K platbě daně z nemovitých věcí na rok 2024.* 

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.* 

Kdo, jak a proč musí v roce 2024 platit čtvrtletní a pololetní zálohy na daň z příjmu?* 

Oprava chybného daňového přiznání.* 

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu odevzdejte do měsíce po přiznání.* 

K platbě daně z nemovitých věcí na rok 2024.

23.4.2024, Zdroj: Česká daňová správa

Finanční správa zahájila rozesílání informací pro placení daně z nemovitých věcí na rok 2024. Lhůta pro zaplacení celé částky daně (nebo její první splátky) končí 31. května 2024.

O výši daně z nemovitých věcí budou poplatníci informováni některým z těchto způsobů:

• SIPO – u poplatníků přihlášených k placení daně prostřednictvím SIPO bude úhrada daně provedena standardně v souladu s poštovními podmínkami České pošty, s.p.
• e-mailem– poplatníkům, kteří se přihlásili k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, budou všechny potřebné informace k placení daně doručeny do jejich e-mailové schránky
• datovou schránkou– právnickým osobám a držitelům datové schránky, kteří mají zřízenu datovou schránku fyzické osoby nebo datovou schránku podnikající fyzické osoby, kteří se nepřihlásili ke shora uvedeným službám, budou informace pro placení daně doručeny do jejich datové schránky
• složenkou– fyzické osoby, které nemají zřízenu datovou schránku, nevyužívají služby zasílání údajů pro placení daně na e-mail nebo neplatí daň prostřednictvím SIPO, bude doručena složenka prostřednictvím České pošty, s.p.

Informace o výši daně z nemovitých věcí jsou také dostupné v daňové informační schránce plus (DIS+) na portálu MOJE daně (www.mojedane.cz) v sekci NASTAVENÍ A INFORMACE O SUBJEKTU → DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ. Postup pro zobrazení údajů v DIS+ je dostupný na tomto odkazu: Kde najdu údaje pro placení daně z nemovitých věcí v Daňové informační schránce Plus (DIS+)? | 2023 | Informace, metodika, stanoviska | Daň z nemovitých věcí | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

V zájmu zajištění plynulé distribuce jsou složenky rozesílány poplatníkům postupně s tím, že poplatníci obdrží složenku nejpozději 24. května 2024. Informace pro placení daně zasílané prostřednictvím e-mailu či datové schránky budou poplatníkům doručeny do poloviny května 2024.

Nepřesáhne-li výše daně 5 000 Kč, je daň splatná do 31. května 2024. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je splatná ve dvou termínech, a to do 31. května a do 30. listopadu 2024, popř. ji lze uhradit najednou v prvé z uvedených lhůt.

Poplatníkům, kteří vlastní nemovité věci v územní působnosti více krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, bude doručen tomu odpovídající počet složenek.

Daň z nemovitých věcí je možné zaplatit bezhotovostním převodem na účet finančního úřadu, složenkou či prostřednictvím SIPO – týká se poplatníků, kteří se k této službě přihlásili na finančním úřadě do 31. ledna 2024.

Podrobnější informace k placení daně z nemovitých věcí naleznete na: Placení daní | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

Čísla bankovních účtů finančních úřadů pro placení daně z nemovitých věcí jsou k dispozici zde: Bankovní účty finančních úřadů | Placení daní | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

Variabilní symbol:
rodné číslo fyzické osoby nebo IČO právnické osoby

Konstantní symbol:
1148 – při bezhotovostní platbě převodem z účtu
1149 – při hotovostní platbě běžnou poštovní poukázkou

Další podrobnější informace k platbě daně a užitečné odkazy ZDE.

---

Kdo platí minimální zálohy na povinná pojištění? Hlídejte si termíny.

Nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi. To je přitom v Česku stále většina lidí se živnostenským oprávněním.

08.02.2024 | BusinessInfo.cz

Pro rok 2024 je průměrná mzda stanovena na 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být nižší než 527 604 korun (12 x 43 967). Pokud tento zisk přesáhnou, čekají je následně vyšší odvody.

Pro úplnost připomínáme, že kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který vstoupil v platnost 1. 1. 2024, dochází ke zvýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se nejnižší možné zálohy vypočítávají. Proto se v roce 2024 minima zvedla výrazněji než v předchozích letech, ale citelněji se zvyšují také všechny ostatní zálohy.

Více si přečtěte v článku Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na povinná pojištění výrazně narostou

„Minimální vyměřovací základ dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček. Už v roce 2024 se základ zvyšuje z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostou i odvody.

U těch, kteří mají velmi vysoké příjmy, existuje i horní limit. „Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce ale nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro daný rok,“ informuje Česká správa sociálního zabezpečení

Maximální roční vyměřovací základ pro letošek činí 2 110 416 korun (osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy). Záloha na pojistné odpovídá 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, takže maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) bude ve výši 51 353 Kč.

Jak se vypočítávají zálohy na pojistné

Kdo platí minima?

Zopakujme, že nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začínají, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk není vyšší než průměrná mzda v zemi.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. „Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku,“ říká poradce Michal Dvořáček.

Výše záloh na sociální pojištění se mění každým rokem a platíte je vždy až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích. U zdravotního pojištění je situace poněkud odlišná (viz níže).

Kdy odevzdat přehledy? Měsíc po přiznání

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (DAP).

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je standardně první květnový pracovní den (letos tedy 2. května), přehled od vás tedy musí mít místně příslušná správa sociálního zabezpečení nejpozději do počátku června.

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

Pozor! Pokud se rozhodnete podat přiznání dříve, například už 15. března 2024, pak nemůžete s přehledem čekat až do června, ale OSSZ jej musíte poslat do 15.4.

Do loňského roku platily dva rozdílné termíny pro přiznávání daní – dubnový pro plátce, kteří odevzdávali na finanční úřad růžový papír a květnový pro ty, kteří přiznávali daně elektronicky. Od povinného zavedení datových schránek je pro OSVČ možná pouze druhá varianta – a platí tedy květnový deadline. Pokud tedy daňové přiznání podáte až na poslední chvíli 2. května, budete povinni přehled odevzdat do 3. června 2024.

Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je nejpozdější lhůtou pro jeho odevzdání tradičně 1. červenec (platí i pro rok 2024).  Pak máte čas až do počátku srpna.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu

Termín odevzdání přehledu o příjmech a výdajích změnila na rok 2020 novela zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, a to kvůli pandemii covid-19. Už dva roky ale opět platí, že musejí plátci splnit svou povinnost měsíc po přiznání daně z příjmu, tedy nejpozději do počátku června, stejně jako v případě sociálního pojištění.

Jaké můžete využít slevy na daních? Některé ruší vládní balíček

Jsou ale i OSVČ, které sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, přehledu pro zdravotní pojišťovny (nově se formulář jmenuje Přehled o výši daňového základu) se ale nevyhnou. Ti budou mít čas jen do 8. 4. 2024.

„O datu, dokdy je potřeba přehledy dodat, zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.

Zatímco daňové přiznání musí podat každá OSVČ, jejíž roční příjmy převýší 50 tisíc korun (dosud 15 tisíc korun), přehledy na zdravotní a sociální pojišťovnu je nutné odevzdat vždy, pokud jste – byť i jen část roku – aktivně podnikali.

Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která byla schválena před dvěma lety. Měsíčně platíte jen minimální zálohy na pojistné (u sociálního pojištění zvýšené o 15 procent) a daň z příjmu ve výši 100 korun.

Do tohoto režimu se může OSVČ s ročním příjmem do dvou milionu korun hlásit každoročně do konce ledna.

Osvobození od placení záloh pro ČSSZ

• za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
• od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.

Jak se zálohy vypočítají?

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 40 638 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2024 1,0819). Rozhodná průměrná mzda 2024 bude 40 638 x 1,0819, což je výše zmíněných 43 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 30 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak na placení záloh

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění se – jak bylo řečeno výše – dlouhodobě zvyšují, a to podle výše průměrné měsíční mzdy v zemi za předchozí rok. V případě sociálního pojištění platí, že novou výši zálohy musíte uhradit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

Pro placení zdravotního pojištění naopak platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku roku. Zálohy na zdravotní pojištění fungují zpětně, takže novou vyšší zálohu zaplatíte zdravotní pojišťovně již v únoru, konkrétně do 8.2. Splatnost zálohy je totiž vždy do osmého dne následujícího měsíce.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit.

Když začnete v roce 2024?

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu ČSSZ automaticky. Příklad: Pan Novák zahájí hlavní samostatnou výdělečnou činnost od února 2024. Do 8. března tak bude muset uhradit první zálohu ve výši 2968 korun a bude ji odvádět pojišťovně i ve zbývajících měsících roku bez ohledu na výši výdělků.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, musíte si hlídat příslušné termíny.

Předloni se změnily i lhůty, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona jste povinni uhradit zálohu za daný měsíc do jeho konce. U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za předchozí rok.

Jaká bude pro rok 2024 výše minimálních záloh u zdravotního a sociálního pojištění?

U zdravotního i sociálního pojištění představuje penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den od okamžiku, kdy nebylo pojistné zaplaceno (ve stanovené lhůtě). Stejně je to i v případě, že zaplatíte méně, než bylo vaší povinností. Dlužné pojistné samozřejmě následně doplatit musíte.

Jste-li přesvědčeni, že si pojišťovna nebo ČSSZ nárokují sankci neprávem, můžete se do 15 dní od obdržení platebního výměru písemně odvolat a požádat o prominutí nebo snížení penále.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete příslušnou institucí vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní odevzdání nebo za neodevzdání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček. Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u přehledu pro vaši zdravotní pojišťovnu.

Živnostníci, kteří platí sociální pojistné složenkou, musejí každoročně žádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Zajímavostí je, že zatímco od povinného zavedení datových schránek musejí podnikatelé s ostatními úřady včetně finančních komunikovat výhradně elektronicky, v případě podávání přehledů a plnění dalších povinností vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám takovou povinnost nemáte.

Přehledy pro ČSSZ či VZP nemusejí podávat elektronicky ani majitelé datovek

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, zálohy na sociální pojištění se vám každoročně zvyšují méně. Letos narostlo minimum oproti roku 2022 jen o 41 korun na 1187 Kč, a to ještě ne ve všech případech. Pro rok 2024 se pak zvýší razantněji, až na 1413 korun.

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2023 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 96 777 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 96 777 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.

V prvním roce podnikání zálohy neplatíte, protože je nelze z ničeho vypočítat (pojištění doplatíte najednou po odevzdání přiznání), v následujících letech pak odvádíte měsíční zálohy.

Výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění

Blanka Štarmanová

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Jakub Procházka

---

Kdo, jak a proč musí v roce 2024 platit čtvrtletní a pololetní zálohy na daň z příjmu?

Lidé s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili za uplynulý rok na dani z příjmu více než 30 tisíc korun, musejí i letos platit pololetní či čtvrtletní zálohy. Ti, kteří odvedli vyšší než stopadesátitisícovou daň, mají na zaplacení první kvartální zálohy čas do pátku 15. března.

06.02.2024 | BusinessInfo.cz

Kdo, jak často a v jaké výši zálohy odvádí a jak se započítávají do výsledné daně si přečtěte v následujícím článku na BusinessInfo.cz.

Platí jen podnikatelé s vysokými příjmy

Většina plátců se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku neplatí. Tato povinnost se týká pouze jednotek procent OSVČ s vysokými příjmy.

Zatímco za zaměstnance odvádí pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmů zaměstnavatel, podnikatelé obvykle zaplatí daň jednou ročně při podání daňového přiznání. Žádné odvody během letoška nezaplatí ti, kteří loni odvedli státu na dani z příjmů méně než 30 tisíc korun ani ti, kteří podnikají prvním rokem.

Ostatní příjmy výši zálohy neovlivní

Má-li poplatník takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, jejich výše zálohy nijak neovlivní (ani jejich periodicitu). Jde například o příjmy z prodeje nemovitosti, důchod nebo výhry v loterii.

„Pravidelné odvody se nehradí ani po poplatníkovi, který zemře. Povinnost se logicky netýká ani zaměstnanců, za které zálohy hradí zaměstnavatel,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, které definuje zákon v paragrafu 38a. V případě, že podáváte daňové přiznání tradičně k počátku května (letos platí termín 2.5. pro všechny OSVČ, protože podávají přiznání povinně elektronicky), pak je tímto obdobím míněno následujících dvanáct měsíců.

Platí to až do posledního dne pro podání daňového přiznání ve zdaňovacím období následujícím.

Délka „zálohového období“

Zálohové období tedy nemusí trvat dvanáct měsíců. Rozumí se jím „období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.“

Příklad: Pokud živnostník podal daňové přiznání za rok 2022 například 10. února 2023 a daňové přiznání za rok 2023 za něj podá daňový poradce až 1. 7. 2024, zálohové období tohoto poplatníka bude trvat od 3. 5. 2023 (den po termínu pro klasické odevzdání DP) do začátku července 2024 – tedy čtrnáct měsíců.

„Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Pokud podáte přiznání za rok 2022, výsledná daň za toto období bude podkladem pro stanovení výše záloh a periodicity platby v příštím zálohovém období (většinou nejde o kalendářní rok). Při stanovení výše záloh se nicméně vychází z takzvané poslední daňové povinnosti. Zákon za ni považuje i daň, kterou si poplatník sám vypočte a uvede v dodatečném (nikoli řádném) přiznání.

Co říká zákon?

V závislosti na výši daňové povinnosti, která se zjistí vynásobením sazby daně se zjištěným základem daně, může vzniknout povinnost hradit zálohy na daň z příjmů.

Upozorňujeme, že přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6, je situace složitější.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?

Základ daně jim totiž tvoří dvě položky – za a) ze samostatně výdělečné činnosti (podnikání) a za b) z činnosti závislé (zaměstnání).

„Pokud je jejich základ ze závislé činnosti vyšší než 50 procent celkového základu – příjmy jsou tedy minimálně stejné jako z podnikání – zálohy na daň z příjmů tito poplatníci v průběhu roku nehradí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Pokud příjmy ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent základu daně, platí se zálohy v poloviční výši. Pokud je to méně než 15 procent základu v celé výši – podle poslední daňové povinnosti.

Zálohy se netýkají ani těch, kteří ukončili činnost, z níž jim plynuly zdanitelné příjmy.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?

Kdo tedy neplatí zálohy?

• poplatník (OSVČ), jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 korun,
• poplatník, pokud je jedním z dílčích základů daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti § 6 (příjmy ze zaměstnání), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně,
• obec nebo kraj,
• dědic/dědicové zůstavitele ode dne jeho smrti.

U firem (tedy právnických osob) je placení záloh de facto totožné jako u osob fyzických.

Výše záloh a četnost placení

Podnikatelé s vysokými příjmy platí buď pololetní nebo čtvrtletní zálohy, opět v závislosti na výši daně zaplacené za uplynulý rok.

výše poslední daně dle daňového přiznání:	do 30 000 korun	mezi 30 000 a 150 000 Kč	nad 150 000 korun
frekvence platby záloh:	neplatí se	2× ročně	4× ročně
výše zálohy:	neplatí se	40 % poslední daně	25 % poslední daně

1) Pololetní zálohy

Hradí je všichni ti, kteří v uplynulém roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 tisíc, ale zároveň méně než 150 tisíc korun. V tomto případě odvádějí dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 procent z poslední zaplacené (roční) daně.

Ve většině případů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, zálohy jsou tedy běžně splatné 15. června a 15. prosince (respektive k prvnímu pracovnímu dni po tomto datu). Letos vycházejí tato data na sobotu a neděli, proto si v kalendáři můžete podtrhnout termíny 17.6. a 16.12. (následující pondělí).

Připomínáme, že sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stále 15 procent, daň z příjmu právnických osob 19 procent (s výjimkou podílových a penzijních fondů). Od roku 2024 se korporátní daň z příjmu zvedá na 21 procent, týkat se to bude ale až přiznání za tento rok.

Příklad: Podnikatel Novotný vydělal v roce 2023 více než dva miliony korun, proto nemohl využít výhod paušální daně (hranice se letos posouvá z jednoho na dva miliony ročního příjmu). Na dani z příjmu zaplatil po slevách a odpočtech 130 tisíc korun. V roce 2023 tedy hradí dvě zálohy – do pondělí 17. června 52 000 a do pondělí 16. prosince opět 52 000 korun. Zbylou vypočtenou daň (z daňového základu pro rok 2024, sníženou o 104 tisíc) uhradí při odevzdání přiznání na jaře příštího roku.

2) Čtvrtletní zálohy

Týkají se pouze lidí s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili na dani z příjmů více než 150 tisíc korun ročně.

Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého roku, a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak letos odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v roce uplynulém. Splatnost je 15. března, 17. června, 16. září a 16. prosince. Částky se automaticky zaokrouhlují na stokoruny nahoru.

Při vyplňování daňového přiznání pak poplatníci přiznají zálohy, jež uhradili a samozřejmě jsou ve výsledku zohledněny a daň se o ně snižuje. Pokud je v následujícím roce daň nižší než v předchozím, poplatník nedoplácí nic.

Podnikáte jen část roku. Co s tím?

Pokud máte daňovou povinnost pouze za část zdaňovacího období, musíte ji přepočítat pro účely vyčíslení záloh na daň z příjmů tak, jako by se týkala celého období (dlouhého dvanáct měsíců).

Přepočtení daňové povinnosti je poměrně jednoduché. Výslednou částku pouze vydělíte počtem měsíců, ve kterých jste měli příjmy podléhající dani a následně vynásobíte dvanácti (jako byste měli stejné příjmy celé zdaňovací období).

„Pokud budete mít zdanitelné příjmy například jen od dubna do září a výsledná daň by odpovídala 60 tisíci korunám, musíte tuto částku vydělit šesti (počet měsíců) a následně vynásobit dvanácti,“ upřesňuje poradce.

Neplatičům daní a opozdilcům hrozí postihy. Jaké to jsou a jak se sankcím vyhnout?

Pro výpočet záloh pak tedy nebude určující částka 60 tisíc ale 120 tisíc korun, a proto následující rok odvedete dvě pololetní zálohy ve výši 48 000.

Vliv záloh na výslednou daň

Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v jeho průběhu, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v průběhu zdaňovacího období (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku).

Zálohy zaplacené dodatečně se vám bohužel do výsledné daně nepromítnou. Proto podnikatelům doporučujeme, aby si jejich placení pečlivě hlídali.

Co je zdaňovací období?

Za zdaňovací období považuje zákon o daních z příjmů u fyzických osob kalendářní rok.

Pokud se jedná o právnické osoby, může být zdaňovacím obdobím kalendářní nebo takzvaný hospodářský rok. U firem je ovšem situace poněkud složitější a zákon zná ještě další dvě další varianty.

Může jít o období „od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace případně převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými“.

Poslední variantou je u právnických osob „účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců“.

Pro stanovení záloh jsou důležité termíny pro podání přiznání k dani z příjmů:

• 3 měsíce od uplynutí zdaňovacího období (převážně kalendářní rok) – pokud přiznání není podáno elektronicky,
• 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání je podáno elektronicky,
• 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání podává poradce (daňový poradce nebo advokát) nebo musí být účetní závěrka ověřena auditorem.

Na závěr připomínáme, že od roku 2023 mají všechny OSVČ povinně datové schránky, a mají tedy zároveň povinnost podávat přiznání výhradně elektronicky. Přiznání už tedy neodevzdávají do počátku dubna (tj. do tří měsíců od uplynutí zdaňovacího období).

Jakub Procházka

---

Oprava chybného daňového přiznání.

18.3.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Určitě i příspěvková organizace se jako daňový subjekt může ocitnout v situaci, kdy zjistí, že v daňovém přiznání, které podala, uvedla chybné údaje, a daň má být tudíž vyšší nebo nižší.

Zcela podstatné je, kdy chybný výpočet organizace zjistí. Pokud omyl ve výpočtu zjistí ještě před koncem termínu podání přiznání, podá jednoduše opravné daňové přiznání a k původnímu přiznání se již nepřihlíží.

Jestliže ale chybu zjistí například na konci dubna a termín pro podání přiznání měla organizace do 2. dubna, již to tak jednoduše nepůjde. Náprava ale samozřejmě možná je. Pokud byla odvedena daň nižší (nebo i vyšší), než reálně byla, je možné provést dodatečnou opravu.

Opravné i dodatečné daňové přiznání se podává na stejném formuláři jako řádné daňové přiznání.

Na první stránce je třeba označit, že jde o přiznání dodatečné. Kromě toho je potřeba uvést důvody, proč je podáváno.

Problematiku opravných a dodatečných daňových přiznání řeší zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (konkrétně opravné daňové přiznání v § 138 a dodatečné daňové přiznání v § 141).

Opravného daňové přiznání

Co se týká opravného daňového přiznání, z § 138 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Jedná se tedy o situaci, že daňový subjekt objeví chybu v podaném daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží.

Vzhledem ke skutečnosti, že opravné daňové přiznání je podáno před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání, s podáním takovéhoto přiznání nejsou a nemohou být spojeny žádné sankce. Opravné daňové přiznání lze podat i opakovaně, pokud ještě neuplynula lhůta pro jeho podání. Důležité je také doplnit, že takto lze postupovat i u dodatečných daňových přiznání.

Dodatečné daňové přiznání

Co se týká dodatečného daňového přiznání, tam je situace o něco složitější. Pokud příspěvková organizace zjistí, že daň se má lišit od poslední známé daně, a lhůta pro uplynutí daňového přiznání již uplynula, situaci je nutné řešit dodatečným daňovým přiznáním. Úprava a další postup se budou lišit podle toho, zda daň má být vyšší, nebo nižší než poslední známá daň.

Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinna podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. Ve stejné lhůtě je také povinna uhradit rozdílnou částku.

Povinnost podat dodatečné daňové přiznání trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Ta je vymezena v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. a obecně činí 3 roky, přičemž začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání.

Ještě je nutné vysvětlit, co se rozumí poslední známou daní, ke které je vztahována nově zjištěná daň. Jedná se zároveň o částku, vůči níž je změna dodatečným daňovým přiznáním prováděna. Z § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být nižší než poslední známá daň, je dodatečné daňové přiznání oprávněna podat, a to ve stejném termínu jako v případě podání na daň vyšší, tedy do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. V dodatečném daňovém přiznání na daň nižší ale nelze namítat vady správce daně.

Podmínkou pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je samozřejmě skutečnost, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Pokud poplatník podává daňové přiznání na daň nižší, je povinen také uvést důvody, které jej k tomu vedou, aby bylo možné ověřit, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Jak vyplývá z § 141 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový subjekt je oprávněn ve výše uvedených lhůtách podat i takové dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené. To znamená, že tato úprava umožňuje podat daňové přiznání i v případech, kdy se poslední známá daňová povinnost nemění, což může být např. v případech, kdy budou zjištěny okolnosti pro zvýšení poslední známé daně, současně ale má příspěvková organizace možnost např. uplatnit některou z nárokových slev či odpočitatelných položek. Tímto způsobem je tak možné zhojit předchozí chybu, aniž by se to nutně muselo promítnout do výše poslední známé daně.

V dodatečném daňovém přiznání uvede příspěvková organizace rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění; v případě dodatečného daňového přiznání na daň nižší nebo neodchylující se od poslední známé daně příspěvková organizace musí uvést i důvody pro jeho podání. Tomu je přizpůsoben i formulář pro podání daňového přiznání a tyto údaje jsou jeho povinnou součástí.

Úprava daňového řádu stanoví také důvody a případy, kdy je dodatečné daňové přiznání nepřípustné. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.  Jedná se o případy, kdy daň byla stanovena náhradním způsobem, a to proto, že z důvodu nesoučinnosti nebo neunesení důkazního břemene ze strany daňového subjektu nemohla být daň stanovena způsobem řádným. V takové situaci je nutné nejdříve případně zpochybnit stanovení daně tímto náhradním způsobem, a to návrhem na obnovení řízení podle § 117 zákona č. 280/2009 Sb.

Dodatečné daňové přiznání dále není přípustné:

• k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly,
• k dani, je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., která byla oznámena daňovému subjektu,
• k dani, o které je zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

Jedná se o takové případy, kdy je poslední známá daň nějakým způsobem posuzována či revidována, a tak je nutné počkat na dokončení tohoto řízení a případné stanovení nové poslední známé daně.

Ještě je nutné se zmínit o souvisejících sankcích. S podáním opravného daňového přiznání žádné sankce spojeny nejsou. Jinak je tomu ale v případě dodatečného daňového přiznání. Ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb. upravuje pokutu za opožděné tvrzení daně.  Tuto pokutu je daňový subjekt povinen uhradit, pokud:

• nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv tuto povinnost měl,
• anebo tak učiní, ale po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Výše pokuty potom činí:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč. Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Druhou související sankcí je úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň. Příspěvkové organizaci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, což je právě v případě dodatečného daňového přiznání, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

---

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu odevzdejte do měsíce po přiznání.

Podnikatelé, kteří odevzdávají daňové přiznání do 2. května, mají na odevzdání přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny čas maximálně do 3. června. Mnozí ale musejí splnit svou povinnost dříve.

19.04.2024 | BusinessInfo.cz

Deadline pro odevzdání přiznání k daním z příjmu fyzických osob pro OSVČ, které už musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky, je v letošním roce čtvrtek 2. května.

Jen ti, kteří neodevzdávají daňové přiznání, například podnikatelé, jejichž příjmy za loňský rok nepřesáhly 50 tisíc korun, museli splnit svou povinnost už v dubnu.

Nejzazší termíny pro podání přehledů OSVČ 2023:

• pondělí 8. dubna – týká se těch, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání (například nulové příjmy)
• čtvrtek 2. května – nejpozději do tohoto data musejí podat přehledy ti, kteří stále mohou vyplnit daňové přiznání v papírové podobě (netýká se OSVČ, které mají povinné datové schránky)
• pondělí 3. června – pokud podáváte daňové přiznání do 2. 5. 2024 elektronicky (OSVČ s datovými schránkami)
• čtvrtek 1. srpna – pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce či máte ze zákona povinný audit

Mnoho podnikatelů nicméně podává přehledy pro VZP či další zdravotní pojišťovny a sociálku dříve než ve zmíněných termínech. Rozhodující je totiž den, kdy daně přiznali.

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení i své zdravotní pojišťovně do 30 dnů od podání daňového přiznání (DAP). „Výše zmíněný deadline neznamená, že mohou všichni odkládat svoji povinnost do 3. 6. Klíčové je doručit přehled do jednoho měsíce od daňového přiznání,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

„OSSZ stanoví den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích číslo 40 a 41). V případě, že přehled bude podávat daňový poradce, tato skutečnost se nemusí dopředu oznamovat a následně dokládat, uvede se pouze v přehledu za daný rok (v řádku 41). Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v řádcích 40 a 41, bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven automaticky termín 2. 5. 2024,“ informuje sociálka na svých webových stránkách.

Podnikatelé podávají daňové přiznání pouze elektronicky, čas mají do 2. května

Zatímco daňové přiznání podává pouze OSVČ, jež má roční příjmy převyšující 50 tisíc korun, přehledy je nutné odevzdat vždy, a to i tehdy, pokud jste podnikali třeba jen měsíc nebo například nevydělali ani korunu.

„Přehledy pro ČSSZ odevzdáváte vždy. Povinnost je podat není podmíněna výší příjmů,“ připomíná Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Mazars.

 Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která platí od předloňského roku.

Jak se zvýšila paušální daň? Hlásit se k ní můžete každoročně do ledna

Měsíčně platíte jen minimální zálohy na zdravotní pojistné, nejnižší možné platby za sociální pojištění navýšené o 15 procent, a konečně daň z příjmu ve výši 100 korun.

Kdy jsou podnikatelé osvobozeni od placení záloh pro ČSSZ?

• Za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měli nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
• Od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.

Kromě některých OSVČ, které mají podnikání jen jako vedlejší činnost, nemusejí platit sociální pojištění nezaměstnaní, registrovaní na úřadu práce, a obecně osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), nepracující studenti či starobní důchodci. Sociální pojištění neodvádíte ani z nájemného či kapitálových příjmů.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

U vedlejší činnosti není nutné hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v prvním roce, kdy jste s podnikáním začali. Pojištění pak jednorázově doplatíte po podání přehledu o příjmech a výdajích. A pokud je váš roční příjem nižší než 2,4násobek průměrné měsíční mzdy v zemi, nemusíte na sociálním pojištění doplácet nic.

Jak a komu přehledy podat?

Přehledy odevzdáváte místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze rozděleno dle obvodů) a své zdravotní pojišťovně.

Přestože mají mít všechny OSVČ od loňského roku povinně zřízené datové schránky a měly by komunikovat s úřady elektronicky, zdravotní pojišťovny ani ČSSZ na elektronickém podání netrvají. Přehledy tedy můžete poslat poštou nebo osobně odevzdat na pobočce.

Jak na podání přehledů (podrobné informace na ČSSZ)

„Podnikateli preferovanou a zároveň nejjednodušší formou je elektronické podání prostřednictvím interaktivního formuláře dostupného na ePortálu ČSSZ. Interaktivní formulář lze použít a vytisknout i bez nutnosti následného zaslání prostřednictvím ePortálu ČSSZ,“ upozorňuje ČSSZ na svých webových stránkách.

K tomu, aby mohl vyplňovat formuláře na ePortálu ČSSZ, nemusí zde být podnikatel nutně přihlášen.

Pokud se sem nicméně – prostřednictvím své datové schránky nebo Národní identitní autority (identita občana) – přihlásí, jsou mu při práci s formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ a také další potřebné údaje.

Přehled můžete poslat také poštou na adresu místně příslušné OSSZ, a teoreticky využít schránku pro příjem fyzických podání, kterou obvykle najdete u vstupu do budovy sociálky.

Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit

U zdravotních pojišťoven je postup obdobný.  Některé pojišťovny nabízejí také online samoobsluhu.Například u VZP se můžete zaregistrovat na portále VZP Point, přehled vyplnit on-line a odeslat jeho prostřednictvím.

Nedoplatky na pojistném zaplaťte obratem

Případný nedoplatek pojistného za rok 2023 musíte zaplatit do osmi dnů od doručení přehledu příslušné instituci. A platí to znovu v případě, že si OSVČ pospíší a splní svoji povinnost s předstihem.

Příklad: Jestliže OSVČ vyčkává na poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíší a přehled podá například už v pátek 17. dubna, pojistné může bez sankcí uhradit do následujícího pátku 24. 4.

Pouze v případě, že přehled odevzdáte poslední den, nebo ho dokonce nedodáte včas, začíná se osmidenní lhůta pro zaplacení počítat od data, do kterého jste měli povinnost splnit. Opozdilci tedy nemohou počítat s osmidenním odkladem.

Pozor na pokuty

OSSZ hříšníky na nesplnění povinnosti nejprve upozorní. Když ale ani poté nereagují, mohou za neodevzdání nebo zpoždění dostat tučnou pokutu.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete sociálkou vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní dodání nebo nedodání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u dokumentu pro vaši zdravotní pojišťovnu. Maximální sankce je přitom ve stejné výši.

„Za nesplnění povinnosti předložit přehled o příjmech a výdajích může zdravotní pojišťovna podle zákona č. 592/1992 Sb. podle § 26 odst. 1 uložit pokutu až do výše 50 000 korun,“ potvrzuje mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová.

Podle zákona může pojišťovna potrestat hříšníka pokutou do dvou let ode dne, kdy se o nesplnění nebo porušení povinnosti dozvěděla a nejpozději do pěti let od zmíněného data.

Jak je to s novými zálohami?

Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro rok 2024 zvýšila na 3852 korun měsíčně (u vedlejší činnosti na 1413 Kč), minimum u zdravotního pojištění pak narostlo na 2968 korun.

Živnostníci si připlatí i letos. Zálohy na zdravotní pojištění se opět zvyšují

Důvodem zvýšení je růst průměrné mzdy, která je pro výši záloh určující. Kromě toho ale došlo ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, jež zvedly minima razantněji než obvykle.

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Už v roce 2024 se základ zvyšuje z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostly i odvody.

U zdravotního pojištění bylo nutné zaplatit nový odvod už od ledna. Nová minimální záloha byla splatná nejpozději 8. února.

U sociálního pojištění se pak zálohy mění až od „měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán“. Podáte-li přehled v květnu, zvyšují se vám platby počínaje červnovou zálohou. Výjimkou je případ, kdy vám z přehledu vycházejí nižší zálohy než v předchozím roce – ty pak můžete platit už od měsíce, v němž přehled odevzdáte.

Kdo platí minimum?

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy. Loni byla průměrná mzda stanovena na 40 234 korun. Pro rok 2024 to je dokonce 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy musí být nižší než 527 604 (43 967 x 12).

Jakub Procházka