DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Daň z příjmů: Kdo a proč musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Datová schránka a přiznání k dani z příjmů.
Informace ke zrušení registrace po ukončení podnikatelské činnosti.
Příspěvek na dopravu zaměstnanci.
Sleva na manželku – cizinku a její děti.
Daňové zvýhodnění na děti u slovenského občana.
Daň z příjmů: Kdo a proč musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Lidé s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili za uplynulý rok na dani z příjmů více než 30 tisíc korun, musejí platit pololetní či čtvrtletní zálohy. Ti, kteří mají vyšší než stopadesátitisícovou daň, mají na zaplacení první kvartální zálohy čas do 15. března.
03.02.2023 | BusinessInfo.cz
Kdo, jak často a v jaké výši zálohy odvádí a jak se započítávají do výsledné daně si přečtěte v následujícím článku na BusinessInfo.cz.
Platí jen podnikatelé
Většina plátců se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku neplatí. Tato povinnost se týká pouze jednotek procent OSVČ s vysokými příjmy.
Žádné odvody během letoška neplatí ti, kteří loni odvedli státu na dani z příjmů méně než 30 tisíc korun ani ti, kteří podnikají prvním rokem.
Ostatní příjmy výši zálohy neovlivní
Má-li poplatník takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, jejich výše zálohy nijak neovlivní (ani jejich periodicitu). Jde například o příjmy z prodeje nemovitosti, důchod nebo výhry v loterii.
„Pravidelné odvody se nehradí ani po poplatníkovi, který zemře. Povinnost se samozřejmě netýká ani zaměstnanců, za které zálohy hradí zaměstnavatel,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, které definuje zákon v paragrafu 38a. V případě, že podáváte daňové přiznání tradičně k 1. dubnu (letos první dubnový den vychází na sobotu, proto je termín posunut na 3.4.), pak je tímto obdobím míněno následujících dvanáct měsíců.
Platí to až do posledního dne pro podání daňového přiznání ve zdaňovacím období následujícím.
Délka „zálohového období“
Zálohové období tedy nemusí trvat 12 měsíců. Rozumí se jím „období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.“
Příklad: Pokud živnostník podal daňové přiznání za rok 2021 například 10. února 2022 a daňové přiznání za rok 2022 za něj podá daňový poradce až 1. 7. 2023, zálohové období tohoto poplatníka bude trvat od 2. 4. 2022 (den po termínu pro klasické odevzdání DP, nepodává-li se elektronicky) do 1. 7. 2023 – tedy patnáct měsíců.
„Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Pokud podáte přiznání za rok 2022, výsledná daň za toto období bude podkladem pro stanovení výše záloh a periodicity platby v příštím zálohovém období (většinou nejde o kalendářní rok). Při stanovení výše záloh se nicméně vychází z takzvané poslední daňové povinnosti. Zákon za ni považuje i daň, kterou si poplatník sám vypočte a uvede v dodatečném (nikoli řádném) přiznání.
Co říká zákon?
V závislosti na výši daňové povinnosti, která se zjistí vynásobením sazby daně se zjištěným základem daně, může vzniknout povinnost hradit zálohy na daň z příjmů.
Upozorňujeme, že přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6, je situace složitější.
Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?
Základ daně jim totiž tvoří dvě položky – za a) ze samostatně výdělečné činnosti (podnikání) a za b) z činnosti závislé (zaměstnání).
„Pokud je jejich základ ze závislé činnosti vyšší než 50 procent celkového základu – příjmy jsou tedy minimálně stejné jako z podnikání – zálohy na daň z příjmů tito poplatníci v průběhu roku nehradí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud příjmy ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.
Zálohy se netýkají ani těch, kteří ukončili činnost, z níž jim plynuly zdanitelné příjmy.
Kdo tedy neplatí zálohy?
- poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 korun,
- poplatník, pokud je jedním z dílčích základů daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti § 6 (příjmy ze zaměstnání), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně,
- obec nebo kraj,
- dědici zůstavitele ode dne jeho smrti.
U firem (tedy právnických osob) je placení záloh de facto totožné jako u osob fyzických.
Výše záloh a četnost placení
Podnikatelé s vysokými příjmy platí buď pololetní nebo čtvrtletní zálohy, opět v závislosti na výši daně zaplacené za uplynulý rok.
1) Pololetní zálohy
Hradí je všichni ti, kteří v uplynulém roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 tisíc, ale zároveň méně než 150 tisíc korun. V tomto případě odvádějí dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 procent z poslední zaplacené (roční) daně.
Ve většině případů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, zálohy jsou tedy splatné 15. června a 15. prosince (respektive k prvnímu pracovnímu dni po tomto datu). Letos
Připomínáme, že sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stále 15 procent, daň z příjmu právnických osob 19 procent (s výjimkou podílových a penzijních fondů).
Příklad: Podnikatel Novotný vydělal v roce 2022 více než dva miliony korun, proto nemohl využít výhod paušální daně (hranice se letos posouvá z jednoho na dva miliony ročního příjmu). Na dani z příjmu zaplatil po slevách a odpočtech 130 tisíc korun. V roce 2023 tedy hradí dvě zálohy – do čtvrtka 15. června 52 000 a do pátku 15. prosince opět 52 000 korun. Zbylou vypočtenou daň (z daňového základu pro rok 2023, sníženou o 104 tisíc) uhradí při odevzdání přiznání na jaře příštího roku.
2) Čtvrtletní zálohy
Týkají se pouze lidí s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili na dani z příjmů více než 150 tisíc korun ročně.
Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého roku, a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak letos odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v roce uplynulém. Splatnost je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Částky se automaticky zaokrouhlují na stokoruny nahoru.
Při vyplňování daňového přiznání pak poplatníci přiznají zálohy, jež uhradili a samozřejmě jsou ve výsledku zohledněny a daň se o ně snižuje. Pokud je v následujícím roce daň nižší než v předchozím, poplatník nedoplácí nic.
Podnikáte jen část roku. Co s tím?
Pokud máte daňovou povinnost pouze za část zdaňovacího období, musíte ji přepočítat pro účely vyčíslení záloh na daň z příjmů tak, jako by se týkala celého období (dlouhého dvanáct měsíců).
Přepočtení daňové povinnosti je poměrně jednoduché. Výslednou částku pouze vydělíte počtem měsíců, ve kterých jste měli příjmy podléhající dani a následně vynásobíte dvanácti (jako byste měli stejné příjmy celé zdaňovací období).
„Pokud budete mít zdanitelné příjmy například jen od dubna do září a výsledná daň by odpovídala 60 tisíci korunám, musíte tuto částku vydělit šesti (počet měsíců) a následně vynásobit dvanácti,“ upřesňuje poradce.
Pro výpočet záloh pak tedy nebude určující částka 60 tisíc ale 120 tisíc korun, a proto následující rok odvedete dvě pololetní zálohy ve výši 48 000.
Vliv záloh na výslednou daň
Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v jeho průběhu, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v průběhu zdaňovacího období (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku).
Zálohy zaplacené dodatečně se vám bohužel do výsledné daně nepromítnou. Proto podnikatelům doporučujeme, aby si jejich placení pečlivě hlídali.
Co je zdaňovací období?
Za zdaňovací období považuje zákon o daních z příjmů u fyzických osob kalendářní rok.
Pokud se jedná o právnické osoby, může být zdaňovacím obdobím kalendářní nebo takzvaný hospodářský rok. U firem je ovšem situace poněkud složitější a zákon zná ještě další dvě další varianty.
Může jít o období „od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace případně převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými“.
Poslední variantou je u právnických osob „účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců“.
Pro stanovení záloh jsou důležité termíny pro podání přiznání k dani z příjmů:
- 3 měsíce od uplynutí zdaňovacího období (převážně kalendářní rok) – pokud přiznání není podáno elektronicky,
- 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání je podáno elektronicky,
- 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání podává poradce (daňový poradce nebo advokát) nebo musí být účetní závěrka ověřena auditorem.
Na závěr připomínáme, že od roku 2023 musejí mít všechny OSVČ povinně datové schránky, a mají tedy zároveň povinnost podávat přiznání výhradně elektronicky. Přiznání už tedy nebudou moci odevzdávat do počátku dubna (tj. do tří měsíců od uplynutí zdaňovacího období)
Zdroj: FS ČR
Jakub Procházka
Datová schránka a přiznání k dani z příjmů.
26.1.2023, Zdroj: businessinfo (http://www.businessinfo.cz)
V případě aktivované datové schránky může OSVČ podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob pouze elektronickou cestou. V opačném případě hrozí pokuta.
Ministerstvo vnitra zřizuje od ledna datovou schránku (DS) povinně všem podnikajícím fyzickým osobám (do loňského roku byly povinné jen pro firmy). Všichni podnikatelé budou mít datovou schránku zřízenu nejpozději do 31. března 2023.
Přístupové údaje jsou OSVČ v prvním čtvrtletí letošního roku postupně doručovány poštou. Ve schránce najdou dopis se žlutým pruhem.
Uživatel musí následně se státem (tedy i s finanční správou) komunikovat pouze prostřednictvím datové schránky. Podnikatel si může založit DS i sám, ovšem jen do doby, než mu ji zřídí Ministerstvo vnitra.
Pro úplnost připomínáme, že datová schránka bude zřízena i těm, kteří mají svou živnost přerušenou.
Dokdy můžete odevzdat papírové přiznání?
„Pokud OSVČ chtějí podat daňové přiznání dříve, než budou mít aktivní datovou schránku, mohou odeslat růžový papírový formulář poštou nebo ho odevzdat na finanční úřad osobně, aniž by jim za to hrozila nějaká sankce,“ připomíná daňový poradce Michal Dvořáček.
Elektronicky musejí podnikatelé přiznat daně z příjmu do 2. května. V případě, že využíváte služeb daňového poradce nebo máte ze zákona povinný audit, posouvá se vám nejzazší termín na 1. července.
Pokud ještě nemáte DS aktivovánu, můžete podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob skutečně v papírové podobě, ovšem nejpozději do 3. dubna.
Rozhodující je datum, kdy se poprvé podnikatel do datové schránky přihlásí. Od doručení dopisu s přihlašovacími údaji mu běží patnáctidenní lhůta. V mezidobí se na něj ještě povinnost elektronického podání nevztahuje.
Pozor! Pokud se v patnáctidenní lhůtě od získání přístupových údajů do systému nepřihlásíte, aktivuje se vám datová schránka sama.
Před pokutou přijde varování
Hrozí tedy podnikatelům s aktivní DS pokuta, pokud přiznají daně z příjmu jinak než elektronicky?
Finanční úřady nebudou udělovat pokuty bez předchozího varování. Správce daně nejprve OSVČ na její novou povinnost upozorní. Pouze v případě, že budete výzvu ignorovat, dostanete pokutu až do výše 1 000 korun.
Informace ke zrušení registrace po ukončení podnikatelské činnosti.
20.1.2023, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa ČR si dovoluje upozornit poplatníky registrované k dani z příjmů, že pokud zruší své oprávnění k podnikatelské činnosti (např. živnostenský list) a nemají jiné činnosti nebo příjmy, které by jim zakládaly (zachovávaly) registrační povinnost k dani z příjmů, je namístě požádat místně příslušný finanční úřad o zrušení jejich registrace k dani z příjmů.
Žádost o zrušení registrace se podává na formuláři „Žádost o zrušení registrace“, který je k dispozici mj. na internetových stránkách Finanční správy ČR: Daňové tiskopisy | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).
Pro snadné a pohodlné podání Finanční správa doporučuje využít formulář k elektronickému vyplnění a odeslání dostupný v aplikaci EPO nebo v Daňové informační schránce plus.
Žádost se podává do 15 dnů ode dne, kdy nastaly důvody pro zrušení registrace, u místně příslušného finanční úřadu.
Příspěvek na dopravu zaměstnanci.
20.12.2022, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak řešit z hlediska daňového a mzdového příspěvek na dopravu, který vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci?
Dotaz:
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že mu zaměstnavatel bude poskytovat měsíční příspěvek na dopravu ve výši 10 000 Kč. Bude se tento příspěvek zahrnovat do hrubé mzdy včetně odvodů a daně a do průměrného výdělku?
Odpověď:
V daném případě, jde o zdanitelný příjem, z něhož bude nutné odvést daň i pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.
Do výpočtu průměrného výdělku však nesmí být tento benefit zahrnut, neboť se nejedná o odměnu za výkon práce.
Sleva na manželku – cizinku a její děti.
5.12.2022, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Za jakých podmínek může uplatnit zaměstnanec slevu na nepracující manželku – cizinku a daňové zvýhodnění na její děti po uzavření sňatku?
Dotaz:
Může si náš zaměstnanec uplatnit slevu na manželku cizinku a její děti? V případě, že ano, tak od kdy? Náš zaměstnanec je občan ČR, svatba proběhla 26. 11. 2022.
Odpověď:
Sleva na nepracující manželku se v daném případě může uplatnit v poměrné výši, a to podle počtu celých měsíců, kdy manželství trvalo. Za rok 2022 lze tedy uplatnit slevu na nepracující manželku ve výši 1/12, pokud za celé zdaňovací období 2022 její příjmy nepřesáhly částku 68 000 Kč.
Daňové zvýhodnění na děti lze uplatnit již v měsíci, kdy byl uzavřen sňatek. V rámci ročního zúčtování pak lze uplatnit DZv. na ostatní měsíce roku 2022. Jako cizinka byla jistě daňovým nerezidentem, a proto, i kdyby měla příjmy ze zaměstnání, nemohla DZv. na děti uplatňovat. V případě, že otcem dětí je daňový rezident ČR, mohl daňové zvýhodnění na děti v inkriminovaných měsících uplatňovat on. A právě z tohoto důvodu je vhodnější, aby zaměstnanec podal daňové přiznání.
Daňové zvýhodnění na děti u slovenského občana.
1.2.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy může v ČR uplatnit Slovák daňové zvýhodnění na děti?
Dotaz:
Lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti zaměstnanci, který je Slovák, ale český daňový rezident? Je zaměstnaný v naší české firmě, vykonává práci na našem území a žije tu s rodinou (manželka je také Slovenka).
Odpověď:
Uvádíte, že Slovák je rezidentem České republiky, což ale nemusí být jisté. Jakými skutečnostmi poplatník doložil, že je českým daňovým rezidentem? Má zde trvalý pobyt? Má zde stálý byt? Má zde těžiště zájmů, atd.
Pro plátce je v daném případě nejvhodnější, aby poplatník požádal příslušný finanční úřad o daňový domicil. Pokud je daňový domicil vydán, pak je jednoznačně prokázáno, že Slovák je českým daňovým rezidentem a má právo na veškeré daňové slevy a daňové výhody, které zákon o daních z příjmů nabízí.
Za situace, kdy je prokázáno rezidenství v ČR, lze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, pokud je doloženo, že druhý rodič daňové zvýhodnění neuplatňuje. Současně je nezbytné mít kopii rodného listu dítěte.