DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daňové přiznání musejí často podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?*
Dlouhodobý investiční produkt a daňová podpora produktů spoření na stáří od 1. 1. 2024.*
Doklad za ubytování k pracovní cestě.*
Podnikatelé podávají daňové přiznání pouze elektronicky, čas mají do května.*
Spotřební daň z tabáku – změny od 1. 4. 2024.*
Danění odměny za jednorázovou občanskou výpomoc.*
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob u společnosti v likvidaci.*
Daňové zvýhodnění na děti v roce 2024 v dotazech a odpovědích.*
Daňové přiznání musejí často podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?
Povinnosti spojené s přiznáním daně z příjmu řeší za zaměstnance obvykle zaměstnavatel. Přesto musejí v některých případech zaměstnanci vyplňovat daňové přiznání sami.
08.04.2024 | BusinessInfo.cz
OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun (do loňského roku 15 tisíc). U zaměstnanců je to složitější a daňová přiznání podává každoročně jen menší část z nich.
Dodejme, že pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.
Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele, který za ně daňovou povinnost vyřeší.
K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo případně odečitatelných položkách. Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz (v březnové výplatě).
Co je roční zúčtování daně?
Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajišťují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc. Přesto se v některých případech nevyhnou vyplnění daňového přiznání. A následně nebudou firmu, ve které pracují, žádat o zmíněné roční zúčtování daně.
Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.
Zaměstnanec tedy nepodává DP, pokud:
- měl v roce 2023 příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo měl víc zaměstnavatelů, ale zaměstnání se časově nepřekrývala
- podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový papír)
- neměl příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (podnikání, kapitálový majetek či nájem, a to celkově vyšší než 20 tisíc korun.
Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…
Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze základu pro výpočet zálohy. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun.
Záloha na daň je tedy 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy (aktuálně 175 868 korun), je vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent.
Ostatní ovšem musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.
V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných příjmech. Přiznání (DP) pak musejí podat nejpozději do 2. května 2024, a to výhradně elektronicky.
Všechny OSVČ mají totiž od loňského roku povinnost mít aktivní datovou schránku a své povinnosti řešit elektronickou cestou.
Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:
1) Přivýdělek jako OSVČ
Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává podnikáním, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.
2) Příjmy z pronájmu
Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2023, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).
3) Příjmy z kapitálu
V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.
Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.
4) Příležitostné příjmy
Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 30 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.
5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)
Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito zaměstnanci sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu.
Daně za rok 2023: Jaké můžete využít slevy? Některé ruší vládní balíček
To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 3500 korun a více u každého zaměstnavatele.
6) Prodej nemovitosti
V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.
7) Zrušení životního pojištění
Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.
I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.
Jak je to se životním a penzijními pojištěními
Povinnost podat daňové přiznání bude mít na jaře 2024 zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2023 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. Zde dokonce neplatí ani dvacetitisícová příjmová hranice.
Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). Zaměstnanci takto pomáhal poslední tři roky, takže šlo celkem o částku 15 000 korun.
I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2023. Předčasné ukončení životního pojištění samozřejmě oznámí zaměstnavateli a opět jej požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.
Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává. Uplatňované odpočty se přitom zdaňují deset let zpětně.
8) Další případy
Daňové přiznání musí podat také daňový nerezident (zaměstnanec), pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné položky – kromě základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta.
Pokud chcete při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý v roce 2023 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, podejte jako zaměstnanci daňové přiznání rovněž. Výjimkou jsou dary, poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR – ty může zaměstnanec uplatnit i v ročním zúčtování daně.
Dodatečné daňové přiznání musí podat také zaměstnanec, kterému byla jeho vlastní chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus ze slevy na dítě/děti.
Jakub Procházka
Dlouhodobý investiční produkt a daňová podpora produktů spoření na stáří od 1. 1. 2024.
29.1.2024, Zdroj: Ministerstvo financí
Co je to dlouhodobý investiční produkt, kdo jej může poskytovat a jaký je jeho daňový režim? Odpovědi se dozvíte z následujících řádků.
Jaké produkty jsou daňově podporovány?
Fyzická osoba (poplatník) si může od základu daně odečíst příspěvky na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče dohromady až do výše 48 000 Kč ročně.
Od daně z příjmů jsou osvobozeny také příspěvky, které zaměstnanci na některý daňově podporovaný produkt spoření na stáří nebo daňově podporované pojištění dlouhodobé péče platí jeho zaměstnavatel, a to opět dohromady až do výše 50 000 Kč ročně.
Odpočet je tak souhrnný za všechny prostředky poslané v daném roce, na kterýkoliv daňově podporovaný produkt spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče. V penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření se jedná o příspěvky účastníka přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku, tj. o příspěvky nad 1 700 Kč měsíčně, u starobních důchodců o jakékoliv nenulové příspěvky (do 30. 6. 2024 jde o příspěvky nad 1 000 Kč měsíčně, a to i v případě starobních důchodců). Poplatník si sám určí, u kterého ze svých produktů chce využít daňovou podporu. Může si vybrat, zda soustředí např. všech 48 000 Kč do jednoho produktu, nebo tuto sumu mezi produkty libovolně rozdělí např. na poloviny, nebo čtvrtiny.
Co je to DIP a k čemu slouží?
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je souhrnné označení investičních nebo spořicích produktů, které napomáhají zabezpečení na stáří a mohou nově mít daňovou podporu.
Jak vzniká DIP?
Smlouvou mezi spotřebitelem a poskytovatelem DIP, ve které se sjednává DIP. Žádná stávající smlouva o investování či spoření se automaticky nestává DIP. DIP lze sjednat až od 1. 1. 2024.
Kdo může poskytovat DIP?
- banka
- spořitelní a úvěrní družstvo
- obchodník s cennými papíry
- investiční společnost
- samosprávný investiční fond
- obdobná zahraniční osoba oprávněná poskytovat své služby v České republice
Poskytovatel DIP musí být zapsán v seznamu poskytovatelů DIP vedeném Českou národní bankou, jinak mu hrozí pokuta.
Co může být v DIP?
- peněžní prostředky (prostředky na spořicím účtu, termínovaný vklad apod.)
- akcie a dluhopisy obchodované na burze, a to včetně zahraničních, případně státní nebo kryté dluhopisy (např. hypotéční zástavní listy) ze zemí EU
- podílové listy
- deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika
Za jakých podmínek si lze u DIP uplatnit odpočet od základu daně?
Pro čerpání daňové podpory musí být zároveň splněny dvě podmínky, a to že k výběru prostředků z DIP nedojde dříve než po
- 10 letech (tj. 120 měsících) od vzniku DIP a
- dosažení 60 let věku poplatníka.
Za výběr prostředků z DIP se nepovažuje situace, kdy se převádí veškeré prostředky ze zrušeného daňově podporovaného DIP na jiný DIP. V ostatních případech poplatník o daňovou výhodu přichází a za roky jejího čerpání ji musí vrátit (dodanit, a to až 10 let zpětně) – byť by šlo o výběr jedné jediné koruny z DIP.
Jak je to s výnosy v DIP?
Veškeré výnosy z majetku v DIP musí být rovněž vedeny na DIP, stejně tak peněžní prostředky získané prodejem, odkupem nebo splacením akcií a dluhopisů zahrnutých do DIP. Pokud vznikne v důsledku prodeje majetku v DIP daňová povinnost (není splněn časový test 3 roky nebo roční limit 100 000 Kč), musí být daň z příjmu zaplacena z majetku mimo DIP (jinak by totiž šlo o výběr části majetku v DIP, a pak by musela být vrácena (dodaněna) dříve uplatněná daňová podpora).
Může mít jedna osoba více DIP?
Ano, počet DIP na jednu osobu není omezen. Je tedy na rozhodnutí každého, kolik DIP si zřídí.
Je možné vložit do DIP více prostředků než 48 000 Kč ročně?
Ano, je na rozhodnutí každého, kolik prostředků do DIP vloží. Je však dobré mít na paměti, že daňová podpora na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče pro jednoho poplatníka je omezena na 48 000 Kč ročně a že s prostředky v DIP není možno libovolně nakládat (pravidlo 10 let trvání produktu a dosažení věku 60 let výše), při nedodržení těchto podmínek je nutné vrátit (dodanit) dříve uplatněnou daňovou podporu. Tedy pokud do DIP vložíte v jednom roce více prostředků, získáte daňovou podporu pouze k prvním 48 000 Kč (tento limit platí dohromady pro všechny produkty zabezpečení na stáří), ale omezení v nakládání s nimi se vztáhne na všechny vložené prostředky.
Doklad za ubytování k pracovní cestě.
15.2.2024, Ing. Karel Janoušek, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jsme PO, je možno proplatit v rámci služební cesty ve vyúčtování cestovních náhrad doklad za ubytování, který zní na jméno zaměstnance (nejsou zde uvedeny identifikační údaje organizace)?
Odpověď:
Právě naopak, na dokladu o ubytování by mělo být uvedeno zejména jméno zaměstnance vyslaného na pracovní cestu, protože jedině tak bude jednoznačně zřejmé, že jde o jeho ubytování a nikoliv o ubytování někoho jiného. Název ani jiné údaje o zaměstnavateli tam uvedeny být v zásadě nemusí. Výjimkou je případ, který se týká zaměstnavatele, jenž je plátce DPH, který chce uplatnit odpočet daně a doklad o ubytování není zjednodušený daňový doklad.
Podnikatelé podávají daňové přiznání pouze elektronicky, čas mají do května.
Termíny pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů (DAP) letos zůstávají stejné jako loni, změny se dotkly slev i některých povinností OSVČ. Ty už musejí přiznávat daně výhradně elektronicky. Čas mají do 2. května.
14.03.2024 | BusinessInfo.cz
Základní termín pro podání papírového přiznání je 2. dubna 2024, ten už ale pro osoby samostatně výdělečně činné neplatí. Od loňského roku mají totiž povinné datové schránky a s tím je spojena povinnost komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky.
Posledním klíčovým datem je pondělí 1. července. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu každoročně lhůta do prvního červencového dne. Jen v případě, že připadá na víkend, posouvá se termín na první pracovní den v měsíci.
Elektronickému podání se nevyhnete
V případě nesplnění elektronického podání dostanete od správce daně varování a následně pokutu. Ta je aktuálně ve výši 1000 korun. Loni ji ještě správce daně plošně odpustil, letos už benevolentní nebude.
Ve zmíněných termínech musíte doplatit také daň, uhradit dluh na dani respektive požádat o vrácení daňového přeplatku či výplatu daňového bonusu.
Pro úplnost dodáváme, že od roku 2021 využívají statisíce živnostníků s nižšími příjmy výhod takzvané paušální daně. V takovém případě nemusejí podávat DAP ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.
Kdo musí přiznávat daň z příjmů?
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste povinni podat v případě, že vaše roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun (do loňského roku 15 tisíc korun). Pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.
A nejde přitom jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher či prodeje nemovitosti.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2024
Odevzdané DAP a zaplacenou daň musejí mít berní úředníci k dispozici do 2. května. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, podává se DAP ve stejných termínech.
Týdenní zpoždění berňák toleruje
Pokud se s přiznáním poplatník opozdí pouze o pět pracovních dnů, žádné sankce mu nehrozí. V kalendáři si tedy může označit data 9. května respektive 8. července. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhnete.
Odevzdáte-li přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud DAP nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta dosáhne minimálně 500 korun.
Zhruba stejný postih vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Od zmíněných dat opozdilcům naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile každých dalších 24 hodin.
U všech typů daní hrozí neplatičům a opozdilcům postihy. Jak se sankcím vyhnout?
Jeho aktuální výše je 20,75 procenta z výše daně za rok. Penále je tvořeno aktuálně platnou repo sazbou ČNB (6,75 procenta), jíž banka nedávno snížila, tradičně navýšenou o čtrnáct procentních bodů.
Na portálu BusinessInfo.cz najdete čísla bankovních účtů jednotlivých fin. úřadů pro platbu daně z příjmů. Připomínáme, že variabilním symbolem je vaše daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.
Slevy a zvýhodnění
OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu fyzických osob využít celou řadu slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. V roce 2023 zůstává stejná jako loni základní sleva na poplatníka (ročně 30 840 korun).
Totožné zůstávají také slevy na jedno, ale i dvě a více dětí a úpravy se letos dotkly i daňového bonusu.
Některé změny přinesl vládní konsolidační balíček. Ruší se například školkovné či sleva na studenta, slevu na vyživovaného partnera už využijí jen lidé s dětmi do tří let věku.
Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?
Specifickou výhodou je možné využití takzvaného „institutu spolupracující osoby v rámci optimalizace daňové povinnosti“. Platí zejména pro ty, kteří mají vyšší příjmy, a tedy vyšší daňový základ.
Institut spočívá v „přerozdělení příjmů na spolupracující osobu“, kterou může být manžel, člověk žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny, který se účastní na provozu rodinného podniku.
V případě spolupracujícího manžela/manželky je možné rozdělit příjmy do 50 procent, nejvýše však 540 000 korun za rok. U ostatních spolupracujících osob je možné rozdělit v úhrnu maximálně 30 % příjmů, nejvíc ale 180 000 korun. Podnikatel si tak může snížit vlastní daňový základ. Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje paragraf 13 zákona o daních z příjmů.
Daňové přiznání s poradcem?
Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmů daňový poradce, mají letos čas do 1. července. V týž den musí mít finanční úřad na účtu opět zaplacenou daň. Do konce března už ale nemusí, tak jako dříve, doručovat na finanční úřad plnou moc.
Podle nedávného průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank si na přípravu přiznání najímalo do zavedení paušální daně daňového poradce asi třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. V roce 2017 využily v Česku posunutý termín zhruba dvě pětiny firem a patnáct procent fyzických osob. V roce 2020 již šlo o téměř třetinu subjektů.
Co by si měli podnikatelé pohlídat a jak postupovat, pokud se poradce dopustí chyby
„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do roku 2021 stoupal. Od roku 2013 do roku 2020 narostl více než trojnásobně,“ popisuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.
Předloni nicméně zájemců opět ubylo díky zmiňovanému zavedení paušální daně (PD) a letos úbytek pokračuje. PD aktuálně využívá asi 125 tisíc živnostníků (ve výsledku to znamená, že daňové přiznání vyplňovat a posílat berňáku nemusíte).
Lidé se od profesionála mohou dočkat nejen rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale daňový expert především minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody.
„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
Jakub Procházka
Spotřební daň z tabáku – změny od 1. 4. 2024.
11.4.2024, Zdroj: Ministerstvo financí
Rok 2024 přinesl změny v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků v podobě jejího dalšího navyšování. Jedná se o dlouhodobý trend, který vychází z principů ochrany veřejného zdraví a boje se závislostmi. Ač řada změn nastala již od 1. ledna, na některé z nich se váže i datum 1. dubna 2024.
Dubnová změna se týká především ostatních tabákových výrobků (např. žvýkací a šňupací tabák) a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky (náplně do e-cigaret, nikotinové sáčky a ostatní nikotinové výrobky). Ač jsou sazby spotřební daně* na tyto výrobky účinné již od 1. ledna 2024, jejich značení tabákovou nálepkou, prostřednictvím které jsou zdaňovány, je povinné až po uplynutí tříměsíčního přechodného období, což připadá právě na 1. dubna 2024. Doprodej zboží, které v ČR dosud spotřební dani nepodléhalo, je však možný po dalších šest měsíců, tedy do konce září 2024, kdy byl obchodníkům ponechán časový prostor pro přechod na novou právní úpravu.
Navýšení sazeb se letos samozřejmě dotklo i tradičních tabákových výrobků (tj. cigarety, tabák ke kouření, doutníky, cigarillos), kde vzrostla spotřební daň o +10 procent. Ač navýšení platí již od 1. února 2024, pro cigarety stále platí přechodné tříměsíční období (tj. do konce dubna), kdy mohou prodejci stále doprodávat zásoby se starými kolky (ostatní tradiční tabákové výrobky je možné prodávat až do vyčerpání zásob). V období let 2025-2027 sazby spotřební daně u těchto výrobků dále porostou, a to tempem +5 % ročně. U zahřívaného tabáku pak dojde v období 2024-2027 k pravidelnému zvyšování sazby daně o 15% s tím, že u zahřívaných tabákových výrobků je doprodej při změně sazby daně omezen na šest měsíců. Od 1. března byla rovněž zavedena zvláštní sazba spotřební daně na tabák do vodních dýmek, který byl doposud zdaňován jako tabák ke kouření.
* Spotřební daň u náplní do e-cigaret v roce 2024 činí 2,5 Kč/ml a poroste až do roku 2027 na hodnotu 10 Kč/ml. U nikotinových sáčků pak je sazba daně v roce 2024 ve výši 0,4 Kč/g a poroste do roku 2027 na hodnotu 1,7 Kč/g. Stejným způsobem jako v případě nikotinových sáčků byly nastaveny i sazby spotřební daně u tzv. ostatních tabákových výrobků, mezi které se řadí např. žvýkací a šňupací tabák, které v ČR dosud rovněž nepodléhaly spotřební dani.
Danění odměny za jednorázovou občanskou výpomoc.
3.4.2024, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Vlastník bytu je OSVČ a uzavřel s SVJ dohodu o jednorázové občanské výpomoci na jejímž základě by měl obdržet odměnu ve výši 21.000,- Kč. Musí tuto částku zahrnout do svého daňového přiznání?
Odpověď:
Jak vyplývá z § 5 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZDP, do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP ze samostatného základu daně. Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a ZDP. A do základu daně se samozřejmě nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně.
Pro správné daňové posouzení je zásadní správné zařazení do jednotlivého druhu příjmů fyzické osoby a potom posouzení, zda je možné aplikovat případné osvobození či jiné vyjmutí z předmětu daně. Je otázkou, co přesně lze chápat pod dohodou o jednorázové občanské výpomoci. Pokud by se jednalo o příjmy z dohody o provedení práce, případně dohody o pracovní činnosti, bude ze strany SVJ sražena zálohová daň a pokud má OSVČ povinnost podat daňové přiznání (což je velmi pravděpodobné), tyto příjmy má povinnost do daňového přiznání zahrnout a sraženou zálohu na daň započíst na vypočtenou daňovou povinnost.
Pokud bude tato výpomoc vykonána v rámci podnikatelské činností, je situace jasná, bude se jednat o součást příjmů podle § 7 ZDP, a jako takové budou zahrnuty do základu daně a daňového přiznání.
Tazatel pravděpodobně naráží na úpravu § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, a tedy, zda by nebylo možné tyto příjmy posoudit jako příjmy z příležitostné činnosti, které jsou osvobozené od daně do výše 50 000 Kč právě za podmínek § 10 odst. 3 písm. a) ZDP. K tomu je nutné doplnit, že nejdříve je nutné vyloučit zařazení tohoto příjmu do některého druhu příjmu podle § 6 až § 9 ZDP a také posoudit příležitostnost tohoto příjmu. Je potřeba upozornit, že v praxi často dochází k chybnému posouzení tohoto příjmu, což pak může přinést nepříjemné daňové dopady.
Pokud by ale příjem z dohody o jednorázové občanské výpomoci byl posouzen jako příjem z příležitostné činnosti podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, při výši 21 000 Kč se jedná o příjem osvobozený od daně a tedy příjem, který nebude zahrnut do daňového přiznání.
Ing. Zdeněk Morávek
Komentář: Ve článku vůbec není naznačeno, kdy se dá činnost pro SVJ klasifikovat jako jednorázová výpomoc, ani příklad.
Pokud se má jednat o jednorázovou výpomoc, jež je ohodnocena předem danou částkou, je nutné vyjasnit, jak uvedeno výše, zda-li ji lze podřadit pod zákonný pojem příležitostný příjem dle ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Náš právní řád totiž nezná pojem jednorázová výpomoc, a to ani ve vztahu k SVJ. Tedy je jen věcí názoru každého občana, jakým způsobem vyhodnotí použité sousloví jednorázová občanská výpomoc.
Co se týče pojmu příležitostný příjem dle ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, je nutno zdůraznit, že tento pojem není v zákoně o daních příjmů ani v žádném jiném právním předpise vymezen.
Odbornou veřejností je dovozováno, že se jedná o nahodilý příjem, který se opakuje 1x maximálně 2x do roka. Jedná se o časově jednorázovou činnost, nikoli činnost soustavnou (opakující se po delší dobu). Přitom nesmí jít o příjem, který byl dosažen v rámci pracovněprávního vztahu (i když by šlo o nahodilý jednorázový příjem) nebo v rámci podnikání. Mezi příjmy z příležitostné činnosti se jako nejčastější obecné příklady uvádí prodej přebytků z vlastní zahrady, prodej medu anebo příjem ze sousedské výpomoci (při různých opravách a pracích, za výpomoc v sadu souseda apod.). V prostředí SVJ může podle mého názoru jít například o posečení trávy 1x na jaře a 1x na podzim, jednorázovou opravu domovních zvonků, jednorázový úklid domu v období dovolené (záskok), vymalování společných částí domu, zprovoznění webových stránek SVJ apod.
Mgr. Adrina Kvítková
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob u společnosti v likvidaci.
9.4.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci, která se týkala podávání přiznání k dani z příjmů právnických osob u společnosti v likvidaci.
Nejvyšší správní soud (č. j. 5 Afs 47/2022 – 29 ze dne 8.03.2024) se zabýval situací, kdy právnická osoba vstoupila do likvidace, která se táhla několik let.
Za roky 2015 až 2017 nepodala přiznání k dani z příjmů právnických osob. Když mu byla vyměřena pokuta za nepodání přiznání, namítal, že je podnikatelem pouze z důvodu svého zápisu v obchodním rejstříku, nemá žádný majetek ani nevykazuje žádnou činnost a není držitelem živnostenského oprávnění. Pouze tyto skutečnosti oznamovala správci daně podle § 136 odst. 5 DŘ.
Nejvyšší správní soud však došel k závěru, že na tuto situaci se § 136 odst. 5 DŘ vůbec neuplatní, protože situace má speciální úpravu v zákoně o daních z příjmů.
Relevantní znění § 38m zákona o daních z příjmů již výslovně nestanoví povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob i v případech, kdy je vykázán nulový základ daně nebo daňová ztráta. Nicméně důvodová zpráva výslovně zdůrazňuje, že každá právnická osoba, pouze s výjimkou případů taxativně stanovených v § 38mb zákona o daních z příjmů, má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Z důvodové zprávy je tak zřejmé, že i nadále platí, že daňové přiznání je zapotřebí podat i v případě, kdy je základ daně nulový nebo je vykázána daňová ztráta.
Daňové zvýhodnění na děti v roce 2024 v dotazech a odpovědích.
28.3.2024, Zdroj: Finanční správa
Následující příspěvek odpoví na nejčastěji kladené otázky související s nárokem na daňové zvýhodnění na vyživované děti.
V roce 2024 zůstává výše daňového zvýhodnění beze změn:
| Počet dětí | Roční výše v Kč | Měsíční výše v Kč |
| Jedno dítě | 15 204 | 1 267 |
| Druhé dítě | 22 320 | 1 860 |
| Třetí a každé další dítě | 27 840 | 2 320 |
Podívejme se nyní na některé časté dotazy, které s daňovým zvýhodněním souvisejí.
Dotaz č. 1
Za jakých podmínek mohu uplatnit měsíční daňový bonus v roce 2024?
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2024 částka ve výši 9 450 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Minimální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč.
Dotaz č. 2
Mzdová účetní po mě každý rok požaduje předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Je to správný postup?
Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků – Tiskopis MFin 5556 – vzor č. 2 je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nemusí být každý rok předkládáno nové potvrzení.
Dotaz č. 3
S přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovávám (a vyživuji) jeho dítě z předchozího vztahu, mohu uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?
Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha („nesezdané soužití“) uplatnit nelze.