Praktické informace k přiznání k dani z příjmů FO za rok 2022.  

Upozornění k tiskopisům 2022.  

Změny v zákoně o daních za zdaňovací období roku 2022.  

Bezúplatná plnění (dary) v daňovém přiznání FO.  

Daňové přiznání ukrajinské občanky.  

Daňové zvýhodnění na dítě u ukrajinského zaměstnance.  

Praktické informace k přiznání k dani z příjmů FO za rok 2022.

15.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa

struktura dokumentu

• Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob použít?
• Jak podat daňové přiznání?
• Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?
• Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání?
• Další informace k daňovému přiznání

Jak podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022, jaký použít formulář a jaké lhůty je třeba dodržet? Dozvíte se dále…

Jaký tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob použít?

Pro zdaňovací období 2022 jsou v platnosti níže uvedené tiskopisy:

• Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 28, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č. 30. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise, pokud má daňový subjekt pro ně náplň, v opačném případě přílohy nepřikládá.
• Příloha č. 1 – č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 vzor č. 18 slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP).
• Příloha č. 2 – č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 vzor č. 18 slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 ZDP) a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP).
• Příloha č. 3 – č. 25 5405/P3 MFin 5405/P3 vzor č. 18 je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda zápočtu (podle § 38f ZDP). Příloha č. 3 je zveřejněna pouze elektronické podobě.
• Příloha č. 4 – č. 25 5405/P4 MFin 5405/P4 – vzor č. 9 slouží pro poplatníky s příjmy dle § 8 a § 10 ze zdrojů v zahraničí.

Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky č. 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 5, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/D/1 MFin 5405/D/1 – vzor č. 7. Pro snadnější vyplnění tiskopisu daňového přiznání vydala Finanční správa leták, který je zveřejněn v databázi aktuálních daňových tiskopisů na webových stránkách Finanční správy na adrese http://www.financnisprava.cz.

Lze použít anglickou verzi tiskopisu přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 76 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), podle kterého se před správcem daně jedná v jazyce českém. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.

Jak podat daňové přiznání?

Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy (podle § 71 daňového řádu) podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu nebo nepodepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, a to za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí v aplikaci „Daňový portál“ nebo na webových stránkách Finanční správy ČR.

Upozorňujeme, že podle § 72 odst. 4 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vyjmenovaná podání (mj. také daňové přiznání) učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Jak podat pohodlně elektronicky daňové přiznání bude vysvětleno také na on-line konferenci MOJE daně pro fyzické osoby.

Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Podle § 38g ZDP:

• Je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a dále poplatník, který vedle příjmů ze závislé činnosti vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, má jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
• Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo g) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
• dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
• Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP.
• Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
• Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňového řádu).

POZOR!

Novinkou v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2023 je změna výše limitu, který je rozhodný pro povinnost podat daňové přiznání. Limit se zvyšuje z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč (§ 38g odst. 1 ZDP) a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který má také příjmy podle § 7 až § 10 ZDP, se částka 6 000 Kč z těchto příjmů zvyšuje na 20 000 Kč (§ 38g odst. 2 ZDP).

Tato novinka ve změně limitů zdanitelných příjmů rozhodných pro podání daňového přiznání na dani z příjmů fyzických osob se vztahuje až na podání daňového přiznání za zdaňovací období od roku 2023! 

Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle § 33 odst. 1 daňového řádu, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Pro názornost lze uvést následující příklad: dne 31. 12. 2022 nastala rozhodná skutečnost, kterou je v případě poplatníka na dani z příjmů konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy 1. 1. 2022. Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je 3. 4. 2023.

Pokud poplatník podává daňové přiznání elektronicky podle § 71 odst. 1 a 3 daňového řádu, může tak učinit nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období (tzn., úterý 2. 5. 2023). Tato lhůta se netýká daňových poradců zastupujících poplatníka.

Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát (dále jen poradce), podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. I prostřednictvím poradce může být daňové přiznání podáno ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Poplatník bude v první polovině roku pobývat v zahraničí, a chtěl by podat daňové přiznání až po návratu ze zahraničí. Jak má v tomto případě postupovat?

Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny zejména v § 136 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle § 36 odst. 4 daňového řádu, pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Další informace k daňovému přiznání

Další informace k přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období 2022 jsou ke stažení ZDE.

---

Upozornění k tiskopisům 2022.

10.2.2023, Zdroj: Finanční správa

Upozornění k tiskopisům daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2022 vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ale i novelizací zákonů souvisejících.

V souvislosti s blížícím se termínem k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále též „DAP DPPO“) za zdaňovací období kalendářního roku 2022 upozorňujeme na změny v tiskopise DAP DPPO vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“), ale i novelizací zákonů souvisejících.

DAP DPPO je formulářovým podáním ve smyslu § 72 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“). Tiskopis DAP DPPO 25 5404 MFin 5404 – vzor č. 33 včetně všech příloh a pokynů k vyplnění je elektronicky dostupný v databázi daňových tiskopisů a odpovídá vzoru tohoto formulářového podání, který je stanoven vyhláškou č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. K vytvoření a následnému elektronickému podání DAP DPPO doporučujeme využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (dále též „EPO“) nebo aplikaci Online finanční úřad (obě jsou dostupné např. prostřednictvím www.mojedane.cz), jež zajistí vytvoření daňového přiznání v požadovaném formátu a struktuře.

V souvislosti s účinností novely § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů zákonem č. 286/2021 Sb., kterým byla zavedena sleva na dani za zastavenou exekuci, upozorňujeme, že uplatnění uvedené slevy je v tiskopise DAP DPPO platném pro zdaňovací období započatá v roce 2022 zahrnuto na ř. 3 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu (Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani, který lze uplatnit na ř. 300) a následně promítnuto s ostatními slevami na ř. 300 II. oddílu DAP DPPO. Pro tiskopis DAP DPPO pro zdaňovací období započatá v roce 2022 již neplatí informace obsažená v upozornění k tiskopisům zveřejněném dne 21.12.2021, která umožňovala tuto slevu zahrnout na ř. 301 II. oddílu.

Nedílnou součástí DAP DPPO je ve smyslu položky č. 11 I. oddílu příloha v podobě účetní závěrky, respektive přehledech o příjmech a výdajích a majetku a závazcích (dále „Přehledy“). Pro účely elektronického podání se pak ve smyslu vysvětlivky č. 7 a dílčích pokynů k vyplnění DAP DPPO přílohou v podobě Přehledů rozumí elektronické přílohy přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích, které byly se závazným uspořádáním a strukturou zveřejněny v aplikaci EPO. Uspořádání, členění a označení vychází z právní úpravy vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.

Uvedená úprava pak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, kteří nejsou z povinnosti podat DAP DPPO vyjmuti a vedou jednoduché účetnictví, znamená, že v případě elektronického podání DAP DPPO není pro přiložení Přehledů k DAP DPPO možné využít způsob vložení souboru v některém z podporovaných formátů prostřednictvím tzv. E-přílohy. Pakliže by podání DAP DPPO, jehož součástí jsou Přehledy, nebylo učiněno celé, tj. včetně Přehledů, ve stanoveném formátu nebo struktuře, jedná se o vadu podání a podatel bude vyzván k jejímu odstranění. Důsledkem případného neodstranění uvedené vady může být neúčinnost DAP DPPO, nebo vznik povinnosti uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 daňového řádu ve výši 1 000 Kč.

V podrobnostech v souvislosti s elektronickým podáním odkazujeme na zveřejněný Metodický pokyn k elektronickému podání při správě daní. Současně poukazujeme na skutečnost, že ačkoliv ve vazbě na podávání DAP DPPO nedoznala právní úprava § 72 odst. 6 daňového řádu fakticky změny, upozorňujeme na novelu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým s účinností od 1. ledna 2023 dochází ke zřizování datových schránek ze zákona nejen právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, ale všem právnickým osobám zapsaným v registru osob, tj. i právnickým osobám zapsaným mj. ve spolkovém rejstříku, nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností. V důsledku zřízení datové schránky ze zákona a jejího zpřístupnění pak na uvedené právnické osoby, zpravidla v postavení tzv. veřejně prospěšných poplatníků podle § 17a zákona o daních z příjmů, dopadne povinnost podávat DAP DPPO pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem výhradně dle § 71 odst. 1 daňového řádu.

---

Změny v zákoně o daních za zdaňovací období roku 2022.

23.12.2022, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa připomíná poplatníkům změny v oblasti zákona o daních z příjmů, které se týkají fyzických osob a vztahují se ke zdaňovacímu období roku 2022.

Zvýšení základní slevy na poplatníka

Na základě zákona č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, se zvýšila sleva na poplatníka z částky 27 840 Kč (platné pro rok 2021) na částku 30 840 Kč (pro rok 2022), viz § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Účinnost 1.1.2022.

Osvobození příjmů z jednorázového odškodnění v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice

Do zákona o daních z příjmů byl doplněn nový druh příjmů fyzických osob osvobozený od daně, uvedený v § 4 odst. 1 písm. g) bod 6. Jedná se o příjem, který byl vyplacen na základě zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice.

Účinnost 1.1.2022.

Osvobození příjmů z jednorázového odškodnění, které bylo vyplaceno státem osobě sterilizované v rozporu s právem 

Do zákona o daních z příjmů byl doplněn nový druh příjmů fyzických osob osvobozený od daně, uvedený v § 4 odst. 1 písm. g) bod 5. Jedná se o příjem, který byl vyplacen na základě zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Oprávněná osoba má nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky 300 tis. Kč za nezákonnou sterilizaci provedenou od 1. 7. 1966 do 31. 12. 2012.

Účinnost 1.1.2022.

Nová sleva na dani za zastavenou exekuci

Na základě novely exekučního řádu č. 286/2021 Sb., byla do zákona o daních z příjmů zavedena nová sleva na zastavenou exekuci, viz § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení se daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

Účinnost 1.1.2022.

Úprava osvobození pro daňové nerezidenty výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí českými subjekty

Nově se v § 4 odst. 1 písm. zl) zákona o daních z příjmů pro fyzické osoby upravuje osvobození příjmu od daně plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Tuto úpravu v zákoně o daních z příjmů ovlivnil zákon č. 353/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Podle přechodných ustanovení se toto nové osvobození použije na dluhopisy s datem emise ode dne 1.10.2021.

Účinnost 1.1.2022.

Daňová podpora nízkoemisních vozidel

Novelou č. 142/2022 Sb., byl novelizován zákon o daních z příjmů. Tato novela, která se týká daňové podpory nízkoemisních vozidel přeřadila do 2. odpisové skupiny dobíjecí stanice elektromobilů a plug-in hybridních vozidel a snížila hodnotu nepeněžního příjmu zaměstnance, který může využívat nízkoemisní vozidlo i pro soukromé účely z 1 % vstupní ceny na 0,5 % vstupní ceny.

Účinnost 1.7.2022. Podle přechodných ustanovení lze užít již za celé zdaňovací období roku 2022.

Přijaté zákony v souvislosti s válkou na Ukrajině a dopady do zákona o daních z příjmů

Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace.

V § 6 zákona č. 66/2022 Sb., je stanovena humanitární dávka pro každého uprchlíka z Ukrajiny po dobu prvních pěti měsíců. Tento příjem je osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů.

Podle § 8 zákona č. 66/2022 Sb., náleží příspěvek pro solidární domácnost fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování uprchlíkům z Ukrajiny. Z daňového pohledu je příspěvek osvobozeným příjmem příjemce podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů.

Samostatný daňový zákon na podporu Ukrajiny

Jedná se o zákon č. 128/2022 Sb., účinný od 28.5.2022, který umožní odečíst z daňového základu dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací. Fyzické osoby si mohou i v roce 2022 uplatnit dar jako nezdanitelnou část základu daně až do výše 30 % základu daně.

Přijatý zákon o jednorázovém příspěvku na dítě s dopadem do zákona o daních z příjmů

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě vyplácely Úřady práce České republiky žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč. Z hlediska zákona o daních z příjmů se jedná o příjem od daně osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. i). Příspěvek náleží dítěti, tudíž podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů nebude tento jednorázový příspěvek na dítě započítáván do limitu 68 000 Kč vlastních příjmů manžela/manželky.

Nepřímá novela zákona o daních z příjmů ve věci příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

Nepřímou novelou zákona o daních z příjmů je zákon č. 518/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který opětovně zavedl (za období do 28.2.2022) poskytování mimořádného příspěvku (tzv. izolačka) s tím, že podle § 8 uvedeného zákona je tento příspěvek osvobozen od daně.

---

Bezúplatná plnění (dary) v daňovém přiznání FO.

16.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa

Jaké jsou podmínky pro odpočet bezúplatných plnění (darů) za rok 2022 dle § 15 zákona o daních z příjmů u fyzických osob?

Dle § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, lze:

1. Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost,

dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč.

Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období roku 2022, za které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. (§ 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů).

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1, je povinen dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání.

Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 (lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto):

• za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
• Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů).

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 na zveřejněný bankovní účet č. 304452700/0300 Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.

Více informací je k dispozici v samostatném článku zveřejněném na webových stránkách Finanční správy ČR:
Informace k prokazování poskytnutí daru na účet Velvyslanectví Ukrajiny v České republice ze dne 13. 5. 2022

2. Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.
3. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (poznámka redakce: tj. daňoví nerezidenti) se základ daně podle bodů 1 a 2 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

UPOZORNĚNÍ: Ustanovení § 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů se použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny. Lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto (§ 1 odst. 4 a 5 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).

---

Daňové přiznání ukrajinské občanky.

14.2.2023, Ing. Stanislav Suchan, MBA, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak postupovat v případě zpracování daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2022 u občanky Ukrajiny?

Dotaz:

Občanka Ukrajiny pracuje v ČR od 1. dubna 2022, má doklad o strpění na území ČR a žije zde s invalidní matkou a dvěma dětmi, které navštěvují českou školu. Český zaměstnavatel jí vystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022. V říjnu získala daňový domicil.

• Jak se má postupovat v případě slevy na poplatníka a jak v případě slevy na děti?

• Je nutné řešit v daňovém přiznání příjmy z Ukrajiny? V roce 2022 pracovala ještě na Ukrajině, a to od ledna do 24. února, potvrzení o těchto příjmech nemá.

Odpověď:

V prvé řadě je třeba určit daňovou rezidenturu a dle toho postupovat. Souslednost kroků je následující: stálý byt, středisko životních zájmů, obvyklé zdržování, státní příslušnost, vzájemná dohoda smluvních států.

Stálým bytem se rozumí byt, který má poplatník kdykoli k dispozici, nemusí se jednat o místo, kde má trvalý pobyt či byt v osobním vlastnictví. Lze tedy předpokládám, že na území ČR poplatník disponuje stálým bytem, viz pokyn GFŘ D-59 k § 2 odst. 1 ZDP (poznámka: pokyn D-59 nahradil s účinností od 1. 1. 2023 pokyn D-22).

Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči ČR v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho státu za příslušné části roku samostatně, viz pokyn GFŘ D-59 k § 2 odst. 2 ZDP. To neplatí, pokud vzniká neomezená daňová povinnost v ČR v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje. Poté se uplatní daný statut po celé zdaňovací období. Obvyklé zdržování je popsáno v § 2 odst. 4 ZDP, což znamená, že poplatník obvykle se zdržující na území ČR je ten, který zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušeném kalendářním roce.

Poplatník je v ČR od 1. dubna 2022, což je 274 dní. Podmínka je tedy splněna, na poplatníka se bude hledět jako na českého daňového rezidenta, a to po celé zdaňovací období. Slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění lze uplatnit za celé zdaňovací období. Co se týče příjmů z Ukrajiny, tak vzhledem k tomu, že je poplatník českým daňovým rezidentem, má celosvětovou povinnost, tzn., že v rámci českého daňového přiznání musí uvést i příjmy z Ukrajiny.

Příjmy ze závislé činnosti lze v určitých případech vyloučit ze zdanění, viz § 38f odst. 4 ZDP. ČR má uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Ukrajinou. Pokud tedy příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů z Ukrajiny byl na Ukrajině patřičně zdaněn, lze tento příjem vyjmout ze zdanění a uvést ho tak do přílohy č. 3 daňového přiznání. Fakt, že potvrzení chybí, je k soudobé situaci na Ukrajině zcela logický. Domnívám se, že pokud se do poznámky k daňovému přiznání uvede, že potvrzení nelze získat, neměl by být problém.

---

Daňové zvýhodnění na dítě u ukrajinského zaměstnance.

13.2.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Může si uplatnit ukrajinský zaměstnanec daňové zvýhodnění na dítě?

Dotaz:

Mám dotaz, pokud ukrajinský zaměstnanec požaduje daňové zvýhodnění na dítě a to dítě nemá české rodné číslo, jak mám jako mzdová účetní postupovat?

Odpověď:

Jde o daňového nerezidenta, který má právo jen na základní slevu na poplatníka a výjimečně, je-li studentem, pak i na slevu na studenta.

Prokáže-li správci daně, že plní podmínky pro rezidenství v ČR a   správce daně mu vydá daňový domicil, pak  plátce daně ho bude považovat za rezidenta ČR.  V takovém případě mu lze uplatnit veškeré daňové výhody jako ostatním  rezidentům ČR.

Správce daně vydává daňový domicil na základě posouzení  podmínek stanovených  zákonem z daních z příjmů, a to zpětně, nikoliv ex ante.