DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

27. 2. 2023

Podejte daňové přiznání s předstihem – Finanční správa pořádá výjezdy do menších obcí.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 v dotazech a odpovědích.

Slevy na dani v dotazech a odpovědích.

Uplatnění daru u manželů.

Upozornění k tiskopisům daňového přiznání DPFO.

Daňové přiznání elektronicky.

Daňové zvýhodnění na dítě po rozvodu rodičů.

Podejte daňové přiznání s předstihem – Finanční správa pořádá výjezdy do menších obcí.

17.2.2023, Zdroj: Finanční správa

Termín pro podání tzv. papírových daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob letos připadá na pondělí 3. dubna 2023.

Lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky je o měsíc delší a posledním dnem pro elektronické podání je úterý 2. května 2023. Finanční správa zatím vybrala 137 462 přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2022. Nenechávejte podání přiznání na poslední chvíli a vyplňte ho již teď.

Pro menší obce organizuje Finanční správa ve spolupráci se starosty a na základě evidovaného zájmu také výjezdy do obcí, kde nejsou sídla finančních úřadů, a tam je také možné přiznání podat. První výjezdy se budou konat již na začátku března. Kompletní přehled dle jednotlivých krajů je k dispozici na webu Finanční správy: Výjezdy pracovníků finančních úřadů do vybraných obcí v roce 2023 | Novinky 2023 | Novinky | Finanční správa | Finanční správa (financnisprava.cz).

„Pro ty, kteří tuto povinnost přece jenom nechají na poslední chvíli, Finanční správa rozšíří úřední hodiny na finančních úřadech poslední týden před zákonnou lhůtou pro podání přiznání. Provoz podatelen územních pracovišť bude zajištěn nad rámec obvyklých úředních hodin v termínu od 27. března do 3. dubna 2023 v čase 8:00 až 17:00 hodin,“ upřesňuje zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský. Rozšířené úřední hodiny budou platit i na pracovištích 2+2, které jsou v tzv. optimalizovaném režimu. Vybraná pracoviště 2+2 mohou mít stanovena úřední hodiny odlišně v souvislosti s provozní dobou městských úřadů, ve kterých sídlí. Na webu Finanční správy je k dispozici seznam pracovišť 2+2.

Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je prostřednictvím Online finančního úřadu. Přihlásit se do něj je možné například pomocí bankovní identity, občanského průkazu s čipem nebo datovou schránkou. Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podat daňové přiznání pouze elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře. Pokud nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání elektronicky, může ho podat i v papírové podobě osobně na podatelnách finančních úřadů nebo jej zaslat na finanční úřad poštou.

Pokud daňové přiznání podává za daňový subjekt daňový poradce nebo advokát, je lhůta pro jeho podání delší, a to do pondělí 3. července 2023. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Užitečné odkazy:

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 v dotazech a odpovědích.

17.2.2023, Zdroj: Finanční správa

Roční zúčtování záloh i daňového zvýhodnění nyní zajímá jak mzdové účetní, tak zaměstnance.

Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?

Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 nejpozději do 15. února 2023. Ve stejném termínu je poplatník povinen – pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně – předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.

V roce 2022 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil “Prohlášení k dani“, v dubnu 2022 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhnou v kalendářním měsíci 10 000 Kč, jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?

Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).

Za rok 2022 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 48násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022?

Ano, poplatníci s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Slevy na dani v dotazech a odpovědích.

16.2.2023, Zdroj: Finanční správa

V ročním zúčtování i v daňovém přiznání mohou poplatníci snížit svůj daňový základ díky slevám na dani.

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů pro rok 2023?

30 840 Kč základní sleva na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24 840 Kč sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“) bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68 000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, ve dvojnásobné výši (definice manžela/manželky viz ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů),
2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně),
5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně),
16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,
4 020 Kč sleva na studenta,
17 300 Kč sleva za umístění dítěte.

Mohu uplatnit slevu za umístění dítěte (školkovné) v případě, že toto školné bylo hrazeno benefitní společností z mého benefitního zaměstnaneckého systému?

Uplatnění slevy za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb odst. 1 zákona o daních z příjmů je vázáno mimo jiné na podmínku, že tato sleva odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů.

V případě, že výdaje za umístění dítěte v předškolním zařízení vynaložil zaměstnavatel za zaměstnance, pak zaměstnanec nesplňuje zákonné podmínky pro uplatnění předmětné slevy.

V § 38l odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů je definováno, že nárok na poskytnutí slevy na dani za umístění dítěte prokazuje poplatník potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních.

Předškolní zařízení vydává poplatníkovi potvrzení v souladu s § 38l zákona o daních z příjmů, ve kterém potvrzuje pouze částku skutečně poplatníkem vynaloženou a nemůže potvrzovat platby provedené zaměstnavatelem, a to ani v případě, že úhrada proběhla prostřednictvím „benefitní karty“ zaměstnance.

V čem spočívá nový druh slevy na dani za zastavenou exekuci?

Slevu na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů je možné uplatnit v rámci daňového přiznání, nebo na základě žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele, za zdaňovací období roku 2022.

Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí 450 Kč.

Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.

Uplatnění daru u manželů.

24.2.2023, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer

Kdy může jeden z manželů daňově zohlednit dar poskytnutý druhým z nich? Na co je třeba dát pozor?

Dotaz:

Měla bych dotaz týkající se poskytnutého daru v následující situaci.

Jedná se o manžele, kteří mají SJM. Manželka je zaměstnankyně v jiné firmě než manžel. Manžel je OSVČ a poskytl jako fyzická osoba dar. Na potvrzení o daru je tedy uveden manžel a není tam jeho IČO.

Dotaz: Může si takový dar daňově uplatnit manželka?

Platí zde toto?: „Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.“ Nebo se v tomto případě situace popsaná v úvodu posuzuje jinak?

Odpověď:

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), upravuje nezdanitelnou část základu daně fyzických osob v ustanovení § 15 ZDP. Daňový základ lze snížit mimo jiné o hodnotu bezúplatného plnění (dary). ZDP stanovuje ve zmíněném ustanovení podmínky pro uplatnění odečtu hodnoty bezúplatného plnění od základu daně, zejména s odkazem na příjemce daru a účel jeho poskytnutí. Ve všech uvedených případech jsou pro odečet od základu daně rovněž stanoveny speciální podmínky, za kterých je možné dar uplatnit i s ohledem na jeho maximální výši. Předpokládám, že všechny podmínky pro odečet od základu daně jsou v daném případě splněny.

Co se týče společného jmění manželů, tak manželské majetkové právo upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ), a to v ustanoveních § 708 až 753 OZ. Součástí společného jmění je to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právního obchodu. To, co manželům náleží a má majetkovou hodnotu, je velmi obecným vyjádřením pro všechny povinnosti a práva, které mají majetkovou hodnotu. Slova „to, co manželům náleží“, vyjadřují, a to co nejobecnějším způsobem, že předmětem majetkového manželského společenství je v zásadě všechno, co manželům teď právě „patří“, tj. to, co na základě nějakého právního důvodu získali, čili cokoli, co nabyli společně nebo jeden z nich za trvání manželství, a zase způsobem, který odpovídá dotyčnému předmětu s majetkovou hodnotou. Společné jmění podléhá:

zákonnému režimu, nebo
smluvenému režimu, anebo
režimu založenému rozhodnutím soudu.

Předpokládám, že společné jmění manželů uvedených v dotazu podléhá zákonnému režimu a že tedy bezúplatné plnění (dar) do kategorie společného jmění manželů patří. Zákonný režim je upraven v § 709 až 715 OZ. Dle ustanovení § 709 odst. 1 OZ, platí, že je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Ano, ustanovení § 15 odst. 1 ZDP skutečně zmiňuje možnost, že v případě poskytnutí bezúplatného plnění manželi z jejich společného jmění může odpočet uplatnit pouze jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Problém je v uvedeném případě v prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně. Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí. Většinou to bývá darovací smlouvou, kde tyto skutečnosti jsou zmíněny. Může to být ale i potvrzení příjemce o daru. V každém případě by mělo být z prokazujícího dokladu patrno, kdo je poskytovatel daru. A z dané darovací smlouvy je patrné, že poskytovatel je manžel. Pokud je skutečnost jiná, tzn., že poskytovatelem byly oba manželé, doporučuji upravit darovací smlouvu, aby z ní bylo patrné, že jde o společnou darovací smlouvu, nebo aby byla uvedená skutečnost patrná z potvrzení příjemce o daru. Za další doporučuji přiložit k daňovému přiznání manželky (popř. doložit zaměstnavateli v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění) písemné prohlášení o tom, jak se o hodnotu daru manželé podělili, tj. že manžel odečet neuplatňuje.

Upozornění k tiskopisům daňového přiznání DPFO.

21.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa

Upozornění k tiskopisům přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2022 je vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ale i novelizací zákonů souvisejících.

V souvislosti s blížícím se termínem k podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále též „DAP DPFO“) za zdaňovací období kalendářního roku 2022 upozorňujeme na změny v tiskopisech DAP DPFO vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“), ale i novelizací zákonů souvisejících.

DAP DPFO je formulářovým podáním ve smyslu § 72 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“). Tiskopisy DAP DPFO č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 28 a č. 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 5 včetně všech příloh a pokynů k vyplnění jsou elektronicky dostupné v databázi daňových tiskopisů a odpovídají vzorům formulářových podání, které jsou stanoveny vyhláškou č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. K vytvoření a následnému elektronickému podání DAP DPFO doporučujeme využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (dále též „EPO“) nebo aplikaci Online finanční úřad (dostupné např. prostřednictvím www.mojedane.cz), jež zajistí vytvoření daňového přiznání v požadovaném formátu a struktuře.

Dne 25. 5. 2022 nabyl účinnost zákon č. 128/2022 Sb., kterým došlo k novelizaci ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Danou novelou došlo dočasně ke zvýšení částky, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně v rámci uplatnění nezdanitelné části základu daně ve formě bezúplatného plnění (daru). Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. V DAP DPFO lze zmíněnou částku uplatnit na ř. 46 (ve zkráceném formuláři DAP DPFO na ř. 25).

V § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů byla základní sleva na poplatníka pro rok 2022 zvýšena na částku 30 840 Kč V DAP DPFO lze zmíněnou částku uplatnit na ř. 64, resp. na ř. 36 u zkráceného formuláře DAP DPFO.

Do tiskopisů daňového přiznání pro zdaňovací období 2022 jsou podle § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů zahrnuty nové řádky na slevu na dani za zastavenou exekuci u DAP DPFO ř. 62a – 5. ODDÍL nebo ř. 35 – 5. ODDÍL zkráceného formuláře DAP DPFO. K této slevě je nezbytné přiložit povinnou přílohu „Usnesení o zastavení exekuce“.

Pro rok 2022 došlo nařízením vlády č. 405/2021 Sb. ke zvýšení minimální mzdy na částku 16 200 Kč za měsíc. Z tohoto důvodu se zvyšuje zákonný limit pro osvobození důchodu podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů na částku 583 200 Kč. Daňový bonus může podle § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. alespoň ve výši 97 200 Kč. V návaznosti na výše uvedené lze u DAP DPFO ř. 69a – 5. ODDÍL nebo ř. 43 – 5. ODDÍL zkráceného formuláře DAP DPFO, uplatnit slevu za umístění dítěte podle § 35 ba odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů a v souladu s ust. § 35bb odst. 4, maximálně do výše minimální mzdy.

Ve vztahu k rozšíření okruhu osob, kterým jsou v důsledku novelizace zákona o elektronických úkonech provedené k 1. 1. 2023 zřizovány datové schránky ze zákona, je vhodné upozornit na informaci zveřejněnou na adrese: Informační shrnutí a odpovědi na dotazy k datovým schránkám | Datové schránky | Daně elektronicky | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

Daňové přiznání elektronicky.

20.2.2023, Zdroj: Finanční správa

K podání daňového přiznání finančnímu úřadu v elektronické formě lze využít nejen datovou schránku, ale i některý z jiných možných způsobů autorizované elektronické komunikace na dálku.

V souvislosti s rozšířením okruhu osob, kterým se datové schránky zřizují „automaticky“ (resp. bez ohledu na vůli osoby, které je datová schránka zřizována) ze zákona, ke kterému došlo k 1. lednu 2023 novelizací zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, může především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojít k nejasnostem při podávání daňových přiznání a k chybnému podání (listinnou namísto elektronickou formou).

Je třeba zdůraznit, že se zpřístupněním datové schránky podnikající fyzické osoby zřizované ze zákona je spojena povinnost osoby, které byla tato datová schránka zpřístupněna, činit formulářová podání (typicky podat daňové přiznání) elektronicky, a to ve vztahu k těm podáním, která se vztahují k činnosti, ve které alespoň částečně vystupuje jako podnikající fyzická osoba (tedy např. jde-li o přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávané za příjmy související s její podnikatelskou činností). V takovém případě nicméně lze k podání daňového přiznání finančnímu úřadu v elektronické formě využít nejen datovou schránku, ale i některý z jiných možných způsobů autorizované elektronické komunikace na dálku (např. prostřednictvím portálu MOJE daně).

Pokud fyzická osoba zasílá podání vůči finančnímu úřadu ze své datové schránky, pak je zcela lhostejné, o jaký konkrétní typ datové schránky se jedná (tj. zda je to její datová schránka fyzické osoby-nepodnikající či fyzické osoby-podnikající). Každá datová schránka, která byla zřízena právě této konkrétní fyzické osobě, poskytuje plnou autorizaci jejího podání, a může proto své podání zaslat z jakékoliv ze svých vlastních datových schránek.

K 1. lednu 2023 došlo v této souvislosti i k novelizaci daňového řádu. V návaznosti na existenci datové schránky je vznik povinnosti podat formulářová podání (zejména daňová přiznání) v elektronické podobě spojen se zpřístupněním datové schránky zřizované ze zákona, tj. povinnost činit podání elektronicky vzniká až okamžikem zpřístupnění datové schránky, nikoli jejím pouhým zřízením.

Upozorňujeme, že zpřístupnění datové schránky zřizované ze zákona má podstatný dopad mj. na formu komunikace osob, kterým se takové datové schránky od 1. ledna 2023 zřizují, s finančními úřady (a jejich územními pracovišti) a na doručování písemností těmto osobám ze strany orgánů Finanční správy ČR. Některá podání budou tyto osoby nově povinny činit výhradně elektronicky (nikoliv výhradně datovou schránkou, viz výše) a doručováno jim bude primárně prostřednictvím datové schránky.

Daňové zvýhodnění na dítě po rozvodu rodičů.

23.2.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak lze uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě rodičů, kteří se rozvedli? Je na prvním místě jejich vzájemná dohoda?

Dotaz:

Měla bych dotaz k daňovému zvýhodnění na dítě u našeho zaměstnance.

Tento zaměstnanec je rozvedený a má s bývalou manželkou syna, aktuálně ve věku 16 let. Při rozvodu byl syn svěřen soudně do péče matky. Nyní však, po vzájemné dohodě obou rodičů, se syn trvale přestěhoval k otci (našemu zaměstnanci).

Tento zaměstnanec si chce nyní začít uplatňovat slevu na dítě na tohoto syna. Je schopen doložit jak potvrzení zaměstnavatele matky dítěte, že slevu na dítě ona neuplatňuje, tak také čestné prohlášení matky dítěte, že souhlasí s tím, aby si slevu na dítě uplatňoval otec dítěte, jelikož po vzájemné dohodě syn žije u něj.

Náš dotaz zní: můžeme tuto slevu jako zaměstnavatel uplatňovat? Jde nám o to, zda nevadí soudní rozhodnutí o svěření do péče, pokud je zaměstnanec schopný doložit čestné prohlášení/dobrozdání matky dítěte o vzájemné dohodě.