Půlroční odklad placení pojistného z dohod o provedení práce.* 

Přiznání s poradcem podejte do 1. července. Poradci musejí být na škody pojištěni, účetní nikoli.* 

Vykazování cenin.* 

Zdanění příspěvku na stravné u bývalých zaměstnanců organizace.* 

Kurzové rozdíly.* 

Půlroční odklad placení pojistného z dohod o provedení práce.

31.5.2024, Zdroj: ČTK

Zaměstnavatelé získají půlroční odklad pro platbu odvodů na pojistném u dohod o provedení z práce.

Senát schválil posunutí termínu platby z letošního 1. července na 1. leden 2025. Zaměstnavatelé ale budou muset tyto dohody nadále registrovat nejpozději na počátku druhého pololetí letošního roku.

Změnu termínu  obsahuje novela o investičních společnostech a investičních fondech, kterou ještě posoudí prezident. Odklad už dříve přivítali zástupci podnikatelů, zaměstnavatelů i daňových poradců. Spolu s odkladem účinnosti odvodů se má novelou zjednodušit systém výběru pojistného i způsob přihlášení se k odvodu. Systém má být bezpečnější pro zaměstnance, kteří pracují na dohodu. Evidenci těchto dohodářů má vést Česká správa sociálního zabezpečení.

Základní princip systémů novela zachovává. Od odvodů bude osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí 40 procent průměrné mzdy.

Komora daňových poradců a další organizace uvedly, že podle novely se u všech dohod o provedení práce limit, od jehož výše se bude odvádět sociální a zdravotní pojištění, sníží na 4 000 korun. Navíc má zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, takzvanou oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v současné výši, respektive 25 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatel si bude moci on-line ověřit, zda takovou dohodu neoznámil už jiný zaměstnavatel dříve. V takovém případě by se vztahoval vyšší limit na zaměstnavatele, který dohodu oznámil dřív.

---

Přiznání s poradcem podejte do 1. července. Poradci musejí být na škody pojištěni, účetní nikoli.

Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmu daňový poradce, mají letos čas do pondělí 1. července. Co by si měli podnikatelé pohlídat a jak postupovat, jestliže se poradce nebo účetní dopustí chyby?

06.06.2024 | BusinessInfo.cz

Zástupci firem či OSVČ, kteří nevyužívají služeb daňového poradce nebo nemají ze zákona povinný audit, byli povinni přiznání k dani z příjmu fyzických i právnických osob za rok 2023 do čtvrtka 2. května.

Na splnění své povinnosti má stále ještě čas zhruba 300 tisíc subjektů s povinným auditem účetní závěrky či fyzických osob, které svěřují přiznání do rukou poradce. Vyplnit a odeslat berňáku jej musejí do 1. 7. 2024. V týž den musí mít finanční úřad na účtu zaplacenou daň.

„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává poradce, prodlužuje se mu lhůta do počátku července každoročně. Do konce března ale nemusí, tak jako dřív, doručovat na finanční úřad plnou moc,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.

Plná moc správci daně předložena být musí. Nicméně stačí, pokud daňový subjekt splní svoji povinnost vůči finanční správě například v průběhu června (nejpozději ale v okamžiku podání přiznání).

Explozi zájmu o poradce zastavila paušální daň

V roce 2021 si najímalo daňového poradce přes třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. O čtyři roky dříve přitom využilo v Česku posunutý termín jen patnáct procent fyzických osob (plus zhruba dvě pětiny firem).

„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do zavedení paušální daně stoupal. Od roku 2013 do roku 2022 narostl více než trojnásobně,“ potvrzuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.

Následně nicméně zájemců opět ubylo. Paušální daň, jejíž výhodou je, že OSVČ nemusejí podávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, dnes využívá přes 100 tisíc živnostníků

Proč podnikatelé přiznání odkládají?

Pro mnoho živnostníků a zástupců podniků je praktickým důvodem k odkladu přiznání a zaplacení daně nedostatek peněz na účtech na počátku kalendářního roku.

„Začátek roku bývá pro řadu společností finančně náročný, proto se jim odložení platby hodí. Mnoho firem i OSVČ také povinnost nechává na poslední chvíli a pak zjistí, že účetní a firmy nestíhají,“ upozorňuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.

Menší část firem tak činí z nutnosti kvůli svému byznysu v zahraničí. Například dceřiné společnosti zahraničních podniků čekají na závěrky a daňová přiznání mateřských společností v jiných státech.

Kdo se povinnosti nevyhne?

Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2023 podávají na finanční úřad všichni, kteří měli za loňský rok příjmy ve výši alespoň 50 tisíc korun (do loňského roku platil limit 15 tisíc).

Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy, příjmový limit se vám snížil na dvacet tisíc korun za rok. A nejde přitom jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher či prodeje nemovitosti.

Nebojte se oslovit experta

Oslovit poradce se podle expertů vyplatí, pokud podnikatelé neuplatňují pro výpočet daně výdajové paušály, mají nárok na více slev či odpočtů, nebo (logicky) nevyužívají zmíněnou novinku v podobě paušální daně.

„Daňovému poplatníkovi se v Česku žije krušně, stíhá ho spousta povinností a současný právní řád se rychle mění,“ glosuje daňový poradce David Hubal.

Jednoduché daně přitom slibuje vláda už několik let. Před čtyřmi lety byla sice přijata novela zákona o dani z příjmu, k zásadnímu zjednodušení a odstranění výjimek ale nevedla.

V konsolidačním balíčku, který vláda schválila v loňském roce, k několika úpravám a změnám či rušením či některých slev a odpočtů došlo. Poplatníci se například musejí definitivně rozloučit se školkovným a slevou na studenta, slevy na vyživované manželku/manžela doznaly zásadních změn.

Lidé se mohou od poradce dočkat nejen cenných rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale daňový expert především minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody.

„Daňoví poradci jsou ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ připomíná Blanka Štarmanová.

Pozor! Účetní pojištěni být nemusí a odpovědnost nenesou

Jen připomínáme, že pro účetní toto pojištění povinné není – pokud využijete jeho služeb a způsobí jako nepojištěný v dokumentech chybu, může být daleko složitější případnou náhradu vymáhat.

Podklady účetní neodevzdává pod svým jménem a obecně nenese z právního hlediska zodpovědnost za výsledné daňové přiznání. Při výběru takového experta byste tedy měli být pečlivější.

Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit.

Blanka Štarmanová, poradkyně

K profesionálnímu přístupu poradce nicméně patří plnění stanovených smluvních závazků, pojištění odpovědnosti a upozornění klientů na blížící se termíny pro odevzdání přiznání či zaplacení vyměřené daně. Jediné, co by si měl poplatník sám ohlídat, je včasné dodání veškerých informací včetně účetních podkladů. Za správnost těchto údajů je samozřejmě zodpovědný sám podnikatel.

Za zpracování jednoduchého daňové přiznání obvykle zaplatíte poradci 2000 až 5000 korun s tím, že o něco levnější je jednodušší přiznání, kde OSVČ uplatňuje paušální výdaje (od 30 do 80 procent).

Upozorňujeme, že za přiznání k dani z příjmu právnických osob zaplatí zástupci firem zhruba dvojnásobek. Pro úplnost připomínáme, že se daň z příjmu právnických osob letos zvedla z 19 na 21 procent, pro přiznání za rok 2023 ale ještě platí původní výše.

Pozor na pokuty!

Pokud se s přiznáním poplatník opozdí po 1. červenci pouze o méně než pět pracovních dnů, žádné sankce z prodlení mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout 8. července, což je datum, dokdy ještě může podat DAP bez postihu. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhne.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta bude minimálně 500 korun.

Zhruba stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň. Opozdilcům pak neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí aktuálně 19,25 procenta (je tvořeno základní repo sazbou ČNB, jíž banka od loňského podzimu několikrát snížila, tradičně navýšenou o 14 procentních bodů).

Blanka Štarmanová připomíná poplatníkům ještě jedno úskalí: „Daňový poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on. Dnem úhrady daně se rozumí datum, kdy má finanční úřad peníze na účtu, nikoli ten, kdy je z vašeho účtu odešlete.

Případné přeplatky na dani z příjmu se začínají zpracovávat a vyplácet až po nejpozdější lhůtě pro podání DAP (tj. po 1. červenci 2024, a to do 30 dnů), a platí to i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu. Do měsíce od zmíněného termínu tedy musí Finanční správa dát příkaz do banky na vrácení peněz.

Výjimkou jsou případy, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup (typicky postup k odstranění pochybností), nebo kdy poplatník podá daňové přiznání opožděně.

Jakub Procházka

---

Vykazování cenin.

14.5.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Národní účetní rada schválila účetní interpretaci, která se zabývá zaúčtováním a vykazováním cenin.

Jde o interpretaci Národní účetní rady I-49 Vykazování a oceňování cenin.

Účetní předpisy nedefinují pojem „ceniny“, obsahují pouze příkladný výčet cenin, které se vykazují ve skupině „peněžní prostředky v pokladně“. Měly by tam být vykazovány pouze ceniny snadno a pohotově směnitelné za předem známou částku peněžních prostředků nebo přímo použitelné jako platební prostředek při nákupu předem neurčeného zboží nebo služeb. Snadno a pohotově směnitelné jsou takové ceniny, které je možné směnit za peněžní prostředky zpravidla do tří měsíců.

Ostatní majetkové hodnoty a instrumenty, které nelze považovat za ceniny, interpretace nazývá potvrzení. Emitent vykazuje vydaná potvrzení podrozvahově a související tržby do výnosů. Distributor vykazuje potvrzení jako zboží. Konečný spotřebitel pak potvrzení vykazuje jako předplacené zboží, služby, daně či poplatky.

K rozvahovému dni se přepočítávají na českou měnu pouze ceniny evidované v cizí měně, které se vykazují jako peněžní prostředky v pokladně a je s nimi spojeno kurzové riziko.

---

Zdanění příspěvku na stravné u bývalých zaměstnanců organizace.

30.4.2024, Ing. Eliška Hryzláková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Která část příspěvku na stravu zaměstnanci a bývalému zaměstnanci (důchodci) se daní a dle čeho? Komu náleží část daně? V naší směrnici na tento rok máme, že budeme přispívat bývalým zaměstnancům (důchodcům) z FKSP na stravování do 30. 6. 2024. Jak to ale udělat u nich se zdaněním, když důchodce nemůže dostat mzdový list – nemá reálný příjem a není v systému mezd? Na základě čeho se daní příspěvek FKSP?

Odpověď:

Jak je uvedeno v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin  atd. Od 1. 1. 2024 je horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin ve výši 166 Kč (vyhláška č. 398/2023 Sb.) a z této částky činí 70 % 116,20 Kč. Takže v případě, že příspěvek organizace na režijní náklady včetně příspěvku z fondu nepřekročí tuto částku, je hodnota stravného osvobozena od zdanění. V opačném případě částka překračující tuto hranici je u zaměstnance zdanitelným příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Podle § 3 odst. 6 vyhlášky č. 84/2005 Sb., případně podle § 5 odst. 3 vyhlášky č. 296/2022 Sb. může organizace důchodcům (bývalým zaměstnancům) poskytnout ve vlastním stravovacím zařízení stravování za cenu potravin, sníženou o příspěvek z fondu, pokud jim to umožňuje kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. Ale od 1. 1. 2024 mají důchodci, bývalí zaměstnanci organizace, kteří neodpracovali v organizaci alespoň 3 hodiny za jednu směnu, povinnost zdanit příspěvek na stravování.

Pokud se bývalí zaměstnanci doposud v jídelně organizace stravovali, důchodce se tak stane zaměstnancem a zaměstnavatel ho zavede do mzdového programu a povede mu mzdový list. Zaměstnanec může učinit prohlášení k dani a daň si tímto zcela eliminovat. Bohužel ale toto řešení s sebou nese další problémy, protože rok po odchodu do důchodu je třeba odvádět pojistné a odvody za důchodce.

Byla by tu ještě jedna možnost, a to upravit vnitřní směrnici pro čerpání fondu s tím, že  zaměstnanci (důchodci) budou hradit plnou cenu stravného jako cizí strávníci. Pak by bohužel bývalí zaměstnanci, kteří se doposud stravovali ve školní jídelně, museli doplatit plnou cenu stravného, tj. režijní náklady včetně příspěvku z FKSP.

Chápu, že to bude pro organizaci problém, ale jiné řešení nevidím, zákon je jednoznačný.  Je pravděpodobné, že v průběhu roku by mělo dojít ke změnám v zákoně (sněmovní tisk 570 je již projednáván v Senátu).

---

Kurzové rozdíly.

27.5.2024, Jaroslava Svobodová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojem

Kurz k přepočtu měn je v podstatě poměr ocenění cizí měny vůči české měně a naopak. Kurzový rozdíl připadá v úvahu zejména ve vztahu k cizím měnám.

Kurzový rozdíl je rozdíl hodnot, který vzniká převážně z důvodu časového nesouladu mezi nákupem a prodejem měny (například časový rozdíl mezi přijetím zahraniční faktury dodavatele a její úhradou z účtu v bance, mezi sjednáním dohody o nájmu v zahraniční měně a okamžikem zaplacení nájemného apod.).

Měnou se rozumí soustava platidel, tj. bankovek a mincí. Národní měna je soustava platidel a mincí, kterou užívá příslušný stát. Českou národní měnou je koruna česká (Kč, mezinárodním označením CZK). V některých případech se sdružuje skupina států, která používá jednotnou měnu v rámci této skupiny. Jako příklad lze uvést měnovou unii v Evropské unii, kdy členové měnové unie používají pro placení jednotnou měnu euro (EUR). Používání společné měny má některé výhody. Odpadají zejména kurzové rozdíly při přepočtu cizích měn a z nich plynoucí měnová rizika např. u dlouhodobých smluv.

Měnovou politiku zajišťuje v ČR Česká národní banka (ČNB). V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a směnárnami.

Měnovou politiku v Evropské unii zajišťuje Evropská centrální banka (ECB). Evropská centrální banka (ECB) je orgán Evropské unie a centrální banka zemí eurozóny. Provádí měnovou politiku sedmnácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly euro.

Přepočty cizích měn

Kurzový lístek devizového trhu vydaný ČNB ke konkrétnímu dni. ČNB vydává kurzové lístky pouze v pracovní dny po třinácté hodině, a to kurzy deviza střed.

Vzorec přepočtu české měny na měnu cizí = jmenovitá hodnota CZK/přepočetní kurz

17 000 Kč převedených na EUR, kdy 1 EUR = 27,705 CZK

Řešení: 17 000 : 27,705 = 613,61 EUR

Vzorec přepočtu cizí měny na měnu českou = jmenovitá hodnota cizí měny x přepočetní kurz

150 USD převedených na CZK, kdy kurz 1 USD = 21,850 CZK

Řešení: 150 x 21,850 = 3 277,50 CZK

Přepočetní kurzy

Instituce, které jsou držiteli oprávnění pro obchodování s cizí měnou (banky, směnárny), vydávají pro účely obchodování své vlastní obchodní kurzy v rozsahu:

• valuta nákup,
• valuta prodej,
• deviza nákup,
• deviza prodej.

Takto stanovené kurzy mívají převážně odlišnou hodnotu od kurzů vyhlašovaných ČNB.

Směnárenská místa si mohou za směnu měn účtovat poplatky, jejichž výši by měla zveřejňovat viditelně v místě, kde ke směně dochází. Obdobně to platí i pro jejich obchodní kurzy daného dne, kdy směna může probíhat. Poplatky za obchodování s měnami mají charakter nákladů na finanční služby, proto je nelze zahrnovat do kurzových rozdílů.

Právní úprava

• Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“)
• Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
• České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. 701 až č. 710
• Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“)
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Základní účetní postupy

Ustanovení § 4 ZoÚ mimo jiné uvádí, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než je měna účetnictví.

Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek mimo jiné nově upraví i způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5 ZoÚ

Zákon o účetnictví (§ 24a až 24d ZoÚ) upravuje postup při oceňování cizích měn a použití kurzů k přepočtu cizích měn na měnu účetnictví.

Měna účetnictví

Měnou účetnictví může být:

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o:

1. euro,
2. americký dolar, nebo
3. britskou libru.

Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

Přepočet účetních limitů na jinou měnu

Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

Částky přepočtené se:

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění:

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také:

a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni:

a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která:

a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1. bankovní licenci,
2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,
3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,
4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,
5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,
6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) je Českou národní bankou,

c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d) je zdravotní pojišťovnou.

V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) ZoÚ proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.

Jinak příspěvková organizace používá aktuální kurz vyhlašovaný ČNB k danému dni. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to:

• k okamžiku uskutečnění účetního případu nebo
• ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 ZoÚ (poznámka: tj. v případě pohledávek a závazků, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“), cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou příspěvkové organizace povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek a rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně).

V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije příspěvková organizace pro přepočet takové měny:

• kurz mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni, nebo
• poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.