DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Ukazatele pro daně a pojistné v roce 2025.*
Ukazatele pro daně a pojistné v roce 2025.
15.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. předurčuje některé hranice v oblasti daní a pojistného.
Nařízení stanoví všeobecný vyměřovací základ za rok 2023 ve výši 43 682 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 ve výši 1,0658.
Z toho vyplývající údaj označovaný jako průměrný mzda ve výši 46 557 Kč má pak vliv na tyto hranice:
- Limit pro zdanění sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 % vs. 23 % je dán jako 36násobek průměrné mzdy. Od roku 2025 to bude částka 1 676 052 Kč.
- Maximální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení je určen jako 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 to bude částka 2 234 736 Kč.
- Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění u OSVČ s hlavní činností, která nezačíná s činností, je 4 759 Kč (29,2 % z 35 % průměrné mzdy).
- Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění u OSVČ je 3 143 Kč (13,5 % z 50 % průměrné mzdy).
Vyhlášené údaje z nařízení ovlivňují i další parametry.
Plátcem DPH od roku 2025.
8.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Projednávaný návrh novelizace zákona o DPH má od roku 2025 zabránit výhodě, kdy nově založené společnosti byly schopny poskytnout plnění bez DPH.
V současné době řada projektů těží z úpravy zákona o DPH, kdy plátcem se osoba stává ze zákona o DPH až od prvního dne druhého měsíce následujícího po dni překročení obratu 2 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pokud do té doby dokáže dodat plnění, za účelem jejichž uskutečnění byla osoba založena, pak je projekt prakticky realizován bez DPH.
Projednávaný návrh novelizace zákona o DPH od roku 2025 (sněmovní tisk 726) má přinést dvě základní změny v povinné registraci:
- Při překročení obratu 2 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců se osoba stane plátcem od prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém obrat překročila.
- Při překročení obratu 2 536 500 Kč v příslušném kalendářním roce se osoba stává plátcem dnem následujícím po dni překročení částky.
Právě toto druhé pravidlo způsobí, že bez DPH budou realizována plnění do překročení obratu vč. plnění, kterým bude obrat překročen. Každé další plnění již bude osoba realizovat jako plátce DPH. Např. při prodeji nemovitých věcí zpravidla již první dodání způsobí vznik plátcovství a prodej každé další nemovité věci následující den již může podléhat DPH.
Dary z pohledu DPH.
7.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Poskytování nepeněžních darů vede k odvodu DPH, pokud byl původně nárokován odpočet daně.
Při poskytování darů v ČR ve formě zboží či služeb může dojít z pohledu DPH ke dvěma základním situacím:
- Plátce DPH již v okamžiku pořizování vstupů ví, že je nenakupuje pro svou ekonomickou činnost, ale za účelem poskytnutí daru. Pak u souvisejících přijatých plnění nemá nárok na odpočet DPH. Následné bezúplatné poskytnutí služby nebo předání hmotného daru není předmětem daně z přidané hodnoty.
- Pokud plátce použije pro poskytnutí darů vstupy, které původně nakupil za účelem uskutečňování své ekonomické činnosti a uplatnil nárok na odpočet DPH, pak při poskytnutí tohoto bezúplatného plnění je povinen odvést daň na výstupu.
Otázkou však může výše základu daně.
Pro oblast hmotných darů existuje Informace GFŘ k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží. Podle ní se základ daně stanoví v závislosti na způsobu pořízení zboží. Pokud bylo zboží:
- nakoupeno,
je základem daně při jeho bezúplatném dodání cena zboží, za kterou bylo zboží pořízeno, se zohledněním stavu zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (tedy ke dni bezúplatného dodání);
- jinak pořízeno,
je základem daně podle výkladu GFŘ cena obdobného zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (tedy ke dni bezúplatného dodání). Pokud tržní cenu určit nelze, pak má být základem daně výše celkových nákladů vynaložených na pořízení zboží dárcem ke dni bezúplatného dodání.
Neuhrazené závazky a DPH.
14.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Návrh novelizace zákona o DPH obsahuje ustanovení, podle něhož je nutné vrátit dříve uplatněný nárok na odpočet DPH, pokud je dluh po splatnosti více než 6 měsíců.
Jde o návrh ustanovení § 74b ZDPH Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti. Podle něj má platit, že není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne 6. kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den.
Příklad:
Dne 2. 2. 2025 přijme firma A daňový doklad a uplatní nárok na odpočet DPH v přiznání za únor. Je měsíčním plátcem DPH.
Jelikož není závazek uhrazen ani 31. 8. 2025, v přiznání za srpen 2025 vrátí dříve uplatněný nárok na odpočet DPH.
Dne 10. 9. 2025 závazek uhradí. V přiznání za září nárok na odpočet DPH opět uplatní.
Návrh novelizace ještě neprošel Parlamentem.