Oznamovací povinnost studentů ve zdravotním pojištění.* 

Snížení nároku na odpočet DPH z neuhrazených závazků.* 

Stavební pozemek pro účely DPH.* 

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.* 

Oznamovací povinnost studentů ve zdravotním pojištění.

21.8.2024, Zdroj: VZP

Každý student má povinnost nahlásit své zdravotní pojišťovně zahájení, přerušení nebo ukončení studia.

Vyplývá to z oznamovací povinnosti pojištěnce – pojištěnec má povinnost oznámit zdravotní pojišťovně všechny skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného na zdravotní pojištění, a to do 8 dnů.

Některé školy zdravotní pojišťovně studentův nástup ke studiu nehlásí. Z tohoto důvodu studentům doporučujeme ověřit si u své zdravotní pojišťovny zařazení mezi státní pojištěnce.

Pokud student zjistí, že oznámení nebylo provedeno, musí nahlášení zdravotní pojišťovně provést sám (do 18 let věku jeho zákonný zástupce) a doložit příslušný doklad o studiu (např. potvrzení o studiu).

Jakým způsobem můžu informovat pojišťovnu?

Jestliže je pojištěnec registrován v aplikaci Moje VZP, může oznámení zaslat jednoduše on-line přímo z této aplikace. Elektronicky lze provést oznámení také prostřednictvím webového formuláře „Přihlášení mezi pojištěnce, za které platí pojistné stát“. Pro oba způsoby elektronického oznámení musí mít pojištěnec příslušný doklad o studiu v elektronické podobě.

Studium může případně také nahlásit na kterékoli pobočce VZP. Pokud by chtěl oznámení zaslat poštou, přikládá vyplněný formulář „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Ve formuláři je potřeba zaškrtnout v části „Kategorie pojištěnce“ kolonku „Plátcem pojistného je STÁT“ a dopsat do „Státní kategorie“ písmeno „B“. Dále pojištěnec přikládá příslušný doklad o studiu.

Student se rozhodne nepokračovat v dalším studiu

Za každého pojištěnce musí být v kalendářním měsíci placeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Tzn., pokud by absolvent nenastoupil na SŠ/VŠ k dalšímu studiu, má povinnost oznámit své zdravotní pojišťovně, do které kategorie plátců bude patřit. Výjimkou je případ, kdy pojištěnec nastupuje do zaměstnání – za zaměstnance oznamuje nástup do zaměstnání jeho zaměstnavatel.

Možnosti pojištěnce v případě nepokračování v dalším studiu – z pohledu zdravotního pojištění:

• nastoupí do zaměstnání – pojistné hradí v roli zaměstnance a také ho za něj odvádí zaměstnavatel
• začne podnikat – pojistné platí sám jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)
• přihlásí se na úřad práce – pojistné za něj platí stát
• nepřihlásí se na úřad práce (a není za něj plátcem pojistného stát z jiného důvodu) – pojistné si musí platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
  

  ---

Snížení nároku na odpočet DPH z neuhrazených závazků.

27.8.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelizace zákona o DPH od roku 2025 obsahuje novinku, která může v praxi plátců způsobit řadu potíží.

Do zákona o DPH má přibýt § 74b, podle kterého má plátce, který uplatnil nárok na odpočet DPH z přijatého zdanitelného plnění, v některých situacích povinnost jej zase snížit.

Jde o případ, kdy pohledávka ze zdanitelného plnění nebyla uhrazena do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta její splatnosti.

Pokud má plátce zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.

Naopak po úhradě si může nárok na odpočet DPH zase zvýšit.

---

Stavební pozemek pro účely DPH.

16.7.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy byl převáděn nezastavěný pozemek určený k zastavění.

Jde o případ (judikát Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Afs 64/2023-44), kdy byly převáděny nezastavěné pozemky, jež se podle územního plánu nacházely v zastavitelné ploše s funkčním využitím obchodně průmyslová zóna. Převodce pozemky nepovažoval za pozemky stavební podle § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH, a to z důvodu absence subjektivního záměru zhotovit na nich konkrétní stavbu a absence potřebného správního úkonu.

Nejvyšší správní soud uvádí, že úmysl smluvních stran představuje pouze jednu z okolností, z níž může vyplývat, že převáděný pozemek je ve skutečnosti určen k zastavění. Podle Nejvyššího správního soudu lze usuzovat, že se zpravidla bude jednat o okolnost stěžejní.

Za správní úkon ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH má být považován rovněž uzemní plán. Vyplývá to i z důvodové zprávy k zákonu č. 360/2014 Sb., jež za takový správní úkon výslovně označuje podání návrhu na změnu územního plánu. Pokud tedy má být v daném ohledu za stavební pozemek ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona o DPH považován pozemek, s jehož zastavěním územní plán dosud nepočítá, už v souvislosti s podáním předmětného návrhu, je logické, aby za stavební pozemek byl považován pozemek, s jehož zastavěním již územní plán sám o sobě počítá. V takovém případě musí roli správního úkonu ve smyslu zmíněného ustanovení plnit právě příslušný územní plán.

---

Úhrada poskytnuté náhrady mzdy a platu při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež v roce 2024.

16.7.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Otázky nároku na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu, jeho uplatnění na základě žádosti a způsob a průběh vyřízení věci upravuje s účinností od 1. 1. 2024 zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně § 123k.

Podle tohoto ustanovení:

• Pro úhradu náhrady mzdy nebo platu je příslušná OSSZ, jejíž místní příslušnost se řídí tak jako ve věcech sociálního zabezpečení ustanovením § 7 odst. 1 písm. c) a d) citovaného zákona – ve stručnosti sídlem zaměstnavatele či místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popř. může být určena rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení na základě určení místní příslušnosti OSSZ ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). Pokud by nebylo možno místní příslušnost určit, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ, která bude plnit úkoly v dané oblasti.
• Náhrada mzdy nebo platu je považována za přeplatek na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle tohoto zákona. OSSZ také, pokud zákon nestanoví jinak, postupují při úhradě jako při vracení přeplatku na pojistném. To mj. znamená, že pokud bude mít zaměstnavatel vůči ní či České správě sociálního zabezpečení jiný splatný závazek, bude částka náhrady mzdy nebo platu určená k úhradě ze státního rozpočtu použita k úhradě tohoto závazku.
• Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu je od 1. 1. 2024 předepsaným tiskopisem, který musí obsahovat předepsané náležitosti a zaměstnavatelé při jejím uplatnění postupují podle § 123e odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že ji podávají písemně (což zahrnuje i elektronické podání např. v PDF, JPG) na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Součástí nového předepsaného tiskopisu jsou také pokyny k jeho vyplnění. Tiskopis žádosti je dostupný na ePortálu České správy sociálního zabezpečení, a to včetně interaktivní podoby (https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zoupnm).
• Spolu s podáním předepsaného tiskopisu je zaměstnavatel povinen prokázat a doložit OSSZ splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejichž základě náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci poskytl. Pokud by takovou povinnost zaměstnavatel nesplnil, vyzve ho OSSZ, aby tak učinil, a nevyhoví-li této výzvě ve lhůtě do 8 dnů, nebyla-li stanovena lhůta delší, nebude OSSZ k jeho žádosti přihlížet a dále se jí nebude zabývat.

Pro účely posouzení, zda byly splněny rozhodné skutečnosti a podmínky stanovené zákoníkem práce, na jejichž základě zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, je třeba, aby zaměstnavatel spolu s žádostí předložil příslušné OSSZ doklady, z nichž bude vyplývat:

• že se zaměstnanec účastnil akce pořádané způsobilou právnickou osobou (§ 203a odst. 3 zákoníku práce), že se akce uskutečnila v konkrétně určeném termínu a že mu pracovní volno bylo poskytnuto k zákonem určené činnosti na táboře pro děti a mládež či sportovním soustředění – tuto činnost na akci vykonával; zpravidla bude zaměstnavatel dané dokládat potvrzením vystaveným organizátorem tábora či sportovního soustředění, způsobilost právnické osoby zpravidla listinami, z nichž bude zřejmé naplnění zákonných kritérií (např. stanovy právnické osoby či její vyjádření definující činnost v podobě práce s dětmi a mládeží a její rozsah),   dále pak
• že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (doložení splnění této skutečnosti se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež); zpravidla zaměstnavatel dané doloží potvrzením subjektu, pro který zaměstnanec po uvedenou dobu tímto způsobem takto pracoval, přičemž pro účely toho, aby mohlo být vyhodnoceno splnění podmínky soustavnosti v práci s dětmi nebo mládeží, je nezbytné, aby z dokladů vyplývalo, v čem práce zaměstnance s dětmi nebo mládeží konkrétně spočívala, a jak často v průběhu každého kalendářního měsíce jeden rok bezprostředně před uvolněním k této práci docházelo,
• že pracovní volno bylo zaměstnanci poskytnuto v jednotlivých kalendářních dnech a v nich za konkrétní počet hodin; pro ten účel je třeba doložit i doklad prokazující jeho stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu včetně toho, zda v průběhu kalendářního roku nedošlo ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby,
• že pro stanovení výše náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatel vycházel z konkrétně určeného průměrného hodinového výdělku (výdělků) a
• že zaměstnanci byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnavatelem poskytnuta;

pro účely doložení těchto rozhodných skutečností zaměstnavatel může využít účetní a další doklady vedené v rámci vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a platů a dalších plnění zaměstnancům v souvislosti se zaměstnáním a doklady a podklady vedené a uschovávané zaměstnavatelem v souvislosti s pracovněprávním vztahem se zaměstnancem.

Všechny výše uvedené skutečnosti zaměstnavatel doloží tedy zpravidla při využití dokladů, které mu předložil pro účely nároku na náhradu mzdy nebo platu zaměstnanec, a dále dokladů a podkladů vedených a uschovávaných zaměstnavatelem ve vazbě na jeho pracovněprávní vztah k zaměstnanci.

• Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu může zaměstnavatel podat příslušné OSSZ nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká.
• Zaměstnavatel má také povinnost hlásit příslušné OSSZ změny ve skutečnostech, které mají vliv na stanovení výše náhrady mzdy nebo platu, nebo změny ve skutečnostech, pokud jde o prokázání a doložení splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, na jejich základě zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu poskytl, a to do 8 dnů ode dne, kdy změnu zjistil. Nesplnění dané povinnosti bude mít povahu přestupku, za nějž je možno zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
• Pro případ, že by zaměstnavateli byla uhrazena náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel přitom nesplnil podmínky stanovené zákoníkem práce pro její úhradu, má OSSZ vůči němu nárok na vrácení neprávem přijaté úhrady náhrady mzdy nebo platu nebo její části.

Dle nových pravidel pro samotné „vyřízení žádosti“ je příslušnou OSSZ realizována úhrada náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu tak, že pokud je zřejmé splnění podmínek nároku na úhradu náhrady mzdy nebo platu a v té souvislosti prokázáno a doloženo splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákoníkem práce, OSSZ zašle rovnou na účet zaměstnavatele vedený u peněžního ústavu v České republice požadované plnění.

Pouze za situace, že po posouzení žádosti zaměstnavatele a souvisejících podkladů OSSZ dospěje k závěru, že poskytnutou náhradu mzdy nebo platu nelze zaměstnavateli uhradit, popř. ji nelze uhradit v požadované výši, obdrží zaměstnavatel o této skutečnosti písemné oznámení. V případě, že s takovým vyřízením žádosti nebude zaměstnavatel souhlasit, pak může do 30 dnů ode dne doručení uvedeného oznámení podat příslušné OSSZ písemnou žádost o vydání rozhodnutí, k čemuž je OSSZ dle zákona povinna.

V případě, že by měl zaměstnavatel požadující úhradu náhrady mzdy nebo platu jiný splatný závazek vůči OSSZ či České správě sociálního zabezpečení a částka představující výši úhrady, na kterou mu vznikl nárok, byla použita zcela či částečně na jeho úhradu, bude o této skutečnosti zaměstnavatel taktéž vyrozuměn.

Spolu s úhradou náhrady mzdy nebo platu se zaměstnavateli uhrazuje v souladu s § 25a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 26a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel z tohoto plnění povinen platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy nebo platu, anebo při uplatnění slevy na pojistném ve výši odpovídající snížení částky poskytnuté náhrady o 5 %, zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy nebo platu zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru).

Zaměstnavateli se uhrazují veřejná pojistná pouze ve výši, kterou je povinen platit jako poplatník zaměstnavatel. Pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, uhrazováno není, zaměstnavatel je pro účely odvodu strhává z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval.

Pokud by uvolněný zaměstnanec nebyl účasten nemocenského a důchodového pojištění, nebylo by pojistné zaměstnavateli uhrazeno, neboť by nebyl povinen toto pojistné platit.

Pokud bude zaměstnavatel uplatňovat nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci ve vazbě na uvolnění zaměstnance ještě v období do konce roku 2023, bude splnění podmínek a nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu příslušnou OSSZ ještě posuzován ve smyslu právní úpravy platné do konce roku 2023.