DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daňové změny pro příznivé investiční a podnikatelské prostředí.*
Přehledy pro ČSSZ či VZP stále nemusejí podávat elektronicky ani podnikatelé.*
Zdanění nájmu nemovitostí od roku 2025.*
Daňové změny pro příznivé investiční a podnikatelské prostředí.
6.5.2024, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
Tuzemská ekonomika stagnuje. Česko jako jedno z mála zemí EU dosud nepřekonalo svojí předcovidovou úroveň. Důležitým prvkem příznivého prostředí pro podnikání a investice mohou být i daňové změny, které navrhuje Svaz průmyslu. Jedná se například o atraktivnější odpočty na výzkum či robotizaci, podporu zaměstnaneckých akcií, ale také rovné podmínky klíčových průmyslových sektorů v době energetické krize.
Svaz průmyslu připravil návrhy daňových změn, jejichž cílem je zlepšení podnikatelského prostředí v podobě opatření v daních vedoucích k dlouhodobému ekonomickému růstu, zvýšení konkurenceschopnosti firem, ale také k odstranění zbytečné administrativy a nejistot
DAŇOVÉ ODPOČTY NA VAV ČI ZAMĚSTNANECKÉ AKCIE
Opatření se zaměřují na dlouhodobě vnímané nedostatky ze strany podnikatelů a firem. “Návrhy cílí například na zvýšení inovačního potenciálu formou atraktivních daňových odpočtů na výzkum nebo zavedením odpočtů na automatizaci či robotizaci. Česko rovněž zaostává v počtu nových start-upů. Mezi požadavky Svazu proto patří zvýhodnění vydávání zaměstnaneckých akcií, které je stěžejní součástí rozvoje nových firem, ale i zavedených podniků. V době energetické krize je také důležité nezhoršovat konkurenční prostředí pro klíčové průmyslové sektory, které se potýkají s vysokými cenami elektřiny či zemního plynu v mezinárodním porovnání”, komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom SP ČR.
Firmy požadují, aby alespoň nebyly podmínky jejich podnikání znevýhodňovány v porovnání s ostatními státy EU, a proto Svaz navrhuje obnovení osvobození metalurgických a mineralogických procesů od energetických daní. Součástí komplexních daňových návrhů je ale i například osvobození darů od DPH tam, kde to nedává smysl a jde to proti principům cirkulární ekonomiky, lepší zdravotní prevence obyvatel díky daňovému zvýhodnění zdravotních a sociálních benefitů. Dále navrhujeme prodloužení platnosti tzv. Lex Ukrajina, daňových postupů zjednodušující pomoc Ukrajinskému státu či uprchlíkům.
Více si můžete přečíst zde.
Svaz průmyslu na řadě požadavků již aktivně pracuje a některé jsou v pokročilém stavu projednávání. V širší odborné skupině a ve spolupráci s Ministerstvem financí i dalšími představiteli státní správy nyní jednáme nad konkrétním návrhem zlepšení využívání zaměstnaneckých akcií nebo postupy k zatraktivnění daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Věříme, že MF také v dohledné době zhmotní prodloužení úpravy pomoci Ukrajině, kde na jednáních vyjádřilo ochotu požadavku Svazu vyhovět. S představiteli příslušných resortů a politických stran budeme dále jednat a žádat o podporu v prosazení maxima našich návrhů.
Zdroj: https://www.spcr.cz/aktivity/z-hospodarske-politiky/16722-danove-zmeny-pro-priznive-investicni-a-podnikatelske-prostredi
Přehledy pro ČSSZ či VZP stále nemusejí podávat elektronicky ani podnikatelé.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) musejí kvůli povinným datovým schránkám od roku 2023 komunikovat s úřady elektronicky. Neplatí to ale bezvýhradně. Například u ČSSZ a zdravotních pojišťoven i letos existují výjimky.
02.05.2024 | BusinessInfo.cz
Přehledy o příjmech a výdajích za loňský rok pro Českou správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovny mohou podnikatelé na rozdíl od daňového přiznání nadále paradoxně podávat na papíře, někteří až do počátku srpna 2024. Umožňují jim to české zákony.
V případě, že jste odevzdali přiznání do 2. května, vyprší nicméně poslední možná lhůta na podání přehledů už 3. června. Pokud přiznáváte daně s poradcem nebo s povinným auditem (lhůta do 1. července), máte čas do počátku srpna.
„Zákon povinnost elektronického podání skutečně neukládá. Přehled o příjmech a výdajích je předepsaným tiskopisem, který vydává ČSSZ, a na jeho podání se vztahují ustanovení § 123e odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,“ popisuje tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Tereza Koukolová.
Podrobnosti o lhůtách a dalších náležitostech k přehledům pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny
Přehledy můžete podat jak v elektronické podobě – datovou zprávou ve formátu, struktuře a tvaru určeném sociálkou – tak písemně na určeném tiskopisu. Obecně musejí podnikatelé odevzdat zmíněné přehledy nejpozději měsíc po přiznání daně z příjmu.
Při přiznání elektronickou cestou, které už se letos týká všech OSVČ s aktivními datovými schránkami, platil nejzazší termín 2. května 2024, přehled proto musíte odevzdat nejpozději do pondělí 3. června.
Podobná pravidla u VZP i sociálky
„Zaměstnavatelé ovšem mají na rozdíl od OSVČ povinnost předkládat přehled o výši pojistného v elektronické podobě způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona vždy,“ dodává mluvčí ČSSZ.
Podobná pravidla jako u sociálky platí i u přehledů o příjmech a výdajích OSVČ pro zdravotní pojišťovny. Nicméně i ty preferují podání online prostřednictvím aplikací (viz níže).
Mnoho podnikatelů má kvůli nejednotnému přístupu institucí – ČSSZ je státním správním úřadem podřízeným Ministerstvu práce a sociálních věcí – ve svých povinnostech zmatek.
Zákonodárci ale zatím o změně zákona neuvažují, možnost donést ročně vyplněný tiskopis na podatelnu OSSZ či jej poslat poštou tak bude zřejmě platit i v dalších letech. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna by změnu ocenila. „Ano, pojišťovna by zákonnou úpravu pro elektronické podání Přehledu OSVČ uvítala. Elektronickou formu podání preferujeme,“ uvádí mluvčí VZP Viktorie Plívová.
ČSSZ: Ne každý má schopnost podávat přehledy elektronicky
„Povinnost předkládat přehled o příjmech a výdajích povinně elektronicky nebyla dosud zavedena zejména z důvodu, že ne každá OSVČ má možnost a schopnost uvedené podání realizovat elektronicky, to jest ve formě datové věty v předepsaném formátu, struktuře a tvaru,“ tvrdí mluvčí ČSSZ.
Tento argument ale neplatí u jiných státních institucí. Například všechna daňová přiznání či kontrolní hlášení u DPH musejí podnikatelé s aktivní datovou schránkou (povinná od ledna 2023) podávat na finanční úřad výhradně elektronicky a stát jejich schopnosti a možnosti nezkoumá. V případě, že OSVČ svou povinnost nesplní, dostávají pokuty.
Výjimku mají letos například u daňového přiznání živnostníci starší 70 let, kterým stát pokutu odpustí.
ČSSZ věří, že podnikatelé přejdou na elektronická podání dobrovolně. A statistiky jim dávají za pravdu. Od loňska, kdy byly zavedeny povinné datové schránky pro OSVČ, elektronických podání výrazně přibylo.
„Podíl přehledů podaných v elektronické podobě se meziročně opět zvýšil, což znamená, že OSVČ samy dobrovolně tento způsob podání přijímají, neboť jim poskytuje řadu výhod,“ domnívá se mluvčí.
Elektronicky lépe a snadněji
Například služba ePortálu ČSSZ „Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ“ zobrazí podnikatelům měsíční předpisy záloh na pojistné na důchodové pojištění, stav jejich úhrad a přehled o platbách.
Pokud se klient k ePortálu ČSSZ prostřednictvím své datové schránky nebo Národní identitní autority přihlásí, jsou při práci s formulářem automaticky předvyplněny nejen identifikační údaje z databází ČSSZ, ale i další údaje potřebné pro správné vyplnění přehledu. Oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita.
Tereza Koukolová, mluvčí ČSSZ
„Přímo odsud můžete jedním proklikem přejít do interaktivního formuláře přehledu, převzít údaje, které o ní ČSSZ již eviduje a vyplněný přehled přímo z ePortálu ČSSZ odeslat příslušné OSSZ, doplňuje mluvčí.
Vyplnění interaktivního formuláře přehledu na ePortálu ČSSZ navíc není podmíněno přihlášením ke službám ePortálu ČSSZ. Nepřihlášený klient může formulář vyplnit, využít v něm nastavené logické kontroly a tiskopis následně převést do PDF a uložit si do vlastního počítače nebo jej vytisknout.
Jak nejlépe podat přehled
- prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ tiskopis odeslat ve formátu xml přímo příslušné OSSZ/ČSSZ takzvaným přímým kanálem (tlačítko „Odeslat přes ePortál“), a to buď přes veřejné rozhraní pro e – Podání (VREP/APEP) nebo prostřednictvím datové schránky
- přehled v čitelném formátu (například PDF) doručit na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné OSSZ, jestliže vlastníte elektronický podpis anebo jste držitelem datové schránky
- interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ vytisknout a doručit příslušné OSSZ (donést na podatelnu, poslat poštou)
- přehled vyplnit také na klasickém papírovém tiskopisu a doručit příslušné OSSZ
Pokud jde o přehledy pro zdravotní pojišťovny, každá volí poněkud jiný přístup. Všechny ale stejně jako ČSSZ doporučují podnikatelům elektronická podání, byť umožňují i papírová.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna doporučuje OSVČ využívat elektronické podání přehledu přímo z aplikace MojeVZP. Interaktivní formulář všechny dostupné informace sám doplní, takže lze předejít případným chybám,“ říká mluvčí VZP. Bohužel, do aplikace se nepřihlásíte přes bankovní identitu (Bank ID).
Podobně ve Vojenské zdravotní pojišťovně ČR je nejjednodušším způsobem podání přehledu prostřednictvím Klientského portálu VoZP, kam se lze přihlásit například pomocí bankovní identity.
Jak vyplnit přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění? Termíny se blíží
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí klientům následující možnosti: přehled podat prostřednictvím aplikace na jejich webových stránkách, přes takzvanou elektronickou přepážku či přes datovou schránku.
U Oborové zdravotní pojišťovny můžete kromě klasického doručení přes datovou schránku zvolit vstup do aplikace Vitakarta, případně doručit vyplněný tiskopis osobně nebo poslat poštou.
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR umožňuje kromě datovky vyplnit formulář v portálu E-komunikace či využít e-podatelnu. A konečně Revírní bratrská pokladna nabízí klientům z řad OSVČ kromě elektronických aplikací možnost donést papírový přehled na pobočku, poslat jej poštou, případně e-mailem s uznávaným el. podpisem.
Jakub Procházka
Dovoz obědů pro zaměstnance.
11.4.2024, Ing. Martin Děrgel, Zdroj: Verlag Dashöfer
- Daňové řešení na straně zaměstnavatele
- Účtování
- Daňové řešení na straně zaměstnance
- Daňové řešení z hlediska DPH
Jaké daňové a účetní aspekty jsou spojeny s poskytováním (zajištěním) obědů pro zaměstnance od 1. 1. 2024?
Dotaz:
Jak postupovat správně u účtování obědů pro zaměstnance z hlediska daňově uznatelných nákladů pro firmu a nároku na odpočet DPH v roce 2024? Dodavatel obědů nám vyúčtuje za měsíc počet obědů, které přiveze pro zaměstnance. Cena oběda 125 Kč bez DPH. Mohu celý oběd, pokud je zaměstnanec v práci, účtovat do nákladů a uznat si DPH? Zaměstnanec nám nic neplatí, přispíváme mu na celý oběd. Je to možné z hlediska daň. nákladů a odpočtu DPH?
Odpověď:
Daňové řešení na straně zaměstnavatele
Daňová situace u zaměstnavatele je od roku 2024 jednodušší, prakticky si není třeba dělat starosti, úplně nově stačí, když jde o povinnost zaměstnavatele založenou interním předpisem, pracovní nebo jinou smlouvou. Jelikož odpadla dosavadní speciální regulace „závodního stravování“ ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bodem 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění do konce roku 2023, podléhá tento stravovací „obědový“ benefit nově již obecnější a hodně volné regulaci ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bodem 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění od roku 2024 (dále jen „ZDP“). Nejde o překlep, číselné označení ustanovení je shodné, ale do konce roku 2023 se jednalo o bod 5. dtto, který už nově zmíněné písmeno j) neobsahuje, přičemž tento dřívější bod 5 se po zrušení bodu 4 dostal na jeho místo jako čtyřka… A proto už vůbec není zapotřebí řešit nějaký pro zaměstnavatele daňově uznatelný limit, a co by případně bylo nad ním, tak případně složitě daňově podepírat přímou souvislostí s příjmy od zaměstnanců ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP, tohle už není nutné.
Pro srozuměnou a vyjasnění tohoto legislativního zmatku raději cituji inkriminované ustanovení, tedy nové znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, podle něhož jsou bezpečně daňově účinné výdaje (náklady) na:
- „výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na …
- ……
- 4. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy,“
„Jinak“ totiž ZDP ohledně výdajů (nákladů) zaměstnavatele na stravování zaměstnanců nestanovuje. Takže si postačí (vesměs formálně ale nezbytně) udělat si tzv. „pořádek v papírech“, aby šlo ad výše o povinnost zaměstnavatele a hotovo. Úplně bez hodnotového omezení – i bez přímé vazby na daňové řešení u najezeného zaměstnance – půjde pro zaměstnavatele vždy o daňově uznatelný stravovací benefit. Přičemž podle metodiky finanční správy k jednotnému uplatňování některých ustanovení ZDP Pokyn GFŘ D–59 (Finanční zpravodaj 19/2022), u daňově bezpečných výdajů řešených v § 24 odst. 2 ZDP není další podmínkou související zdanitelný příjem.
Potvrzuje to i nedávná obsáhlá (46 stran!) Metodická informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024, která je dostupná na webu Finanční správy ČR.
„6.4. Příspěvky na stravování zaměstnanců
Jak je uvedeno v první části této metodické informace, v případě příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců došlo od 1. 1. 2024 ke sjednocení pravidel pro daňový režim peněžité i nepeněžní formy jeho poskytování. Z hlediska daňové uznatelnosti souvisejících nákladů na straně zaměstnavatele byla zrušena speciální úprava nepeněžního příspěvku v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP (ve znění do 31. 12. 2023). Důvodem je skutečnost, že nově je daňové omezení u všech forem stravování zakotveno na straně zaměstnance, a to prostřednictvím limitace osvobození souvisejících příjmů podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. V tomto ohledu je třeba věnovat pozornost také přechodnému ustanovení zakotvenému v čl. XVI bod 3 novely ZDP.
Veškeré příspěvky na stravování od 1. 1. 2024 představují daňové náklady, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy. Bude-li tedy příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací.
Pro úplnost je nutné připomenout, že od stravování zaměstnanců ve smyslu § 236 ZP je nezbytné odlišovat jiná plnění zaměstnavatele vůči zaměstnancům, ať už v podobě pracovních obědů souvisejících s výkonem práce pro zaměstnavatele či benefitů v podobě poskytnutého občerstvení, které je v přiměřené míře zaměstnancům k dispozici na pracovišti jako plnění přispívající k vytváření pracovních podmínek pro efektivní výkon práce. Poskytnutím těchto dalších plnění nejsou naplněny definiční znaky stravování, neboť jejich smyslem není poskytnout zaměstnanci jídlo v rámci přestávky za směnu ve smyslu § 88 ZP, nýbrž poskytnout či zajistit občerstvení či pohoštění v souvislosti s výkonem práce a efektivním plněním pracovních povinností.“
Tato metodika GFŘ mj. také potvrzuje, že stravovací zařízení nespadají mezi „zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců a jiných osob“ ve smyslu speciálního nedaňového ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, takže u nich neplatí, že případná ztráta z provozu jednotlivého zařízení by již nebyla daňově účinná…
Účtování
Daňovému řešení u zaměstnavatele odpovídá pak obvyklé účtování. Zpravidla ad výše od roku 2024 půjde plně o daňově uznatelné náklady zaměstnavatele na stravovací benefit zaměstnanců (obědy), o čemž se účtuje na MD 527 – Zákonné sociální náklady. Případný nedaňový náklad (např. když by nešlo o závazek zaměstnavatele ad výše) by se účtovat na MD 528 – Ostatní sociální náklady. O odpočtu DPH (k němu více níže) zaměstnavatel v roli plátce coby příjemce stravovací služby pro zaměstnance účtuje standardně zpravidla na MD 343 / D 325.
Daňové řešení na straně zaměstnance
Ohledně druhé strany, tj. daňového posouzení souvisících příjmů zaměstnance, resp. podmínek osvobození příspěvku na jeho stravování zaměstnavatelem, se naopak situace zkomplikovala. V souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je prakticky třeba uhlídat hlavně staronový hodnotový limit benefitu: 70 % stravného v nejnižším písmu. Aktuálně tedy zaměstnanec zdaní i zpojistní (v rámci své zdanitelné mzdy) příspěvek na stravování přesahující limit 116,20 Kč (= 70 % ze 166 Kč). Případná úhradu zaměstnance za oběd – např. jen 1 Kč – samozřejmě sníží nadlimitní zdanitelný nepeněžitý příjem ze závislé činnosti. Od roku 2024 je nově zcela mimo předmět zdanění tzv. pracovní oběd podléhající výhodnějšímu nedaňovému režimu dle novelizovaného § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
Je ale třeba uhlídat formální podmínky tohoto typu osvobození. Hlavně přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny alespoň tři hodiny, a že mu v průběhu předmětné směny nevznikl přednostní zákonný nárok na stravné – tj. povinná cestovní náhrada stanovená zákoníkem práce… Nově se navíc prakticky sjednotily daňové podmínky pro příspěvek na stravování pro zaměstnance ve formě nepeněžité – což je v našich českých podmínkách zejména populární stravenka či vlastní jídelna, versus peněžitý příspěvek. Ale nově budou výkladové problémy asi „a la bageta“, protože pokud půjde o jídlo zaměstnance, které nemá charakter obvyklého oběda, pak zpravidla půjde o „pohoštění a občerstvení“, které je coby tzv. reprezentace daňově vyloučeno v § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. A každý strávník může mít oprávněně poněkud odlišný náhled na „obvyklý oběd“ (tlouštík versus anorektička)…
Daňové řešení z hlediska DPH
Z hlediska DPH má zaměstnavatel – plátce DPH – zachován plný nárok na odpočet DPH na vstupu u všech přijatých zdanitelných plnění (nákupů od jiných plátců) souvisejících se zajištěním závodního stravování svých zaměstnanců. Bezpečně to platí v případě sjednání (nenulové) ceny hrazené zaměstnanci za tyto obědy – kdy jim zaměstnavatel za úplatu poskytuje stravovací službu, což je zdanitelné plnění podléhající od roku 2024 (už jediné) snížené sazbě daně 12 %. Přičemž zaměstnavatel (plátce) přizná odpovídající DPH na výstupu pouze z ceny skutečně placené zaměstnancem, a nikoli z „ceny obvyklé“ daného jídla (za kolik jej případně prodává jiným osobám). Běžní zaměstnanci nespadají ani do kategorie tzv. spojených osob, u nichž se za podmínek § 36a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH“) musí případně uplatnit „cena obvyklá“.
Složitější je to s DPH u bezúplatných (zdarma) obědů zaměstnanců. Obecně totiž dle § 14 odst. 3 písm. a), § 14 odst. 4 ZDPH platí, že za poskytnutí služby – kdy musí plátce přiznat DPH na výstupu – se považuje také „poskytnutí služby za pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činnosti plátce“ (zjednodušeně řečeno s podnikáním). Přičemž do této kategorie spadají rovněž služby poskytované plátcem bez úplaty (zdarma) pro osobní spotřebu jeho zaměstnanců, a to za podmínky, že u přímo souvisejících přijatých plnění (nákupů) byl uplatněn odpočet DPH. Načež je v těchto případech základem výpočtu DPH v souladu s § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH dosti problematicky zjistitelná a nejednoznačná „výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění“. Sice jsem zaznamenal vstřícné odborné názory, že závodní stravování pro zaměstnance souvisí s uskutečňováním ekonomických činností plátce (neboli s provozní činnosti zaměstnavatele přímo související s jeho podnikáním), takže by se ustanovení o fiktivně úplatném zdanitelném plnění „nesouvisejícím s ekonomickou činností plátce“ ad výše § 14 odst. 3 a 4 ZDPH neuplatňovalo. Pak by to bylo v pohodě, jelikož předmětem DPH jsou obecně jen úplatná plnění v ČR, a pokud by se neuplatnila „fikce úplatnosti“ – která se obecně týká jen plnění nesouvisejících s „podnikáním“ plátce ad výše – tak by bezúplatné jídlo pro zaměstnance zůstalo bez DPH na výstupu, při současném zachování nároku na odpočet daně…
Nicméně je třeba přiznat, že právě uvedený názor ohledně bezplatných obědů pro zaměstnance není rozhodně bezpečný a plátce může mít potíže s jeho prosazením před správcem daně. Právní oporu lze sice nalézt v níže citovaném rozsudku Soudního dvora EU – ve věci C-371/07 – je ale nutno ošetřit naplnění podmínek věcně obdobných tehdy řešené kauze… Následuje stručný výběr relevantních pasáží ze zmíněného rozsudku:
- „Článek 6 odst. 2 šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (poznámka: nyní článek 26 směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH; řeší se zde „fiktivní“ poskytnutí služby za úplatu z titulu bezúplatného poskytnutí služby plátcem pro soukromou potřebu jeho zaměstnanců, respektive obecněji k jiným účelům, než pro jeho podnikání), který považuje pro účely daně z přidané hodnoty některá plnění, za něž osoba povinná k dani neobdrží žádné skutečné protiplnění, za poskytování služeb za úplatu, musí být vykládán tak, že toto ustanovení se jednak nevztahuje na bezplatné poskytování stravy v podnikových jídelnách obchodním partnerům při pracovních schůzkách, které se konají v prostorách těchto podniků, pokud vyplývá z objektivních údajů – přičemž je na předkládajícím soudu, aby tuto okolnost ověřil – že tato strava je poskytována ke striktně podnikovým účelům.
- … se uvedené ustanovení v zásadě vztahuje na bezplatné poskytování stravy podnikem jeho zaměstnancům v jeho prostorách, ledaže takové požadavky podniku, jako je požadavek na zaručení nepřetržitého a řádného průběhu pracovních schůzek, vyžadují, aby bylo poskytování stravy zajištěno zaměstnavatelem.
- V tomto ohledu, platí, že i když poskytování stravy zaměstnancům má v zásadě za cíl uspokojit soukromou potřebu a závisí na osobní volbě posledně uvedených, do které zaměstnavatel nezasahuje, nemá za určitých zvláštních okolností poskytování stravy zaměstnancům za cíl uspokojení jejich soukromých potřeb a je zajišťováno k podnikovým účelům. Osobní zvýhodnění, které z něho zaměstnanci získávají, se zdá být pouze druhořadým ve vztahu k potřebám podniku.“
Zdanění nájmu nemovitostí od roku 2025.
16.4.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Změny v zákoně o DPH se dotknou i zdanění pronájmu nemovitých věcí.
Pronájem nemovité věci je osvobozen, nicméně plátce se může rozhodnout, že jej zdaní, pokud je nájemcem plátce DPH a používá předmět nájmu pro svou ekonomickou činnost. Tuto volbu není možné učinit, pokud jde o nemovité věci pro bydlení nebo pokud je nájemcem sice osoba povinná k dani, ale není plátcem daně v ČR.
To má částečně vyřešit návrh novelizace zákona o DPH od roku 2025, která má umožnit plátci se rozhodnout, že je pronájem zdanitelným plněním, pokud je nájemce osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky v tuzemsku, která může tento režim využívat, pro účely uskutečňování jejich ekonomické činnosti. Obdobně i osoba neusazená v tuzemsku, která není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky v tuzemsku, která může tento režim využívat, se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti jedná o zdanitelné plnění.
I nadále nebude možné tuto volbu učinit u nemovité věci pro bydlení.
Daňové vztahy s Ruskem.
7.5.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Generální finanční ředitelství zveřejnilo informaci k dopadům přerušení provádění vybraných článků smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ruskou federací.
V průběhu roku 2023 se rozhodla nejprve Ruská federace přestat uplatňovat vybrané články Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, následně k tomu přistoupila i Česká republika.
Dopadům se věnuje „Informace Generálního finančního ředitelství k přerušení provádění vybraných článků smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ruskou federací“. To se ve větší míře dotýká českých subjektů realizujících příjmy v Rusku.
Častá však může být i pozice, kdy český subjekt vyplácí příjem podléhající zdanění v České republice daňovému rezidentovi Ruské federace. Ten se od 29. 9. 2023 zdaňuje v ČR pouze podle českých předpisů, neaplikuje se Smlouva o zamezení dvojího zdanění.
Plátce si musí vyhodnotit povinnost srazit daň, popř. zajištění daně v ČR. I přes přerušení provádění některých článků Smlouvy o zamezení dvojího zdanění lze Ruskou federaci i nadále řadit mezi státy, vůči jejichž daňovým rezidentům při výplatě příjmů není plátci daně uplatňována zvláštní sazba daně ve výši 35 %. Důvodem je to, že Ruská federace dosud neodstoupila od Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech.