Daňové přiznání za rok 2024.*

Nejčastější chyby při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů.* 

Informace ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH.* 

Finanční správa opět vyjíždí do obcí: usnadníme podání daňového přiznání.* 

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody.* 

Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda.* 

Daňové přiznání za rok 2024.

12.3.2025, Zdroj: Finanční správa

Vyplňujete daňové přiznání? Nepřehlédněte změny platné od roku 2024.

Blíží se konec lhůt pro podání daňového přiznání k daním z příjmů za rok 2024 a Finanční správa ČR nabízí poplatníkům rozšířenou podporu, která jim usnadní vyplnění a odevzdání daňového přiznání. Od ledna 2024 je účinná řada změn, které se dotýkají jak zaměstnanců, tak podnikatelů a dalších poplatníků. Mezi klíčové novinky patří úpravy slev na dani, změny v osvobození výher z hazardních her či snížení hranice pro vyšší daňovou sazbu.

Jak se připravit na podání daňového přiznání?

Abychom poplatníkům co nejvíce usnadnili přípravu na podání daňového přiznání, připravila Finanční správa ČR následující služby:

• Výjezdy do obcí – Odborníci z řad pracovníků finančních úřadů pomohou s vyplněním daňového přiznání přímo na místě. Daňové přiznání lze i odevzdat.
• Konzultační infolinky – Odpovědi na dotazy v souvislosti s podáváním přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
• Prodloužené úřední hodiny – Podatelny finančních úřadů jsou v klíčovém období otevřeny déle, úřední hodiny jsou prodlouženy.
• Elektronické podání pomocí portálu MOJE daně – Nejrychlejší a nejpohodlnější způsob podání, automatická kontrola formálních chyb a návodný průvodce.

Hlavní změny v daních z příjmů fyzických osob od roku 2024

Omezení slevy na manžela/manželku

• Sleva ve výši 24 840 Kč bude nově dostupná pouze při splnění těchto podmínek:
• Manželé musí žít ve společně hospodařící domácnosti a současně pečovat o dítě do 3 let věku.
• Pouze za měsíce, na jejichž začátku, tj. 1. den v měsíci, dítě ještě nedovršilo věku 3 let.
• Příjmy manžela/manželky nesmí přesáhnout 68 000 Kč ročně.

Zrušení slevy na studenta

Od roku 2024 již není možné uplatnit slevu na dani pro studenty.

Zrušení tzv. školkovného

Rodiče dětí v předškolním zařízení si již nemohou uplatnit slevu na dani za umístění dítěte v tomto zařízení.

Snížení hranice pro 23% sazbu daně

Vyšší 23% sazba daně z příjmů fyzických osob se nově bude vztahovat na tu část příjmů, která převyšuje 36násobek průměrné mzdy (namísto loňského 48násobku).

Změny ve zdanění výher z hazardních her

Limit pro osvobození výher z jednotlivých druhů hazardních her se snižuje z 1 000 000 Kč na 50 000 Kč za rok.

Prodloužení zvýšeného odpočtu darů na vybrané účely

Zvýšený limit pro odpočet darů do výše 30 % základu daně bude platit až do konce roku 2026.

Nové možnosti daňových odpočtů

Zavádí se možnost odpočtu dlouhodobého investičního produktu jako formy spoření na stáří.

Nově lze odečíst i pojištění dlouhodobé péče.

Klíčové termíny pro podání daňového přiznání k daním z příjmů za rok 2024

• Listinná podoba: do úterý 1. dubna 2025
• Elektronické podání: do pátku 2. května 2025
• Podání prostřednictvím daňového poradce/povinný audit: do úterý 1. července 2025

---

Nejčastější chyby při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů.

18.3.2025, Zdroj: Česká daňová správa

Nejpozději do 1. dubna 2025 je třeba podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2024, je-li podáváno v listinné (papírové) podobě. Poplatníci, kteří podávají přiznání elektronicky nebo za ně přiznání podává daňový poradce (či auditor) nebo kteří podléhají povinnému auditu účetní závěrky, mají nejzazší lhůtu posunutou. V této souvislosti upozorňujeme na některé časté chyby, kterých se poplatníky při vyplnění tohoto přiznání dopouštějí.

Nejčastější chyby ve vyplňování a jak se jim vyhnout

1. Nesprávná forma či formát podání
   • OSVČ s datovou schránkou zřízenou ze zákona musí podávat daňové přiznání elektronicky.
   • Pozor: Přiznání zaslané ve formátu PDF není správné! Správný formát je XML, který lze snadno vytvořit v portálu MOJE daně.
2. Uplatňování slev na dani a nezdanitelných částí základu daně
   • Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů.
   • Úroky z úvěru může odečíst pouze poplatník, který jej použil na financování bytové potřeby, které je vlastníkem a předmětná nemovitost je určena k jeho trvalému bydlení nebo trvalému bydlení zákonem vyjmenovaných blízkých příbuzných.
3. Vracení přeplatku na dani z příjmů
   • U listinného podání je nutné se na poslední straně papírového formuláře podepsat na dvou místech. Je třeba podepsat nejen samotné daňové přiznání, ale i žádost o vrácení přeplatku umístěnou na konci formuláře. Při elektronickém podání prostřednictvím portálu MOJE daně není nutné podpisy řešit, autorizace probíhá již ověřením identity při vstupu do daňové informační schránky DIS+.
4. Oznámení o osvobozených příjmech
   • Pokud jste v roce 2024 obdrželi osvobozený příjem vyšší než 5 milionů Kč, musíte o tom informovat finanční úřad.

Fyzické osoby, které v roce 2024 obdržely příjem osvobozený od zdanění, který byl vyšší než 5 milionů korun, musí podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozených příjmech, i když jinak nemají povinnost podat daňové přiznání. Nejčastěji jde o získané dary, dědictví či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Oznámení se týká i nemovitých věcí v hodnotě vyšší než 5 milionů Kč nabytých darem v rámci rodiny či děděním, naopak osvobozený prodej nemovité věci se oznamovat nemusí. Oznámení musí obsahovat (odhadovanou) výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Nepodání oznámení je spojené s citelnou pokutou.

• Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech se shoduje se lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů, i když příslušná osoba daňové přiznání nepodává.

Pozor na sankce za opožděné podání

• Pokud je daňové přiznání podáno o více než 5 pracovních dnů později, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, resp. 300 000 Kč.
• Pokud poplatník přiznání nepodá ani po výzvě správce daně, pokuta činí 5 % stanovené daně (minimálně 500 Kč).
  

---

Informace ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

30.1.2025, Zdroj: Finanční správa

V rámci změn v oblasti DPH od 1. ledna 2025 došlo také k významným úpravám pravidel pro povinnou registraci k DPH a souvisejícího registračního řízení.

Od ledna 2025 je nově počítán obrat pro zákonnou registraci za kalendářní rok a nikoliv za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, jako tomu bylo do konce roku 2024. Vedle obratu 2 000 000 Kč bude potřeba současně sledovat nový limit 2 536 500 Kč. Do obou obratů vstupují stejná plnění uskutečněná v tuzemsku a liší se stanovením dne, od kterého se při jejich překročení daňový subjekt stává plátcem. Tímto dnem může být buď 1. leden následujícího kalendářního roku nebo následující den po překročení obratu. Mění se také zákonná lhůta pro podání přihlášky k registraci, a to na 10 pracovních dnů od překročení obratu.

Zákon v přechodných ustanoveních upravuje situace, kdy bude postupováno při zákonné registraci či rušení registrace podle pravidel platných do 31. 12. 2024.

Pravidla pro dobrovolnou registraci plátce zůstávají shodná, s výjimkou nové úpravy pro neusazené osoby. Žádost o dobrovolnou registraci nově nemohou podat nespolehlivé osoby.

---

Finanční správa opět vyjíždí do obcí: usnadníme podání daňového přiznání a poskytneme odbornou pomoc.

3.3.2025, Zdroj: Finanční správa

Tato iniciativa je určena zejména občanům v místech, kde byla zrušena pracoviště finančních úřadů.

Praha, 27. února

Finanční správa ČR i v roce 2025 poskytne podporu poplatníkům při podávání daňových přiznání. V nadcházejících týdnech finanční úřady vyšlou své specialisty do více než 130 obcí, kde nabídnou osobní konzultace a pomoc s vyplněním formulářů. Kromě toho budou k dispozici konzultační telefonní linky a prodloužené úřední hodiny na podatelnách finančních úřadů.

Odborná asistence v rámci 370 mobilních kanceláří

Od konce února do začátku dubna 2025 se uskuteční celkem 370 výjezdů finanční správy do 132 obcí. Tato iniciativa je určena zejména občanům v místech, kde byla zrušena pracoviště finančních úřadů. Odborní pracovníci budou připraveni pomoci s vyplněním formuláře daňového přiznání, zodpovědět případné dotazy a poskytnout potřebné informace. Vyplněné daňové přiznání bude možné pracovníkům finančního úřadu na místě i odevzdat.

„Dlouhodobě vnímáme pozitivní ohlasy na tyto výjezdy, zejména v menších obcích, kde jsou služby státních úřadů méně dostupné. Naším cílem je umožnit poplatníkům snadnější a komfortnější splnění daňových povinností,“ uvedla Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Konzultační infolinky a rozšířené úřední hodiny

Vedle osobní pomoci v obcích budou moci občané využít také speciální konzultační telefonní linky, které budou v provozu v těchto termínech:

17. března – 1. dubna 2025
18. dubna – 2. května 2025

Provozní doba konzultačních linek:

Pondělí – čtvrtek: 8:00 – 17:00

Pátek: 8:00 – 14:00

V posledním týdnu před koncem lhůty pro podání daňového přiznání v listinné podobě, tedy od pondělí 24. března 2025, budou rovněž prodlouženy úřední hodiny podatelen na všech finančních úřadech do 17:00 hodin.

Elektronické podání stále populárnější

Stále více poplatníků volí možnost elektronického podání daňového přiznání prostřednictvím portálu MOJE daně. V roce 2024 bylo tímto způsobem podáno rekordních 73 % přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

„Elektronické podání je rychlé a bezpečné. Zároveň je velmi praktické, protože portál pomůže daňové přiznání správně vyplnit. Doporučujeme jej všem, kteří mají možnost přihlásit se prostřednictvím elektronického bankovnictví, přístupových údajů do datové schránky, občanského průkazu s čipem nebo eObčanky,“ dodává Simona Hornochová.

Klíčové termíny pro podání daňového přiznání k daním z příjmů za rok 2024

Listinná podoba: do úterý 1. dubna 2025

Elektronické podání: do pátku 2. května 2025

Podání prostřednictvím daňového poradce/povinný audit: do úterý 1. července 2025

Důležité změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob od roku 2024

• Omezení slevy na dani na manžela/manželku s ročním příjmem do 68 000 Kč – nově pouze pro domácnosti s dítětem do 3 let věku.
• Zrušení slevy na dani na studenta.
• Zrušení slevy za umístění dítěte, tzv. školkovného.
• Snížení prahu pro uplatnění 23% sazby daně z příjmů fyzických osob ze 48násobku na 36násobek průměrné mzdy.
• Snížení ročního limitu pro osvobození příjmů u jednotlivého typu hazardních her z 1 000 000 Kč na 50 000 Kč.
• Možnost odečtu darů na vyjmenované účely až do výše 30 % základu daně.
• Možnost odečtu nového produktu spoření na stáří – dlouhodobý investiční produkt
• a možnost odečtu pojištění dlouhodobé péče.

---

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody.

Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání, kontrolní či souhrnné hlášení a hradí daň jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Každý přitom nemůže být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.

21.02.2025 | BusinessInfo.cz

V České republice je více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odvádějí daň z přidané hodnoty. Do roku 2022 počet plátců pravidelně stoupal (k 30. 6. 2022 539 tisíc), později mírně poklesl kvůli tomu, že od roku 2023 platí novela zákona o DPH, která zvýšila limit obratu pro vznik plátcovství z jednoho na dva miliony korun.

Asi 45 procent plátců DPH představují společnosti s ručením omezeným, jen o něco méně je podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025

Měsíčních plátců je stále zhruba dvojnásobné množství než kvartálních, kteří nicméně převažují u živnostníků. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH.

I do této oblasti (délka zdaňovacího období) nicméně zasáhly změny,  které přinesla loňská rozsáhlá novela zákona o DPH, která vstoupila v platnost k 1. lednu 2025.

Změny v zákoně

Novela rozšířila možnosti plátce zvolit si výhodnější čtvrtletní zdaňovací období. V souladu s paragrafem 99a zákona o DPH se plátce může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 korun (do loňského roku 10 milionů). Shodně jako doposud musí plátce změnu zdaňovacího období oznámit.

Pokud obrat plátce v tuzemsku za kalendářní rok 2024 nepřekročil částku 15 000 000 korun, má plátce možnost již pro rok 2025 změnit zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí. Jak změnu správci daně oznámit si přečtěte níže.

Po registraci jste měsíčním plátcem

Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Každý, kdo se k dani zaregistruje, se stává měsíčním plátcem automaticky.

Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od března 2023, můžete si o kvartální placení a přiznávání DPH zažádat až v lednu 2025.

„Při splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což vám může přinášet jisté výhody včetně administrativních. Daň odvádíte státu až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.

Zdaňovací období je doba, za kterou pravidelně finančnímu úřadu podáváte:

• daňové přiznání k DPH
• kontrolní hlášení
• souhrnné hlášení (jen někteří)
• odvádíte DPH.

a to vždy nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období (platí pro všední dny, pokud 25. vychází na víkend, posouvá se deadline na první následující pracovní den jako letos například na pondělí 26. 5.)

„Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl nově 15 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem,“ popisuje Dvořáček.

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

• jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 milionů korun (10 milionů do roku 2024),
• není nespolehlivým plátcem
• není skupinou

Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).

Změnu jednoduše oznámíte berňáku

Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel finančnímu úřadu nejpozději do konce ledna příslušného kalendářního roku s daňovým přiznáním za prosinec. Pokud termín nestihne, musí si bohužel opět minimálně rok počkat.

V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od ledna.

K dispozici jsou dva kódy:

• Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
• M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).

Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.

DPH: Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Důvody hodné zvláštního zřetele“

O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé zkusit požádat finanční úřad už rok po registraci. V některých případech jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musejí podat – letos stejně jako vždy předtím – do 31. října.

Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Na žádost není zvláštní formulář, oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.

„Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok,“ praví zákon.

„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžete zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal. V praxi je ale takových případů minimum.

Příklad:

Pan Novák za rok 2020 poprvé překročil milionový obrat (dvoumilionová hranice platí od roku 2023), v lednu následujícího roku se tedy zaregistroval k DPH a stal se automaticky měsíčním plátcem. Už v říjnu 2021 požádal o to, aby se mohl stát plátcem kvartálním, finanční úřad mu ovšem nevyhověl. V lednu 2023 už se ale mohl stát čtvrtletním plátcem ze svého rozhodnutí. Stačilo, když v daňovém přiznání na prosinec 2022 do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnil kód Q.

Pokud je ovšem váš obrat za kalendářní rok vyšší než 15 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste plátcem čtvrtletním).

Změna pravidel a povinná hlášení

Pokud je váš obrat za předešlý rok například mezi 2 až 15 miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.

To, že přiznání podáváte buď jednou měsíčně nebo jednou za kvartál, platí od roku 2011. Od počátku roku 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.

Předtím platila jiná pravidla – nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.

Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.

Podrobnosti o kontrolním a souhrnném hlášení: Jak si usnadnit práci se složitou administrativou u DPH

Firmy vs živnostníci

Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na víkend. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období. Souhrnné hlášení pak firmy podávají buď měsíčně nebo kvartálně v návaznosti na typ plnění.

Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).

Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do pátku 25. dubna, pátku 25. července, pondělí 27. října, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2025 do pondělí 26. ledna 2026.

„Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ připomíná historii Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.

Zdaňovací období v insolvenci?

Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat, a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.

Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.

Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl nově 15 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem

Michal Dvořáček, daňový poradce

Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím míněn výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.

V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.

Identifikovaná osoba nepodává přiznání vždy

Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení

• Kdo a za jakých okolností se stává identifikovanou osobou

Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.

Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.

K tématu DPH na BusinessInfo.cz

Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), toho, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidovaní osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.

• Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS
• Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Obchodům se subjekty na blacklistu se vyhněte
• Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?
• Reverse charge jako nástroj proti podvodům? ČR jej zatím plošně nezavedla, dostává ale víc času
• Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k dani z přidané hodnoty jsou postihy přísnější
• Daňová evidence u DPH: Jak si usnadnit práci s komplikovanou administrativou

Jakub Procházka

---

Daně a pojistné: Co vše ovlivňují průměrná a minimální mzda a co se v roce 2025 změnilo?

V roce 2025 se zvýšily minimální zálohy na sociální, zdravotní i nemocenské pojištění, paušální daň v prvním pásmu, či příjmový limit pro platbu progresivní daně z příjmu ve výši 23 procent. Nejen tyto parametry ovlivňuje výše průměrné mzdy pro tento rok.

14.02.2025 | BusinessInfo.cz

O všech změnách v oblasti daní a povinného pojistného, které byly ovlivněny výší minimální či průměrné mzdy pro rok 2025, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

„Už od loňského září je v platnosti nařízení vlády, které stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu pro výpočet pojistného pro rok 2025. Podle něj se určuje minimální pojistné, jež OSVČ v letošním roce platí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Minimální vyměřovací základ pro sociální i zdravotní pojištění nicméně vychází z průměrné mzdy na rok 2025. Ta se přepočítává vládou stanoveným koeficientem z průměrné mzdy v roce předchozím (viz níže). S tím, jak rostou průměrné mzdy, zvyšují se tedy pravidelně i minimální zálohy na pojistné.

Co přinesl konsolidační balík vlády?

Kromě zvýšení průměrné mzdy došlo předloni ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které budou ještě rok zvedat minima razantněji než obvykle. Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

„Ten do přijetí konsolidačního balíčku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ doplňuje poradce. Pro rok 2025 se základ zvedl z loňských 30 na 35 procent.

Na základě nařízení vlády č. 282/2024 Sb., se průměrná měsíční mzda zvýšila přibližně o šest procent oproti roku 2024, a pro rok 2025 činí 46 557 korun.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 43 682 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (1,0658).  Průměrná mzda pro rok 2025 je tedy 43 682 x 1,0658, což je výše zmíněných 46 557 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost představuje minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 35 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Sociální pojištění v roce 2025

„Sazba pojistného činí tak jako dosud 29,2 procenta z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 je tedy ve výši 4 759 korun, což je o 907 korun měsíčně více než loni,“ vypočítává daňový poradce společnosti BDO Jakub Klíma.

Pro OSVČ, které začaly podnikat v roce 2024, platí při výpočtu minimálního vyměřovacího základu výjimka (týká se roku zahájení hlavní výdělečné činnosti a následujících dvou let). Tito podnikatelé nebudou od ledna 2025 platit na zálohách 4759, ale jen 3 399 korun za měsíc.

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění výrazně narostly i v roce 2025

Podnikatelé v režimu vedlejší činnosti mají minimální měsíční zálohy stanovené na 1 496 korun. Ne všichni ti, kteří mají podnikání jako činnost vedlejší, ovšem musejí sociální pojištění platit.

„Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i takzvanou rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka činí pro rok 2025 111 736 korun,“ popisuje Jakub Klíma. Pokud měli roční čisté příjmy nižší, odvody pro ČSSZ hradit nemusejí.

Jinými slovy: Když budete mít při odevzdávání DP daňový základ pod 111 736 korun, žádné zálohy soc. pojištění platit v roce 2025 nebudete. Bude-li základ vyšší, budou vaše měsíční zálohy v roce 2025 ve výši 1496 korun měsíčně.

Příklad:
Například živnostníci s šedesátiprocentním výdajovým paušálem, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost a budou mít příjmy do 279 tisíc korun ročně, se platbě sociálního pojistného vyhnou.

Ti nejbohatší se nemusejí obávat, že sociální pojištění roste s jejich příjmy donekonečna. Existuje maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 je to 2 234 736 korun.

Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici pojistné neplatí (celkový odvod se tedy dále nezvyšuje).

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Nemocenské pojištění v roce 2025

Pro rok 2025 se zvýšila i minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění, a to z 216 na 243 korun. Připomínáme, že nemocenské pojištění je dobrovolné a podnikatelé jej tedy platit nemusejí.

„Účast na nemocenském pojištění je však nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství. Pro OSVČ musí být tato účast alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ připomíná poradce BDO.

Zdravotní pojištění v roce 2025

U zdravotního pojištění se minimální zálohy letos nezvýšily tak razantně jako v případě plateb pro ČSSZ. Minimální vyměřovací základ se nadále stanoví jako 50 procent průměrné mzdy.

„Zde k žádné změně nedochází. Sazba pojistného se také nezměnila a činí 13,5 procenta. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 je tedy 3 143 korun, což je –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kvůli mírnému zvýšení průměrné mzdy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 175 korun měsíčně více než letos,“ doplňuje Michal Dvořáček.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu stanovenou nemají. Ti, kteří jsou zároveň zaměstnaní, ji pak neplatí vůbec. Tuto povinnost za ně totiž plní zaměstnavatel. Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově, a následně vám – na základě přehledu o příjmech a výdajích – vyměřuje pojišťovna výši záloh pro další rok.

Na závěr připomínáme, že se zvedla i platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 korun měsíčně.

Tento parametr ale už ovlivňuje primárně minimální mzda, která se pro rok 2025 zvýšila o 1900 korun na 20 800 korun měsíčně a zásadně se mění i způsob určování minima pro následující roky. Více si přečtěte v článku Revoluce ve způsobu navyšování minimální mzdy. Příští rok naroste o 1900 korun na Businessinfo.cz.

Přehled parametrů, které ovlivňuje minimální (nikoli průměrná) mzda:

• Zdravotní pojištění: Minimální záloha pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) vzrostla z 2552 Kč na 2 808 korun měsíčně, což je 13,5 % z minimální mzdy.
• Daňový bonus na dítě: Pro získání nároku na daňový bonus (podle § 35c zákona o daních z příjmů) musí zaměstnanec nebo OSVČ letos dosáhnout ročního příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 124 800 Kč (v roce 2024 113 400 korun, platí při odevzdání přiznání za loňský rok letos na jaře).
• Osvobození důchodů: Důchody nejsou zdaňovány, pokud jsou vyšší než 36násobku minimální mzdy, což pro rok 2025 představuje 748 800 korun ročně. Loni byl limit o téměř 70 tisíc nižší.

Paušální daň

Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění samozřejmě přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo. Ta je totiž součtem minimálního sociálního pojistného navýšeného o 15 procent, minimální zálohy na zdravotní pojištění a daně z příjmu v paušální výši 100 korun.

Ta v roce 2025 činí 8 716 Kč měsíčně. Jde tedy o další skokové navýšení, oproti roku 2024 o 1218 korun.  Loni se dočkali nárůstu i živnostníci s vyššími příjmy ve zbývajících dvou pásmech. Ti ale mohou být tentokrát v klidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyto odvody zůstávají stejné jako v roce 2024. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo pro rok 2025 je 16 745 korun, respektive 27 139 Kč měsíčně.

Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna

„Ještě bych rád upozornil, že všechny minimální zálohy se platí v nové výši již od ledna 2025. Při sestavování přehledů za rok 2024 – zpravidla na jaře 2025 – je nutné počítat s částkami platnými pro rok 2024,“ doplňuje Jakub Klíma z BDO.

Zvýšení průměrné mzdy zajímá také takzvané dohodáře – tedy ty, kteří pracují na dohodu o provedení práce (DPP). Od 1. července 2024 vstoupily v platnost nové povinnosti pro zaměstnavatele, které se dohodářů dotýkají.

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění se od ledna 2025 zvedl ze 4 000 na 4 500 korun. Pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce bude nově nemocenské pojištění povinné při dosažení 25 % průměrné mzdy, tedy při příjmu 11 500 korun. Více informací najdete v článku Dohodáři se dočkají dalších změn: Co přinesla a přinese novela zákoníku práce?

Parametry, které ovlivňuje průměrná mzda	2024	2025
Průměrná mzda	43 967 Kč	46 557 Kč
Minimální měsíční záloha OSVČ na sociální pojištění	3 852 Kč	4 759 Kč
Minimální záloha OSVČ na sociální pojištění pro začínajícího podnikatele	3 210 Kč	3 399 Kč
Minimální měsíční záloha OSVČ na zdravotní pojištění	2 968 Kč	3 143 Kč
Záloha v I. pásmu paušální daně za měsíc	7 498 Kč	8 716 Kč
Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy)	2 110 416 Kč	2 234 736 Kč
Hranice pro 23% sazbu za rok (36násobek průměrné mzdy)	1 582 812 Kč	1 676 052 Kč
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění	4 000 Kč	4 500 Kč
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění DPP	10 000 Kč	11 500 Kč

Zdroj: FS ČR, ČSSZ

Jakub Procházka