Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění výrazně narostou i v roce 2025.* 

DPH a prodej obědů.* 

Zápůjčky poskytnuté zaměstnancům.* 

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění výrazně narostou i v roce 2025.

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, má vláda opět špatnou zprávu. V roce 2025 se jim zálohy u sociálního pojištění zvednou ještě více než letos. Zaplatí na nich měsíčně o 934 korun více než v roce 2024.

10.09.2024 | BusinessInfo.cz / Jakub Procházka

U záloh na zdravotní pojištění dojde rovněž k nárůstu, ale ne už tak výraznému jako na rok 2024 (viz níže). Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo loni ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které budou nejméně další dva roky zvedat minima razantněji než obvykle.

Zvýšení základu? Každý rok o pět procent

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Pro rok 2025 se základ zvedá z loňských 30 procent na 35 procent a úměrně tomu rostou i odvody. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, bude příští rok na 11 procentech průměrné mzdy.

Odvody vyšší nejen u minima

Dopady konsolidačního balíku pocítili letos i OSVČ s vyššími příjmy. Odvody se totiž zvyšují i těm, kteří platí vyšší než minimální pojistné. U těch byl vyměřovací základ dlouho přesně polovinou daňového základu (DZ). Nově (od roku 2024) představuje 55 procent DZ. Zde se alespoň pro rok 2025 nezvyšuje vyměřovací základ.

Pro jistotu připomínáme, že nové minimální zálohy na zdravotní pojištění musíte uhradit už za leden, tedy do 8. února 2025. Bude to o 193 korun měsíčně více než loni.

Rok	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025
Minimální základ (Kč)	14 990	16 350	17 418	17 721	19 456	20 162	21 984	23 414
Minimální záloha	2024 Kč	2208 Kč	2352 Kč	2393 Kč	2627 Kč	2722 Kč	2968 Kč	3161 Kč

Minimální zálohy na zdravotní pojištění

Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních patnáct let narostly u zdravotního pojištění asi o 90 a u sociálního o více než 100 procent. V roce 2025 je bohužel čeká zejména u plateb pro ČSSZ skokový nárůst.

Pokud si podnikatel platí dobrovolně nemocenské pojištění, přesáhnou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění dokonce hranici osmi tisíc korun měsíčně (jinak vyšplhají u sociálního na 4786 Kč, což je v součtu se zdravotním 7947 korun za měsíc).

Kdo platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy.

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jak vyplnit přehledy a jaké sankce hrozí opozdilcům?

Loni byla průměrná mzda stanovena na 43 967 korun, pro rok 2025 to bude 46 828 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být nižší než 561 936 Kč (46 828 x 12). Pokud bude váš roční příjem vyšší, minimální zálohy se vás netýkají a platíte odvody vyšší.

„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to je u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo dosud o 29,2 procenta z třiceti procent průměrné mzdy, od roku 2025 půjde o stejný díl z 35 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Ještě připomeňme, že začínajících podnikatelů se navyšování minimálního vyměřovacího základu (MVZ) v prvních třech letech netýká. Jejich minimální záloha je odvozena od MVZ odpovídajícího 25 procentům průměrné mzdy (11 707 korun) a pro příští rok tedy bude ve výši 3419 korun.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok (2024), který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2025 1,072).  Rozhodná průměrná mzda 2025 je 43 682 x 1,072, což je výše zmíněných 46 828 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 35 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak přesně se zvednou zálohy?

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se tedy v roce 2025 zvýší z 3852 až na 4786 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 934 korun měsíčně víc než loni.

Méně narostou minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna budete hradit měsíčně o 193 korun více než loni, a to 3161 korun (13,5 % z poloviny průměrné mzdy).

Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.

Sociální pojištění	2022	2023	2024	2025
Průměrná mzda v Kč	38 911	40 324	43 967	46 826
Minimální záloha (u hlavní činnosti) v Kč	2 841	2 944	3 852	4 786
Minimální záloha (u vedlejší činnosti) v Kč	1 137	1 178	1 413	1 505

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.

Brutální zvýšení paušální daně, ale ne pro všechny

O více než 1250 korun bude v roce 2025 vyšší měsíční paušální daň v 1. pásmu. V ostatních dvou zůstane stejná jako letos.

Od roku 2021 mohou OSVČ s určitým ročním příjmem plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně. Loni se příjmový limit zvedl na dva miliony korun ročně a byla stanovena tři pásma paušální daně.

Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.

Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

V roce 2025 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhá z letošních 7498 korun na 8765 korun měsíčně (5 504 korun navýšené sociální, 3161 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Průměrná mzda a nemocenské pojištění

Vedle důchodového pojištění se v posledních letech zvyšuje i rozhodný příjem, tedy hranice minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, předloni se zvýšila na 4 000 korun a pro rok 2025 by měla narůst na 4500 korun.

Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2025 bude tedy jeho výše stejně 9 000 korun. I zde ale zvednul konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z min. vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ by tedy měla narůst z loňských 216 na 243 korun měsíčně.

Na závěr dodejme, že výše minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) ještě není známa. Odvozuje se totiž od výše minimální mzdy pro daný roka činí 13,5 % MM a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru. Zatím není jasné, o kolik přesně příští rok vzroste minimální mzda, proto nelze s určitostí stanovit ani minimální zálohy pro OBZP.

Jakub Procházka

---

DPH a prodej obědů.

6.9.2024, Ing. Zdeněk Kuneš, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme základní škola příspěvková organizace (zřízená městem) s vedlejší činností – prodej obědů cizím strávníkům, plátci DPH z vedlejší činnosti. V DPH máme na řádku 52 koeficient 44 %. Jak správně účtovat DPH u přijatých faktur? Na fakturách za potraviny (na obědy do hlavní i vedlejší činnosti) si uplatňujeme celou DPH. Na fakturách, které se týkají školní jídelny, rozpočítáme náklady na HČ a VČ a DPH uplatníme celou. Je to takto správně? A jak by to bylo v případě nákupu majetku do vedlejší činnosti školní jídelny?

Odpověď:

Podle § 72 zákona o DPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Stravování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (předškolní a základní vzdělání) se považuje za součást školských výkonů, a podle § 57 odst. 2 zákona o DPH je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Povinnost poskytování těchto stravovacích služeb vyplývá z vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Osvobození od daně lze uplatnit pouze za předpokladu, že stravování je poskytováno oprávněnými subjekty, tj. zařízeními zapsanými ve školském rejstříku. Zařízením školního stravování je školní jídelna, školní jídelna-vývařovna a školní jídelna výdejna.

Poskytování stravování zaměstnancům školy (učitelé a další) je zdanitelným plněním, u kterého se uplatní snížená sazba daně 12 %. Stejně tak je zdanitelným plněním poskytování stravovací služby cizím strávníkům.  V uvedeném případě uplatní plátce odpočet daně podle § 75 zákona o DPH v poměrné výši. Z uvedeného vyplývá, že plátce má nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění, která použije pro stravování zaměstnanců školy a pro stravování cizích strávníků. U přijatých zdanitelných plnění, použitých pro stravování žáků, nárok na odpočet daně plátce nemá.

---

Zápůjčky poskytnuté zaměstnancům.

17.9.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Bezúročná zápůjčka zaměstnanci patří mezi méně poskytované benefity, ale v době po povodních se tento institut může hodit. Podívejme se na jeho právní úpravu.

Vymezení zápůjčky a její právní řešení nalezneme v ustanovení § 2390 až § 2394 občanského zákoníku. Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem vyplývá z ustanovení § 6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů. Zde se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů a zahrnuje se do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. Zápůjčky sledujeme a sčítáme vždy u stejného zaměstnavatele a jeho zaměstnance. Za zaměstnance jsou pro účely zdanění považováni také společníci a jednatelé společnosti s r.o.

V pokynu GFŘ č. D-59 k § 6 odst. 3 (v případě sjednaného úroku) a k § 6 odst. 9 písm. r) zákona o daních z příjmů (v případě bezúročných zápůjček) je mimo jiné uvedeno: „Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin.“

Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem úrok nižší, než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.

Vlastní postup stanovení zdanitelného příjmu v podobě majetkového prospěchu vyplývající z poskytnuté nadlimitní bezúročné zápůjčky zaměstnanci:

• při výpočtu majetkového prospěchu se přihlédne ke splátkám zaměstnance, o které se v průběhu roku úhrnná výše nadlimitní jistiny postupně snižuje,
• za tím účelem se zjistí, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění,
• příjem plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se určí jako výše obvyklého úroku, tedy úroku, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti,
• příjem v podobě majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček se u zaměstnance zdaňuje až do okamžiku, kdy úhrnná výše jistiny, tj. zůstatek nesplacené zápůjčky, klesne pod stanovený limit, tj. 300 000 Kč,
• nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance,
• stanovená hodnota majetkového prospěchu (zdanitelný příjem) se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Poskytnutá zápůjčka zaměstnanci není u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Zápůjčku je nutno poskytnout z fondu kulturních a sociálních potřeb u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě a použití FKSP, ze sociálního fondu u zaměstnavatelů, kteří tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění, ze zisku po jeho zdanění. V případě, že by šlo o úročenou zápůjčku, jsou sjednané úroky u zaměstnavatele zdanitelným příjmem. Pokud vede zaměstnavatel účetnictví, jsou úroky ze zápůjčky výnosem s uvažováním časového rozlišení. Pokud se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, budou přijaté úroky ze zápůjčky příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů a tyto příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z případného zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle znění § 24 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů jako daňový náklad zaměstnavatel