Akce pořádané zaměstnavatelem.* 

Automobil pro služební a soukromé účely.* 

Benefit ve formě firemní školky.* 

Jaké změny v zákoně o daních z příjmů pro přiznání fyzických osob za rok 2023 platí?* 

Jídlo a nápoje poskytované zaměstnancům na pracovišti z pohledu daňového.* 

Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit.* 

Příspěvek na dopravu jako zaměstnanecký benefit.* 

Akce pořádané zaměstnavatelem.

5.3.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od 1. 1. 2024 jsou do speciálního osvobozovacího ustanovení vyčleněny akce pořádané zaměstnavatelem.

Jde o nové ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, podle kterého jsou osvobozena od daně z příjmů fyzických osob nepeněžní plnění plynoucí zaměstnanci z jeho účasti nebo účasti jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

Podle důvodové zprávy má jít o vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny, tedy spíše společenské akce s případným kulturním či sportovním prvkem, které pořádá zaměstnavatel. Je zde tedy rozpor mezi textem zákona a jeho odůvodněním, neboť textace směřuje ke sportovním či kulturním akcím, kdežto odůvodnění spíše ke společenským akcím.

Podle výkladu GFŘ má být akceptován přístup popsaný v odůvodnění. Lze očekávat, že ustanovení bude doladěno v rámci některé následující novelizace.

Podle výkladu GFŘ má jít v principu o akci „jen pro zvané“. Obvyklost má sledovat existující běžné standardy v podnikatelské praxi, se zohledněním dalších parametrů.

Náklady na tyto akce jsou na straně zaměstnavatele daňově neuznatelné.

---

Automobil pro služební a soukromé účely.

23.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Možnost využít pro soukromé účely firemní vozidlo patří k častým zaměstnaneckým benefitům. Jak na toto plnění pohlíží zákon o daních z příjmů?

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny vozidla (vč. DPH), které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl bezplatně pro služební  i soukromé účely (za každý i započatý kalendářní měsíc), a to:

• 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
• 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
• 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Nízkoemisním vozidlem (§ 21b odst. 6 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem. Nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší.

Bezemisním vozidlem (§ 21b odst. 7 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.

Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

Omezení definované v § 30e odst. 2 zákona o daních z příjmů (2 000 000 Kč) se pro účely tohoto ustanovení nepoužije.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla.

Příklad:
Zaměstnanec má poskytnuta současně za kalendářní měsíc 2 vozidla s konvenčním pohonem se vstupní cenou 500 000 Kč a 350 000 Kč, 2 hybridní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč a 700 000 Kč a 2 bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 250 000 Kč a 1 500 000 Kč. Příjem zaměstnance bude ve výši součtu 1 % z částky 500 000 Kč a z částky 350 000 Kč, součtu 0,5 % z částky 1 000 000 Kč a z částky 700 000 Kč a součtu 0,25 % z částky 1 250 000 Kč a z částky 1 500 000 Kč, tj. 8 500 Kč + 8 500 Kč + 6 875 Kč = 23 875 Kč.

Jde-li o najaté vozidlo nebo vozidlo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

---

Benefit ve formě firemní školky.

27.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od 1. 1. 2024 došlo ke změně v posuzování podmínek pro osvobození benefitů u zaměstnanců. K otázce, jak ocenit benefit ve formě firemní školky, se vyjádřilo i GFŘ.

Od roku 2024 byla zavedena hranice pro osvobození nepeněžních benefitů ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2024 tak je možné v úhrnu osvobodit tyto benefity do částky 21 983 Kč ročně. Jde o zboží a služby zdravotního a léčebného charakteru, vzdělávací služby, vstupné do sportovních zařízení, vstupné na kulturní akce, zájezdy na dovolenou atd. Pokud benefity přesáhnout tento limit, podléhá jejich hodnota dani ze závislé činnosti a povinnému pojistnému. Nepeněžní benefity poskytnuté do limitu jsou daňově neuznatelným nákladem pro zaměstnavatele.

Diskutovanou otázkou je, jak ocenit zaměstnanecký benefit v podobě firemní školky. Tedy jaká hodnota se bude každý měsíc započítávat pro účely sledování, zda limit poloviny průměrné mzdy byl již dosažen. Odborná veřejnost začala diskutovat, zda se firemní školka pro účely zaměstnaneckého benefitu má oceňovat spíše jako školka zřizovaná obcí, nebo jako soukromá.

Finanční správa uvádí stanovisko, že daňový režim má vycházet z ceny obecních školek v příslušné lokalitě. Např. je-li obvyklá cena obecní školky v místě a čase 1 500 Kč měsíčně a zaměstnanec platí 500 Kč, do limitu pro osvobození benefitů se mu započítá 1 000 Kč.

Pro zachování právní jistoty má být v nadcházejících měsících provedena legislativně-technická úprava zákona o daních z příjmů.

---

Jaké změny v zákoně o daních z příjmů pro přiznání fyzických osob za rok 2023 platí?

14.3.2024, Zdroj: Finanční správa

Na co nezapomenout a jakých častých chyb se vyvarovat?

Jaké změny v zákoně o daních z příjmů pro přiznání fyzických osob za rok 2023 platí?

• Došlo k navýšení příjmového limitu, do kterého nemusíte daňové přiznání podat, z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pokud tedy vaše hrubé roční příjmy v součtu za celý rok 2023 nepřesáhly 50 000 Kč a nemáte daňovou ztrátu, nemusíte daňové přiznání vůbec řešit.
• Příjmový limit pro podání přiznání pro občany v zaměstnaneckém poměru byl také navýšen z dosavadních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně. Pokud jste zaměstnanec a máte i nějaké vedlejší příjmy, například z pronájmu, které jsou nižší než 20 000 Kč ročně, nemusíte podat daňové přiznání. Vaše daňové povinnosti související se zaměstnáním může vyřídit zaměstnavatel.
• Je možné využít vyšší slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovné). Školkovné lze uplatnit ve výši prokázaných výdajů, nejvýše do 17 300 Kč ročně.
• Nadále platí možnost odečíst dary, včetně darů na obranné úsilí Ukrajiny, až do výše 30 % základu daně.
• Pokud fyzické osoby, kterým byla ze zákona zřízena a zpřístupněna datová schránka, neměly za rok 2023 žádné příjmy ze samostatné činnosti, nemusí podat přiznání k dani z příjmů elektronicky.
• Podrobnější informace k novinkám a dalším změnám v zákoně o daních z příjmů najdete v informaci na webových stránkách finanční správy.

Na co nezapomenout a jakých častých chyb se vyvarovat?

• Od loňského roku mají poplatníci převážně z řad OSVČ, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka, povinnost podat přiznání pouze elektronicky v předepsaném formátu XML. Častou chybou je vyplnění přiznání ve formátu PDF a jeho zaslání datovou schránkou. Pro elektronické podání proto doporučujeme využít portál MOJE daně, ve kterém se s formátem nespletete.
• Při uplatňování slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovného) lidé často uplatňují maximální možnou výši slevy 17 300 Kč, zatímco ze zákona je možné slevu uplatnit pouze ve výši skutečně vynaložených výdajů, které jsou často nižší.
• Při uplatňování slevy na vyživované dítě je třeba si ohlídat, že daňovou slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů.
• Při uplatňování slevy na manželku nebo manžela dochází často k nezahrnutí některých příjmů, typicky nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské, do testovaného příjmu manželky nebo manžela, který nesmí přesáhnout 68 000 Kč ročně.
• Úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na bydlení si lze nárokovat jako nezdanitelné části základu daně pouze v případě, jste-li vlastníkem nemovitosti nebo nemovitost používáte  k trvalému bydlení (nikoliv k rekreaci nebo nájmu).
• Přestože byla k 1. lednu 2024 zrušena sleva na studenta a sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovné), můžete si obě tyto slevy v přiznání k dani z příjmů za rok 2023 stále uplatnit. Jejich zrušení se projeví až v daňovém přiznání za rok 2024, které budete podávat v roce 2025.
• Pokud je výsledkem daňového přiznání přeplatek na dani, nezapomeňte papírový formulář podepsat nejen v části, kde je uvedena podpisující osoba a datum podání, ale podepište i žádost o vrácení přeplatku umístěnou na konci formuláře. Sice jsou uvedena na jednom formuláři, ale ve skutečnosti se jedná o dvě podání a každé z nich musí být podepsáno. Výhodou podání přiznání elektronicky pomocí portálu MOJE daně je, že podpisy řešit nemusíte.
• Fyzické osoby, které v roce 2023 obdržely osvobozený příjem vyšší než 5 mil. Kč, musí podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozených příjmech, i když jinak nemají povinnost podat daňové přiznání. Nejčastěji jde o dary, dědictví, výhry v loteriích či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Oznámení musí obsahovat výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Nepodání oznámení je spojené s citelnou pokutou.
• Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech se shoduje se lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů. Podává se tedy stejně jako daňové přiznání do 2. dubna 2024 a elektronicky o měsíc později do 2. května 2024. Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát, platí prodloužená lhůta do 1. července 2024. Pokud je ale daňové přiznání elektronickým způsobem nebo daňovým poradcem podáno do 2. dubna, platí pro něj základní neprodloužená lhůta. Do 1. července podávají přiznání daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ve stejných lhůtách je třeba uhradit stanovenou daň.

---

Jídlo a nápoje poskytované zaměstnancům na pracovišti z pohledu daňového.

29.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Zaměstnavatel poskytnutím drobného občerstvení, potravin či pochutin, které jsou zaměstnancům v přiměřeném rozsahu k dispozici na pracovišti, vytváří pro zaměstnance vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Podívejme se, jak na tuto dobrou vůli pohlíží zákon o daních z příjmů.

Jídlo poskytované na pracovišti

Do této skupiny by měly být zařazeny takové potraviny, které svojí povahou nedosahují intenzity hlavního jídla, resp. stravování ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP – tedy snídaně, oběda nebo večeře. Rovněž se může jednat o zajištěné občerstvení, které nemá povahu hlavního 6 jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí.

Tato kategorie plnění se od výše popsaných pracovních obědů odlišuje tím, že konzumace ze strany zaměstnanců neslouží přímo k výkonu práce, ale je z pohledu zaměstnavatele poskytována zaměstnancům z důvodu, aby měla (nepřímý) pozitivní vliv na výkon jejich pracovních aktivit. Podle povahy těchto plnění by bylo sice teoreticky možné zařadit je do kategorie zdanitelných příjmů na straně zaměstnanců, nicméně je třeba zvažovat rovněž míru administrativy, kterou by bylo zatíženo sledování spotřeby jednotlivých zaměstnanců při porovnání s přínosem občerstvení v praxi poskytovaného v rozsahu přiměřeném k tomu, aby sloužil k vytváření pracovního prostředí a podmínek pro výkon práce zaměstnanců ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, tedy zájmům zaměstnavatele. S ohledem na skutečnost, že poskytovaná plnění mohou být velmi různorodá, stejně jako zájem zaměstnanců na jejich čerpání, případná paušalizace hodnoty poskytovaných plnění, tedy rozdělení celkové hodnoty proporcionálně na každého jednotlivého zaměstnance by nevedla k racionálnímu ani spravedlivému zdanění. Také u těchto druhů plnění proto byla podle odůvodnění přijaté novely ZDP zákonodárcem upřednostněna výše uvedená koncepce, tedy že toto plnění nebude považováno za příjem ze závislé činnosti a nebude předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně

• Rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici na pracovišti, musí být v rozumné míře odpovídající výše popsanému cíli, firemní kultuře a zvolenému konceptu pracoviště – tedy vést ke spokojenosti na pracovišti, k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností, k budování vztahu k zaměstnavateli atd.
• Musí se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla – snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.
• Musí se jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin, které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován spíše omezeně.

Příklady

1. a) Jídlo dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP

• Jídlo v ledničce (jogurty, mléko atd.), ovoce v kuchyňce, müsli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.
• Správce daně bude posuzovat přiměřenost zejména v návaznosti na rozsah a charakter činnosti zaměstnavatele, z hlediska obvyklého rozsahu a podoby či druhu občerstvení poskytovaného na poradách atd.

1. b) Jídlo dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP

• Např. organizovaný oběd (formou bufetu nebo objednaného jídla) – jedná se o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu 7 pro osvobození na straně zaměstnance (70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin).
• V případě, že se někteří zaměstnanci nebudou moci (popř. nebudou chtít) účastnit organizovaného oběda a nebude jim tedy poskytnuto plnění, které by se započítávalo do zmíněného limitu pro osvobození příspěvku na stravování, bude na zaměstnavateli, aby vedl evidenci těchto zaměstnanců, na jejímž základě bude možné tuto skutečnost prokázat. Tato evidence bude provázána s evidencí příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy zaměstnavatel bude testovat hranici osvobození nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžního plnění přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Nealkoholické nápoje na pracovišti

Kromě potravin zaměstnavatelé poskytují na pracovišti zaměstnancům nealkoholické nápoje jako nepeněžní plnění – např. kávu, čaj, minerální vodu, různé limonády, džusy atd. Na straně zaměstnance by mělo být takové plnění rovněž posouzeno podle výše popsaného výkladu ZDP a s ohledem na judikaturní koncepci příjmů. V praxi je však v porovnání s poskytováním jídla určení daňového režimu jednodušší v důsledku toho, že pokud by z titulu poskytnutí nealkoholického nápoje vznikal příjem zaměstnance ze závislé činnosti, bude osvobozen dle speciálního ustanovení § 6 odst. 9 písm. c) ZDP. Osvobození nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů ke spotřebě na pracovišti nebylo novelizací nijak dotčeno.

---

Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit.

Každý, kdo alespoň část roku podniká a není plátcem paušální daně, musí podat přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, vypočítat výši pojistného a zaplatit ho. Jak postupovat při vyplňování tiskopisů vám poradíme v následujícím textu.

26.03.2024 | BusinessInfo.cz

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) i své zdravotní pojišťovně do jednoho měsíce od nejzazšího termínu pro podání daňového přiznání (DAP).

Výjimkou jsou plátci paušální daně (odkaz), kteří od roku 2022 daňové přiznání ani zmíněné přehledy odevzdávat nemusejí.

Termín pro odevzdání přehledů se blíží

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je pro OSVČ, které už musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, čtvrtek 2. května, přehled od vás tedy musí správa sociálního zabezpečení obdržet do počátku června.

Termíny pro podání přehledů OSVČ 2023:

• pondělí 8. dubna – týká se těch, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání
• čtvrtek 2. května – nejpozději do tohoto data musejí podat přehledy ti, kteří stále mohou vyplnit daňové přiznání v papírové podobě (netýká se OSVČ, které mají povinné datové schránky)
• pondělí 3. června – pokud podáváte daňové přiznání do 2. 5. 2024 elektronicky ( OSVČ s datovými schránkami)
• čtvrtek 1. srpna – pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit

Také u zdravotního pojištění musíte splnit svou povinnost nejpozději měsíc po deadline na přiznání daně z příjmu, tedy do počátku května respektive června 2024.

Zatímco daňové přiznání podává pouze OSVČ, jež měla roční příjmy převyšující 50 tisíc korun (případně dvacet tisíc u zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy), přehled je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali například jen měsíc a nevydělali ani korunu.

Přehledy pro ČSSZ odevzdáváte vždy. Povinnost je podat není podmíněna výší příjmů jako u daňového přiznání.

„Zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách o datu, dokdy je potřeba přehledy dodat. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek. Výjimkou je již výše zmíněný vstup do režimu paušální daně.

• Podrobnější informace k termínům odevzdání přehledů na VZP

Dávejte si pozor na sankce

Pokud svoji povinnost nesplníte čas, budete vyzváni k nápravě. Za pozdní podání přehledu nebo neodevzdání můžete dostat v případě sociálního i zdravotního pojištění pokutu až 50 000 korun.

„Rozhodnutí o udělení pokuty je plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak často neděje. Není ale možné na to spoléhat,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček. Podrobnosti najdete v článku: Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění, hlídejte si termíny

Poradíme vám, jak pojištění z vašich příjmů vypočítat, nejjednodušší cestou je nicméně vyplnění interaktivních formulářů, který je za vás vypočítá sám:

• Přehledy o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023 pro ČSSZ
• Zdravotní pojišťovna VZP
• Přehledy pro ostatní pojišťovny na BusinessInfo.cz

Interaktivní formulář pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení najdete také přímo na ePortálu ČSSZ.

Pojistné se vypočítává z takzvaného vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ byl do roku 2023 stanoven na 50 % daňového základu, od roku 2024 půjde o 55 %.

Komu se vyplatí paušální daň? Přihlásit se k ní můžete vždy do ledna

Minimální vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní činnost OSVČ se zvýšil z 25 na 30 procent průměrné mzdy (v roce 2025 na 35 % a v roce 2026 na 40 %) a pro vedlejší činnost z 10 na 11 procent.

Co se týče maximálního ročního vyměřovacího základu, tedy maximální částky, ze které lze pojistné počítat, jedná se letos o 2 110 416 korun. Pokud svým příjmem OSVČ přesáhne tuto hranici, nemusí platit žádné pojištění navíc.

Jinými slovy: lidé s ročními příjmy ve výši čtyři miliony platí stejné pojistné jako ti, kteří si za rok přijdou na dva miliony.

Pro úplnost dodejme, že daňovým základem se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji (ať již skutečnými, nebo paušálními) dosaženými v roce 2023.

OSVČ platí 29,2 % z vyměřovacího základu

• 28 % na důchodové pojištění a
• 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění se platí zálohově každý měsíc. OSVČ se navíc může dobrovolně zúčastnit i nemocenského pojištění, pak platí navíc 2,7 % z vyměřovacího základu.

Kdo nemusí platit zákonná pojištění?

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. A pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.

„U zdravotního pojištění je to u vedlejší činnosti následovně: Minima platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku),“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Osoby, za které hradí pojištění stát:

• lidé v invalidním důchodu
• lidé ve starobním důchodu
• lidé, kteří pobírají vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod
• příjemci doživotní penze a starobní penze na určenou dobu
• nezaopatřené děti
• doktorandi (lidé starší 26 let, kteří mají doktorské studium v prezenční formě), pokud nepatří mezi zaměstnance ani OSVČ
• mladiství ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
• osoby bezmocné a osoby o ně pečující
• pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi
• lidé ve výkonu trestu, vazby, ústavního ochranného léčení a detence
• muži i ženy na rodičovské dovolené
• osoby, které pobírají rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství
• lidé v evidenci Úřadu práce

Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musejí být uhrazeny do osmi dnů od odevzdání přehledů. Pokud se v tiskopisu najdou nedostatky, musí OSVČ do osmi dnů podat opravný přehled.

Jestliže OSVČ vyčkává na poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíšíte a přehled podáte například už v pátek 12. dubna, pojistné můžete bez sankcí uhradit do následujícího pátku 19. 4.

Jak vyplnit přehled pro ČSSZ?

Pro podání přehledu OSVČ o příjmech a výdajích pro ČSSZ využijte ePortál ČSSZ, kde najdete interaktivní formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023.

Pokud se chcete vyhnout otravnému vyplňování osobních údajů, klikněte namísto tlačítka „Vyplnit“ na „Přihlaste se“. ČSSZ vás navíc na této stránce upozorňuje následující větou: „Pokud jste se přihlásil/a, údaje registrované o Vaší osobě budou po otevření tiskopisu vyplněny automaticky“.  Zde se přihlásíte přes svou podnikatelskou datovou schránku.

Vyplnění samotného tiskopisu je poměrně jednoduché, podnikatelé si jen musejí dát pozor na některá úskalí (viz níže). V úvodu nezapomeňte označit, že vyplňujete typ přehledu „řádný“. Políčko „opravný“ zaškrtne podnikatel jen v případě, že jej sociálka vyzve, aby opravil případné nesrovnalosti.

Živnostníci si připlatí i v roce 2024. Zálohy na zdravotní i sociální pojištění opět rostou

Na pravé straně tiskopisu je pak třeba doplnit variabilní symbol důchodového pojištění. Pozor nejde o vaše rodné číslo. Tento osmimístný kód obdržíte při vaší registraci a hradíte pod ním platby pojistného.

Na úvod ještě doplňte, komu přehled odevzdáváte. Týká se výhradně vaší místně příslušné Obvodní správy sociálního zabezpečení v místě bydliště. U kontaktů na jednotlivé pobočky jsou na stránkách ČSSZ uvedeny i čísla účtů pro jednotlivé odvody a kontaktní osoby – tedy kontakty na úředníky, na které se můžete obrátit, pokud potřebujete poradit.

V tiskopisu následuje oddíl „základní identifikace“. Zde jednoduše vypíšete jméno, příjmení, případně vysokoškolský titul, rodné číslo, bydliště, e-mail a telefon. V tomto případě doporučujeme se inspirovat interaktivním formulářem.

Následující částí tiskopisu je oddíl B – Údaje o výkonu samostatné výdělečné činnosti. Drtivá většina podnikatelů zaškrtne, že vykonávala výhradně činnost hlavní, a v prvním řádku doplní, že se tak dělo v měsících 1 až 12 (tedy celý rok). Pokud jste podnikali je část roku, například jen od března do května, označíte samozřejmě pouze zmíněné tři měsíce.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností

• hlavní – pokud podnikáte na plný úvazek respektive je podnikání vaším jediným příjmem z výdělečné činnosti
• vedlejší – podnikání není jediným příjmem, navíc jste zaměstnaní, studujete, pobíráte invalidní nebo starobní důchod apod.

Podrobnosti najdete v paragrafu 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Součástí oddílu je i položka, kde je možné označit měsíce, ve kterých jste měli nárok na výplatu nemocenské případně dlouhodobého ošetřovného. I v tomto případě platí, že pokud je podnikatel přihlášený k ePortálu, údaj o měsících, v nichž trval nárok na výplatu nemocenské, se mu vyplní automaticky.

Další část tiskopisu se týká jen těch, již měli během roku vedlejší samostatně výdělečnou činnost. Jaký byl její důvod podle paragrafu 9 odstavec 6 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění vyplníte v oddílu C tiskopisu.

V oddílu D pak vypíšete Údaje o daňovém základu OSVČ za rok 2023. Daňový základ je rozdílem mezi příjmy a výdaji, který ideálně opíšete z vašeho daňového přiznání.

Příklad:

Pokud byl daňový základ pana Nováka 200 000 korun a podnikal celý rok (činnost hlavní), vyplní tuto částku do políčka 20 tiskopisu a následně do políčka 25 poloviční částku (tedy 100 tisíc).

Vypočtený vyměřovací základ pana Nováka totiž činí 50 procent daňového základu (55 procent to bude od zdaňovacího období 2024). Stejnou cifru pak vypíše i do políček 27, 28 a 30. Stejný je i vyměřovací základ ze SVČ (políčko 31).

Řádky 21 až 24 zajímají především ty, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost jen část roku případně ty, kteří byli v některých měsících i zaměstnáni.

Následuje nejdůležitější položka v řádku číslo 32, tedy pojistné na DP, které tradičně představuje 29,2 procenta vyměřovacího základu. Do tohoto pole tedy OSVČ vyplní 29 200 (29,2 % ze 100 tisíc). Následují řádky 33 (úhrn zaplacených záloh na DP) a výsledný doplatek či přeplatek. V tomto případě, pokud jste hradil minimální zálohy, nedoplácíte státu nic. O případném přeplatku, který je možné využít i na úhradu dluhů vůči ČSSZ, vás sociálka bude informovat.

Podrobnější informace jak vyplnit formulář (přehled) najdete na stránkách ČSSZ

V takovém případě v oddíle F označíte, že budete v příslušném roce vykonávat činnost hlavní. Měsíční záloha (minimální) za rok 2024 pak bude ve výši 3852 korun měsíčně (řádek 36).

Nezapomeňte zde také uvést, zda se pro aktuální daňové období dostáváte do režimu paušální daně. Ti, kteří platí paušální daň, už totiž v následujícím roce nebudou muset přehledy ani daňové přiznání odevzdávat.

Oddíl G se vás netýká zajímá vás až následující část tiskopisu, kde vyplníte údaje o daňovém přiznání. Sociálka chce v tomto případě vědět, zda máte povinnost přiznání podávat, jestli bylo vyplněno elektronicky či ručně a zda jej podáváte přes daňového poradce od dubna do června 2023. V případě, že přeplatek máte, uvedete zde, zda jej chcete využít na úhradu záloh na pojistné na tento rok, nebo jestli chcete peníze poslat na váš účet,

V oddílu J ještě někteří vyplňují osobní údaje OSVČ, se kterou případně „vykonávali spolupráci“.

V oddílu K nezapomeňte v prohlášení potvrdit, že jsou všechny uvedené údaje pravdivé a případné změny ČSSZ ohlásíte. Na závěr zbývá už jen váš podpis a datum odevzdání.

V čem se chybuje?

Správa sociálního zabezpečení se každoročně potýká s množstvím formulářů, kde jsou chybně vyplněné měsíce, v nichž se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ. „Připomínáme, že do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém jste začali podnikat těsně – třeba i tři dny – před koncem měsíce,“ upozorňuje Michal Dvořáček.

Minimální vyměřovací základ se vás netýká, pokud některá z níže uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Týká se těchto skutečností:

• plátcem pojistného byl i stát
• zaměstnavatelem bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance
• OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění
• OSVČ byla držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P (zdravotní postižení)
• OSVČ dosáhla věku potřeného pro nárok na starobní důchod, ale nesplnila další podmínky pro jeho přiznání
• OSVČ pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Další chybu dělají podnikatelé u přehledu pro ČSSZ při rozdělování měsíců na ty, kdy měli podnikání jako hlavní a kdy jako vedlejší činnost. Často dojde k tomu, že sociálka eviduje jiný počet měsíců, kdy byla vykonávána vedlejší činnost, než podnikatel uvede do přehledu.  V podobných případech doporučujeme obrátit se na příslušného úředníka (viz kontakty výše).

OSVČ také často zapomínají, stejně jako u daňového přiznání, přikládat doklady či přílohy, které dokazují, že mají například nárok na výplatu nemocenského, vyplácení mateřské, potvrzení o studiu a podobně.

Zároveň připomínáme, že variabilním symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale speciální číslo, které OSVČ obdržela při registraci.

Některé OSVČ se také v přehledu omylem přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, ačkoli nemusejí (jejich příjem z vedlejší činnosti nedosáhl takové částky, aby platili povinně) „Přihlášku ale nelze vzít zpět a OSVČ je pojistné stanoveno a musí jej doplatit,“ varuje ČSSZ na webových stránkách.

Jak vyplnit přehled pro zdravotní pojišťovnu

U přehledu o výši daňového základu OSVČ zůstaňme u tiskopisu pro VZP, kde je pojištěno nejvíce Čechů. Přehled můžete vyplnit a podat v aplikaci MojeVZP.

Návod na registraci do aplikace MojeVZP

Pro vyplnění můžete také využít interaktivní („počítací“) formulář. Údaje z něj pak můžete využít při ručním vyplňování.

V tiskopisu opět na úvod nezapomeňte označit, o jaký „Typ přehledu“ se jedná (opět volíte mezi řádným a opravným stejně jako v případě ČSSZ).

Jako číslo pojištěnce se uvádí v drtivé většině rodné číslo, u cizinců číslo přidělené VZP. Číslo je uvedené na průkazu pojištěnce.

Oddíl „Identifikace pojištěnce, korespondenční adresa a ostatní kontaktní údaje“ je přehledný a jednoduchý. Už z názvu vyplývá, že není třeba uvádět adresu trvalého bydliště, ale místa, kde jste k zastižení.

Jen připomínáme, že pole číslo vašeho bankovního účtu vyplňujete v případě, že požadujete vrácení přeplatku na bankovní účet. „Pokud pole nebude vyplněno, formulář se nezpracuje. Přeplatky nižší než 200 Kč se nevrací,“ upozorňuje pojišťovna.

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny

V části 2 „Prohlášení pojištěnce“ je opět nutno přesně křížky označit měsíce (nebo vyplnit 1-12 u celoročního podnikání) kdy jste byl OSVČ, případně kdy pro Vás neplatila povinnost hradit zálohy, anebo nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a kdy jste byl/nebyl poplatníkem v paušálním režimu (plátcem paušální daně).

Řádky 3 až 51 je třeba vyplnit, nelze je vynechat nebo proškrtnout. Údaje jsou v tomto případě jasné a srozumitelné. Do těchto řádků uvedete opět výši vašeho ročního daňového základu (rozdíl mezi příjmy a výdaji), počet měsíců, kdy jste v roce 2023 podnikali či počet měsícům, kdy jste byli pojištěni u VZP.

Do políček 9 a 14 vyplníte cifry, které odpovídají popisu u jednotlivých políček (například v řádku 9 částku 20 162 korun x počet měsíců opsaný z řádků 6). Tiskopis je opět v tomto ohledu jasný a přehledný. Pokud by vám přesto nebylo vše jasné, využijte počítací formulář (odkaz).

„Způsob zaslání přeplatku musí být vyplněn, pokud klient žádá o vrácení přeplatku. Pokud není vyplněný Typ zálohy, přehled se automaticky nezpracuje,“ upozorňuje ještě VZP.

V poslední části opět nezapomeňte na vyplnění data odevzdání a na podpis pojištěnce.

Jakub Procházka

---

Příspěvek na dopravu jako zaměstnanecký benefit.

14.3.2024, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jaké daňové dopady po 1. 1. 2024 má příspěvek na dopravu poskytovaný zaměstnancům v rámci benefitů?

Dotaz:

Naše společnost se specializuje na výrobu elektronických součástek. Jako zaměstnanecký benefit definovaný vnitropodnikovou směrnicí proplácíme našim zaměstnancům kupony na MHD (měsíční, čtvrtletní, roční). Tyto kupony jsou zaměstnancům zdaňovány ve mzdě (daň z příjmů, pojistné).

1) Je z hlediska daní z příjmů i nadále možné tento náklad považovat za daňově uznatelný?

2) Je možné z těchto kuponů na MHD uplatňovat 100% nárok na odpočet DPH, když zaměstnanec neuvádí, při jakých příležitostech kupon využívá (zda jen pro jízdu do práce a zpátky nebo i soukromě)?

Odpověď:

Obecně platí, že za zaměstnanecký benefit je považováno plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci nad rámec odměny za práci, které je pro zaměstnance výhodné, resp. přináší nějaký využitelný přínos či prospěch do jeho osobní sféry. Ze zadání dotazu tedy plyne, že se nejedná o naturální mzdu (část mzdy), která bývá součástí hrubé mzdy a jako taková je poskytována za vykonanou práci a kterou „vyplácí“ zaměstnavatel jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Ze zadání dotazu je dále patrné, že společnost poskytující zaměstnanecký benefit ve formě bezplatných jízdenek není zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob, kdy je na straně zaměstnavatele poměrná část nákladů souvisejících s bezplatnými jízdenkami daňově uznatelným výdajem dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a takováto zvýhodnění poskytovaná svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům jsou u zaměstnanců osvobozena od daně dle § 6 odst. 9 písm. e) ZDP.

V případě, že se tedy nejedná o provozovatele městské hromadné dopravy, tak se v našem případě může jednat u zaměstnance o zdanitelný příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Tento příjem se zahrnuje i do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Na straně zaměstnavatele představuje (aktuálně i v roce 2024) hodnota benefitu daňově uznatelný náklad. Podmínkou je, že má zaměstnavatel poskytování tohoto benefitu upraveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. Tuto podmínku zaměstnavatel z dotazu splňuje, protože má tento zaměstnanecký benefit definovaný vnitropodnikovou směrnicí.  Bude se tak jednat o náklad ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Pokud by zaměstnavatel neměl poskytování tohoto benefitu upraveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě, tudíž by se k poskytování benefitu nezavázal, tak by se jednalo o daňově neuznatelný náklad, přičemž by se u zaměstnance v souvislosti se zdaněním a odvodem pojistného nic neměnilo (jednalo by se stále o zdanitelný příjem).

Z hlediska DPH není rozhodující, zda a při jakých příležitostech zaměstnanec kupon na MHD využívá (zda jen pro jízdu do práce a zpátky nebo i soukromě). Jestliže zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům kupony na MHD (měsíční, čtvrtletní, roční) způsobem, že zaplatí zaměstnanci jeho výdaje spojené s nákupem kuponu, tak se jedná o peněžitý příspěvek zaměstnavatele na nákup ročního kuponu MHD, čili o finanční plnění, které není předmětem DPH a zaměstnavatel nemá nárok na odpočet DPH, protože není kupujícím (příjemcem služby). Pokud by se jednalo o nepeněžní příspěvek, tzn., že by zaměstnavatel kupon na MHD nakoupil a poté ho zaměstnanci bezplatně předal, tak by podle mého názoru mohl uplatnit nárok na odpočet DPH při jeho pořízení. Zároveň by ale při jeho bezúplatnému předání zaměstnanci vzniklo „fiktivní“ zdanitelné plnění ve smyslu § 14 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH). Jednalo by se pro účely ZDPH o poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (zaměstnavatele), protože byl při nákupu kuponu na MHD uplatněn odpočet daně. Kdyby zaměstnavatel nárok na odpočet DPH při nákupu kuponu na MHD, neuplatnil, nevzniklo by při bezúplatném předání kuponu zaměstnanci „fiktivní“ zdanitelné plnění ve smyslu § 14 odst. 4 písm. b) a zaměstnavatel by nemusel odvádět DPH na výstupu.