DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Chcete letos ušetřit na daních?*
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň?*
Měkké vymáhání zdravotního pojištění.*
Nejčastější chyby u podávání hlášení DPP.*
Příležitostný příjem do 50 tisíc nedaníte.*
Založení nové společnosti pro pokračování v činnosti z pohledu DPH.*
Chcete letos ušetřit na daních? Jaké odpočty můžete využít a jak je to s dary po povodních.
Podnikatelé, kteří chtějí ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také nezdanitelných částí základu daně. Odpočty z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění vám mohou daně výrazně snížit, často až na nulu.
24.10.2024 | BusinessInfo.cz / Jakub Procházka
Po letošních katastrofálních povodních se navíc mnoho jednotlivců i firem se rozhodlo pomoci prostřednictvím darů na obnovu poškozených oblastí. I v tomto případě mají možnost snížit si daňový základ.
Některé odpočty zrušil loňský vládní konsolidační balíček. Zatímco zrušené slevy jste ještě mohli využít v daňovém přiznání, které OSVČ odevzdávaly letos na jaře, u vybraných odpočtů už to možné není. Některé ovšem v legislativě zůstávají.
V současné době už – na rozdíl od předchozích let – neexistuje možnost využít odpočet v případě příspěvků odborové organizaci či odpočet od základu daně na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Odpočty vyřešte do prosince 2024
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, je obvykle kalendářní rok.
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku.
Například hodnotu daru, který jste poskytli v únoru 2024 nebo po zmíněných záplavách v září 2024, můžete odečíst při přiznání daní z příjmu na jaře či v létě 2025.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání (za zdaňovací období 2024), jež budete odevzdávat příští rok, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje/obsahoval tyto odečitatelné položky (daň z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- členské odborové příspěvky (zrušeno),
- příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání (zrušeno)
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
Zákon obecně říká, že „od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 korun zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem“.
Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání včetně pořízení majetku na podporu odborného vzdělávání a výdajů vynaložených na žáka nebo studenta.
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat.
„Zálohy na daň z příjmů platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je ti, kteří se samostatně výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná ještě poradce.
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a za jakých okolností je musíte podávat?
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní, protože si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu. Připomínáme, že základ odpovídá rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 7 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie. „Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Výjimkou jsou příjmy, které nejsou předmětem daně podle paragrafů 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo ty, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.
Odpočty: Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete ve formuláři daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Příklady dokumentů, které se přidávají k daňovému přiznání (DP) jako přílohy
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.
Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Pro úplnost dodáváme, že daňový bonus, který se týká jen těch, již využívají slevy na jedno či více dětí, je od loňského roku bez limitu.
Pro výplatu daňového bonusu je navíc nutné dosáhnout ročních zdanitelných příjmů ve výši 113 400 korun (šestinásobek minimální mzdy). Částka se tedy každoročně mění s ohledem na stanovenou výši minimální mzdy. Příští rok tedy půjde o částku 124 800 korun.
Revoluce ve způsobu navyšování minimální mzdy. Příští rok naroste o 1900 korun
Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?
- Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun.
Dlouhodobě nebylo možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně.
Od roku 2020 je ale teoreticky možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i v dalších letech. Třicetiprocentní odpočty tedy zůstaly i pro rok loňský a mělo by to tak být i v roce letošním.
Jinými slovy: Individuální i firemní dárci, kteří se rozhodnou podpořit veřejně prospěšné aktivity, včetně sociálních a zdravotních služeb, budou velmi pravděpodobně moci i za zdaňovací období 2024 využít možnost zvýšeného daňového odpočtu.
Loni o prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřen či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun (to představuje 3000 Kč z vypočtené daně).
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP. Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
Dary při povodních
Zákon samozřejmě umožňuje odečíst také dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy, jakou byly právě nedávné ničivé povodně. Primárně jde ovšem o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám „na zákonem vymezené účely“.
„O něco komplikovanější je situace, když fyzická osoba poskytne dar na odstraňování následků ničivých povodní jiné fyzické osobě (občanovi). Zákon jednoznačně neříká, zda je odpočet možný. V odborné veřejnosti tak panují různé výklady. V brzké době lze ze strany státu očekávat, k jakému výkladu se přikloní a zda odpočet takových darů jednoznačně umožní,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti KODAP Stanislava Kočvarová.
Připomínáme, že u nepeněžních darů je třeba stanovit jejich hodnotu. Ta je buď známá anebo musí být určena podle takzvaných oceňovacích předpisů.
U právnických osob se pravidla pro odpočet mírně liší. Firma může odečíst hodnotu darů poskytnutých na obdobné účely stejně jako fyzické osoby. Nicméně i zde panuje nejednoznačný výklad, zda lze od základu daně odečíst dar poskytnutý fyzické osobě (občanovi) na financování odstraňování následků živelní pohromy.
Jak mohou firmy a podnikatelé pomoci po povodních a odečíst si dary z daní?
„Aby si právnická osoba mohla odečíst dar, musí sledovat hodnotu každého jednotlivého daru. Je-li hodnota nižší než 2000 korun, není odpočet možný. V opačném případě může právnická osoba odečíst až 10 procent ze základu daně, pokud hodnota darů tuto částku přesáhne. I zde se očekává, že novela zákona limit pro rok 2024 zvýší na 30 procent,“ přibližuje Nikola Bouchalová, poradkyně společnosti KODAP.
- Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Od základu si totiž můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Výsledná roční daň vám teoreticky může klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Nabízíme přehled slev na daních. Některé zrušil vládní balíček
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun. Maximální roční úspora na dani je tak 3600 korun.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Pro možnost uplatnění daňového odpočtu se hodnotí vlastní vklady na smlouvu nad částku příspěvku, ke které náleží maximální státní příspěvek (nad 1 000 korun měsíčně).
Na maximální daňový odpočet za rok 2024 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více.
Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.
Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.
Jakub Procházka
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna.
K paušální dani se mohou přihlásit OSVČ, které neplatí DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Paušální daň pro rok 2025 se v prvním pásmu zvýší zhruba stejně výrazně jako v roce 2024, a to na 8765 korun měsíčně.
17.10.2024 | BusinessInfo.cz / Jakub Procházka
Podnikatelé v tomto režimu s příjmy do jednoho milionu korun letos platí 7498 korun měsíčně. Půjde tedy o další skokové navýšení, tentokrát o 1267 korun. Loni se dočkali nárůstu i živnostníci s vyššími příjmy ve zbývajících dvou pásmech. Ti ale mohou být v klidu – tyto odvody zůstanou příští rok stejné jako letos.
Důvodem každoročního výrazného nárůstu paušální daně v prvním pásmu je především zásadní změna odvodů na sociální pojištění. Podnikatelé budou příští rok platit výrazně vyšší minimální zálohy než letos.
Paušální daň: Méně byrokracie a často i nižší odvody
Vysoké zálohy na povinná pojištění budou ovšem OSVČ muset v příštím roce hradit i v případě, že se k paušální dani nepřihlásí. Na dani z příjmů fyzických osob nadále plátci paušální daně (i v roce 2025) odvedou státu jen symbolických 100 korun měsíčně. Paušální daň proto stále znamená pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od roku 2021. První rok se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí. Celkový počet těch, kteří tuto výhodu využívají, se do letoška vyšplhal na více než 120 tisíc, plátců výrazně přibylo se zvýšením příjmového limitu (pro vstup do režimu paušální daně) na dva miliony korun ročně.
Vstup do režimu paušální daně není složitý
Kdo se chce připojit od roku 2025, může se na berňák hlásit od letošního října. Čas bude mít do 10. ledna 2025.
Co říká zákon?
Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu. Prvním dnem období bude pondělí 1. ledna 2024, desátým tedy logicky 10.1.
Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (přes portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné, úřady si potřebné informace automaticky předají mezi sebou.
„Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2025 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit rovněž do 10. ledna 2025. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete (ačkoli jste jej dosud využívali), musíte to správci daně oznámit do patnácti dnů,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. „Pak má i nadále nárok na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ doplňuje poradce.
Plátci paušální daně nic oznamovat nemusejí
Pro úplnost připomínáme, že budete-li na paušální daň přecházet v následujících měsících, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2024. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak je hradíte.
Více informací najdete na webu Finanční správy (otázky a odpovědi)
Pokud jste paušální daň platili letos a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech. Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.
Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.
Co přihlášením k paušální dani získáte?
Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To jsou hlavní výhody nového režimu pro plátce daně z příjmu, který vláda schválila před třemi lety.
Kdo všechno má nárok?
OSVČ, která může platit daň z příjmů paušálně, nesmí mít v uplynulém kalendářním roce obrat přes dva miliony korun, nesmí být plátcem DPH a být pod kuratelou insolvenčního správce. Zároveň nelze být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti. Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu. Osoba samostatně výdělečně činná, jež zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 korun (do loňského roku 3500 Kč) měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně (do léta 2024) respektive do 10 500/17 500 korun (od 1. 7. 2024 totiž platí pro dohodáře dva limity pro platbu srážkové daně).
„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.
Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ doplňuje správce daně.
Příjmy stačí odhadnout
O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než dva miliony korun.
Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění výrazně narostou i v roce 2025
„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.
Co platíte měsíčně?
Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.
V letošním roce činí nejnižší paušální daň 7498 korun měsíčně. Příští rok se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 1 200 korun. V jediném odvodu tak budou živnostníci v prvním pásmu platit (od ledna do prosince 2025) zmíněných 8765 korun za měsíc.
Kromě 100 korun je součástí odvodu minimum na sociální pojištění navýšené o 15 procent (příští rok 5 504 korun) a záloha 3161 korun na zdravotní pojištění. Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.
Paušální daň je možné si předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Peníze převádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).
Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně
„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2025 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu samozřejmě nahlásit s předstihem,“ doplňuje poradce.
Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.
Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:
- na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
- na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
- datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
Po navýšení limitu má nárok víc lidí. Jaká jsou pásma?
Vláda loni zavedla tři pásma paušální daně. Ta jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá. Především se zvýšil roční příjmový limit pro ty, kdo mají na vstup do režimu nárok, a to z jednoho na na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší ovšem platí vyšší daň. Přehled pásem PD a změn od roku 2025 níže.
- pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 8765 Kč)
Do 1. pásma nadále spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. To se týká drtivé většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku.
Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.
Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál.
V tomto pásmu se pro rok 2025 zvyšuje paušální daň o 1267 korun měsíčně.
Přečtěte si, kteří živnostníci mají nárok na šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní výdajový paušál
- pásmo – Příjmy 1 milion až 1,5 milionu korun (daň 16 745 Kč)
Ve druhém pásmu v roce 2025 zůstane daň ve stejné výši jako letos (v roce 2024 narostla o 745 korun). Důchodové pojištění představuje necelou polovinu této částky, tedy 8191 korun.
Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent).
Do 2. pásma mohou ale vstoupit také OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.
- pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 27 139 Kč)
V tomto pásmu, kam patří ti s vyššími příjmy, se paušální daň zvedla od roku 2024 o 1139 korun z loňských 26 000 Kč. V roce 2025 ale rovněž zůstane stejná. Do 3. pásma patří jednoduše OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti.
Jakub Procházka
Měkké vymáhání zdravotního pojištění.
9.10.2024, Zdroj: VZP
Obdrželi jste sms zprávu o tom, že máte dluh na zdravotním pojištění? Pokud ano, podívejte se na to, co to znamená.
SMS zpráva o dluhu na zdravotním pojištění znamená, že má klient vůči VZP neuhrazené závazky, které je nutné co nejdříve vyrovnat. Zpráva je součástí tzv. měkkého vymáhání, kdy VZP informuje své klienty o dlužných částkách a dává jim možnost řešit situaci dobrovolně, bez zahájení právních kroků. Doporučujeme proto na takovou výzvu reagovat včas, aby nedošlo k navýšení dluhu o úroky z prodlení či další sankce.
Co je to měkké vymáhání a jak probíhá?
Měkké vymáhání je první fáze procesu vymáhání dluhu, kdy se zdravotní pojišťovna snaží informovat dlužníka o existujícím nedoplatku a dát mu prostor dluh dobrovolně uhradit. Tento přístup je šetrnější, protože nevyužívá tvrdých právních prostředků, jako je exekuce nebo soudní řízení. Zdravotní pojišťovna posílá upomínky nejen formou SMS, ale také prostřednictvím e-mailu, datové schránky nebo dopisu, kde klienta upozorňuje na dlužnou částku a stanoví termín splatnosti. V určitých případech se VZP pokouší dlužníka kontaktovat i telefonicky, aby se předešlo dalším právním krokům.
Koho se nejčastěji měkké vymáhání týká?
Nejčastěji k dluhu na zdravotním pojištění dochází u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které neplatí včas nastavené zálohy, nebo u osob, které ztratily zaměstnání a nejsou přihlášeny na úřadu práce. Dalšími častými případy jsou například studenti, kteří po ukončení studia nejsou zařazeni v kategorii státních pojištěnců a nehradí si platby zdravotního pojištění, nebo také zaměstnavatelé, kteří za své zaměstnance neodvádějí zdravotní pojištění.
Zároveň je nutné upozornit na povinnosti dlužníků hradit své závazky dle pořadí a v souladu se zákonem. Např. platba na pojistném tedy vždy vyrovnává nejstarší nedoplatek pojistného.
Co se stane, pokud oznámení o dluhu nebudu řešit?
Pokud dlužník na oznámení nereaguje, obdrží formální výzvu k úhradě dluhu s varováním před dalšími kroky. V případě finančních potíží dlužníka může být ze strany VZP nabídnuta možnost splátkového kalendáře, což mu dává prostor dluh rozložit do menších pravidelných plateb.
Pokud dlužník nereaguje ani na tato oznámení a dluh neuhradí, můžou mít jeho kroky závažné důsledky, protože k dlužné částce se mohou připočítat i další náklady spojené s vymáháním dluhu. Situace může dospět až k soudnímu řízení a následné exekuci, která zahrnuje srážky ze mzdy, blokaci bankovních účtů nebo zabavení majetku. Tento postup je pro dlužníka značně nákladný a časově náročný, a proto je vždy lepší řešit dluhy ve fázi měkkého vymáhání, kdy je situace ještě snadno zvládnutelná.
Jak poznáte, že se nejedná o podvodnou SMS zprávu?
SMS zprávy zasílané VZP jsou výhradně informačního charakteru a nikdy neobsahují žádné výzvy k poskytnutí osobních údajů ani pokyny k platbě. Formou SMS může být dlužník upozorněn na jednotlivou pohledávku nebo souhrnnou pohledávku. Pokud máte pochybnosti o tom, zda máte dluh na zdravotním pojištění, doporučujeme si stav svého účtu ověřit prostřednictvím aplikace Moje VZP. Tato aplikace vám poskytne aktuální přehled o všech platbách a případných nedoplatcích.
Nejčastější chyby u podávání hlášení DPP.
17.10.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje zaměstnavatele na nejčastější chyby při podávání hlášení o dohodách o provedení práce (DPP), které mohou vést k zamítnutí podání nebo zdržení jejich zpracování.
Od 1. července 2024 je nově zaměstnavatel povinen předložit každý měsíc příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o svých zaměstnancích pracujících na základě DPP. Těmito údaji jsou jméno a příjmení, rodné číslo, název zdravotní pojišťovny zaměstnance, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. Tento výkaz musí být podáván elektronicky prostřednictvím formuláře „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP“. Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového SW mohou využívat bezplatný formulář na ePortálu ČSSZ.
Při vyplňování údajů dochází k opakovaným chybám, které mohou vést k zamítnutí podání nebo zdržení jejich zpracování. Proto ČSSZ připravila přehled nejčastějších chyb, aby bylo možné se jich příště vyvarovat.
Nejčastější chyby v údajích o zaměstnancích
Chybná rodná čísla: Například podání výkazů za více osob s jedním (stejným) rodným číslem nebo použití slovenského rodného čísla místo českého, ačkoliv má daný zaměstnanec přiděleno české RČ.
Nesprávné vyplnění jména a příjmení: Časté je prohození jména a příjmení, uvedení neúplných nebo chybných údajů (např. „Nevím“, „Neuvedeno“, „Jméno“) nebo vyplnění shodných údajů v kolonkách pro jméno i příjmení.
Rodné příjmení: V některých případech je uvedeno nesprávné rodné příjmení, zejména u provdaných žen. Běžně není třeba ho uvádět vůbec, povinným údajem k vyplnění je jen při přihlašování nového zaměstnance na DPP, není-li k dispozici rodné číslo.
Přechýlení příjmení: Například když je místo přechýleného příjmení uveden mužský tvar.
Nesprávné formy jmen: Podání často obsahují zdrobněliny jmen (např. Naďa místo Naděžda), což znemožňuje automatické ztotožnění, nebo proložení písmen jmenných údajů mezerami (např.J A N E K Petr). Je potřeba dbát také na zvýšenou pozornost u více jmen či více příjmení, zde často bývá na podání DPP uvedeno pouze jedno z těchto jmen nebo jsou uvedena v prohozeném pořadí.
Nadbytečné výrazy: Ve jmenných údajích DPP jsou doplněny nadbytečné výrazy, např. vysokoškolské a jiné tituly, slova jako „ml.“, „st.“, „DPP“, „dohoda“ apod., nemůže tedy dojít k automatizovanému ztotožnění.
Překlepy/přesmyčky: Časté chyby jsou ve jménech a příjmeních (např. Josef – Jozef, Alexandr – Alexander).
Nesprávné datum nástupu do zaměstnání nebo chybné kódy DPP na e-Podání VPDPP u akce 1 (výkaz příjmů), akce 3 (skončení DPP s výkazem) nebo u akce 5 (storno), kdy zaměstnavatel uvede odlišné údaje oproti těm, se kterými DPP nahlásil a s nimiž je evidována v systémech ČSSZ.
Podání výkazu příjmů (akce 1) bez předchozího zaregistrování zaměstnance na DPP (prostřednictvím akce 2 – nástup na DPP s výkazem příjmů), kdy v systémech ČSSZ není nalezena žádná zaznamenaná DPP pro daného zaměstnance.
Nejčastější chyby si ukážeme i v našem videu: Nejčastější chyby u podávání hlášení DPP.
Doporučení zaměstnavatelům
Zaměstnavatelé mohou správnost evidovaných údajů o pojistném vztahu a rodném čísle nebo evidenčním čísle pojištěnce zkontrolovat prostřednictvím služby „Seznam zaměstnanců účastných pojištění“ na ePortálu ČSSZ. Aby se předešlo problémům, doporučuje ČSSZ zaměstnavatelům, aby při podávání DPP věnovali zvýšenou pozornost vyplnění správných údajů. Pokud si nejsou jistí, doporučujeme údaje kontrolovat například podle průkazu totožnosti zaměstnance.
Vše podstatné je rovněž shrnuto na stránkách webu ČSSZ, kde naleznete i odpovědi na nejčastější dotazy. V případě ostatních dotazů lze kontaktovat kteroukoliv správu sociálního zabezpečení nebo call centrum ČSSZ.
Příležitostný příjem do 50 tisíc nedaníte. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, který nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok (od roku 2024). Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu vám prozradíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
16.04.2024 | BusinessInfo.cz
Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění. Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů. „Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2023 navíc platí ještě třicetitisícový limit.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Co vše patří mezi příležitostné příjmy?
- činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
- příležitostný pronájem movitých věcí
- zemědělská výroba, pokud ji neprovozujete jako podnikatelé
- činnost a příjem včelařů – pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se vám jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo (od roku 2024 dochází ke změně – na jedno včelstvo se bude počítat maximálně 1000 korun, pokud jste měli maximálně 50 včelstev)
Poznámka: Nepatří sem autorské honoráře, i kdyby byly jen občasným (příležitostným) výdělkem. Autorské příjmy musí poplatník zdanit vždy.
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ popisuje poradce.
Pro úplnost připomínáme, že podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do loňského roku byly limity ve výši 15 respektive 6 tisíc korun.
Příklady:
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Zaměstnanec pan Dvořák si během roku 2024 vydělá příležitostným pronájmem movité věci 35 000 korun. Přestože za něj daňové odvody za normálních okolností řeší pouze jeho zaměstnavatel, na jaře 2025 bude muset podat daňové přiznání sám a přiznat v něm všechny příjmy (zaměstnání plus pronájem). Od zaměstnavatele si k tomu vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024.
Hrozí vám přísné pokuty?
Při překročení limitu 50 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit).
Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.
Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Jakub Procházka
Založení nové společnosti pro pokračování v činnosti z pohledu DPH.
21.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Soudní dvůr EU se zabýval situací, kdy na pokračování v činnosti restaurace byla založena nová společnost, která nebyla plátcem DPH.
Jde o rozsudek Soudního dvora EU C‑171/23, který posuzoval chorvatský případ, kdy došlo k založení společnosti, která měla vykonávat restaurační činnost namísto dosavadní společnosti. Chorvatský správce daně měl za to, že fakticky nedošlo k žádnému přerušení činnosti společnosti a že založení nové společnosti je ve skutečnosti fiktivní. Cílem bylo i nadále využívat osvobození pro malé podniky do určitého obratu.
Společnosti byla uložena DPH z této činnosti a byl také uznán nárok na odpočet DPH na vstupu v souvislosti s uvedenou činností.
Během sporu chorvatský soud položil předběžnou otázku.
Soudní dvůr EU potvrdil, že pokud je prokázáno, že založení společnosti představuje zneužívající praktiku, jejímž cílem je i nadále využívat režim osvobození od DPH pro malé podniky pro činnost, kterou dříve v rámci tohoto režimu vykonávala jiná společnost, pak směrnice 2006/112 vyžaduje, aby takto založená společnost nemohla uvedený režim uplatnit. To platí i v případě, že ve vnitrostátním právním řádu neexistují zvláštní ustanovení zakazující takové zneužívající praktiky.