný způsob jejího využití podstatný a budova bude zdaněna podle způsobu využití evidovaného v katastru nemovitostí. Budova zapsaná v katastru nemovitostí jinak než budova pro rodinnou rekreaci nebo garáž, bude zdaněna jako ostatní zdanitelná stavba, a to i když byla do konce roku 2023 zdaňována podle užívání jako budova pro rodinnou rekreaci nebo jako garáž. V případě, že by budova nebyla v katastru nemovitostí vůbec evidována, bude nadále rozhodující způsob jejího faktického využití.

Rozšíření okruhu případů, kdy poplatníkem daně z nemovitých věcí bude uživatel nemovité věci

Od 1. 1. 2024 bude uživatel nemovité věci poplatníkem daně z nemovitých věcí nově i v případech, kdy vlastník zdanitelné budovy nebo jednotky není znám, nebo s nemovitou věcí hospodaří podle zákona Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 došlo ke kompletnímu vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí. Oproti stavu do konce roku 2023 tak již předmětem daně nebudou rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. Kvůli této změně nebudou dotčení poplatníci povinni podávat daňové přiznání.

Nová sazba daně z nemovitých věcí pro nevyužitelné pozemky

Pozemky druhu „ostatní plocha“ se způsobem využití pozemku neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou od 1. 1. 2024, tedy zdaňovacího období roku 2024, zařazeny do tzv. skupiny „nevyužitelných ostatních ploch“ a použije se u nich sazba daně 0,08 Kč za m². Dochází tak ke snížení zdanění u těchto pozemku ve srovnání se stavem do konce roku 2023. Obec bude moci tyto pozemky a pozemky se způsobem využití jiná plocha obecně závaznou vyhláškou od daně zcela osvobodit. Poplatník nemusí kvůli této změně podávat daňové přiznání.

Změny v osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí

Osvobození od daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 rozšiřuje nově na případy pozemků, které jsou zatíženy právem stavby ve prospěch obce, na jejímž území se nacházejí.

Zároveň se rozšiřuje osvobození pozemků tvořících jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou, které slouží vymezeným veřejně prospěšným právnickým osobám nebo zařízením o další osoby resp. zařízení.

Naopak se ruší osvobození pozemků a staveb sloužících k nakládání s odpady, typicky skládek.

Zpřesnění stanovení základu daně u bytových jednotek

Podlahová plocha bytové jednotky bude určena podle údaje evidovaného v katastru nemovitostí od 1. 1. 2024. Pokud nebude podlahová plocha v katastru evidována, bude se vycházet z prohlášení vlastníka a v případě jeho absence ze skutečného stavu.

Omezení osvobození stravenek

V roce 2023 byly stravenky na rozdíl od stravenkového paušálu na straně zaměstnance osvobozeny od daně bez limitu, čímž mohly tyto stravovací benefity činit řádově i stovky korun denně (tzv. manažerské stravenky). Podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců se od 1. 1. 2024 sjednotí tak, že i stravenky budou na straně zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do zákonem stanoveného limitu. V souvislosti s tím došlo i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Zrušení zvýhodnění u zaměstnaneckých bytů a rodinných domů

V roce 2023 platilo, že pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytoval nepeněžité plnění, považovala se za příjem zaměstnance částka, o kterou byla úhrada zaměstnavateli nižší, než jaká by byla obvyklá cena bez zaměstnaneckého zvýhodnění. Tzn. cena podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou zaměstnavatel za takové plnění účtoval jiným osobám s výjimkou, která se vztahuje na jednotky, které nezahrnují nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byty a rodinné domy, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, kdy zaměstnanci nevznikal z titulu této výjimky žádný příjem a nedocházelo tedy ke zdanění. Tato výjimka byla od 1. 1. 2024 zrušena.

Výjimka ze zdanění u zaměstnaneckých bytových jednotek, bytů a rodinných domů existovala kvůli postupnému předávání bytového fondu, kterým disponovali velcí zaměstnavatelé z doby před rokem 1989. Přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení výjimky nedotkne zaměstnanců, kteří v daných bytových jednotkách, bytech a rodinných domech měli bydliště před účinností zákona.

Možnost vedení účetnictví ve funkční měně

Firmy, které mají většinu transakcí v cizí měně, mohou od 1. 1. 2024 vést účetnictví ve funkční měně (EUR, USD, GBP) a zároveň v této měně vyplnit daňové přiznání a daň zaplatit.

Snížení limitu pro osvobození příjmů z hazardních her

Od 1. 1. 2024 došlo ke snížení limitu pro osvobození příjmů z hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč. Uvedený limit se uplatní v závislosti na tom, zda výhra podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň), nebo zda se výhry zahrnují do dílčího základu daně.

Podle účinné právní úpravy zákona o daních z příjmů platilo, že výhry z loterie (např. Sportka) a tomboly byly od daně z příjmů fyzických osob u výherce osvobozeny, pokud výše výhry nepřesahovala 1 000 000 Kč. Pokud byla tedy výhra ve sportce 999 999,- Kč, byla od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Výhry z loterií a tombol, pokud nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (srážkovou daní), kterou je povinen srazit a odvést plátce daně, tj. v daném případě pořadatel loterie nebo tomboly. Srážková daň z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly činí obecně 15 %.

Zvýšení daně z hazardních her a právní úprava hazardní regulace

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi je od 1. 1. 2024 druhá sazba 23 % uplatňovaná aktuálně u živých her (např. kostky, karty, ruleta), binga, kursových sázek (sázky na výsledek, live sázky), totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker) zvýšena na 30 %. Základní sazba 35 % uplatňovaná u loterií a technických her zůstává ve stávající výši.

Zároveň dochází k širším úpravám v zákoně o hazardních hrách, které mají kromě zefektivnění dané právní úpravy (např. úpravou blokace nelegálního hazardu) i podstatný cíl dalšího zvýšení ochrany hráčů hazardních her. To se týká např. úpravy nastavení sebeomezujících opatření, zjednodušení zápisu do rejstříku vyloučených osob z hazardních her atd.

Nové daňově zvýhodněné produkty pro finanční zajištění na stáří

Dlouhodobý investiční produkt je od 1. 1. 2024 nástroj rozšiřující okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Nejde o nový finanční produkt, nýbrž o režim pro v zákonech již dnes zavedené finanční produkty investičního nebo spořicího typu. Dle uvážení střadatele může jít o konzervativní bankovní vklad, spořicí účet či dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika. DIP budou moci poskytovat pouze regulované finanční instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy). Stejně jako u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření získá účastník daňové zvýhodnění, pouze pokud si uspořené prostředky vybere nejdříve po deseti letech spoření a dosažení věku min. 60 let. Každý poskytovatel DIP bude muset zahájení nebo ukončení jeho poskytování oznámit ČNB, která povede veřejně přístupný seznam poskytovatelů DIP. Dále bude omezen okruh akcií a dluhopisů vedených v rámci DIP pouze na akcie a dluhopisy obchodované na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému. Výjimku z tohoto omezení představují státní dluhopisy, dluhopisy vydané centrální bankou a tzv. kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy).

Pojištění dlouhodobé péče je produkt, kde pojistnou událostí je závislost klienta, který si pojištění sjednal, nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího stupni závislosti III nebo IV podle zákona o sociálních službách. Dále může jít o škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojistníka po celou dobu jeho závislosti odpovídající stupni závislosti III nebo IV nebo náhrady nákladů na takovou péči.

Celkový limit na všechny čtyři daňově podporované produkty spoření na stáří je 48 000 Kč ročně na poplatníka (do konce roku 2023 platil limit 24 000 Kč na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění) a 50 000 Kč ročně na příspěvky poskytované zaměstnavatelem (tato částka byla do konce roku 2023 stejná, ovšem nově ji lze využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu a pojištění dlouhodobé péče). Občan si bude moci zvolit, zda se rozhodne využít daňovou podporu pouze na jeden typ produktu, nebo si své úložky a s nimi spojené daňové zvýhodnění rozloží mezi více produktů.

Snížení státní podpory stavebního spoření u stávajících a nových smluv

Od 1. 1. 2024 došlo ke snížení státní podpory stavebního spoření na max. 1 000 Kč/rok pro nové i stávající smlouvy.

Zrušení kolkových známek

Od 1. 1. 2024 došlo ke zrušení kolkových známek jako platebního prostředku s přechodným obdobím, kdy bude ještě možné stávající kolky používat. S nárůstem elektronických plateb kartou a bezhotovostních převodů se jejich potřeba významně snížila, v minulosti navíc byla v souvislosti s jejich používáním indikována řada podvodů.

Redukce sazeb DPH a snížení daně

Od 1. 1. 2024 došlo k redukci počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Vybrané zboží a služby budou přesunuty ze snížené do základní sazby DPH. Knihy budou zcela osvobozeny od DPH.

V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zjednoduší systém DPH sjednocením dvou snížených sazeb (15 % a 10 %) do jedné společné ve výši 12 %. Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u piva v restauraci.

Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 % se současně sníží DPH (a tím i inkaso veřejných rozpočtů) u řady aktuálně citlivého zboží a služeb jako např. u potravin bez většiny nápojů, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb. Speciální položkou jsou knihy (ale také např. omalovánky, hudebniny, obrázkové knihy), které nebudou DPH vůbec zatíženy, jelikož na ně bude aplikováno osvobození od daně. Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, povinnost EET), budou přesunuty do základní sazby DPH. Konkrétně se jedná o kadeřnické a holičské služby, točené pivo, zpracování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce a řezané květiny.

Dále dochází ke zvýšení sazby daně z 15 % na 21 % např. u služeb autorů a výkonných umělců, sběru a přepravy komunálního odpadu, palivového dřeva ve všech podobách, dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností. Ostatní položky z některé ze dvou snížených sazeb zůstávají ve sjednocené snížené sazbě 12 %.

Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá příležitostná a zvláštní linková hromadná doprava osob, veškerá pitná voda dodávaná vodovodem a dále některé zdravotnické přístroje a zařízení. Noviny budou daněny 12% sazbou DPH, stejně jako časopisy a jiná periodika.

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance

Od 1. 1. 2024 došlo ke znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.

Změny s účinností od 1. 2. 2024

Zvýšení daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku a zavedení daně z alternativních výrobků

Od 1. 2. 2024 došlo ke zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret, tabáku ke kouření, doutníků a cigarillos o +10 %. V období let 2025-2027 sazby spotřební daně u těchto výrobků dále porostou, a to tempem +5 % ročně. Ve stejném období 2024-2027 dojde k pravidelnému zvyšování sazby daně u zahřívaného tabáku o 15 %. Nově bude od 1. 4. 2024 zavedena spotřební daň u e-cigaret, jejíž sazba bude v roce 2024 činit 2,5 Kč/ml a poroste až do roku 2027 na hodnotu 10 Kč/ml, a u nikotinových sáčků, kde bude sazba daně v roce 2024 ve výši 0,4 Kč/g a poroste do roku 2027 na hodnotu 1,7 Kč/g.

Zvýšení daně z lihu

Sazba spotřební daně z lihu se zvýší v horizontu tří let, a to tak, že v letech 2024 a 2025 se navýší o 10 % a následně v roce 2026 o 5 %.

Změny s účinností od 1. 3. 2024

Zvýšení ceny dálniční známky a její pravidelná valorizace

Od 1. 3. 2024 dojde ke zvýšení ceny dálniční známky o 800 Kč z 1 500 na 2 300 Kč/rok. Zavedeno bude nové pravidelné valorizační schéma, které bude reflektovat zejména výši inflace.

Praktické informace k podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

12.1.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční úřady spustily infolinky k dani z nemovitých věcí a vyjedou také do obcí pomáhat občanům s podáním daňového přiznání.

Finanční správa ČR naplňuje memorandum o spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a nabídne veřejnosti nadstandardní služby při podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Od začátku ledna ve všech krajích a v 52 městech spouští specializované telefonní linky, na kterých se občané mohou poradit s odborníkem na daň z nemovitých věcí. Příslušní specialisté také v průběhu ledna vyrazí na 459 naplánovaných výjezdů do obcí, kde občanům pomohou s vyplněním a odevzdáním daňového přiznání. Poslední dva lednové týdny budou prodlouženy úřední hodiny na všech finančních úřadech.

Připomeňme, že řádný termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí připadá na středu 31. ledna 2024. Pozornost tomuto termínu by měli věnovat (kromě poplatníků, kteří v roce 2023 nově nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku) také majitelé garáží, stavebních pozemků či uživatelé nemovitostí ve vlastnictví státu. Mnozí z nich budou muset kvůli legislativním změnám podat daňové přiznání, jakkoliv v předchozích letech nemuseli a příslušnou daň jen do konce května (popřípadě ve druhé splátce do konce listopadu) zaplatili.

Pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí doporučujeme využít nové služby předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí v daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Zde můžete přiznání nejen vyplnit, ale i odeslat. Souhrn hlavních změn od roku 2024 najdete v tiskové zprávě, podrobnější informace k novele zákona naleznete na webových stránkách finanční správy.

Infolinky a výjezdy – více informací

Řešení praktických situací při odpočtu soukromého životního a penzijního pojištění.

29.2.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Za jakých podmínek může uplatnit poplatník odpočet na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění za zdaňovací období 2023? Více informací a řešení některých konkrétních situací z praxe se dozvíte dále.

Odpočet za zdaňovací období 2023

Soukromé životní pojištění

Jak mohu uplatnit životní pojištění?

Od základu daně za zdaňovací období lze v souladu s § 15 odst. 6 ZDP odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

U důchodového životního pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Jaké mohou nastat situace u zaměstnance, kterému přispívá zaměstnavatel na soukromé životní pojištění?

Zadání:
Klient ke stávajícímu soukromému životnímu pojištění, u kterého splňuje podmínky pro snižování daňového základu, sjednal s pojišťovnou ve stanovené lhůtě do 31. 3. 2015 dodatek, kterým je zamezeno předčasným výběrům. Dodatek předložil zaměstnavateli, který mu přispívá [podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP] a sám si snižuje daňový základ (podle § 15 odst. 6 ZDP).

Příklad 1
(Pojistná smlouva sjednaná v roce 2012, mimořádný výběr umožněný dalším sjednáním dodatku s pojišťovnou je proveden v roce 2023)
Poplatník je povinen podat daňové přiznání za rok 2023, ve kterém dodaní příspěvky zaměstnavatele od daně osvobozené a částky, o které si snižoval svůj daňový základ, počínaje rokem 2015. Současně je povinen nahlásit zaměstnavateli provedení výběru; ten mu nadále může přispívat, ale příspěvek už nebude od daně osvobozený a poplatník už v následujících letech nemůže uplatňovat snižování daňového základu.

Příklad 2
(Pojistná smlouva sjednaná v roce 2012, mimořádný výběr umožněný dalším sjednáním dodatku s pojišťovnou bude proveden v roce 2028)
Poplatník bude povinen podat daňové přiznání za rok 2028, ve kterém dodaní příspěvky zaměstnavatele od daně osvobozené a částky, o které si snižoval svůj daňový základ, počínaje rokem 2018 (tzn. za uplynulých deset let). Současně bude povinen nahlásit zaměstnavateli provedení výběru; ten mu nadále může přispívat, ale příspěvek už nebude od daně osvobozený a poplatník už v následujících letech nemůže uplatňovat snižování daňového základu.

Příklad 3
(Pojistná smlouva sjednaná v roce 2012 do 70 let věku klienta, mimořádný výběr umožněný dalším sjednáním dodatku s pojišťovnou bude proveden v roce 2023 – klientovi je 62 let)
Poplatník nedodaňuje, ale bude povinen nahlásit zaměstnavateli provedení výběru; ten mu nadále může přispívat, ale příspěvek už nebude od daně osvobozený a poplatník už v následujících letech nemůže uplatňovat snižování daňového základu.

Příklad 4
(Pojistná smlouva sjednaná v roce 2012 do 70 let věku klienta, smlouva klientem vypovězena s výplatou odbytného (resp. odkupného) v roce 2023 – klientovi je 62 let)
Poplatník nemá žádné daňové povinnosti.

Zadání:
Klient ke stávajícímu soukromému životnímu pojištění, u kterého si v minulosti snižoval daňový základ, nesjednal s pojišťovnou ve stanovené lhůtě do 31. 3. 2015 dodatek, kterým je zamezeno předčasným výběrům.

Příklad 5
(Pojistná smlouva sjednaná v roce 2012, mimořádný výběr proveden kdykoliv před ukončením smlouvy)
Poplatník nemohl uplatňovat snižování svého daňového základu o zaplacené pojistné, a pokud mu přispíval zaměstnavatel, příspěvek byl součástí daňového základu. Mimořádný výběr zdaňuje pojišťovna, poplatník už nic nedodaňuje.

Poplatník má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle § 15 odst. 6 ZDP. Současná smlouva se mu zdá být nevýhodná a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co má udělat, aby nedodaňoval?

Pokud nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné, a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno pojišťovnou přímo na jinou pojistnou smlouvu (na účet u nové pojišťovny nebo na jiné životní pojištění u téže pojišťovny), může si poplatník i nadále uplatňovat odpočet, pokud nový produkt také splňuje podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP a v minulosti uplatňované odpočty nedodaňuje.

Tzn., že i pro nový produkt musí platit, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

Nulové odkupné

Převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění splňující podmínky ust. § 15 odst. 6 ZDP je jednou z podmínek pro to, aby poplatník nemusel dodanit souhrnnou částku, o kterou v předchozích deseti letech snižoval svůj daňový základ. Pokud pojišťovna na žádost poplatníka o převedení odkupného na jiné soukromé životní pojištění vyčíslí odkupné ve výši nula s odvoláním na všeobecné pojistné podmínky k tomuto produktu a na pojistnou matematiku, postačuje dodržet ostatní podmínky dané v ust. § 15 odst. 6 ZDP a v takovém případě povinnost dodanit není.

Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění a nechal si odkupné vyplatit na svůj účet?

Pokud bylo pojištění vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP zaniká, protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle § 10 zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Jaké mohou nastat situace u poplatníka v souvislosti se změnou podmínek pro možnost uplatnění životního pojištění od roku 2015?

Dotaz 1:
Mám uzavřeno soukromé životní pojištění, u kterého jsem v předchozích letech uplatňoval snížení daňového základu v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 ZDP. Dodatek k pojistné smlouvě, podle kterého není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, jsem s pojišťovnou uzavřel s účinností od 1. září 2023, ale z pojištění jsem si nic nevybral. Jak si mohu za zdaňovací období roku 2023 uplatnit snížení daňového základu?

Odpověď:
Smlouva včetně dodatku splňuje podmínky § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, avšak nikoliv za celý rok, poplatník je tak oprávněn uplatnit zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění od data účinnosti dodatku ke smlouvě, tj. od měsíce září 2023 nejvýše do úhrnné částky 24 000 Kč.

Dotaz 2:
Mám uzavřeno soukromé životní pojištění, smlouva splňuje podmínky dané ustanovením § 15 odst. 6 ZDP. Co se stane v případě, že např. od 1. května 2024 dodatkem ke smlouvě zkrátím dobu trvání smlouvy z 60 let dosažení věku na 55 let?

Odpověď:
Smlouva včetně dodatku splňuje podmínky zákona o daních z příjmů do 30. dubna 2024 a poplatník je oprávněn uplatnit zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění za měsíce leden až duben 2024 nejvýše do úhrnné částky 24 000 Kč.
Pokud by již k žádné další úpravě pojistné smlouvy v budoucnu nedošlo a v roce dosažení věku 55 let by došlo k výplatě pojistného plnění (z důvodu dožití se ve smlouvě uvedeného věku 55 let), nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

Dotaz 3:
Mám uzavřeno soukromé životní pojištění, smlouva splňuje podmínky dané § 15 odst. 6 ZDP. Co se stane v případě, že např. od 1. května 2024 uzavřu dodatek ke smlouvě, kterým mi budou znovu umožněny mimořádné výběry, a ještě v roce 2024 uskutečním mimořádný výběr před dosažením věku 60 let?

Odpověď:
Smlouva (včetně dodatku) od 1. května 2024 nesplňuje podmínky zákona o daních z příjmů pro uplatnění daňového odpočtu a v případě výplaty jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, zaniká nárok na daňový odpočet o částky, o které byl od 1. 1. 2015 poplatníkovi z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Tyto částky jsou příjmem podle § 10 ZDP v roce, ve kterém došlo k porušení podmínek daných zákonem.

Dotaz 4:
Mám uzavřeno soukromé životní pojištění, smlouva splňuje podmínky dané ustanovením § 15 odst. 6 ZDP, a je uzavřena do dosažení věku 65 let. V předchozích letech jsem uplatňoval snížení daňového základu podle § 15 odst. 6 ZDP. Co se stane v případě, že např. od 1. května 2024, kdy dosáhnu věku 62 let, uzavřu dodatek ke smlouvě, kterým mi budou umožněny mimořádné výběry?
Odpověď:
Smlouva uzavřením dodatku nesplňuje podmínky zákona o daních z příjmů a zaniká nárok na daňový odpočet. Za rok 2024 bude poplatník oprávněn uplatnit zaplacené pojistné na své soukromé životní pojištění za měsíce leden až duben 2024 nejvýše do úhrnné částky 24 000 Kč. V dané situaci by však v případě uskutečnění mimořádného výběru v roce, kdy poplatník dosáhne věku 62 let, nebyl tento poplatník povinen zpětně zdanit dříve uplatněné daňové odpočty, právě proto, že k mimořádnému výběru došlo až po dosažení věku 60 let, tj. zákonná podmínka zákazu průběžného výběru před 60. rokem věku byla splněna.

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění

Jak mohu uplatnit penzijní připojištění, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření?

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na:

penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Jak postupovat v případě přestupu z penzijního připojištění (tj. transformovaný fond) na doplňkové penzijní spoření (tj. volba účastnického fondu)?

Doplňkové penzijní spoření je pokračovatelem penzijního připojištění se státním příspěvkem v rámci tzv. III. pilíře důchodové reformy. Pokud se účastník penzijního připojištění rozhodne v průběhu roku bez přerušení přestoupit na produkt doplňkového penzijního spoření u stávající nebo i jiné penzijní společnosti, může od základu daně odečíst částku, která se rovná součtu úhrnů příspěvků na oba produkty, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Například poplatník je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, od května převede svoje prostředky do doplňkového penzijního spoření, s měsíčním příspěvkem ve výši 1 500 Kč u obou produktů (tzn., vždy musí podat výpověď penzijnímu připojištění a plynule navázat uzavřením nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření). Za první čtyři měsíce zaplatil 4×500 Kč příspěvků nad částku 1 000 Kč, na kterou náleží maximální státní příspěvek, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 8×500 Kč nad částku 1 000 Kč. Proto může při splnění ostatních podmínek uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6 000 Kč.

Co je instituce penzijního pojištění?

Institucí penzijního pojištění se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění bez ohledu na jeho právní formu, který je

a) provozován na principu fondového hospodaření,
b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státě.

Změny od roku 2024

Doplňme ještě, že od zdaňovacího období 2024 došlo ke změně legislativního uchopení podpory spoření poplatníků na stáří, konkrétně na vymezení produktů, které jsou daňově podporovány.

Nově půjde od základu daně odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.

Setkání s obchodními partnery z pohledu daňového.

26.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Snídaně, obědy či večeře v rámci obchodních vztahů jsou celkem běžnou součástí pracovního života řady zaměstnanců. Podívejme se na toto téma z pohledu pracovněprávního a daňového.

Pracovní oběd je z pohledu zaměstnance chápán jako výkon práce pro zaměstnavatele. Jedná se o společenskou, ale především pracovní záležitost, při které dochází k upevnění vzájemné důvěry mezi obchodními partnery a řešení stávající či budoucí pracovní spolupráce. Při poskytnutí plnění zaměstnanci ve formě pracovního oběda z povahy věci převažuje zájem zaměstnavatele, na straně zaměstnance je takové plnění spotřebováno za účelem plnění pracovních úkolů, a principiálně by tedy nemělo být příjmem podléhajícím zdanění ve smyslu judikaturní koncepce příjmů. S ohledem na konstrukci zákona o daních z příjmů bylo za tímto účelem upraveno znění § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů, aby skutečnost, že pracovní oběd jako plnění zaměstnavatele na vytváření podmínek pro výkon práce není příjmem ze závislé činnosti, a není tedy předmětem daně, vyplývala i z jazykového znění zákona o daních z příjmů. Odůvodnění přijaté novely zákona o daních z příjmů uvádí, že obdrží-li vymezená plnění i jiné osoby (typicky obchodní partner), lze v tomto případě připustit použití obecného konceptu deklarovaného u zaměstnanců.

Pokud se bude jednat o pracovní oběd uskutečněný v rámci pracovní cesty zaměstnance, pro účely cestovních náhrad je nutné vzít v úvahu znění § 163 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákoník práce“). Zaměstnanci při pracovní cestě vznikne nárok na stravné, které však v důsledku bezplatně poskytnutého jídla přísluší zaměstnanci pouze ve výši sníženého stravného dle ZP. Plnění, které vzniká zaměstnanci ve formě pracovního oběda, není předmětem daně ve smyslu výše uvedeného a zkrácené stravné do limitu dle zákoníku práce není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Pro úplnost je třeba dodat, že částku stravného je zapotřebí snížit v případě, že zaměstnanci byla na pracovní cestě poskytnuta snídaně, oběd nebo večeře, na kterou zaměstnanec nijak finančně nepřispíval (není přitom rozhodující, zda jídlo hradil zaměstnavatel, ale skutečnost, že účelu stravného bylo v principu docíleno naturální formou). Zákoník práce v § 163 odst. 2 nevymezuje, jaké požadavky musí jídlo splňovat, aby mohlo být kvalifikováno jako snídaně, oběd či večeře. Například praktický komentář k ZP dostupný v právním systému ASPI uvádí, že „klíčové pro posouzení takového jídla je obecně kritérium obvyklosti, resp. přiměřenosti“. Jiné občerstvení, které nemá formu snídaně, oběda či večeře, nemá na výši stravného vliv.

a) Podmínky, za kterých je plnění vyňato z předmětu daně

Poskytnuté jídlo slouží k výkonu práce.
Nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle § 236 odst. 1 zákoníku práce povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. 2 zákoníku práce.
Bude naplněna přiměřenost poskytnutého jídla jako pracovního oběda s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele apod. (viz níže).

b) Přiměřenost hodnoty pracovního oběda

Přiměřenost pracovního oběda bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy pracovního oběda a v návaznosti na kritérium obvyklosti, tzn. o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy, jaká je kultura fungování podniku apod. Hodnota či podoba pracovního oběda musí odpovídat lokalitě, ve které se pracovní oběd uskutečňuje, neměla by vybočovat z obvyklé formy pohoštění poskytované příslušným zaměstnavatelem v rámci kontaktu s jeho obchodními partnery či obvyklé frekvence takových plnění, zohledňovat druh či způsob podnikání zaměstnavatele, příležitost, při které je pracovní oběd uskutečňován, a další charakteristiky, z nichž lze dovodit přiměřenost poskytovaného plnění. Otázka přiměřenosti se přitom posuzuje z pohledu zaměstnavatele a obchodního partnera, nikoli zaměstnance.
Správce daně bude přiměřenost poskytovaných plnění posuzovat při provádění daňových kontrol v rámci zjišťování, zda nedochází ke zneužívání či zakrývání výdajů za účelem soukromé spotřeby.

Uplatnění daňové ztráty u OSVČ.

29.2.2024, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak zohlednit daňovou ztrátu při změně způsobu uplatňování výdajů OSVČ?

Dotaz:

OSVČ neplátce DPH vedl daňovou evidenci a uplatňoval v roce 2022 skutečné výdaje. Vykázal ztrátu.

V roce 2023 bude uplatňovat výdaje procentem z příjmů. V evidenci nemá žádné závazky, pohledávky, majetek ani vytvořené rezervy, nemusí tedy při přechodu na paušální výdaje podávat dodatečné daňové přiznání za rok 2022.

Může v daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit ztrátu z roku 2022, kdy uplatňoval skutečné výdaje?

Odpověď:

Podle ustanovení § 5 odst. 3 ZDP (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) přesáhnou-li podle daňové evidence výdaje příjmy uvedené v § 7 ZDP, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 ZDP (dále jen „daňová ztráta“) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP.

Podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Vzhledem k tomu, že daňová ztráta za rok 2022 nebyla uplatněna v předchozích dvou letech (roky 2020 a 2021, lze ji uplatnit v následujících 5 letech, tedy v letech 2023 až 2027. Přitom u poplatníka daně z příjmů fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ztráta z podnikatelské činnosti může vzniknout pouze v případě, že OSVČ vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Odpočet ztráty pak lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích od součtu dílčích základů daně ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů (výjimkou jsou pouze příjmy ze závislé činnosti), a to bez jakékoli vazby na způsob uplatnění výdajů ze samostatné činnosti za období, kdy ztráta vznikla. Takže v daňovém přiznání za rok 2023 lze ztrátu stanovenou za rok 2022 uplatnit.

Zpevněné plochy, nádvoří a daň z nemovitých věcí.

24.1.2024, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pod naším s.r.o. je na katastru nemovitostí vedena parcela o výměře 334 m2 jako zastavěná plocha a nádvoří. Novou definici zastavěné plochy dle zákona o dani z nemovitých věcí splňuje jen stavba bez čp./če, která je na této parcele součástí, ovšem blíže neupřesněná, nevyměřená. Změřili jsme půdorys – 98 m2 – zbylých 236 m2 je vysypáno štěrkem. Máme povinnost vyplnit přiznání k dani z nemovitých věcí? Bude podléhat nové sazbě 9 Kč/m2 celá parcela nebo jen námi vyměřená část odpovídající definici zpevněné plochy?

Mám za to, že výše uvedený druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, resp. jeho část, jež je zastavěna stavbou bez č.p./č.e., která je součástí pozemku, není ve smyslu zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), předmětem daně.

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí, nicméně dle ust. § 2 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí, platí, že předmětem daně z pozemků nejsou pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb. Přičemž uvedené není ani zpevněnou plochou pozemku dle ust. § 1a odst. 1 písm. o) a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí, jež se nově rozumí pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou. Přičemž je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

Dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona o dani z nemovitých věcí dále platí, že předmětem daně ze staveb je, nachází-li se na území České republiky, zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona. Přičemž dle ust. § 7 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí se na zdanitelnou stavbu, která není samostatnou nemovitou věcí, pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní věc, jejíž je tato stavba součástí. V případě, že u stavby není žádný způsob využití znám, je pak způsob využití zjištěn podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí jako způsob využití nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití takové nemovité věci, tj. vychází se z toho, k jakému účelu je zdanitelná stavba užívána a k jakému způsobu využití stavby má dané užívání nejblíže (ust. § 1a odst. 5 o dani z nemovitých věcí). Způsob využití stavby je rozhodný pouze při definování garáže a budovy pro rodinnou rekreaci. U jiných zdanitelných staveb se ze způsobu využití stavby nevychází.

Přiznání k dani z nemovitých věcí by tak podle mého názoru mělo obsahovat jak pozemek bez části zastavené stavbou, tak stavbu samotnou. Nicméně s ohledem na velké množství změn doporučuji věc konzultovat s příslušným finančním úřadem, přičemž finanční správa se snaží pokrýt poptávku v rámci legislativních změn a informovat daňové poplatníky o aktuální daňové povinnosti. Dle stránek Finanční správy nabízí veřejnosti nadstandardní služby při podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Od začátku ledna ve všech krajích a v 52 městech spouští specializované telefonní linky, na kterých se občané mohou poradit s odborníkem na daň z nemovitých věcí, specialisté také v průběhu ledna vyrazí na 459 naplánovaných výjezdů do obcí, kde občanům pomohou s vyplněním a odevzdáním daňového přiznání. Poslední dva lednové týdny budou prodlouženy úřední hodiny na všech finančních úřadech.

https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/tiskove-zpravy-gfr/tiskove-zpravy-2024/infolinky-a-vyjezdy-do-obci-2024

K uvedenému jsem nalezla ještě jeden příklad v publikované metodice na stránkách Finanční správy ČR:

Společnost Karel s.r.o. zabývající se zemědělskou prvovýrobou vlastní pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako orná půda. Tento pozemek je zařazen v obchodním majetku společnosti. Část povrchu pozemku je zpevněna stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Jedná se o manipulační plochu, která slouží k odstavení těžké techniky na polní práce. Do konce roku 2023 přiznával poplatník tento pozemek v daňovém přiznání jako ornou půdu (v daňovém přiznání označeno jako „A“). Má povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024?

Ano, společnosti Karel s.r.o. vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2024, ve kterém uvede na výpočtovém listu část pozemku, a to v rozsahu, na kterém se nachází zpevněná stavba, jako „X“ – Zpevněné plochy pozemků, zařazené do obchodního majetku podnikatele nebo užívané v zemědělské prvovýrobě, lesním a vodním hospodářství (skupina zpevněných zemědělských ploch pozemků). Zbývající část pozemku v rozsahu orné půdy bez zpevněné stavby uvede v daňovém přiznání na dalším výpočtovém listu jako „A“ – pozemky evidované v katastru nemovitostí s druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad (skupina vybraných zemědělských pozemků).