DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Aktuální informace o srážkách ze mzdy.*
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a v jakých případech je musíte podávat?*
Revoluce ve způsobu navyšování minimální mzdy. Příští rok naroste o 1900 korun.*
Upozornění České správy sociálního zabezpečení.*
Aktuální informace o srážkách ze mzdy.
6.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nepřehlédněte důležité upozornění, které se týká výpočtu srážek ze mzdy.
K 1. 1. 2025 se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb. s tím, že se do nezabavitelné částky nezapočte nezabavitelná částka na manžela, partnera a registrovaného partnera (nařízení vlády č. 441/2024 Sb.).
Na manžela povinného nebo partnera nebo registrovaného partnera se však započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem, doloží-li dlužník plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi nebo registrovanému partnerovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod.
Dále se od 1. 1. 2025 mění doba pro uplatnění nové nezabavitelné částky.
Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé v prvním termínu výplaty mzdy následujícím po dni, od něhož se tyto částky zvyšují.
Je nutné ve mzdách za prosinec 2024, kdy výplatní termín připadne do ledna 2025, použít nové parametry pro stanovení nezabavitelné částky včetně změn, které se týkají nezapočtení/započtení nezabavitelné částky na manžela/registrovaného partnera/partnera.
Nové parametry, které je nutné uplatnit již ve mzdách za prosinec 2024:
- Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí 1,5 násobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení, činí: 1,5 x (4 860 + 14 680) = 29 310 Kč.
- Nejvyšší výše třetiny činí: 9 770 Kč (29 3210 : 3 = 9 770 Kč).
- Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce: (4 860 + 14 680) x 2/3 = 13 026,67 Kč.
- Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 13 026,67 Kč, tj. 3 256,67 Kč.
Čistý obrat pro rok 2024.
28.1.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2024 se změnila definice čistého obratu v účetnictví. To může mít vliv na vykazované údaje i při sestavení přiznání k dani z příjmů.
Před touto změnou, tj. do konce roku 2023, byl čistý obrat definován jako výnosy snížené o prodejní slevy. Nově má jít pouze o výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Výnosy se rozumí takové výnosy, které vyplývají z obchodního modelu účetní jednotky.
Nelze však zjednodušujícím způsobem konstatovat, že finanční či jiné podobné výnosy do čistého obratu nepatří. Důvodová zpráva uvádí příklady tržeb, které do čistého obratu v závislosti na oboru činnosti patří, např. výnosy z transakcí s cizí měnou v případě směnáren nebo výnosy z poskytnutých půjček u poskytovatelů půjček.
Otázkou může být vykazování srovnatelného údaje za rok 2023, kdy byl čistý obrat definován jinak. Podle názoru MF je možné čistý obrat za minulé účetní období ve výkazu zisku a ztráty v účetní závěrce sestavené za rok 2024 neuvádět.
Rovněž v příloze daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob se nemusí tento údaj neuvádět, aniž by bylo v aplikaci EPO hlášeno chybové hlášení.
Pro kategorii účetní jednotky se však bude i nadále vycházet z čistého obratu podle definice roku 2023 (pro rok 2023) a z čistého obratu podle definice od roku 2024 (pro rok 2024).
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a v jakých případech je musíte podávat?
Vyznat se v přiznáních k různým typům daní je pro daňové poplatníky složité. Jaké dokumenty, v jakých termínech a jakou formou musejí finančnímu úřadu odesílat si přečtěte v tomto textu na BusinessInfo.cz.
10.01.2025 | BusinessInfo.cz
V posledních čtyřech letech došlo v daňové legislativě k mnoha změnám, které se dotkly i termínů a způsobu přiznávání daní. Týkají se zejména daní z příjmů a DPH. Více poplatníků než do roku 2023 musí také přiznávat a hradit daň z nemovitých věcí.
Daně z příjmů fyzických a právnických osob
Podnikateli nejsledovanější povinností je každoročně vyplnění přiznání k daním z příjmů a jejich zaplacení.
Většina osob samostatně výdělečně činných podávala až do roku 2023 přiznání k dani z příjmů fyzických osob do začátku dubna (v papírové podobě), respektive do 1. května elektronickou cestou.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025
Změnu přineslo povinné zavedení datových schránek pro OSVČ. V letošním roce platí tedy pro majitele aktivních datovek jediný deadline, a to pátek 2. května.
Termín 1. dubna nicméně zůstal zachován – daňové přiznání (DP) v něm může být podáno podle § 136 odst. 1 daňového řádu. Ti, kterým vyplňuje přiznání daňový poradce, mají čas až do úterý 1. 7.
„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta na podání přiznání vždy do počátku července,“ potvrzuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.
Co říká daňový řád?
Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně dvanáct měsíců, se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Přiznávat daně nemusejí ti, kteří za předchozí rok vykázali nižší příjmy než 50 tisíc korun. Pokud měl zaměstnanec vedlejší příjmy z podnikání nebo i další, příjmový limit se mu snižuje na dvacet tisíc korun.
Hranice příjmů pro podání přiznání se zvýšila
Donedávna byl minimální příjem pro přiznání daně 15 tisíc korun. Nový padesátitsícový limit se týkal už přiznání na rok 2023, které jste odevzdali loni na jaře, a samozřejmě bude platit i v dalších letech.
Připomínáme, že zdanitelné nejsou jen výdělky z hlavní samostatně výdělečné činnosti. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, příjmy z výher či prodeje nemovitosti či vedlejší závislé činnosti (paragrafy 8 až 10 zákona o daních z příjmů)
Zástupci firem nesmějí zapomenout na přiznání k dani z příjmu právnických osob, a to ve stejných termínech. Letos poprvé budou platit daň ve výši 21 procent. Do loňského roku (týkalo se i DP podávaného na jaře 2024) byla daň z příjmů PO devatenáctiprocentní.
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Přihlásit se k ní můžete vždy do 10. ledna
Pro úplnost dodáváme, že od roku 2021 mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim úplně odpadla povinnost podávat DP i přehledy o ročních příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.
Poté, co se loni posunul příjmový roční limit na dva miliony korun, navíc do paušálního režimu vstoupilo mnohem více živnostníků a podnikatelů. Nyní jde zhruba o 130 tisíc lidí.
Sankce za zpoždění
Opozdíte-li se s přiznáním o pět pracovních dnů, žádné sankce vám nehrozí. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhnete.
Penále za neodevzdání DP činí každý den 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty), přičemž maximální postih může být pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta se vyšplhá minimálně na 500 korun (reálně se po nedávné novelizaci daňového řádu vymáhají jen pokuty nad 1000 Kč).
Podobný postih vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Než napraví svou chybu, naskakuje opozdilcům úrok z prodlení, a to každých 24 hodin o několik desetin promile. Jeho aktuální výše je 18 procent z výše daně za rok. Penále je tvořeno platnou repo sazbou ČNB, která se po zkrocení inflace postupně snižuje (naposledy loni v listopadu na 4 procenta), tradičně navýšenou o 14 procentních bodů.
Pozor! Finanční úřad vám může vyměřit daň kdykoli, a to celé tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného DP.
Neplatiče a opozdilce čekají postihy. Jak se jim vyhnout?
OSVČ připomínáme, že existuje možnost prominutí postihu. Úředníci vám ale rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek ve výši 1000 korun.
O tom, jaká jsou další podání na finanční úřad k dani z příjmu, například elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2024, si přečtěte v daňovém kalendáři.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
V poslední době je jedním nejdiskutovanějších odvodů do státní kasy daň z přidané hodnoty. Zákon o DPH doznal v uplynulých letech mnoha změn, nejvýznamnější novelizací (s platností od 1. 1. 2025) prošel loni.
DPH ovšem zajímá jen omezený počet podnikajících subjektů. Aktuálně je jich v tuzemsku přes 520 tisíc a především kvůli zvýšení limitu pro povinné přihlášení k dani jich po roce 2023 ubylo.
Do roku 2023 jste se ze zákona stali plátcem DPH, pokud váš obrat překročil milion korun, a to kdykoli během dvanácti uplynulých měsíců. Následně se limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun.
Plátce DPH čekají od ledna změny (nejen) v povinné registraci k dani. Co přináší novela?
Od letošního ledna navíc dochází k další revoluční úpravě. Nově existují dva příjmové limity a změnily se příslušné lhůty pro registraci k dani.
Plátce daně už si nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku – tj. výhradně za leden až prosinec. Překročí-li tedy dvoumilionový limit v roce 2025, budete platit DPH od ledna 2026.
Pozor! Pokud v daném kalendářním roce překonáte i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stanete se plátcem DPH od druhého dne po dosažení tohoto limitu. Tak rychlá změna může podle expertů přinášet administrativní potíže.
„Vzniká tu prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.
Od roku 2025 dopadá nová právní úprava kromě tuzemských osob povinných k dani (českých podnikatelů) také na podnikatele z EU, kteří jsou ve svém členském státě registrovaní do režimu pro malé podniky pro ČR.
K tomu, aby se stal podnikatel povinným plátcem DPH, mohou být i jiné důvody (než překročení obratového limitu). Můžete se například stát členem sdružení, jehož některý z dalších členů je plátcem daně, nabýt majetek privatizací nebo prodejem podniku, pokračovat v podnikání po zemřelém, který DPH platil atd.
„Upozorňujeme, že zaregistrovat se musíte do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém překročíte zákonem stanovený obrat, případně, kdy se stanete povinným plátcem z jiného důvodu,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.
Kdo je takzvanou osobou povinnou k dani (DPH) si přečtěte v textu Daň z přidané hodnoty na BusinessInfo.cz.
Dobrovolný vstup do režimu plátce DPH
Pokud osoba povinná k dani po překročení obratu dva miliony korun nechce s plátcovstvím čekat až do dalšího kalendářního roku, může podat přihlášku k registraci a pokud ji podá v zákonné lhůtě, stane se plátcem hned druhý den po překročení dvoumilionového obratu (a to kdykoli během roku). Zákon nicméně vyžaduje tuto registraci podat do 10 pracovních dnů od momentu, kdy byl obrat překročen.
A jak často musejí podávat podnikatelé daňové přiznání k DPH? Aktuálně platí, že buď jednou měsíčně, nebo jednou za čtvrtletí, od roku 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.
Pokud je obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, má subjekt povinně měsíční zdaňovací období – a daňové přiznání k DPH i kontrolní hlášení musí odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).
Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
Pokud je váš obrat do 10 milionů, můžete si dobrovolně zvolit, zda budete platit daň a posílat na úřad daňové přiznání jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí.
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáváte letos daňové přiznání i kontrolní hlášení do 25. dubna, 25. července, 25. září a konečně za čtvrté čtvrtletí 2024 do 26. ledna 2026 (první pracovní den po 25.1.). Jak je to v případě souhrnného hlášení?
To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila i změna pravidel před více než deseti lety. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Měsíční nebo kvartální plátce? Co je povinné a co se vyplatí?
Chcete-li se stát měsíčním plátcem (a dosud jste odevzdával přiznání jednou za tři měsíce), oznámíte to bernímu úřadu vyplněním příslušného kódu v oddíle A daňového přiznání k DPH za poslední čtvrtletí předcházejícího roku.
Pokud váš obrat nebyl vyšší než 10 milionů korun a nejste takzvaný nespolehlivý plátce, můžete přejít i opačně na plátce čtvrtletního. V takovém případě oznámíte změnu zdaňovacího období vyplněním kódu Q na první straně daňového přiznání k DPH za prosinec, v kolonce „Kód zdaňovacího období následujícího roku“. Změny jsou možné každoročně jen k 1. lednu.
Silniční daň
Jednou z prvních povinností, kterou by neměli plátci opomenout po Novém roce, je podání přiznání k dani silniční a její zaplacení. Standardně tak musí učinit do konce ledna.
Ti, kteří využívali v uplynulém roce nákladní auto k podnikání, přiznají a doplatí roční daň do 31. ledna 2025. Příští rok si v kalendáři podtrhnou 2. února (první pracovní den po 31.1. 2026). Přiznání se totiž podává pouze jednou ročně a neplatí se ani zálohy.
Připomínáme, že předloni nastala zásadní změna. Zrušena byla silniční daň pro majitele a provozovatele osobních vozidel. Vyšší než nulovou daň platí pouze majitelé takzvaných zdanitelných vozidel nad 12 tun.
Silniční daň přiznejte a zaplaťte do 31. ledna. Pro osobní vozy je zrušena, týká se aut nad 12 tun
Mezi 31. 1. a 10. 2. je pět pracovních dní a dva víkendy. U většiny daňových povinností (přiznávání a placení daně z příjmů, DPH nebo silniční daně) totiž platí ochranná lhůta pět pracovních dní, kdy můžete své opomenutí napravit. Po ní už zaplatíte pokutu případně úroky z prodlení.
Od loňského roku podávají podnikatelé, kteří jsou majiteli vozů, přiznání výhradně elektronicky, protože mají povinné datové schránky. Kdo má povinnost elektronického přiznání a poruší ji, musí počítat s pokutou ve výši 1000 korun.
Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, u které je v případě, že máte ze zákona povinný audit nebo využíváte služeb daňového poradce možné odevzdat DP se zpožděním, plátci silniční daně musejí splnit svou povinnost ve zmíněném termínu všichni a bez výjimky. Pozor! Přiznání musíte na finanční úřad podat i v případě, že je vozidlo od daně osvobozeno. Pokud v daném období vaše auto stojí v garáži a k podnikání ho nevyužíváte, platit nemusíte.
Spotřební daň a další odvody
Velmi specifickou daní je daň spotřební. Jedná se o odvody z minerálních olejů, z lihu a alkoholických nápojů včetně vína a meziproduktů, a daň z tabákových výrobků. Komu vzniká povinnost zaplatit tuto daň, se dočtete v textu Spotřební daň na BusinessInfo.cz. Obecně ovšem platí, že je plátcem ten, kdo zmíněné produkty vyrábí na území EU, a tím pádem je uvádí do oběhu, nebo je do Unie dováží.
„Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla,“ uvádí finanční správa.
Protože se zdaňovacím obdobím (až na výjimky) rozumí kalendářní měsíc, v praxi to znamená, že plátci spotřební daň přiznávají 25. dne každého měsíce, pokud toto datum nevychází na sobotu či neděli. Pak se příslušná lhůta posouvá na následující pondělí.
Přiznání k dani z nemovitých věcí podejte v lednu 2025. Co se změní?
Například letos v lednu je příslušným datem pondělí 27.1. (první pracovní den po 25. lednu), následující měsíc pak úterý 25.2.
K témuž datu platíte spotřební daň z lihu za měsíc předcházející tomu uplynulému, ostatní spotřební daně hradíte už na počátku měsíce. Daň je totiž splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Příklad: Daň za červen 2025 musíte uhradit do pondělí 11. srpna. Všechny informace o termínech najdete v daňovém kalendáři 2025.
Podrobnosti o takzvaném dodatečném daňovém přiznání ke spotřební dani a o termínech, dokdy je daň splatná najdete v paragrafu 18 zákona o spotřebních daních. Ještě dodejme, že při dovozu výrobků se za DAP považuje celní prohlášení.
Daň z nemovitých věcí
Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají majitelé domů, bytů či pozemků přiznání do konce ledna, ovšem pouze v případě, že v předchozím kalendářním roce nemovitost koupili či dostali.
Tato povinnost neplatí automaticky každoročně, ale daň samozřejmě každý rok zaplatit musíte, a to do konce května. Konsolidační balíček vlády nicméně k 1. 1. 2024 přinesl některé změny. Těch, kteří musejí daň přiznat, oproti minulým letům přibylo.
Kdo musí vyplnit a podat daňové přiznání?
- Majitel stavebního pozemku – kdo získal stavební povolení nebo staví na pozemku, kde již stojí jiná budova, musí podat přiznání. To, že na stejném pozemku stojí jiná budova, nehraje roli.
- Vlastník zpevněné plochy – daň přiznává ten, kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří) a má ho zařazen v obchodním majetku
- Majitel garáže – kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v posledním přiznání jako garáž. Pokud ne, musí tak učinit nyní.
Dále musejí přiznat daň nikoli majitelé, ale uživatelé pozemku, které vlastní Státní pozemkový úřad, uživatelé nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a také uživatelé budovy nebo jednotky, jejichž vlastník není znám.
A konečně se změna dotkla těch, kteří pronajímají v obytném domě nebo v bytě místnost například přes Airbnb a zároveň s tím poskytují další služby (úklid, vynášení odpadků apod.).
Pro úplnost dodejme, že daň z nemovitých věcí není totéž, co daň z příjmů z prodeje nemovitosti. Kdy a kdo musí platit tuto daň si přečtěte v následujícím textu: Prodáváte dům nebo byt? Kdy nemusíte platit daň z příjmu z prodeje nemovitosti
Pokud jde o ostatní v textu nezmiňované daně, prostudujte si podrobně Daňový kalendář pro rok 2025 na BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka
Revoluce ve způsobu navyšování minimální mzdy. Příští rok naroste o 1900 korun.
V Česku se příští rok zvýší minimální mzda více než letos. Od ledna 2025 naroste o 1 900 Kč na 20 800 korun měsíčně. Takzvaná zaručená mzda (garantované minimum pro určené profese) bude v komerční sféře úplně zrušena.
29.11.2024 | BusinessInfo.cz
Zásadní změnou je to, že o výši minimální mzdy už nebude každoročně rozhodovat vláda pro dohodě s odbory a zaměstnavateli. Minimum poroste podle určeného koeficientu.
Od roku 2025 bude o růstu minimální mzdy nově rozhodovat předem daný vzoreček navázaný na vývoj průměrné mzdy. Automatickou valorizaci zvažovali politici dlouho, návrh prošel až letos.
Vláda už schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minima v letech 2025 a 2026. Ten stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Výše minimální mzdy (MM) se bude pohybovat na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a na 43,4 procenta průměrného výdělku v roce 2026. V roce 2026 tedy bude minimum zvýšeno o dalších zhruba 1 700 korun (cca 22 500 Kč). O 1,2 procentního bodu poroste tento poměr i v dalších třech letech.
Minimální mzda má být do čtyř let na 47 procentech průměru
„Vláda tímto krokem pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimální mzdy s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 %. Valorizace je v souladu s principem, že pracovat se musí vyplatit,“ tvrdí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Minimální mzda potřebuje odpolitizování a dlouhodobou změnu koncepce. Změna zákona a navázání nejnižšího výdělku na ekonomické predikce ministerstva financí – nikoliv na požadavky odborů a některých politiků – byla nezbytná,“ doplňuje exprezident HK ČR Vladimír Dlouhý.
Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna
Ke zmíněnému nařízení zmocňuje vládu novelizovaný zákoník práce. V něm je od 1. srpna letošního roku stanoven valorizační mechanismus MM a povinnosti vlády v rámci procesu aktualizace výše nejnižší možné mzdy.
„Samotnou výši minima mechanismus neurčuje, pouze koeficienty pro jeho následující výpočet. Minimální mzda je vypočtena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu pro výpočet MM,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.
Podle predikce Ministerstva financí ČR vyšplhá průměrná mzda v příštím roce na 49 233 korun, minimum tak bude ve výši 20 800 Kč měsíčně respektive 124,40 Kč za hodinu. Novinka by měla přinést i to, že se každý rok – na rozdíl od dosavadní praxe – rozhodne o výši minimálního platu s dostatečným předstihem.
Vláda tímto krokem pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimální mzdy s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 %
Příslušnou predikci na následující kalendářní rok bude Ministerstvo financí vydávat každoročně do konce srpna. Částka bude zaokrouhlena na celé stokoruny nahoru. Podle Jurečky tak bude vývoj nejnižšího možného výdělku dlouhodobě předvídatelný pro zaměstnance i firmy.
Podnikatelům by se měly v souvislosti se zvýšením minima zvednout v roce 2024 mzdové náklady o miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zaplatí navíc stamiliony korun ročně.
Zcela se mění systém zaručené mzdy
Stanovování takzvané zaručené mzdy, což je garantované minimum pro určené profese, se zcela mění. Nově se bude týkat jen zaměstnanců ve státní a veřejné sféře, soukromé firmy si rozhodnou o minimu pro určené profese samy (logicky ale nesmějí v roce 2025 svým lidem platit méně než 20 800 korun měsíčně).
Nejnižší úroveň měsíčního a hodinového zaručeného platu pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a státní zaměstnance se pro rok 2025 stanoví následovně: V první skupině prací bude minimum rovno minimální mzdě, ve 2. skupině bude odpovídat 1,2 násobku minimální mzdy, ve třetí 1,4násobku a konečně ve 4. třídě 1,6 násobku minimální mzdy.
Podrobnosti o minimální a zaručené mzdě pro rok 2025 na MSV
Dosud bylo osm skupin zaměstnání, pro které bylo stanoveno odlišné garantované minimum. Více si přečtěte v článku Vyšší minimum: Roste i zaručená mzda, ale jen u některých profesí na BusinessInfo.cz.
„Zaměstnancům ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům bude v roce 2025 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příslušet příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy. Při měsíční minimální mzdě 20 800 Kč rozpětí výše příplatku k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 1 040 až 3 120 Kč měsíčně,“ doplňuje ještě MPSV.
Dopady zvýšení minimální mzdy do dalších oblastí
- zvýšení limitu pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů. Ročně je osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy, což by měla být v roce 2025 částka 748 800 korun, měsíčně tedy 62 400 Kč (daní se pouze nadstandardně vysoké důchody)
- zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění zaměstnanců (bude stanoveno)
- navýšit odvod pojistného budou muset i pojištěnci evidovaní v kategorii osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Ti zaplatí od 1. 1. 2025 pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procent z minima, tedy velmi pravděpodobně 2808 korun měsíčně
- nárůst hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě, to jest šestinásobek minimální mzdy ročně (na 124 800 korun), resp. měsíčně polovinu minimální mzdy (zřejmě 10 400 Kč)
Jakub Procházka
Upozornění České správy sociálního zabezpečení.
25.10.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
V poslední době se na českém trhu objevují nabídky různých externích poradců, jako jsou finanční, hypoteční či důchodoví poradci, kteří poskytují služby týkající se důchodového pojištění nebo doplňování chybějících dob pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení však důrazně upozorňuje, že všechny tyto služby jsou u nás dostupné zcela zdarma a bez nutnosti platit externím zprostředkovatelům.
Jedním z častých příkladů je nabídka pomoci různých poradců s informativním osobním listem důchodového pojištění (IOLDP). Tito poradci například tvrdí, že mohou zkontrolovat započtené doby důchodového pojištění, odhalit chybějící doby a pomoci s jejich doplněním, a to za úplatu. Tyto nabídky jsou však zcela zbytečné. ČSSZ poskytuje kontrolu dob pojištění a veškeré služby související s IOLDP zdarma. Každý občan má možnost si jednou ročně bezplatně vyžádat IOLDP. Žádost o IOLDP můžete podat elektronicky na ePortálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) prostřednictvím služby „Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění“. Vyplněnou žádost je také možné vytisknout a poslat poštou na adresu: ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, nebo zaslat e-mailem prostřednictvím e-podatelny: posta@cssz.cz (s elektronickým uznávaným podpisem) či přes datovou schránku: 49kaiq3. IOLDP posíláme nejpozději do 90 dnů od doručení žádosti, zpravidla jej však obdržíte dříve. Své doby pojištění zjistíte také v online službě ePortálu ČSSZ „Přehled dob důchodového pojištění“.
Veškeré doby pojištění si můžete ověřit online z pohodlí domova prostřednictvím moderní služby ePortálu ČSSZ Informativní důchodová aplikace (IDA). Tato aplikace umožňuje nejen průběžně kontrolovat započtené doby důchodového pojištění, ale jednoduše a rychle díky ní zjistíte také informace o celkově získané době pojištění pro nárok na starobní důchod, o datu dosažení důchodového věku a odhad výše starobního důchodu, to vše ke dni, kdy byla služba spuštěna. Služba umožňuje i vložení vybraných náhradních dob pojištění či dob zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ dosud nemá ve své evidenci, ale pouze pro účely této služby (to znamená, že takto vložené doby nezůstávají v evidenci ČSSZ pro budoucí důchodové řízení).
Jak doložit chybějící doby pojištění?
Pokud zjistíte, že vám v evidenci ČSSZ chybí některé doby pojištění, a doma potřebné dokumenty máte, můžete je do evidence ČSSZ dodat kdykoliv prostřednictvím pošty, autorizované konverze převedením listinné podoby dokumentů do podoby elektronické a zasláním takto ověřeného dokladu elektronicky na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) / ČSSZ nebo předáním přímo osobně na kterékoliv OSSZ. Informace o náhradních dobách pojištění, jako je například doba studia nebo základní vojenská služba, ČSSZ obvykle nemá ve své evidenci. Doklady o těchto dobách se předkládají až s podáním žádosti o dávku důchodového pojištění. V rámci proklientského přístupu však umožňujeme jejich doložení kdykoliv (ukážou se vám ve vašem přehledu do 3 měsíců od doložení). Do evidence ČSSZ nepřebíráme informace od jiných orgánů sociálního zabezpečení (Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR) ani od zahraničních důchodových institucí.
Jak získat informace a služby zcela zdarma?
Pokud máte jakékoliv dotazy ohledně vašich údajů v IOLDP, doporučujeme vám obrátit se přímo na kteroukoliv OSSZ nebo využít oficiální komunikační kanály ČSSZ. Při vyřizování všech záležitostí spojených s důchodovým pojištěním a dalšími službami vám rádi poskytneme odbornou pomoc, a to bez jakýchkoliv poplatků.
Je naprosto zbytečné za tyto služby platit komukoliv dalšímu, protože ČSSZ tyto záležitosti vyřizuje zdarma a vždy s maximální pečlivostí.
Vracení DPH ze zemí mimo EU.
3.2.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2025 se změnil seznam zemí, které vracejí DPH osobám povinným k dani usazeným v ČR na principu vzájemnosti.
V českém zákoně o DPH je tento princip vyjádřen v § 83, podle kterého pokud zahraniční osoba, tj. osoba neusazená v jiném členském státě EU, zaplatila DPH v ceně zdanitelného plnění s místem plnění v ČR, může požádat o její vrácení. Podmínkou je, že v ČR neuskutečnila jiná než uvedená plnění. Nelze žádat o DPH zaplacenou za plnění pro osobní spotřebu, spojené s reprezentací, cestovní náklady a náklady na ubytování a stravování, telefonní poplatky, taxislužbu a pohonné hmoty. Žádost se podává za předchozí rok nejpozději do konce června, jde o propadnou lhůtu, po jejímž skončení není možné o vracení DPH žádat.
Uvedené ustanovení stanoví, že DPH se vrací na základě principu vzájemnosti. Ten je splněn, pokud je osobě povinné k dani se sídlem v ČR na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání vracena DPH nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby ve státě, ve kterém má zahraniční osoba uplatňující nárok na vrácení daně sídlo, a tento stát je uveden v seznamu států, u nichž je splněn princip vzájemnosti.
Pokud tedy žádají české subjekty o vracení DPH uhrazené v nějakém jiném státě než členském státě EU, musí splnit podmínky tohoto státu.
Zároveň je potřeba splnit podmínku vzájemnosti. Ministerstvo financí zveřejňuje ve Finančním zpravodaji seznam států, u nichž je princip vzájemnosti splněn.
Seznam států, u nichž je s účinností od 1. 1. 2025 splněn princip vzájemnosti pro vracení DPH zahraniční osobě podle § 83 zákona o DPH, byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji 21/2024. Jde o následující státy:
- Bosna a Hercegovina (nově),
- Norské království,
- Spojené království Velké Británie a Severního Irska,
- Švýcarská konfederace.
V seznamu již není uvedena Makedonie.
Pokud žádáte vracení DPH za rok 2024, je nutné zohlednit podmínky nastavené státem pro rok 2024.