Snižte si náklady při cestách do ciziny. Do září požádejte o vrácení DPH.  

Upozornění k tiskopisu Osvědčení o osvobození od DPH nebo spotřební daně.  

Vybrané dotazy k předávání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně.  

Snižte si náklady při cestách do ciziny. Do září požádejte o vrácení DPH.

Daň z přidané hodnoty, kterou uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nepřijdou. Do konce září ovšem musejí přes Finanční správu ČR požádat o vrácení daně za rok 2021.

05.09.2022 | BusinessInfo.cz

Platí to v případě plátců daně z přidané hodnoty, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“.

Čeští podnikatelé tak mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí EU při ubytování, v restauracích či při nákupu benzinu a nafty.

Kdo může například žádat o vrácení DPH?

Nárok na vracení daně mají například plátci DPH, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (např. jízdné v taxíku, veřejné hromadné dopravě, náklady na pohonné hmoty či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními. Každá země má ovšem vlastní pravidla. Nárok má například i firma, která pořídila zboží v jiném členském státě Evropské unie, jež zůstalo na území tohoto členského státu, nebo podnik, který se prezentuje na veletrzích v jiných členských státech EU.

Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb v jiném členském státě EU zažádat, a to prostřednictvím elektronické žádosti (viz níže).

„Žádost je nutné podat do 30. září 2022 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po uplynutí lhůty nárok na vracení DPH zaniká. Pokud Vaše firma nakoupila plnění s místem plnění v jiných členských státech, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu nejvyšší čas začít žádost připravovat,“ připomíná Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.

„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je nutné si ponechat také časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě trvat až 15 dnů,“ doplňuje poradkyně.

Kromě členských států Unie vracejí českým firmám DPH u vybraných položek například i Kanada či Norsko. Do odchodu z EU se stejná pravidla uplatňovala i v případě Velké Británie. Brexit ovšem přinesl změnu

Bližší informace, jak podat žádost k Daňové a celní správě jejího Veličenstva

Co musíte splňovat?

Nárok na vrácení DPH má každá tuzemská firma, která není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrována, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká. Pravidla pro vrácení stanovuje vždy konkrétní stát. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou posílá pouze přes Finanční správu.

Žadatel musí:

• být registrovaný jako plátce DPH v ČR
• mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej v jiném členském státě EU (státě vracení)
• mít zaručený elektronický podpis
• v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH

Poznámka: V období pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit “dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.

Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.

Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek DPH, od kterých lze žádat o vrácení DPH. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech (například v Dánsku je limit 400 respektive 3000 dánských korun)

Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR 

V zákoně o DPH se mimo jiné dočtete, že veškeré náležitosti spojené s vracením daně z ciziny řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.

Jak na to?

Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít:

• elektronický podpis,
• oprávnění k přístupu do aplikace (vydá správce daně plátce, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů)

Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. září za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení. Kvůli zmíněné patnáctidenní lhůtě není dobré otálet a je výhodnější řešit vrácení peněz s dostatečným předstihem, tedy už koncem srpna či počátkem září.

Vyrozumění v jazyce dané země

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. K žádosti patří i zaručený elektronický podpis.

Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat.

Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.

„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete forinty.

Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků.

Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do dvou týdnů. „Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR. Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b.

„Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí osm měsíců,“ píše se v zákoně.

Komu se žádost vyplatí?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.

Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů. Jiné (Německo či Rakousko) požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení všeobecně moc nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.

Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích

K tématu DPH na BusinessInfo.cz

Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.

• Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
• DPH: Jak si usnadnit práci se složitou administrativou?
• Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a co se vyplatí
• Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou sankce nejpřísnější

Jakub Procházka

---

Upozornění k tiskopisu Osvědčení o osvobození od DPH nebo spotřební daně.

8.8.2022, Zdroj: Finanční správa

Je účinný od 1. 7. 2022.

Směrnicí Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie, byla zavedena nová osvobození od DPH a spotřebních daní pro obranné úsilí vyvíjené v rámci Evropské unie.

Tato osvobození byla zakotvena do čl. 151 odst. 1 písm. ba) a bb) směrnice Rady 2006/112/ES a čl. 12 odst. 1 písm. ba) směrnice 2008/118/ES. Tato osvobození mají členské státy začít uplatňovat ode dne 1. 7. 2022.

Prováděcím nařízením Rady (EU) 2022/432 ze dne 15. 3. 2022 byla proto s účinností od 1. 7. 2022 nahrazena příloha II nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. 3. 2012, kterým se stanoví prováděcí opatření ke Směrnici o DPH, osvědčení o osvobození od DPH nebo spotřební daně („Osvědčení“), které slouží jako potvrzení, že poskytované plnění splňuje podmínky pro osvobození podle čl. 151 Směrnice o DPH, resp. čl. 13 směrnice 2008/118/ES.

Do Osvědčení byly doplněny jako způsobilé (žádající) subjekty ozbrojené síly členského státu, které se účastní činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

V tomto ohledu byl proto aktualizován tiskopis 25 5242 Osvědčení o osvobození od DPH nebo spotřební daně (vzor č. 5), který lze nalézt na internetových stránkách Finanční správy ČR Daňové tiskopisy | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).

Transpozice Směrnice Rady (EU) 2019/2235 byla provedena zákonem č. 93/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, který byl dne 26. 4. 2022 vyhlášen v částce 47/2022 Sbírky zákonů Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv – Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz).

---

Vybrané dotazy k předávání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně.

17.8.2022, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa upozorňuje na správné vyplnění e-mailu v souvislosti s předáváním účetních závěrek prostřednictvím správce daně rejstříkovému soudu.

Vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně z příjmů. Dotazy a odpovědi navazují na zveřejněnou informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb.

Použité zkratky:
DAP DPP – daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
DODAP DPP – dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
1.
Jakou formou lze požádat správce daně o předání účetní závěrky ke zveřejnění ve sbírce listin? Existuje pro žádost závazný formulář?

Ano, žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku je koncipována jako příloha k DAP DPP, a to konkrétně k položce 11 I. oddílu. Příloha se podává jako nedílná součást DAP DPP a má závaznou podobu tiskopisu  25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1 dostupnou v databázi tiskopisů na webu FS. Jinou formou a v jiné podobě účinně požádat správce daně nelze.

2.
Pokud při podání DAP DPP opomeneme vyplnit žádost o předání účetní závěrky a rádi bychom tuto možnost využili, lze žádost ještě doplnit?

V případě, že v době zjištění, že podané DAP DPP neobsahuje žádost o předání účetní závěrky, dosud neuplynula lhůta pro podání DAP DPP, lze žádost doplnit formou opravného DAP DPP. Dojde-li v souladu s § 138 daňového řádu k podání opravného DAP DPP, tak se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví k původnímu podání DAP DPP nepřihlíží. Samostatně žádost o předání účetní závěrky nelze účinně podat.

3.
Pokud jsme v podání DAP DPP v žádosti o předání účetní závěrky nedopatřením opomenuli zaškrtnout požadavek na předání rozvahy, lze žádost o tento požadavek doplnit a jakou cestou?

V případě, že v době zjištění, že podané DAP DPP obsahuje žádost o předání účetní závěrky, která však není vyplněna tak, jak jste zamýšleli, dosud neuplynula lhůta pro podání DAP DPP, lze údaje na žádosti doplnit/upravit formou opravného DAP DPP. Dojde-li v souladu s § 138 daňového řádu k podání opravného DAP DPP, tak se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví k původnímu podání DAP DPP včetně jeho příloh a údajům v nich nepřihlíží. Při zpracování DAP DPP, respektive žádosti o předání účetní závěrky, bude postupováno v souladu s dispozicí daňového subjektu vyjádřenou v opravném DAP DPP.

4.
Lze žádost o předání účetní závěrky podat samostatně, tj. odděleně od DAP DPP?

Ne. Žádost o předání účetní závěrky je koncipována jako příloha, tj. nedílná součást DAP DPP, a nelze ji tudíž podat samostatně.

5.
Může být žádost součástí DODAP DPP?

Ano. Žádost o předání účetní závěrky může být součástí DODAP DPP, a to i opakovaně. Za účelné lze uvedené považovat zejména v případě, že účetní jednotka možnosti předat účetní závěrku při podání DAP DPP nevyužila, nebo využila v užším rozsahu, než-li ukládá zákon o účetnictví, anebo došlo v účetní závěrce ke změnám, které by se ve zveřejňovaných údajích měly promítnout. Součástí DODAP DPP pak musí být nejen vyplněná žádost o předání účetní závěrky, ale i účetní závěrka.

6.
Jsme spolek a máme povinnost zveřejnit účetní závěrku ve veřejném (spolkovém) rejstříku. Můžeme požádat o předání účetní závěrky správce daně?

Bohužel nikoliv. Zvláštní způsob zveřejňování účetní závěrky podle § 21b odst. 2 zákona o účetnictví je umožněn pouze účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi. Právní forma spolku tuto podmínku nesplňuje.

7.
Mohou možnosti předání účetní závěrky využít jen právnické osoby, a to obchodní korporace ve smyslu zákona o obchodních korporacích?

Ano. Možnost uvedená v § 21b zákona o účetnictví necílí na všechny účetní jednotky podle § 21a odst. 4 zákona o účetnictví, ale právě a pouze na obchodní korporace ve smyslu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, tj. na v tomto zákoně vyjmenované obchodní společnosti a družstva. Zejména jde tedy o účetní jednotky účtující dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli, a dle vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.

Zákonná úprava zákona o účetnictví se tudíž nepoužije na fyzické osoby, jiné právní formy a ani právní formy zahraničních právnických osob srovnatelné s obchodními korporacemi dle zákona o obchodních korporacích, které mají zřízenu v ČR např. organizační složku.

8.
Je nějak omezeno období, za které lze poprvé požádat o předání účetní závěrky?

Ano. Dle přechodného ustanovení k novele zákona o účetnictví lze možnost předání účetní závěrky prostřednictvím správce daně použít na předání účetní závěrky, která je přílohou DAP DPP nebo DODAP DPP a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021. Uvedené tedy znamená, že lze žádat nejdříve za zdaňovací období kalendářního roku 2021, nebo hospodářského roku, jehož konec bude po 31. prosinci 2021. Není naopak možné žádat o předání účetní závěrky např. v rámci DODAP DPP za zdaňovací období kalendářního roku 2020, i když důvody pro jeho podání byly zjištěny v roce 2022.

9.
Pokud je k DAP DPP přiložena účetní závěrka v rozsahu rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy, lze požádat o předání účetní závěrky ke zveřejnění ve sbírce listin v užším rozsahu?

Ano. Žádost o zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin musí ve smyslu § 21b odst. 3 obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu. Jedná se o projev vůle daňového subjektu, který může být v plném rozsahu, anebo v omezeném rozsahu, tj. typicky v případě mikro a malých účetních jednotek, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (§ 21a odst. 9 zákona o účetnictví).

10.
Můžeme v rámci žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku předat jen některé účetní výkazy?

Ano. Je zcela na rozhodnutí daňového poplatníka, jaké části účetní závěrky prostřednictvím správce daně do sbírky listin předá. V rámci žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku má možnost si zvolit a zaškrtnout konkrétní účetní výkazy, které touto cestou do Sbírky listin předá.

11.
Pokud jako mikro účetní jednotka žádáme o předání účetní závěrky pouze v rozsahu rozvahy a přílohy, musíme k DAP DPP přiložit i výkaz zisku a ztráty?

Ano. Rozsah, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, neovlivňuje povinnost daňového subjektu přiložit k DAP DPP účetní závěrku ve smyslu pokynů k vyplnění ř. 11 DAP DPP, tj. v rozsahu v jakém byla sestavena podle § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví. Účetní závěrka je přílohou DAP DPP bez ohledu na to, zda daňový subjekt využije možnosti jejího předání rejstříkovému soudu.

12.
Kontroluje správce daně rozsah žádosti o předání účetní závěrky ve vazbě na povinnost účetní jednotky podle zákona o účetnictví?

Ne. Správce daně při předání účetní závěrky rejstříkovému soudu bude respektovat vůli daňového subjektu a jím uvedený rozsah, v jakém má být účetní závěrka předána. Odpovědnost za to, že budou zveřejněny veškeré povinně zveřejňované údaje, nese účetní jednotka.

13.
Lze způsob předání podle § 21b zákona o účetnictví využít ke zveřejnění i jiných dokumentů, které je účetní jednotka povinna zveřejňovat ve sbírce listin?

Ne. Správce daně je oprávněn pouze k předání účetní závěrky.

14.
Kontroluje správce daně obsah příloh, které jsou předmětem žádosti o předání účetní závěrky?

Ne. Správce daně při předání účetní závěrky rejstříkovému soudu respektuje vůli daňového subjektu a jím uvedený rozsah a obsah příloh, v jakém má být účetní závěrka předána. Správce daně se v rámci prověřování či kontrolních postupů zaměřuje především na ověření údajů, které jsou nezbytné pro stanovení daně, aniž by tím zasahoval do rozsahu a kvality dat, o jejichž předání byl daňovým subjektem v rámci žádosti požádán.

15.
Je třeba disponovat speciální plnou mocí k podání žádosti?

Ne. S ohledem na to, že účetní závěrka a žádost o její předání je přikládána jako příloha, tj. nedílná součást DAP DPP, vztahují se na toto podání obecná pravidla daňového řádu. K tomuto úkonu v souvislosti s účetní závěrkou není tudíž potřeba udělit speciální plnou moc, postačuje plná moc zahrnující rozsah pro podání DAP DPP/DODAP DPP.

16.
Lze využít žádost o předání ke zveřejnění účetní závěrky v případě, že je sestavena podle mezinárodních účetních standardů?

Ano. Žádost o předání účetní závěrky není v tomto ohledu omezena. V rámci žádosti je pro tyto případy určeno samostatné pole č. 06 a současně samostatně definovaná část e-přílohy. Považujeme za vhodné upozornit, že pokud daňový subjekt současně s účetní závěrkou sestavenou podle mezinárodních účetních standardů přikládá k DAP DPP pro účely § 23 odst. 2 zákona o daních z příjmů též výkazy sestavené podle českých účetních standardů, vztahuje se jeho povinnost zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin právě a pouze na účetní závěrku sestavenou podle mezinárodních účetních standardů.

17.
Vztahuje se využití dat z nepřípustného podání podle § 145a daňového řádu i na žádost o předání účetní závěrky?

Podle § 21b odst. 3 písm. a) zákona o účetnictví je podmínkou podání též přípustnost podání. Pokud tedy daňový subjekt učiní podání DAP DPP v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení, údaje v něm uvedené se sice v běžícím daňovém řízení pro účely stanovení daně (pokud to jeho stav umožňuje) použijí, avšak případný požadavek na předání účetní závěrky rejstříkovému soudu nebude moci být zohledněn.

18.
Lze požádat o předání účetní závěrky ke zveřejnění i v případě, že v době podání DAP DPP nebyla dosud schválena?

Ano. Prostřednictvím správce daně lze ke zveřejnění předat účetní závěrku, která nebyla schválena. V takovém případě by měla být tato informace zaškrtnuta v poli „Údaje vychází z účetní závěrky, která nebyla schválena“. Tento údaj bude následně součástí údajů předávaných rejstříkovému soudu a bude možné ve sbírce listin zveřejnit nezbytnou doprovodnou informaci ve smyslu § 21a odst. 3, respektive § 21a odst. 6 zákona o účetnictví. Shodně uvedené platí i pro případy účetní závěrky, která nebyla ověřena auditorem.

19.
Jsou v souvislosti s žádostí o předání účetní závěrky nějaké změny při vkládání příloh k DAP DPP na EPO?

V aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) došlo ke zpřesnění názvů a za účelem provázání jednotlivých složek účetní závěrky označených na žádosti čísly 01 až 06 s konkrétními údaji a přílohami, o jejichž zveřejnění daňový subjekt žádá, došlo k individualizaci E-příloh pro výkazy, které nemají zveřejněnou závaznou strukturu, tj. pro „přílohu účetní závěrky“, „přehled o peněžních tocích“, „přehled o změnách vlastního kapitálu“ a pro „účetní závěrku sestavenou dle mezinárodních účetních standardů“.  Přílohy je proto v prostředí EPO nezbytné vkládat na stránce „Účetní závěrka“ a nelze je pro účely předání ke zveřejnění účinně vložit přes obecnou stránku „Jiné přílohy“, kde jsou bez bližšího rozlišení vkládány ostatní přílohy DAP DPP. Pokud tak daňový subjekt učiní, nebude správcem daně předáno ke zveřejnění.

20.
Lze žádost o předání účetní závěrky využít i v případě, že DAP DPP bude podáno v listinné podobě?

Ne. Obligatorním požadavkem je elektronická forma podání. V § 21b odst. 3 zákona o účetnictví je v tomto ohledu stanoveno, že podání lze učinit pouze jako přílohu DAP DPP podaného v elektronické podobě, a ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu. Na uvedené logicky navazuje § 21b odst. 6 písm. a) zákona o účetnictví, kde se předání účetní závěrky správcem daně předpokládá též v elektronické podobě. Nad to lze uvést, že obchodní korporace, na něž možnost předání účetní závěrky cílí, vzhledem k naplnění § 72 odst. 6 daňového řádu, mají povinnost činit podání DAP DPP elektronicky.

21.
Kdy dojde k předání účetní závěrky ke zveřejnění ve sbírce listin?

Jsou-li splněny podmínky pro podání žádosti (tj. účetní závěrka bude přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání podaného elektronicky, které nebude považováno za nepřípustné a toto podání bude podáno ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně), pak podle § 21b odst. 6 písm. a) zákona o účetnictví předá správce daně účetní závěrku v požadovaném rozsahu rejstříkovému soudu bez zbytečného odkladu. Jedná se o obecně formulovanou pořádkovou lhůtu, která předpokládá, že nebude docházet při zpracování ke zbytečnému prodlení. Předání však není z povahy možné např. dříve, než uplyne lhůta pro podání daňového nebo dodatečného daňového přiznání, neboť do té doby je tato podání možné opravovat.

22.
Bude daňový subjekt vyrozuměn správcem daně o předání účetní závěrky?

Zákon o účetnictví v tomto ohledu nezakládá povinnost informovat daňový subjekt (účetní jednotku) o předání účetní závěrky ke zveřejnění, nicméně i přesto je možnost v žádosti žádat správce daně, aby zaslal informaci o předání účetní závěrky, a to na e-mail, který bude uveden v žádosti, tzn., pokud v rámci žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin bude uveden e-mailový kontakt, bude na tento e-mail zaslána notifikaci, o tom, kdy byla účetní závěrka rejstříkovému soudu předána (nikoliv, kdy byla účetní závěrka zveřejněna ve sbírce listin). Pakliže tuto možnost daňový subjekt nevyužije, lze předání účetní závěrky zjistit z informací o písemnosti v DIS+.

23.
Pokud má společnost aktivní DIS+, bude podání žádosti o předání účetní závěrky uvedeno v seznamu písemností?

Nikoliv. Žádost je jako příloha DAP DPP jeho nedílnou součástí a nejedná se tedy o samostatné podání, kterému by bylo přidělováno vlastní číslo jednací. S odkazem na dotaz č. 22 uvádíme, že v detailu písemnosti DAP DPP, jehož součástí byla žádost o předání účetní závěrky, se po předání účetní závěrky bude zobrazovat datum předání.

24.
Pokud účinně požádáme o předání účetní závěrky prostřednictvím správce daně, je povinnost zveřejnit účetní závěrku splněna až jejím zveřejněním ve sbírce listin?

Nikoliv. Zákon o účetnictví v § 21b odst. 6 písm. b) zavádí fikci, že povinnost zveřejnění je splněna již předáním účetní závěrky správci daně, nikoli tedy až okamžikem, kdy ji správce daně skutečně předá rejstříkovému soudu, či kdy ji rejstříkový soud zveřejní. Předpokladem je, že toto podání bude splňovat všechny zákonem stanovené podmínky.

25.
Změnil se formát a struktura DAP DPP a jeho příloh v souvislosti s § 21b zákona o účetnictví?

Pro tiskopis DAP DPP pro zdaňovací období započatá v roce 2021 jakožto formulářové podání podle § 72 daňového řádu je ve smyslu pokynu GFŘ D-50 stanoven formát XML a struktura odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese https://adisspr.mfcr.cz/pmd/dokumentace/popis-struktur-epo, ve které jsou promítnuty změny vzoru tiskopisu včetně rozšíření o přílohu k položce 11 I. oddílu, tj. žádost o předání účetní závěrky ke zveřejnění. Pro přílohu – účetní závěrku jsou shodně jako doposavad zveřejněny elektronické přílohy se závazně stanoveným uspořádáním údajů (zejména pro rozvahu a výkaz zisku a ztráty) a v případě, že závazně stanovené uspořádání údajů zveřejněno není, vkládá se příloha s využitím E-příloh jako samostatný soubor typu doc, docx, xls, slsx, pdf, jpg, txt nebo rtf.

26.
Jakým způsobem (v jakém formátu a struktuře) mají být přiloženy účetní výkazy v rámci žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně rejstříkovému soudu?

Účetní výkazy, které poplatník v rámci žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin zaškrtnul, že chce předat do sbírky listin, se přikládají zpravidla ve strukturované podobě, zejména pokud jde o rozvahu, výkaz zisků a ztrát, popřípadě přehled o peněžních tocích (u poplatníků účtujících dle vyhlášky č. 501/2002 Sb.). Ostatní účetní výkazy jako příloha k účetní závěrce, přehled o peněžních tocích či účetní závěrka sestavená podle mezinárodních účetních standardů se přikládají v nestrukturované podobě, tj. ve formátu stanoveném správcem daně (např. pdf, word, txt apod.). V rámci aplikace EPO DAP DPP na stránce „Účetní závěrka“ se tyto nestrukturované přílohy vkládají k řádkům označující jednotlivé účetní výkazy.

27.
Mění se lhůta pro podání DAP DPP, pokud je jeho součástí žádost o předání účetní závěrky?

Ne. Žádost o předání účetní závěrky je nedílnou součástí DAP DPP a možnosti zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím správce daně z příjmů nemá žádný vliv na posuzování běhu lhůty pro podání DAP DPP. V důsledku využití žádosti o předání účetní závěrku nedochází ani ke zkrácení, ale ani k prodloužení lhůty pro podání DAP DPP.

28.
Pokud bychom chtěli možnost zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím správce daně využít až v okamžiku, kdy bude účetní závěrka schválena valnou hromadou, lze z tohoto důvodu požádat o prodloužení lhůty k podání DAP DPP?

Předně uvádíme, že žádost o předání účetní závěrky lze využít i v případech, kdy účetní závěrka není dosud schválena (viz odpověď na dotaz č. 18). Odůvodnění žádosti o prodloužení lhůty pro podání DAP DPP je vždy individuálně posuzováno správcem daně, přitom uvedená skutečnost, tj. že žádost není podmíněna schválením účetní závěrky, může být jednou z okolností, která při posouzení bude brána v úvahu. Dále pak nelze odhlédnout od faktu, že žádost o předání účetní závěrky je volitelná možnost pro daňový subjekt k existující primární povinnosti podat DAP DPP včetně účetní závěrky.

29.
Je pro podání žádosti o předání účetní závěrky stanovena nějaká lhůta?

Ne. Pro podání žádosti o předání účetní závěrky není stanovena žádná zákonná lhůta, a to z důvodu, že žádost je vždy nedílnou součástí DAP DPP nebo DODAP DPP a podává se tedy ve lhůtě pro podání DAP DPP nebo DODAP DPP. Samostatně žádost o předání účetní závěrky nelze účinně podat.

30.
Je forma předání účetní závěrky do Sbírky listin prostřednictvím správce daně povinná, nebo můžeme nadále předávat účetní závěrku sami přímo rejstříkovému soudu?

Předání účetní závěrky do Sbírky listin prostřednictvím správce je zcela dobrovolné a jedná se o volitelnou možnost. Dotčené účetní jednotky mají nadále možnost své účetní závěrky předávat sami přímo rejstříkovému soudu.

31.
Musíme rejstříkový soud informovat o tom, že účetní závěrka bude zveřejněna prostřednictvím správce daně z příjmů?

Nikoliv. Účetní jednotce ze znění § 21b zákona o účetnictví a ani z jiného právního předpisu nevyplývá povinnost informovat rejstříkový soud, jakou cestou bude splněna její povinnost zveřejnění účetní závěrky.

32.
Jaký e-mail máme vyplnit do kolonky, že žádám správce daně, aby mi zaslal informaci?

Kolonka na žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku je určena výhradně pro uvedení e-mailu poplatníka (nikoliv e-mail rejstříkového soudu), respektive osoby, které má být zaslána informace o tom, že již došlo k předání účetní závěrky; přitom lze uvést pouze jeden kontaktní e-mail.