K paušální dani. 

Pobytové vouchery pro zaměstnance. 

Přehled o výši daňového základu OSVČ a doplatek pojistného. 

K paušální dani.

28.4.2022, Zdroj: Ministerstvo financí

Aktivních účastníků paušálního režimu je zhruba 78 tisíc, zatímco v loňském roce platilo daně a odvody pojistného paušálně průměrně kolem 65 tisíc živnostníků.

Mnozí žadatelé o paušální režim byli zamítnuti při vstupu z důvodu nesplnění podmínek, ukončili v loňském roce svou živnost či překročili hranici pro osvobození od DPH, nebo se rozhodli pro tento rok v paušální dani nepokračovat. Vyřazena byla také řada duplicitních podání.

Zvýšení limitu ročních příjmů na 2 miliony korun

Podle Ministerstva financí by se případné zvýšení hranice obratu pro osvobození od DPH z 1 na 2 mil. Kč týkalo zhruba 105 tisíc podnikatelů. Kolik osob z této skupiny by se poté při stejném zvýšení roční příjmové podmínky pro vstup do paušálního režimu daně zapojilo do paušální daně bude záviset na parametrech paušálních záloh pro tuto příjmovou skupinu a na charakteru jejich podnikání. V současnosti je na straně Evropské komise žádost MF o zvýšení hranice obratu pro osvobození od DPH na 85 000 EUR. Komise má nyní až osmiměsíční časovou lhůtu pro vyjádření pro Radu EU a ta má další až 3 měsíce čas na své rozhodnutí. MF nicméně věří v kladné vyřízení žádosti ještě v prvním kvartálu letošního roku, aby následně bylo dostatek času na novelizaci české legislativy. V dopise Komisi MF argumentovalo zejména neaktuálností stávajícího limitu pro plátcovství DPH, který vychází z částky vyjednané při vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 a nezměnil se už 17 let navzdory významnému růstu cenové hladiny. Evropská unie navíc zvýšení limitu pro plátcovství DPH na 85 000 EUR podporuje a v minulém roce to stvrdila novelou evropské směrnice o DPH s účinností od 1. ledna 2025.

Paušální zálohy letos činí 5 994 Kč

Pro letošní rok se k paušální dani mohli do 10. ledna 2022 včetně přihlásit podnikatelé z řad OSVČ, kteří jsou neplátci DPH, mají roční příjmy z podnikání do 1 mil. Kč a současně nemají příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou). Učinit tak bylo možné stejně jako v loňském roce přes datovou schránku, poštou, nebo na podatelně příslušného finančního úřadu. Finanční správa v tuto chvíli ověří, zda žadatel o paušální daň splňuje podmínky ke vstupu, zejména že se jedná o neplátce DPH. Pokud některou z podmínek ke vstupu poplatník nesplní, úřad ho o tom vyrozumí. V opačném případě je oznámení přijato a stáváte se účastníkem paušálního režimu. Loňští paušalisté pokračují ve své účasti v paušálním režimu automaticky, tedy nemuseli nic ohlašovat ani žádat o prodloužení paušálního režimu. Musí si pouze do 20. ledna 2022 přenastavit trvalé platby paušálních záloh, které se upravují vždy jednou za rok v návaznosti na vývoj průměrné hrubé mzdy prostřednictvím minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Pro letošní rok činí paušální zálohy 5 994 Kč měsíčně, tedy zhruba o 500 korun více než v roce 2021 (5 469 Kč). V této částce je stejně jako dosud zahrnuto minimální zdravotní pojištění (2 627 Kč), minimální sociální pojištění navýšené o 15 % (3 267 Kč) a daň z příjmů ve výši rovných 100 Kč. Zálohy jsou splatné vždy k 20. dni daného měsíce a lze je platit pravidelně každý měsíc, ale i předplatit na několik měsíců dopředu či dokonce jednorázově na celý rok. Postupně se pak bude zaplacená částka započítávat na zálohy za jednotlivé měsíce. Zálohy paušální daně se hradí na účet jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB). Se zdravotní pojišťovnou ani okresní správou sociálního zabezpečení již nic dalšího neřešíte.

Pobytové vouchery pro zaměstnance.

11.5.2022, Ing. Zdeněk Kuneš, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak posuzovat pobytové vouchery na rekreaci v zahraničí poskytované zaměstnancům jako benefit z hlediska DPH?

Dotaz:

Firma nakoupila od rakouského plátce poukázky – vouchery na rekreaci zaměstnanců. Zaměstnanci si mohou vybrat z nabídky na ubytování v hotelích ve střední Evropě, se kterými má rakouská firma uzavřeny dohody. Na faktuře je uvedeno, že jsou bez daně dle rakouského zákona o DPH. Jak toto posuzovat z hlediska DPH? Lze aplikovat zvláštní režim DPH nebo toto plnění nepodléhá DPH? A jak jej vykázat v daňovém přiznání?

Odpověď:

V daném případě se jedná se o problematiku poskytování poukazu.

Poukazem se podle § 15 zákona o DPH rozumí listina, se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby s tím, že na této listině je uvedeno, jaké zboží má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

Rozlišuje se jednoúčelový a víceúčelový poukaz.

Jednoúčelový poukaz je podle § 15 odst. 2 zákona o DPH poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání o dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, známy alespoň tyto údaje: sazba daně a místo plnění.

Víceúčelovým poukazem je podle § 15 odst. 3 zákona o DPH jiný poukaz než jednoúčelový.

Prodej víceúčelového poukazu se podle § 15b odst. 1 zákona o DPH nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje a teprve až skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

Z toho vyplývá, že pokud se jedná o poskytnutí poukazu, na kterém není uvedena sazba daně za zboží, které má být na základě tohoto poukazu vydáno, a místo plnění (v uvedeném případě se může jednat o poukaz například na jakékoliv ubytování v Evropské unii), jedná se o víceúčelový poukaz.

V takovém případě vzniká plátci povinnost přiznat daň z přidané hodnoty podle § 15b odst. 2 zákona o DPH až skutečným poskytnutím služby na základě tohoto víceúčelového poukazu, a sice v příslušných sazbách daně z přidané hodnoty.

Z uvedeného vyplývá, že nákup víceúčelového poukazu není předmětem daně, plátce tento nákup nikam neuvádí.

Poskytnutí ubytovací služby na základě tohoto víceúčelového poukazu je pro plátce poskytnutím služby.

Podle čl. 31a odst. 2 písm. i) nařízení Rady 282/2011 se jedná o službu vztahující se k nemovité věci.

Podle § 10 zákona o DPH je u služby vztahující se k nemovité věci místem plnění místo, kde se nemovitá věc nachází. Odvod daně z přidané hodnoty se řídí legislativou příslušného státu, kde se nemovitá věc nachází.

Vzhledem k tomu, že ubytovací služba je v tomto případě poskytována s místem plnění v jiném členském státě osobám nepovinným k dani, jedná se podle § 110b odst. 2 písm. b) zákona o DPH o vybrané plnění, lze pro odvod daně použít zvláštní režim jednoho správního místa – režim Evropské unie.

Přehled o výši daňového základu OSVČ a doplatek pojistného.

15.4.2022, Zdroj: VZP

Od 1. 1. 2022 došlo ke změně názvu formuláře pro OSVČ. Současný název formuláře Přehled o příjmech a výdajích OSVČ je změněn na Přehled o výši daňového základu OSVČ.

Přehled musíte jako OSVČ zdravotní pojišťovně podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém jste měl/a podat daňové přiznání. Přehled můžete podat samozřejmě i dřív, ale pak do 8 dnů od reálného data jeho podání musíte doplatit případný rozdíl mezi zaplacenými zálohami a částkou pojistného, kterou si v přehledu vypočtete jako roční pojistné.

Kdybyste Přehled nepodal/a včas a pojistné nezaplatil/a, začne vám po 8 dnech ode dne, kdy podle zákona Přehled měl být podán, nabíhat penále.

Nově nevyplňujete do Přehledu příjmy a výdaje, ale pouze jeden údaj a to výši daňového základu. Daňovým základem se rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.

Vyjde-li vám vyplněním Přehledu o výši daňového základu OSVČ nedoplatek pojistného, je vaší povinností částku uhradit nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl (nebo podle zákona měl být) Přehled podán.

Jak mám rozumět formulaci, že doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného za uplynulý rok je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích? Je tedy podstatné reálné datum podání, nebo ne?

Tato formulace je u doplatku pojistného obsažena v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb., § 8, odst. 5) a v podstatě „ošetřuje“ situaci, kdy by osoba samostatně výdělečně činná přehled o výši daňového základu nepodala, resp. nepodala včas a pojistné nezaplatila. V takovém případě po 8 dnech ode dne, kdy měla podat přehled o výši daňového základu, totiž začne nabíhat penále. To činí 0,0322 % dlužné částky za každý kalendářní den.

U plateb záloh a platby doplatku pojistného je tedy směrodatné skutečné datum podání přehledu  o výši daňového základu zdravotní pojišťovně, ovšem pouze v případě, že přehled je podán včas. Můžeme ještě doplnit, že pokuta za nepodání přehledu o výši daňového základu zdravotní pojišťovně může být až 50 000 Kč.

Penále 0,05% z dlužné částky pojistného za každý kalendářní den prodlení se počítá pouze do 31. 12. 2021. Od 1. 1. 2022 úpravou § 18 odst. zákona č. 592/1992 se výše penále odvozuje podle výše úroků z prodlení, které odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Penále od 1. 1. 2022 je 0,0322 % dlužné částky neuhrazeného pojistného za každý kalendářní den prodlení.

Osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, podávají přehled do 8. dubna následujícího roku.

Změní-li se dodatečně údaje uvedené ve výše uvedeném přehledu, např. proto, že k daňovému přiznání byly podávány změny, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla.