DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Dohody o provedení práce – legislativní změny.*
Daňové kontroly: Komu hrozí a jaké mají podnikatelé povinnosti a práva?*
Snižte si náklady při cestách do ciziny. Žádejte o vrácení DPH.*
Vzor: Dohoda o započtení pohledávek.*
Dohody o provedení práce – legislativní změny.
28.6.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Od srpna musí zaměstnavatelé počítat u dohod o provedení práce se zásadními změnami.
Novou povinnost pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013. Jedná se o evidenci všech dohod o provedení práce a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení. Realizace zákona proběhne ve dvou vlnách, přičemž ta první se zaměstnavatelů dotkne už brzy. Právní úprava vstoupí v účinnost 1. 7. 2024, poprvé budou zaměstnavatelé plnit nové povinnosti v srpnu 2024.
S účinností od 1. 7. 2024 musejí zaměstnavatelé evidovat všechny zaměstnance, kteří pro ně pracují na základě dohody o provedení práce (DPP). Přihlásit všechny stávající zaměstnance na DPP musejí do 20. 8. 2024.
Stále ale, a to až do konce roku 2024, platí, že zaměstnanci pracující na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v těch kalendářních měsících, kdy jejich započitatelný příjem přesáhl 10 000 Kč. Kompletní změnu v pojištění tzv. dohodářů, včetně změny v oblasti odvodů na sociální pojištění, přinese úprava, jejíž účinnost se připravuje k 1. 1. 2025.
O novinkách ČSSZ v těchto dnech informuje všechny registrované zaměstnavatele také dopisem adresovaným do jejich datových schránek.
Co se mění od 1. 7. 2024?
1) Zavádí se evidence VŠECH zaměstnanců pracujících na základě DPP.
Dosud zaměstnavatelé přihlašovali do evidence, tedy registru pojištěnců ČSSZ, své zaměstnance na DPP jen v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění (viz výše uvedená hranice příjmu 10 000 Kč). Nyní musí zaměstnavatelé povinně registrovat každého zaměstnance na DPP bez ohledu na to, zda mu vznikla povinnost účasti na pojištění, či nikoliv.
Nejpozději do 20. 8. 2024 je třeba přihlásit zaměstnance na DPP, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, pokud dosud přihlášeni nebyli a jejich DPP dále pokračuje i v červenci 2024.
Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně tak, jak jsou zaměstnavatelé zvyklí (formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, který může být součástí mzdového a personálního SW zaměstnavatele), případně je tato funkce zahrnuta i v nově připravovaném formuláři pro hlášení příjmů: e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. To znamená, že vyplněním výkazu příjmů lze rovněž registrovat zaměstnance. Zaměstnavatel má na výběr, kterou možnost využije. Nový elektronický formulář bude na webu ČSSZ k dispozici od 1. 8. 2024.
Již přihlášení zaměstnanci se znovu nepřihlašují.
2) Zaměstnavatel, který doposud zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024.
Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se doposud týkala pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jemuž vznikla účast na nemocenském (a důchodovém) pojištění.
Nová právní úprava ukládá povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP, a proto je ze zákona nutná i registrace těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají pouze zaměstnance s DPP, jimž účast na pojištění nikdy nevznikla.
Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.
3) Každý měsíc zaměstnavatel elektronicky hlásí seznam všech zaměstnanců na DPP (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu.
Hlášení zasílá měsíčně prostřednictvím personálního SW nebo ePortálu ČSSZ, a to do 20. dne následujícího měsíce.
Poprvé za měsíc červenec od 1. do 20. srpna 2024.
K hlášení zaměstnavatel použije nové e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“.
Nové e-Podání VPDPP bude zaměstnavatelům k dispozici na stránkách ČSSZ od 1. 8. 2024.
Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového SW budou moci od 1. 8. 2024 využít bezplatný formulář na ePortálu ČSSZ.
Co se mění od 1. 1. 2025?
S rokem 2024 skončí i stávající úprava pojištění zaměstnanců s DPP. DPP bude nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu (ZMR). Záležet bude na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc.
Jedinou výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to u toho, který si „rezervuje“ zaměstnance jako první. Režim oznámené dohody se bude poprvé uplatňovat na měsíc leden 2025, v termínu od 1. 1. 2025 do 20. 2. 2025.
V režimu oznámené dohody pak bude rozhodná částka pro účast na pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením – předpokládá se, že půjde o částku mírně vyšší než současný limit 10 000 Kč. Podrobnější informace včetně přesné výše limitu budou zveřejněny na podzim tohoto roku.
Daňové kontroly: Komu hrozí a jaké mají podnikatelé povinnosti a práva?
Ačkoli daňových kontrol v Česku ubývá, stále se týkají tisíců podnikatelských subjektů ročně. Správce daně může libovolnou formou kontrolovat všechny podnikatele bez ohledu na velikost jejich podniku nebo obor, ve kterém působí.
15.07.2024 | BusinessInfo.cz
Jak daňová kontrola probíhá, jak se na jednotlivé kontrolní postupy připravit a jaké má podnikatelský subjekt práva a povinnosti, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
Kontrola z finančního úřadu může přijít kdykoli a v zásadě nezáleží na tom, zda jste k ní sami zavdali příčinu (například neplněním nebo opožděným plněním daňových povinností).
„Alespoň částečně se kontrolní proces může dotknout i těch, kteří přiznávají a platí daně svědomitě, tedy nejen hříšníků. Postup kontrolorů má ale za zákona jasně daná pravidla a také podnikatelé mají nejen povinnosti, ale i svá práva,“ upozorňuje poradce Michal Dvořáček.
Podle poradce nicméně na počátku celého procesu bývá nějaká významnější nesrovnalost, jíž správce daně objeví, nebo je mu nahlášena.
Často stačí, když je firma například činná v oboru, který je považován za rizikovější z hlediska daňových podvodů.
Kontrol je méně, ale jsou účinnější
Většina českých podnikatelů (zejména těch, kteří mají firemní účetnictví a daně v pořádku) se daňové kontroly nedočká. V průběhu posledních deseti let navíc revizí v Česku výrazně ubylo.
Zatímco ještě v roce 2014 bylo v Česku podle statistik 37 tisíc dokončených kontrol (asi 15 tisíc z nich skončilo doměrkem, tedy doměřením daně spojeným se sankcemi), v roce 2022 bylo ukončeno jen 9660 revizí se 6 500 doměrky.
Daně: Jaké sankce hrozí neplatičům či opozdilcům
„To ovšem neznamená, že kontrola nemůže přijít kdykoli a že není třeba být na to připraven,“ glosuje poradce.
Jak kontroly probíhají a co říká zákon?
Kontrolní postupy se řídí daňovým řádem, tedy zákonem č. 280/2009 Sb.
Podle daňového řádu se mohou podnikatelé setkat se dvěma na sebe navazujícími postupy. Celý proces zahajuje postup pro odstranění pochybností (podle § 89 daňového řádu) a případně následuje „klasická“ daňová kontrola (podle § 85 a dalších daňového řádu).
Podnět může dát kdokoli
Na nejasnosti může finanční úřad upozornit jiná instituce, jež podnikatelské subjekty prověřuje. Často jde o Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), u níž je četnost kontrol zhruba šestinásobná než u finanční správy. Udání ale může přijít od kohokoli.
Finanční úřady prověřují například firmy, kde se uplatňují nadměrné odpočty, vykazující daňovou ztrátu, či podniky, které neplní své daňové povinnosti nebo je plní se zpožděním. A nemusí jít jen o daně a s nimi spojené dokumenty. Obávat se musejí například i hříšníci, kteří (včas) neodevzdávají výroční zprávy či účetní závěrky.
Před začátkem kontroly si finanční úřad kontrolovaný subjekt důkladně prověří. Pokud objeví problém, pošle vám „výzvu k odstranění pochybností“. Ke kontrole pak úředníci přistoupí pouze pokud se vám nepodaří jeho pochybnosti rozptýlit nebo zjistí nějaké vážné pochybení.
„Postup pro odstranění pochybností se zahajuje před vyměřením daně a slouží především k odstranění jednotlivých a dílčích pochybností, které lze zpravidla rychle a jednoduše vysvětlit,“ popisují daňoví poradci z EKP Advisory.
Pokud se vám pochybností rozptýlit nepodaří a například věrohodně neprokážete, že přiznáváte a platíte daň v odpovídající výši – může jít o DPH, daň z příjmu i další odvody – úřad vás o tom informuje a přistoupí k samotné daňové kontrole.
„Pokud výše daně není prokázána dostatečně věrohodně, sdělí úřad daňovému subjektu výsledek postupu k odstranění pochybností,“ dodává Dvořáček.
Před samotnou kontrolou se vám zástupci úřadu ozvou, oznámí vám, kdy kontrolní proces začne a jaké jim máte dodat podklady. Ze zákona musí kontrolor o zahájení kontroly vypracovat příslušný protokol.
Daňový subjekt je oprávněn do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s dosavadním výsledkem postupu k odstranění pochybností, podat návrh na pokračování v dokazovaní spolu s návrhem na provedení dalších důkazních prostředků. Pokud ani následně není pochybnost prokázána, zahajuje obvykle správce daně daňovou kontrolu.
EKP Advisory
Jaké máte povinnosti a práva?
Pokud přistoupí úředníci ke kontrole podle paragrafu 85 a dalších daňového řádu, mohou si od zástupců firem vyžádat nejrůznější dokumenty a vaší povinností je tyto předložit.
„Většinou budou chtít nahlédnout do vašeho účetnictví, mohou si říci o různé smlouvy, faktury i jiné doklady. Zákon hovoří o tom, že kontrola probíhá na místě, kde to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější,“ shrnuje poradce.
Může to být u vás ve firmě, případně na pobočce místně příslušného finančního úřadu. Ve složitějších případech má správce daně právo provést důkladné místní šetření. Tj. vstoupit do jakékoli nemovitosti, kterou využíváte k podnikání (případně to může být i ve vašem bydlišti).
Vyplňujete daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti
Pokud se vám zdá, že nemáte k předložení dokladů dostatek času, máte za zákona právo požádat o prodloužení lhůty k jejich předložení.
Pokud je žádost podána před uplynutím lhůty stanovené správcem daně, musí správce daně prodloužit lhůtu minimálně o tolik dní, kolik zbývá v den podání žádosti do konce původní lhůty (více § 36 daňového řádu).
Pokud má podnik dokumenty v pořádku, kontrola je ukončena a kontrolor má povinnost vám všechny příslušné dokumenty do 30 dní vrátit.
Neznamená to ale, že nemůže dojít k doměření daně a že nebudete potrestáni penále a úrokem z prodlení.
Klasická daňová kontrola může být časově i rozsahem poměrně složitý proces. Její předmět a rozsah může být ze strany správce daně stanoven různě a může se postupně vyvíjet v jejím průběhu.
EKP Advisory
Ještě připomínáme, že kontrola musí být dopředu jasně vymezená a kontrolovaný tedy ví, jaké daně a v jakém období budou předmětem revize.
„Kontrola se obecně vztahuje k jedné dani a ke konkrétnímu období, například jen k dani z přidané hodnoty v určitém měsíci. Může být zahájena pouze před uplynutím lhůty pro stanovení daně, jejíž základní délka je tři roky,“ doplňuje Dvořáček.
Daňová kontrola končí: Jaká vás mohou čekat sankce?
Daňová kontrola oficiálně končí v okamžiku, kdy vám finanční úřad doručí „oznámení o ukončení daňové kontroly“.
Zpráva o daňové kontrole obsahuje:
- odkaz na zahájení daňové kontroly,
- hodnocení předložených důkazů
- výsledky, ke kterým správce daně dospěl.
V případě nesrovnalostí, které nejsou vysvětleny či odstraněny, je subjektu zpětně vyměřena daň a související sankce (penále a úrok z prodlení). Daň je stanovena formou dodatečného platebního výměru, proti kterému je možné se odvolat.
Výše úroku z prodlení je tradičně osm procent ročně navýšená o základní repo sazbu ČNB, kterou banka s klesající inflací v poslední době opakovaně snížila až na 6,25%. V současnosti je úrok z prodlení 14,25 %.
Penále z doměřené daně:
- 20 procent, je–li vám daň zvýšena
- 20 procent, je–li vám snížen daňový odpočet
- 1 procento, je–li vám snížena daňová ztráta.
Daně: Co vnímá finanční úřad jako riziko?
Cíl kontrol je podobný jako u kontrolních hlášení – tedy především zabránit daňovým únikům a omezit daňové podvody.
„Je to o tom, co jsem zmiňoval na začátku. Tedy, že úředníci většinou kontrolují jen subjekty, které se jim zdají podezřelé, ačkoli výzva k odstranění pochybností se může týkat v podstatě každého,“ doplňuje Michal Dvořáček.
Co může vést k zahájení kontroly:
- Dlouhodobá ztráta (firmy mohou být podezřelé, že neuvádějí všechny své příjmy nebo že se vyhýbají daňovým povinnostem)
- Vysoké odpočty nebo nároky na vrácení daně z přidané hodnoty
- Působení v rizikových odvětvích
- Vysoké obraty podniků (takové podniky mají větší množství transakcí a jejich účetnictví je složitější, což zvyšuje pravděpodobnost chyb nebo nesrovnalostí)
- Opakovaně opravované daňové přiznání
Shrnutí
Správce daně má právo provádět kontrolu jen v rámci tříleté prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu).
Kontrola je zahájena doručením oznámení o daňové kontrole, ve které FÚ uvede, jakou daň a za jaké období kontroluje, jaké podklady je podnikatel povinen předložit a do kdy. Úředníci předem informují, na co se během kontroly zaměří, což vám umožní si vše včas připravit.
Správce daně soustředí na základní dokumenty prokazující ekonomickou činnost: vydané a přijaté faktury, výpisy z bankovních účtů, účetní knihy, zaměstnanecké smlouvy, smlouvy s externími dodavateli a evidenci majetku.
Připravte si všechny potřebné elektronické a papírové záznamy, které byly pro kontrolu správcem daně vyžádány.
Povinná doba archivace?
- Účetní uzávěrka a výroční zpráva – 10 let
- Účetní doklady, knihy a inventurní soupisy – 5 let
- Doklady související s DPH – 10 let
- Mzdové listy a záznamy pro účely důchodového pojištění – 45 let.
Jakub Procházka
Snižte si náklady při cestách do ciziny. Žádejte o vrácení DPH.
Daň z přidané hodnoty, kterou uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nepřijdou. Do září ovšem musejí přes tuzemského správce daně požádat o vrácení DPH za rok 2023.
17.06.2024 | BusinessInfo.cz
Platí to v případě plátců daně z přidané hodnoty, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“. Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí EU například za ubytování, v restauracích či při nákupu benzinu a nafty.
Kdo může žádat o vrácení DPH?
Nárok na vracení daně mají například plátci DPH, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, veřejné hromadné dopravě, náklady na benzin/naftu či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.
Týká se to i firem, které pořídily zboží v jiném členském státě Evropské unie (které zůstalo na území tohoto členského státu) nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech sedmadvacítky.
Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi České republiky aktivně požádat, a to prostřednictvím elektronické žádosti (viz níže).
Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
„Žádost je nutné podat do 30. září 2024 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po uplynutí lhůty nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
„Pokud Vaše firma nakoupila plnění s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje poradce.
„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je nutné si ponechat také časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat až patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.
Co musíte splňovat?
Nárok na vrácení DPH má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.
Pravidla pro vrácení nicméně stanovuje vždy konkrétní stát. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.
Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou posílá pouze přes Finanční správu.
Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
Žadatel musí:
- být registrovaný jako plátce DPH v ČR
- mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském státě EU, který daň vrací)
- mít zaručený elektronický podpis
- v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH
Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.
Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.
Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek DPH, od kterých lze žádat o vrácení daně. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.
Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR
V zákoně o DPH se mimo jiné dočtete, že veškeré náležitosti spojené s vracením daně z ciziny řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.
Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:
- daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
- obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li ustanoven)
- elektronickou adresu
- popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů
- období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje,
- prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost registrace k DPH v České republice,
- údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
- za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.
Jak na to?
Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít:
- elektronický podpis,
- oprávnění k přístupu do aplikace (vydá správce daně plátce, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů)
Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. září za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení. Kvůli zmíněné patnáctidenní lhůtě není dobré otálet a je výhodnější řešit vrácení peněz s dostatečným předstihem, tedy už koncem srpna či počátkem září.
Vyrozumění v jazyce dané země
Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. K žádosti patří i zaručený elektronický podpis.
Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat.
Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody
„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete forinty.
Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků.
Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do dvou týdnů. „Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR. Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b.
Pro jistotu také připomínáme, že se blíží lhůta pro podání žádosti o vrácení tuzemské DPH za rok 2023 pro osoby povinné k dani, které nejsou usazené v EU. Žádost musejí podat nejpozději do 30. června 2024 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po jejím uplynutí nárok na vracení DPH zaniká.
Žadatelé musí podat žádost za rok 2023 v češtině Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. DPH se nevrací u vybraných plnění (zejména souvisejících s osobní spotřebou a náklady na reprezentaci). Daň se vrací na principu vzájemnosti. Stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH tuto daň na žádost vrátil českému plátci.
„Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí osm měsíců,“ píše se v zákoně.
Komu se žádost vyplatí?
„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.
Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.
Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích
Jiné požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.
Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají, byť v posledních letech žadatelů přibývá. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení často nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.
Jakub Procházka
Vzor: Dohoda o započtení pohledávek.
Vzor dohody o započtení pohledávek (dále jen „Dohoda“). Možnost stažení ve formátu MS Word.
29.01.2024 | BusinessInfo.cz
Upozornění: Vzorový dokument má obecnou informativní povahu a při jeho použití je třeba brát v úvahu, že každý případ je individuální a vzorová smlouva nepokrývá všechny situace, které mohou v praxi nastat.
Vzor ke stažení: Dohoda o započtení pohledávekStáhnout
Dohoda o započtení pohledávek
(Jméno a příjmení)
nar. (doplnit datum narození), bytem (doplnit adresu bydliště)
(dále jen „Věřitel 1“)
a
(Jméno a příjmení)
nar. (doplnit datum narození), bytem (doplnit adresu bydliště)
(dále jen „Věřitel 2“)
(Věřitel 1 a Věřitel 2 dále jen „Smluvní strany“ a každá z nich samostatně jen „Smluvní strana“)
Vzhledem k tomu, že:
- A) Věřitel 1 má vůči Věřiteli 2 pohledávku ve výši (doplnit),- Kč (slovy: (doplnit) korun českých), splatnou dne (doplnit), z titulu (doplnit) (dále jen „Pohledávka 1“).
- B) Věřitel 2 má vůči Věřiteli 1 pohledávku ve výši (doplnit),- Kč (slovy: (doplnit) korun českých), splatnou dne (doplnit), z titulu (doplnit) (dále jen „Pohledávka 2“).
- C) Smluvní strany mají vůči sobě peněžité pohledávky, které chtějí vzájemně započítat. Smluvní strany prohlašují, že jejich pohledávky jsou způsobilé k započtení. Je-li některá z pohledávek ke dni podpisu této Dohody nesplatná, prohlašují Smluvní strany, že mají zájem započítat i takovou nesplatnou pohledávku.
se smluvní strany dohodly následovně:
I.
Započtení pohledávek a vypořádání
- Smluvní strany ke dni podpisu této Dohody vzájemně započítávají své pohledávky specifikované v preambuli této Dohody v rozsahu, ve kterém se vzájemně kryjí.
- V rozsahu provedeného započtení dle odst. 1 tohoto článku dojde v plné výši k zániku Pohledávky 1 a Pohledávky 2. Nevypořádaná tak nezůstává žádná z pohledávek.
Alt.
V rozsahu provedeného započtení dle odst. 1 tohoto článku dojde v plné výši k zániku Pohledávky 1. V rozsahu provedeného započtení dle odst. 1 tohoto článku dojde k částečnému zániku Pohledávky 2, a to ve výši (doplnit),- Kč. Věřitel 2 tak po započtení bude mít nadále vůči Věřiteli 1 Pohledávku 2 nově ve výši (doplnit),- Kč.
II.
Závěrečná ustanovení
- Tato Dohoda nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu této Dohody Smluvními stranami.
- Dohodu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky takto označovanými, číslovanými vzestupnou řadou. Dodatky nabývají platnosti dnem podpisu Smluvními stranami.
- Tato Dohoda se vyhotovuje ve 2 vyhotoveních, přičemž každá Smluvní strana obdrží jedno vyhotovení.
- Tato Dohoda se řídí a bude vykládána v souladu s právním řádem České republiky.
- Smluvní strany tímto prohlašují, že se řádně seznámily s touto Dohodou před jejím podpisem a porozuměly jeho obsahu a že tato Dohoda vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli, což potvrzují svými podpisy připojenými níže.
V (doplnit) dne (doplnit)
………………………………………………….
(Věřitel 1)
V (doplnit) dne (doplnit)
………………………………………………….
(Věřitel 1)
UPOZORNĚNÍ!
Tento vzorový dokument má obecnou informativní povahu a při jeho použití je třeba brát úvahu, že každý případ je individuální a vzorový dokument nepokrývá všechny situace, které mohou v praxi nastat. Autor tohoto vzorového dokumentu nenese žádnou odpovědnost za případnou újmu vzniklou použitím tohoto vzoru bez konzultace s advokátem či jiným právním odborníkem, který navrhne nejvhodnější změny textu s ohledem na potřeby konkrétního zadavatele, důvod závazku a postavení zúčastněných osob. Pro ověření vhodnosti tohoto vzoru a jeho případnou úpravu kontaktujte DKS LEGAL.