DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Logo firmy v daňových nákladech.
Promíjení záloh DPH 11-12/2021.
Informace ke zvýšení limitu pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál) od 20. 8. 2022.
29.8.2022, Zdroj: Finanční správa
S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).
Dnem 20. 8. 2022 je účinná vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedené vyhlášky se mimo jiné mění stravné, které přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty zaměstnanci podle § 176 odst. 1 zákoníku práce, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin na náhradu ve výši 120 Kč až 142 Kč.
Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce je podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, příjmem od daně osvobozeným do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
S účinností od 20. 8. 2022 platí nový limit pro peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce, který je příjmem od daně osvobozeným – 99,40 Kč (doposud 82,60 Kč).
Logo firmy v daňových nákladech.
1.9.2022, Ing. Stanislav Suchan, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak daňově posuzovat volně stojící logo firmy umístěné na střeše domu?
Dotaz:
Svítící – samostatně stojící – logo firmy (její název skládající se z jednotlivých písmen) připevněné na střeše téže firmy je samostatný hmotný majetek, technické zhodnocení budovy nebo případně pouze reklamní náklad?
Odpověď:
Elektronická osvětlovací zařízení patří do druhé odpisové skupiny, viz příloha k ZDP, položka: (2-34), CZ-CPA: 27.40
Elektrická osvětlovací zařízení s pořizovací cenou nad 80 000 Kč splňují limit pro zařazení do hmotného majetku dle § 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Bude se tedy jednat o hmotnou movitou věc, která se bude daňově odepisovat. Pokud by cena nepřekročila daný limit, lze celé zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů. To ovšem bude platit za předpokladu, že bude účetní limit roven daňovému.
Na dané osvětlovací zařízení se dá použít zvýšený odpis v prvním roce odepisování o 10 % dle 31 odst. 1 písm. d) ZDP, musí být ovšem splněné podmínky uvedené v § 31 odst. 4 ZDP.
Prodej zděděné nemovitosti.
1.8.2022, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Zvažuji podání dodatečného daňového přiznání, řádné jsem nevyhotovovala/. Dědička zdědila úmrtím své tety 17.8.2020 nemovitost-domek. Zděděný domek prodala na základě kupní smlouvy v roce 2021. Daňové přiznání podala. Při podání nebylo přihlíženo k dědění po osobě v příbuzné linii vedlejší -teta. Paní se na mě obrátila s tím, zda by bylo možné tuto příbuznost uplatnit. Já se domnívám, že pokud by se mohl uplatnit § 10, odst.3, c daně z příjmů fyz. osob, pak by se mohlo jednat od bezúplatný příjem z dědění a tím i osvobozený.
Proto prosím o posouzení, zda je moje domněnka správná a má oporu v zákoně. Dále prosím o posouzení, jaké důkazní přílohy přiložit.
Odpověď:
Jak vyplývá z úpravy § 4a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu, žádné další podmínky stanoveny nejsou. Je tedy zřejmé, že nabytí nemovitosti úmrtím tety je příjem osvobozený od daně, takový příjem se do daňového přiznání neuvádí, zohlednit je nutné pouze úpravu § 38v zákon o daních z příjmů, zda nevzniká povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ovšem vzhledem k úpravě § 38v odst. 3 zákona o daních z příjmů se domnívám, že ani tato povinnost se na tento příjem nevztahuje.
Případný prodej nemovité věci je osvobozen od daně podle úpravy § 4 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o daních z příjmů. Předpokládám, že dědička v prodávaném domku bydliště neměla, takže v úvahu přichází pouze úprava § 4 odst. 1 písm. b). Pro osvobození je nutné splnit podmínku lhůty 10 let mezi nabytím a prodejem vlastnického práva k nemovité věci, což v tomto případě splněno není. Dále platí, že doba 10 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele. Jak vyplývá z úpravy § 772 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v případě tety se o příbuzenství v řadě přímé nejedná, a proto nelze tuto úpravu uplatnit.
Pokud bychom to tedy měli nějak uzavřít, příjem nabytí děděním je osvobozen od daně bez dalších povinností ke správci daně a příjem z prodeje domku představuje zdanitelný příjem s povinností podat daňové přiznání.
Promíjení záloh DPH 11-12/2021.
17.10.2022, Ing. Helena Hnízdilová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Obracíme se na Vás s dotazem týkajícím se loňského promíjení DPH z listopadových a prosincových plateb – záloh.
Totiž již více než půl roku vysvětlujeme svému dodavateli zemního plynu (ZP), že nám DPH ze zálohy uhrazené v listopadu 2021 nevrátil… Ano, jedná se pouze o zálohu 11/2021, neboť v prosinci jsme před mimořádným vyúčtováním k 31.12. jako každoročně zálohu nehradili.
Situace je tedy taková, že dodavatel opakovaně tvrdí a zdůrazňuje, že daň v souladu s pokynem ministryně financí ČR prominul a vrátil. Leč matematická zákonitost je neúprosná a vygeneruje výsledek zcela shodný s „vrácenou“ (neodvedenou) DPH, jako i s nevrácenou (odvedenou) DPH.
Budeme-li zcela konkrétní, pak faktura zahrnuje náklady za dodané zboží (v našem případě ZP) včetně DPH, vůči kterým se „postaví“ zálohy. Jinými slovy – náklady za dodávku energetické komodity včetně DPH třeba v částce 190.000 Kč minus uhrazené zálohy včetně DPH 250.000 Kč zobrazí výsledek, tj. přeplatek, 60.000 Kč.
Dodavatel nám zaslal hezkou tabulku, v níž všechny uhrazené zálohy vztahující se k faktuře ke dni 31.12.2021 rozepsal na část základu (bez DPH) a část daně; součet představuje celkově hrazené zálohy ze strany SVJ v jednotlivých měsících.
Listopadovou zálohu pak v oné tabulce rozdělené na základ daně a následně DPH dodavatel neodlišuje, zálohu zahrnuje celou do základu a v části daň uvádí 0. Tímto počinem dodavatel tvrdí, že daň prominul a SVJ vrátil.
Jenže – jak uvedeno výše, matematická zákonitost je neúprosná. Totiž výpočet neboli přeplatek je za obou okolností shodný. Jestliže SVJ uhradí náklady s DPH v částce 190.000 Kč, vůči kterým náleží zálohy s DPH i bez DPH (listopad) vždy ve shodné částce 25.000 Kč krát počet záloh v zúčtovaném období, nelze zkrátka připustit, snad jedině kouzlem, že SVJ obdrželo DPH z listopadové zálohy zpět.
Fakt, že výpočet konečné částky na faktuře uvedené a určené k vrácení SVJ vždy vychází shodný, dodavatel zemního plynu zcela ignoruje a nehodlá vysvětlit…
Domníváme se totiž ve smyslu všeho, co bylo uvedeno v různorodých médiích o promíjení DPH z listopadových a prosincových plateb (záloh) 2021, že pokud hradíme zálohu 25.000 Kč měsíčně, přičemž DPH 21% z této zálohy ve výši 4.338,84 Kč odvádí dodavatel standardně příslušnému finančnímu úřadu, avšak, jak opakovaně tvrdí, tuto daň za 11/2021 neodvedl, nýbrž údajně vrátil SVJ, že právě o částku 4.338,84 Kč by měl být navýšen přeplatek ve faktuře. A nebo snad ne…? A pokud skutečně ne, jak je to možné? V čem se mýlíme, v čem chybujeme v rámci našich úvah – závěrů?
Odpověď:
Dodavatel plynu má postupovat v souladu s § 37a odst. 3 ZDPH. Na vyúčtování vyčíslí základ daně z dodávky plynu (§ 36 odst. 1 ZDPH) a základ daně z přijatých plateb (§ 36 odst. 2 ZDPH). Jedná se o částky bez DPH. Dále na dokladu uvede jejich rozdíl – tedy nedoplatek nebo přeplatek bez DPH.
Pokud je rozdílem přeplatek bez DPH, aplikuje jej metodou „od konce“ proti základům daně z přijatých plateb, aby vyčíslil částku k vrácení celkem. (viz příklad č. 7 v Informaci GFŘ k vyúčtování elektřiny a plynu v souvislosti s prominutím DPH, ze dne 27.10.2021). Uvedu podrobný příklad:
SVJ hradí měsíční zálohy na plyn ve výši 36 300 CZK včetně DPH. Do 31.10.2021 přijal dodavatel zálohy včetně DPH ve výši 36 300 * 10= 363 000 CZK. Z přijatých plateb odvedl daň ve výši 363 000 – (363 000/1,21) = 63 000 CZK. Základem daně je přijatá částka snížená o daň, tedy 300 000 CZK.
V listopadu 2021 pak přijme platbu ve výši 36 300 CZK, na kterou se vztahuje prominutí daně. Daň tedy neodvádí. Základem daně u přijaté platby je 36 300 CZK, protože prominutí se chová jako daň se sazbou 0%.
Celkem tedy dodavatel přijal platby ve výši 36 300 *11 = 399 300 CZK, z toho je DPH 63 000 CZK a základem daně je tedy 399 300 – 63 000 = 336 300 CZK (součet základů daně za 1-10/21 a 11/21).
K 31.12.2021 provede vyúčtování. Na něm uvede základ daně z přijatých plateb = 336 300 CZK. A dále vyčíslí základ daně z dodávky plynu = 250 000 CZK (částka za dodávku plynu bez DPH).
Rozdílem základů daně je přeplatek bez DPH ve výši 336 300 – 250 000 = 86 300 CZK. Dodavatel má ale vrátit částku celkem s DPH – tj. 86 300 CZK + DPH, která k ní náleží. Pokud by byly všechny přijaté platby zdaněny stejnou sazbou daně, vypočítá se částka celkem s DPH snadno (86 300 *1,21). Potíž je v tom, že platby podléhaly různým sazbám DPH (část 21%, část 0%).
Proto je třeba určit konkrétní zálohu, která bude vrácena, a respektovat její režim DPH. Používá se tzv. metoda od „konce“ – při přeplatku se vrací poslední přijaté platby:
- Poslední platbou byla listopadová záloha – základ daně u této platby je 36 300 CZK. DPH k ní připadající je 0 CZK (prominutí daně). Po vrácení listopadové zálohy zbývá z přeplatku bez DPH: 86 300 – 36 300 (ZD 11/21) = 50 000 CZK, vráceny tedy budou i další zálohy
- Základ daně z říjnové zálohy byl 30 000 CZK, DPH = 6 300 CZK. Po vrácení listopadové a říjnové zálohy zbude z přeplatku bez DPH: 86 300 – 36 300 (ZD 11/21) – 30 000 (ZD10/21) = 20 000 CZK, vrátí se tedy i část zálohy za září
- Základ daně ze zářijové zálohy byl 30 000 CZK, daň 6 300 CZK. Vráceno bude jen 20 000 CZK a DPH 4 200 CZK.
| přijaté zálohy | má být vráceno | ||||
| ZD | DPH | ZD | DPH | celkem | |
| listopad | 36 300,00 | 0,00 | 36 300,00 | 0,00 | 36 300,00 |
| říjen | 30 000,00 | 6 300,00 | 30 000,00 | 6 300,00 | 36 300,00 |
| září | 30 000,00 | 6 300,00 | 20 000,00 | 4 200,00 | 24 200,00 |
| 96 300,00 | 12 600,00 | 86 300,00 | 10 500,00 | 96 800,00 | |
Celkem tedy dodavatel vrátí 86 300 (přeplatek bez DPH) + 0 (DPH za 11/21) + 6 300 (DPH za 10/21) + 4 200 (DPH za 09/21) = 96 800 CZK.
Pokud by za stejné situace (stejné zálohy i spotřeba plynu) byla prominuta DPH za červen 2021, bude částka k vrácení jiná. ZD z přijatých plateb zůstává 336 300 CZK, ZD z dodávky plynu 250 000 CZK, tj. přeplatek k vrácení (bez daně) je stále 86 300 CZK. I zde se vrací poslední přijaté zálohy. Ty však byly zdaněny sazbou 21%, tj. vrátí se 86 300 *1,21 = 104 423 CZK.
| přijaté zálohy | má být vráceno | ||||
| ZD | DPH | ZD | DPH | celkem | |
| listopad | 30 000,00 | 6 300,00 | 30 000,00 | 6 300,00 | 36 300,00 |
| říjen | 30 000,00 | 6 300,00 | 30 000,00 | 6 300,00 | 36 300,00 |
| září | 30 000,00 | 6 300,00 | 26 300,00 | 5 523,00 | 31 823,00 |
| 90 000,00 | 18 900,00 | 86 300,00 | 18 123,00 | 104 423,00 | |