DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Změny v platbách zdravotního pojištění v roce 2023.
Doručování písemností zpřístupněnou datovou schránkou versus listinná podoba doručení.
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022.
Schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek.
Sleva na pojistném u zkrácených úvazků bude platit už od začátku února 2023.
Výklad k oznamovací povinnosti pro digitální platformy.
Změny v platbách zdravotního pojištění v roce 2023.
25.1.2023, Zdroj: VZP
Od 1. 1. 2023 se mění výše plateb na zdravotní pojištění u OSVČ, OBZP, zaměstnanců a státních pojištěnců.
Zálohy na zdravotní pojištění u OSVČ
Výše minimální zálohy OSVČ se každý rok mění, protože je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství. V roce 2023 bude průměrná měsíční mzda činit 40 324 Kč, tzn. že od 1. 1. 2023 se minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ zvýší na 2 722 Kč.
Navýšit odváděnou částku si musí všechny OSVČ, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a dosud platí minimum 2 627 Kč (výše pro rok 2022), případně platí více než tuto částku, ale míň než 2 722 Kč.
Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. V praxi to znamená, že zálohu za leden je potřeba zaplatit od 1. 1. do 8. 2. 2023.
OSVČ, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ
OSVČ, za něž zároveň platí pojistné stát (důchodci, studenti aj.), nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. Zálohy jako OSVČ však platit musí, a to ve výši vypočtené podle svých skutečných příjmů a výdajů.
OSVČ – vedlejší činnost
Měsíční zálohy neplatí OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Tzv. „OSVČ vedlejší“ odvádí až pojistné ve výši vypočtené v každoročním přehledu o výši daňového základu OSVČ.
Platby za státní pojištěnce
Pro rok 2023 platí stát za jednoho státního pojištěnce pojistné ve výši 1 900 Kč měsíčně. Tuto částku stanovuje novela zákona České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.) ze dne 31. 8. 2022.
Pojistné OBZP a zaměstnanců
V závislosti na zvyšování minimální mzdy se vždy zvyšuje také pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců.
Od 1. ledna 2023 se minimální mzda zvyšuje z 16 200 Kč na 17 300 Kč. Tím se mění výše měsíčního pojistného u OBZP a minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců, které pro rok 2023 činí 2 336 Kč.
OBZP
Pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Tzn., že lednovou platbu musí OBZP ve výši 2 336 Kč uhradit od 1. 1. 2023 do 8. 2. 2023.
Zaměstnanci
Pojistné se odvádí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tzn. platba za měsíc leden je splatná od 1. 1. 2023 do 20. 2. 2023.
Doručování písemností zpřístupněnou datovou schránkou versus listinná podoba doručení.
30.1.2023, Zdroj: Česká daňová správa
S ohledem na množství dotazů a nejasností, které Finanční správa zaznamenala zejména v souvislosti se zřizováním datových schránek podnikatelům ze zákona, si dovolujeme upozornit, že i když byla osobě zřízena datová schránka, automaticky to neznamená, že orgány Finanční správy ČR budou s touto osobou komunikovat vždy výhradně elektronicky. Konkrétní způsob komunikace je volen mj. s ohledem na povahu doručované písemnosti, její obsah a na projevenou vůli adresáta doručované písemnosti.
Obecně platí, že jsou písemnosti doručovány dle jejich povahy, tedy ve vztahu k datové schránce podnikající fyzické osoby typicky dle toho, zda se doručovaná písemnost vztahuje k její podnikatelské činnosti či nikoliv. Do datové schránky podnikající fyzické osoby budou doručovány dokumenty související s podnikatelskou činností držitele datové schránky (např. výzva k podání daňového přiznání k dani z příjmů z podnikatelské činnosti). Ostatní písemnosti nesouvisející s podnikatelskou činností budou i po zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby doručovány listinnou formou („poštou“).
V případě, že je doručována písemnost vztahující se k soukromé činnosti fyzické osoby, bude tato písemnost doručována do datové schránky, pouze v případě, že má fyzická osoba zpřístupněnu datovou schránku nepodnikající fyzické osoby.
V případě, že osoba se zpřístupněnou datovou schránkou preferuje elektronické doručování do datové schránky všech písemností, které to umožňují (tedy obecně písemností, které by jí jinak byly doručovány v listinné podobě), může správci daně sdělit, že žádá, aby jí byly veškeré písemnosti doručovány elektronicky do zpřístupněné datové schránky (obdobně to platí i pro určení, do které ze dvou čí více jí zřízených datových schránek mají být písemnosti doručovány). Požádat o doručování do datové schránky je třeba jednotlivě u všech orgánů Finanční správy ČR, které mají písemnosti do datové schránky doručovat.
Postup při doručování prostřednictvím datových schránek podrobněji popsán v pokynu GFŘ-D-7 dostupném na webu FS: Pokyn GFŘ D-7 | 2011 | Daňový proces | Členění podle daní | Pokyny D | Legislativa a metodika | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022.
31.1.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Za splnění podmínek daných zákonem o daních z příjmů může zaměstnanec požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022. Zákonná lhůta pro podání žádosti o toto roční zúčtování je stanovena do 15. 2. 2023.
Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2022) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2022 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky
- pouze od jednoho zaměstnavatele,
- od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
- případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2022 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2022 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).
Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění „Prohlášení k dani“ podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (do měsíce, ve kterém bylo sraženo, pokud se jednalo o příjmy, z nichž byla srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022 je stanovena do 15. 2. 2023.
Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody. Například:
- odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
- provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
- daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
- provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
- zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy,
V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě „Prohlášení k dani“.
Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2., případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.
Postup výpočtu daně po uplynutí zdaňovacího období 2022
- základ daně se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky,
- snížený základ daně se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů,
- je-li základ daně nižší než 48násobek průměrné mzdy (2022: 1 867 728 Kč) použije se sazba daně 15 %,
- je-li základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy (2022: 1 867 728 Kč) použije se sazba daně 23 %,
- pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Daň se vypočte jako součet těchto částek a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.
Schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek.
23.1.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí zveřejnilo přehled účetních jednotek, jejichž řádná, příp. mimořádná účetní závěrka, podléhá schválení s uvedením schvalujícího orgánu, příp. schvalující účetní jednotky.
Schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek od roku 2023
Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek s platností od 01. 08. 2013 k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, která upravuje požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování. Jednotlivými zvláštními zákony je stanoveno, jaký orgán provádí úkon schválení účetní závěrky.
| TABULKA – PŘEHLED ÚČETNÍCH JEDNOTEK, JEJICHŽ ŘÁDNÁ, PŘÍP. MIMOŘÁDNÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA, PODLÉHÁ SCHVÁLENÍ S UVEDENÍM SCHVALUJÍCÍHO ORGÁNU, PŘÍP. SCHVALUJÍCÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY | |
| ČÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA JE SCHVALOVÁNA | KDO SCHVALUJE ÚČETNÍ ZÁVĚRKU |
| OSS bez zřizovatele | nejméně 3 osoby pověřené vedoucím OSS |
| OSS, která má zřizovatele | Zřizovatel OSS (plnící funkci zřizovatele) |
| Státní příspěvková organizace | Zřizovatel státní příspěvkové organizace (plnící funkci zřizovatele) |
| Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Kolegium NKÚ |
| Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) | Dozorčí rada SZIF |
| Státní fond životního prostředí (SFŽP) | Rada SFŽP |
| Státní fond kultury České republiky (SFK) | Rada SFK |
| Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) | Výbor SFDI |
| Státní fond podpora investic (SFPI) | Dozorčí rada SFPI |
| Státní fond kinematografie | Poslanecká sněmovna |
| Obec | Zastupitelstvo obce |
| Příspěvková organizace zřízená obcí | Rada obce (zřizovatele) |
| Dobrovolný svazek obcí | nejméně tříčlenný orgán |
| Kraj | Zastupitelstvo kraje |
| Příspěvková organizace zřízená krajem | Rada kraje (zřizovatele) |
| Hlavní město Praha | Zastupitelstvo hlavního města Prahy |
| Příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou | Rada hlavního města Prahy |
Poznámka: mezitímní účetní závěrky nepodléhají schvalování.
Související informace
- Metodiky – Schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek
- Otázky a odpovědi – schvalování účetních závěrek
Sleva na pojistném u zkrácených úvazků bude platit už od začátku února 2023.
1.2.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Už od 1. února 2023 budou mít zaměstnavatelé možnost využít slevy na sociálním pojištění u zaměstnanců, kteří budou pracovat na zkrácený úvazek.
Konkrétně se odpočet vztahuje na studenty, pracovníky do 21 let, čerstvě rekvalifikované, zdravotně postižené, na všechny, co pečují o dítě do 10 let nebo i osoby starší 55 let. U nich bude zaměstnavatel z toho, co sám hradí za pracovníky, odvádět na sociálním pojistném o 5 % méně. Další slevy na pojistném se pak chystají pro pracující důchodce na léto.
MPSV systematicky podporuje vytváření pracovních pozic využívajících zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Cílem je usnadnit pozici na trhu všem, kteří obtížně hledají uplatnění nebo nemohou pracovat na plný úvazek.
„Jde například o samoživitelky a samoživitele nebo o osoby se zdravotním postižením, kteří objektivně nemohou pracovat na klasický plný úvazek. Ale nejen o ně. Sleva na pojistném na sociální zabezpečení je jednou z cest, jak chceme motivovat firmy, aby tato místa vytvářely všude tam, kde to je jen trochu možné,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Odpočet se vztahuje na zaměstnance pracující týdně alespoň 8 a maximálně 30 hodin.
Kromě samoživitelů by mohli dostat větší šanci i lidé, kteří jsou na trhu práce méně vyhledávaní. Do této skupiny patří kromě zdravotně znevýhodněných osob také mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, kteří se právě rekvalifikovali, a také lidé ve věkové skupině nad 55 let.
Další sleva na sociálním pojištění se chystá od letošního července. Bude se týkat pracujících nebo podnikajících seniorů, kteří zároveň již pobírají starobní důchod. „Snažíme se podporovat zaměstnávání seniorů, kteří ještě nechtějí odcházet do důchodu a mohou ještě být aktivní v rámci své profese,“ uvedl ministr. U pracujících důchodců se sníží sazba pojistného o 6,5 procenta, tedy o částku, kterou odvádí každý zaměstnanec. Tato úprava přinese pro důchodce z každých vydělaných 10 000 Kč zvýšení čisté mzdy o 650 korun a pro zaměstnavatele výrazné administrativní zjednodušení.
Výklad k oznamovací povinnosti pro digitální platformy.
7.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
GFŘ vydalo odpovědi na dotazy k aplikaci zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní v návaznosti na oznamovací povinnost provozovatelů platforem.
Odpovědi na otázky týkající se nové administrativní povinnosti od 1. 1. 2023 obsahuje výklad použitých pojmů a následují pak odpovědi na dotazy.
Podstatou sběru informací je podchytit prodejce nabízející některou z těchto druhů aktivit:
- poskytnutí nemovité věci,
- poskytnutí dopravního prostředku,
- osobní služba,
- prodej zboží.
Provozovatelem platformy může být pro tyto účely pouze právnická osoba. Platformou pro účely DAC7 se rozumí software, který umožňuje spojení prodejce s jiným uživatelem za účelem provádění oznamované činnosti pro tohoto uživatele.
Software umožňující pouze zpracování platby, propagaci vybrané činnosti nebo platformy nebo přesměrování nebo převedení uživatele na platformu není platformou pro účely DAC7.
Výklad rovněž obsahuje návod, podle čeho se určí stát, ve kterém provozovatel platformy bude plnit oznamovací povinnost (podle usazení).
První oznámení se podává do konce ledna 2024.