DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Příležitostný příjem do 30 tisíc nedaníte. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.
Daň z příjmů: Kdo a proč musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Jste daňovým rezidentem? Jak daní ti, kteří mají příjmy ze zahraničí.
Informace České správy sociálního zabezpečení pro zaměstnavatele.
K povinnosti OSVČ podat daňové přiznání elektronicky.
Pokyn D-60 ke stanovení jednotných kurzů za rok 2022.
Portál MOJE daně je v provozu již dva roky.
Informace o slevách na pojistném od 1. 2. 2023.
Přehled právních předpisů a změn týkajících se podnikatelů od 1. 1. 2023.
Příležitostný příjem do 30 tisíc nedaníte. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, kterou nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 30 tisíc korun za rok. Co přesně je příležitostný příjem a jaké jsou daňové povinnosti při překročení zmíněného limitu vám prozradíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
01.03.2023 | BusinessInfo.cz
Příležitostné příjmy do výše 30 tisíc korun ročně nepodléhají zdanění. „Musí se ovšem jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková.
Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Příklady:
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 20 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 30 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Zaměstnanec pan Dvořák si během roku 2022 vydělal příležitostným pronájmem movité věci 35 000 korun. Přestože za něj daňové odvody za normálních okolností řeší pouze jeho zaměstnavatel, na jaře 2023 musí podat daňové přiznání sám a přiznat v něm všechny příjmy (zaměstnání plus pronájem). Od zaměstnavatele si k tomu vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2022.
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 30 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ popisuje poradce.
I když má v takovém případě poplatník podnikání jako činnost vedlejší a vydělá si jím například pouze dvacet tisíc korun, musí tento příjem zdanit v souladu s platnými zákony a opět musí podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí podávat přiznání k dani z příjmu za všech okolností. Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí. Od letošního roku tato hranice zvyšuje až na 50 tisíc korun (uplatníte ji až v přiznání za rok 2023), u příležitostného příjmu ale zůstává třicetitisícový limit.
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a kdo je musí podávat?
Hrozí vám přísné pokuty?
Při překročení limitu 30 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit).
Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Příklad:
Pan Dvořák, který si příležitostně vydělal za rok 2022 zmíněných 35 tisíc korun, bude mít v roce 2023 povinnost odevzdat papírové daňové přiznání v pondělí 3. dubna (elektronicky do 2. května). Bez postihu má tedy šanci zaplatit a přiznat daň do 10. dubna (respektive 9.5.). Každý další den, kdy nejsou peníze na účtu finančního úřadu, opozdilci naskakují úroky z prodlení (viz níže). Finanční úřad může navíc zahájit daňovou kontrolu do tří let od nepodání daňového přiznání.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí GFŘ by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného. Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková, členka Výboru Komory certifikovaných účetních.
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Jakub Procházka
Daň z příjmů: Kdo a proč musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Lidé s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili za uplynulý rok na dani z příjmů více než 30 tisíc korun, musejí platit pololetní či čtvrtletní zálohy. Ti, kteří mají vyšší než stopadesátitisícovou daň, mají na zaplacení první kvartální zálohy čas do 15. března.
10.02.2023 | BusinessInfo.cz
Kdo, jak často a v jaké výši zálohy odvádí a jak se započítávají do výsledné daně si přečtěte v následujícím článku na BusinessInfo.cz.
Platí jen podnikatelé
Většina plátců se živnostenským listem zálohy na daně z příjmů v průběhu roku neplatí. Tato povinnost se týká pouze jednotek procent OSVČ s vysokými příjmy.
Žádné odvody během letoška neplatí ti, kteří loni odvedli státu na dani z příjmů méně než 30 tisíc korun ani ti, kteří podnikají prvním rokem.
Ostatní příjmy výši zálohy neovlivní
Má-li poplatník takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, jejich výše zálohy nijak neovlivní (ani jejich periodicitu). Jde například o příjmy z prodeje nemovitosti, důchod nebo výhry v loterii.
„Pravidelné odvody se nehradí ani po poplatníkovi, který zemře. Povinnost se samozřejmě netýká ani zaměstnanců, za které zálohy hradí zaměstnavatel,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, které definuje zákon v paragrafu 38a. V případě, že podáváte daňové přiznání tradičně k 1. dubnu (letos první dubnový den vychází na sobotu, proto je termín posunut na 3.4.), pak je tímto obdobím míněno následujících dvanáct měsíců.
Platí to až do posledního dne pro podání daňového přiznání ve zdaňovacím období následujícím.
Délka „zálohového období“
Zálohové období tedy nemusí trvat dvanáct měsíců. Rozumí se jím „období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.“
Příklad: Pokud živnostník podal daňové přiznání za rok 2021 například 10. února 2022 a daňové přiznání za rok 2022 za něj podá daňový poradce až 1. 7. 2023, zálohové období tohoto poplatníka bude trvat od 2. 4. 2022 (den po termínu pro klasické odevzdání DP, nepodává-li se elektronicky) do 1. 7. 2023 – tedy patnáct měsíců.
„Výše záloh neovlivňují příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů. Mezi takzvané ostatní příjmy patří například výživné, důchody, výhry v loterii, peníze získané z prodeje nemovitosti či pronájmu movitých věcí,“ připomíná daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Pokud podáte přiznání za rok 2022, výsledná daň za toto období bude podkladem pro stanovení výše záloh a periodicity platby v příštím zálohovém období (většinou nejde o kalendářní rok). Při stanovení výše záloh se nicméně vychází z takzvané poslední daňové povinnosti. Zákon za ni považuje i daň, kterou si poplatník sám vypočte a uvede v dodatečném (nikoli řádném) přiznání.
Co říká zákon?
V závislosti na výši daňové povinnosti, která se zjistí vynásobením sazby daně se zjištěným základem daně, může vzniknout povinnost hradit zálohy na daň z příjmů.
Upozorňujeme, že přestože se povinnost netýká zaměstnanců, u podnikatelů, kteří mají i příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6, je situace složitější.
Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?
Základ daně jim totiž tvoří dvě položky – za a) ze samostatně výdělečné činnosti (podnikání) a za b) z činnosti závislé (zaměstnání).
„Pokud je jejich základ ze závislé činnosti vyšší než 50 procent celkového základu – příjmy jsou tedy minimálně stejné jako z podnikání – zálohy na daň z příjmů tito poplatníci v průběhu roku nehradí,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud příjmy ze závislé činnosti představují více než 15 ale méně než 50 procent základu daně, platí se zálohy v poloviční výši.
Zálohy se netýkají ani těch, kteří ukončili činnost, z níž jim plynuly zdanitelné příjmy.
Kdo tedy neplatí zálohy?
- poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 korun,
- poplatník, pokud je jedním z dílčích základů daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti § 6 (příjmy ze zaměstnání), ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně,
- obec nebo kraj,
- dědici zůstavitele ode dne jeho smrti.
U firem (tedy právnických osob) je placení záloh de facto totožné jako u osob fyzických.
Výše záloh a četnost placení
Podnikatelé s vysokými příjmy platí buď pololetní nebo čtvrtletní zálohy, opět v závislosti na výši daně zaplacené za uplynulý rok.
1) Pololetní zálohy
Hradí je všichni ti, kteří v uplynulém roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 tisíc, ale zároveň méně než 150 tisíc korun. V tomto případě odvádějí dvě zálohy ročně, každou ve výši 40 procent z poslední zaplacené (roční) daně.
Ve většině případů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, zálohy jsou tedy splatné 15. června a 15. prosince (respektive k prvnímu pracovnímu dni po tomto datu). Letos vycházejí tato data na čtvrtek a pátek.
Připomínáme, že sazba daně z příjmů fyzických osob je v Česku stále 15 procent, daň z příjmu právnických osob 19 procent (s výjimkou podílových a penzijních fondů).
Příklad: Podnikatel Novotný vydělal v roce 2022 více než dva miliony korun, proto nemohl využít výhod paušální daně (hranice se letos posouvá z jednoho na dva miliony ročního příjmu). Na dani z příjmu zaplatil po slevách a odpočtech 130 tisíc korun. V roce 2023 tedy hradí dvě zálohy – do čtvrtka 15. června 52 000 a do pátku 15. prosince opět 52 000 korun. Zbylou vypočtenou daň (z daňového základu pro rok 2023, sníženou o 104 tisíc) uhradí při odevzdání přiznání na jaře příštího roku.
2) Čtvrtletní zálohy
Týkají se pouze lidí s nejvyššími příjmy, kteří zaplatili na dani z příjmů více než 150 tisíc korun ročně.
Tyto poplatníky čekají čtyři platby v průběhu celého roku, a to ve výši 25 procent z poslední zaplacené daně z příjmů. Na zálohách tak letos odvedou stejnou částku jako zaplatili celkově na dani v roce uplynulém. Splatnost je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Částky se automaticky zaokrouhlují na stokoruny nahoru.
Při vyplňování daňového přiznání pak poplatníci přiznají zálohy, jež uhradili a samozřejmě jsou ve výsledku zohledněny a daň se o ně snižuje. Pokud je v následujícím roce daň nižší než v předchozím, poplatník nedoplácí nic.
Podnikáte jen část roku. Co s tím?
Pokud máte daňovou povinnost pouze za část zdaňovacího období, musíte ji přepočítat pro účely vyčíslení záloh na daň z příjmů tak, jako by se týkala celého období (dlouhého dvanáct měsíců).
Přepočtení daňové povinnosti je poměrně jednoduché. Výslednou částku pouze vydělíte počtem měsíců, ve kterých jste měli příjmy podléhající dani a následně vynásobíte dvanácti (jako byste měli stejné příjmy celé zdaňovací období).
„Pokud budete mít zdanitelné příjmy například jen od dubna do září a výsledná daň by odpovídala 60 tisíci korunám, musíte tuto částku vydělit šesti (počet měsíců) a následně vynásobit dvanácti,“ upřesňuje poradce.
Pro výpočet záloh pak tedy nebude určující částka 60 tisíc ale 120 tisíc korun, a proto následující rok odvedete dvě pololetní zálohy ve výši 48 000.
Vliv záloh na výslednou daň
Při podání daňového přiznání se samozřejmě započítají zaplacené zálohy, které měly splatnost v jeho průběhu, do výsledné daně. Podmínkou ovšem je, abyste tyto zálohy uhradili v průběhu zdaňovacího období (nikoli dodatečně například na výzvu berňáku).
Zálohy zaplacené dodatečně se vám bohužel do výsledné daně nepromítnou. Proto podnikatelům doporučujeme, aby si jejich placení pečlivě hlídali.
Co je zdaňovací období?
Za zdaňovací období považuje zákon o daních z příjmů u fyzických osob kalendářní rok.
Pokud se jedná o právnické osoby, může být zdaňovacím obdobím kalendářní nebo takzvaný hospodářský rok. U firem je ovšem situace poněkud složitější a zákon zná ještě další dvě další varianty.
Může jít o období „od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace případně převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými“.
Poslední variantou je u právnických osob „účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců“.
Pro stanovení záloh jsou důležité termíny pro podání přiznání k dani z příjmů:
- 3 měsíce od uplynutí zdaňovacího období (převážně kalendářní rok) – pokud přiznání není podáno elektronicky,
- 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání je podáno elektronicky,
- 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období – pokud přiznání podává poradce (daňový poradce nebo advokát) nebo musí být účetní závěrka ověřena auditorem.
Na závěr připomínáme, že od roku 2023 musejí mít všechny OSVČ povinně datové schránky, a mají tedy zároveň povinnost podávat přiznání výhradně elektronicky. Přiznání už tedy nebudou moci odevzdávat do počátku dubna (tj do tří měsíců od uplynutí zdaňovacího období)
Zdroj: FS ČR
Jakub Procházka
Jste daňovým rezidentem? Jak daní ti, kteří mají příjmy ze zahraničí.
Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi? Rozdělení je pro plátce daně z příjmů zásadní a určuje, jaké příjmy a kdy musí v Česku i v zahraničí zdaňovat.
17.02.2023
Ten, kdo v Česku trvale žije, je daňovým rezidentem a daně musí platit v tuzemsku, i když zároveň vydělává v zahraničí. Neplatí to ale bezvýhradně a vždy na všechny příjmy.
Daňovým rezidentem je ten, kdo má v Česku bydliště pro daňové účely („za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat“).
Nemusí přitom bydlet ve vlastním domě či bytě, může jít i o bydlení v pronájmu.
Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v ČR pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů v kalendářním roce – tedy minimálně 183 dní.
Středisko životních zájmů
Má-li poplatník bydliště v obou smluvních státech, pak je pro určení, zda je rezidentem, rozhodující takzvané středisko životních zájmů, což je místo, ve kterém bydlí s rodinou případně to, kde poplatník vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo je zaměstnán.
Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo, respektive v jaké zemi působí její vedení.
Pokud jste v Česku pobývali méně než šest měsíců, ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku, a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.
Daní se příjmy dvakrát?
Čech, který pracovně „pendluje“ mezi tuzemskem a jinou zemí musí často řešit placení daní v cizině.
„Stává se to, pokud je pokládán za daňového rezidenta ve dvou nebo více zemích, má-li příjmy a bydliště ve dvou zemích, nebo když si nárok na zdanění jednoho a téhož příjmu činí dva státy,“ říká poradce Michal Dvořáček.
Do hry v tu chvíli vstupují dvoustranné vztahy ČR s ostatními zeměmi. S více než osmdesáti státy světa má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Především jde o všechny členské státy EU a také drtivou většinu vyspělých zemí.
Česká republika a unijní státy (a některé další) mají navíc velmi podobná pravidla k určování „daňové rezidence“. O tom, kdo je a kdo není daňový rezident, nicméně do detailů rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy.
Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Obvyklá kritéria pro daňovou rezidenci
- stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat
- středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
- obvyklé zdržování se
- státní občanství
- jiná vzájemná dohoda mezi smluvními státy
Češi pracující v Unii
Český občan, který dlouhodobě žije a pracuje pouze v jednom členském státě sedmadvacítky, bude v této zemi s největší pravděpodobností platit také daň z příjmu.
„Důvodem jsou daňové povinnosti, které v členském státě vznikají po určité délce pobytu nebo výdělečné činnosti,“ připomíná Michal Dvořáček.
„Při nástupu do zaměstnání v jiné zemi by měl být pracovník přihlášen na zahraničním finančním úřadu. Dokladem je přidělení osobního daňového čísla. V některých zemích se používá jedno registrační číslo pro účely daně, pojištění nebo pobytu. Jestliže má český občan příjmy pouze ze závislé činnosti v zahraničí, platí zálohy na daň a odevzdává daňové přiznání ve státě zaměstnání,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí.
Práva a povinnosti rezidenta
Obecně platí, že jako český rezident máte neomezenou daňovou povinnost. Jinými slovy: měl byste doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i celosvětové. Ve státě, kde poplatník pouze pracuje, zdaní jen to, co si vydělal na místě.
Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Odvedou tedy daň z příjmů dvakrát? „Práci v cizině odvede plátce jednu, neměl by tedy platit dvakrát. Právě na to mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění,“ říká poradce.
Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jak nedanit dvakrát?
Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a ve státě, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.
Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se neodvádějí za žádných okolností (viz níže). V případě konkrétní země proto doporučujeme poradit se s daňovým expertem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, kterou má Česko s touto zemí podepsánu.
Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:
- Metoda vynětí příjmů (častěji s výhradou progrese)
- Metoda prostého zápočtu daně
Metoda vynětí příjmů (Exemption)
Vyskytuje se převážně ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění (například s Německem či Británií). Tato metoda se neuplatňuje vůči příjmům z dividend, úroků a licenčních poplatků.
Při aplikaci metody vynětí příjmů sice rezident přizná své celosvětové výdělky, nicméně příjmy ze zahraničí vyjme ze základu daně před výpočtem samotné daňové povinnosti. Jinými slovy výdělky nejsou podrobeny zdanění ve státě rezidence, tedy v našem případě v ČR.
- Úplné vynětí příjmů – příjmy mající zdroj v zahraničí se u rezidentů vykážou jako zdanitelné, ale ihned se o ně celosvětový základ daně sníží (neberou se v potaz).
- Vynětí s výhradou progrese – příjem ze zahraničí se do daňového základu také nezahrnuje, použije se pro volbu sazby daně v souhrnu příjmů. Metoda s výhradou progrese má smysl v případech, kdy jsou příjmy ve smluvním státě zdaněny progresivní daní. Jsou-li například v Německu vyšší daně z příjmu pro bohatší než v ČR, zaplatí český rezident daně jen v Německu (dle vyšší sazby, viz příklad níže),
Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech. Metoda prostého zápočtu je novější.
Metoda prostého zápočtu
Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.
V Česku progresivní zdanění neexistuje s jedinou výjimkou (odkaz na náš článek solidární daň zrušena, jiná forma progrese), takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.
Příklad
Pan Novotný pracuje pro firmu v Bavorsku a ročně si vydělá 20 000 eur (cca 500 tisíc korun). Sazba daně z příjmů je v Německu u takto vysokého výdělku přes 27 procent. V Německu je výrazné progresivní zdanění (u ročního příjmu 13 469 eur je sazba daně 24 %, a při každém zvýšení daňového základu o tisíc eur se daň zvýší o 0,46 %). Pan Novotný tedy platí o zhruba dvanáct procentních bodů vyšší daň, než by ze stejného výdělku odvedl v Česku (kde je sazba 15 procent). V ČR už tedy žádnou daň doplácet nebude.
Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku.
Jedinou útěchou je fakt, že se plátcům v českém přiznání základ sníží o daň, jíž v zahraničí odvedli.
Jak jsou na tom daňoví nerezidenti
Daňoví nerezidenti logicky do české státní kasy odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.
Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.
Právo zdanění
Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění definují příjmy a určují, kterému státu náleží právo zdanění. U konkrétního druhu příjmů může být smlouvou stanoveno, že se takové výdělky zdaňují pouze (výhradně) v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání poplatníka.
Častěji se však konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území. Pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje, tzn., že ve státě rezidence daňového subjektu dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s příslušnou smlouvou a vnitrostátní úpravou.
Zdroj: GFŘ
Jakub Procházka
Informace České správy sociálního zabezpečení pro zaměstnavatele.
25.1.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Zaměstnavatelé již brzy do svých datových schránek obdrží informace o změnách v pojistném pro rok 2023.
V souvislosti s dřívějším odchodem do důchodu tzv. zdravotnických záchranářů a členů jednotek hasičského záchranného sboru podniku se zavádí pro jejich zaměstnavatele vyšší odvod pojistného. Od února 2023 budou mít zaměstnavatelé možnost uplatnit slevu na pojistném za specifické skupiny zaměstnanců. Veškeré potřebné informace se zaměstnavatelé dozvědí prostřednictvím svých datových schránek.
Zvýšení sazby pojistného u některých zaměstnavatelů
Dne 1. 1. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 455/2022 Sb., kterým se novelizuje také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotnické záchranáře (tj. zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby) nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) podniku, bude odvádět z příjmů těchto zaměstnanců vyšší pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Dosud byla vyměřovacím základem zaměstnavatele pro placení pojistného částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Od 1. 1. 2023 je vyměřovacím základem zaměstnavatele:
- částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku,
- částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku.
Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku i jiné práce, je pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu b) vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu a) je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.
Zaměstnavatel, který zaměstnává jak zaměstnance vykonávající práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, tak zaměstnance, kteří tyto práce nevykonávají, bude nově stanovovat dva vyměřovací základy zaměstnavatele.
Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu a) je zaměstnavatel nadále povinen platit pojistné v sazbě 24,8 %. Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu b) bude zaměstnavatel platit vyšší pojistné, sazba pojistného se přitom bude navyšovat postupně, a to následujícím způsobem: v roce 2023 činí 26,8 %, v roce 2024 to bude 27,8 %, v roce 2025 pak 28,8 % a počínaje rokem 2026 bude činit 29,8 %.
Sleva na pojistném
Dne 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým byla do zákona č. 589/1992 Sb. vtělena právní úprava slevy na pojistném. Sleva náleží zaměstnavateli jen za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (nelze uplatnit slevu např. ze zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Okruh zaměstnanců, za které zaměstnavatel může uplatnit slevu, je stanoven tak, aby se jednalo o osoby, jež z důvodu různých životních situací často nemohou (např. rodiče, kteří pečují o dítě mladší 10 let, nebo osoby se zdravotním postižením) či z důvodu vyššího věku (osoby starší než 55 let) nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Proto je také podmínkou (až na jednu výjimku) sjednání kratší pracovní nebo služební doby, a to v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně.
Slevu na pojistném za téhož zaměstnance může uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Proto je zaměstnavatelům uložena povinnost, aby ČSSZ před uplatněním slevy oznámili záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance. Jestliže má záměr uplatňovat slevu za zaměstnance více zaměstnavatelů, sleva náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil tento záměr jako první. Jelikož právní úprava nabývá účinnosti 1. 2. 2023, nelze před tímto dnem záměr uplatňovat slevu ČSSZ oznámit.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za takového zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, ze kterých může být sleva uplatněna, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu uplatňuje. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu na pojistném bude zaměstnavatel uplatňovat v Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc (poprvé za únor, tj. v přehledu, který zaměstnavatel bude předkládat příslušné OSSZ nejdříve 1. 3. 2023), přičemž slevu odečte od pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží (za únor 2023 tedy do 20. 3. 2023).
Pokud zaměstnavatel v přehledu uplatňuje slevu na pojistném, je povinen v přehledu uvést také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů, z nichž slevu uplatňuje, a údaje o jednotlivých zaměstnancích.
Pokud bude z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Bude-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě, resp. přeplatek na pojistném, nevzniká.
K povinnosti OSVČ podat daňové přiznání elektronicky.
22.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa
V souvislosti s rozšířením okruhu osob, kterým se datové schránky zřizují „automaticky“ (resp. bez ohledu na vůli osoby, které je datová schránka zřizována) ze zákona, ke kterému došlo k 1. lednu 2023 novelizací zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, může především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojít k nejasnostem při podávání daňových přiznání a k chybnému podání (listinnou namísto elektronickou formou).
Je třeba zdůraznit, že se zpřístupněním datové schránky podnikající fyzické osoby zřizované ze zákona je spojena povinnost osoby, které byla tato datová schránka zpřístupněna, činit formulářová podání (typicky podat daňové přiznání) elektronicky, a to ve vztahu k těm podáním, která se vztahují k činnosti, ve které alespoň částečně vystupuje jako podnikající fyzická osoba (tedy např. jde-li o přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávané za příjmy související s její podnikatelskou činností). V takovém případě nicméně lze k podání daňového přiznání finančnímu úřadu v elektronické formě využít nejen datovou schránku, ale i některý z jiných možných způsobů autorizované elektronické komunikace na dálku (např. prostřednictvím portálu MOJE daně).
Pokud fyzická osoba zasílá podání vůči finančnímu úřadu ze své datové schránky, pak je zcela lhostejné, o jaký konkrétní typ datové schránky se jedná (tj. zda je to její datová schránka fyzické osoby-nepodnikající či fyzické osoby-podnikající). Každá datová schránka, která byla zřízena právě této konkrétní fyzické osobě, poskytuje plnou autorizaci jejího podání, a může proto své podání zaslat z jakékoliv ze svých vlastních datových schránek.
K 1. lednu 2023 došlo v této souvislosti i k novelizaci daňového řádu. V návaznosti na existenci datové schránky je vznik povinnosti podat formulářová podání (zejména daňová přiznání) v elektronické podobě spojen se zpřístupněním datové schránky zřizované ze zákona, tj. povinnost činit podání elektronicky vzniká až okamžikem zpřístupnění datové schránky, nikoli jejím pouhým zřízením.
Upozorňujeme, že zpřístupnění datové schránky zřizované ze zákona má podstatný dopad mj. na formu komunikace osob, kterým se takové datové schránky od 1. ledna 2023 zřizují, s finančními úřady (a jejich územními pracovišti) a na doručování písemností těmto osobám ze strany orgánů Finanční správy ČR. Některá podání budou tyto osoby nově povinny činit výhradně elektronicky (nikoliv výhradně datovou schránkou, viz výše) a doručováno jim bude primárně prostřednictvím datové schránky.
Pokyn D-60 ke stanovení jednotných kurzů za rok 2022
10.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer.
Generální finanční ředitelství vydalo pokyn č. D-60, ke stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2022.
Připomeňme, že tento pokyn využijí poplatníci, kteří nevedou účetnictví. Ti použijí při zpracování daňového přiznání za zdaňovací období 2022 pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2022.
Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku.
Portál MOJE daně je v provozu již dva roky.
28.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Dnes 28. února uplynuly přesně dva roky od spuštění portálu MOJE daně, který občanům umožňuje jednodušší a pohodlnější správu daňových povinností. Od té doby si v portálu založilo daňovou informační schránku Plus 534 438 uživatelů, kteří si zde mohou snadno kontrolovat informace na svém daňovém účtu, vyřizovat daňové povinnosti nebo sledovat stav svých žádostí.
V prvním roce spuštění portálu MOJE daně bylo prostřednictvím daňové informační schránky Plus učiněno 100 088 podání a v roce 2022 se tento počet navýšil na 410 890 podání. Další uživatelé pak na portálu využívají aplikaci Elektronická podaní pro Finanční správu. „Portál MOJE daně během dvou let své existence úspěšně našel své místo u občanů, kteří chtějí se státem komunikovat elektronicky. Naším cílem bylo usnadnit vyřizování daňových povinností a umožnit občanům mít všechny důležité informace na jednom místě. Zároveň však neustále pracujeme na zlepšování služeb a vítáme každou zpětnou vazbu od uživatelů,“ dodává zástupce generálního ředitele Jan Ronovský.
Portál MOJE daně přináší řadu výhod, jako je možnost elektronického podání daňových přiznání, zasílání upozornění na blížící se termíny a přehledný přístup k informacím o stavu daňových povinností. Navíc je portál k dispozici samozřejmě i mimo úřední hodiny a umožňuje uživatelům vyřizovat své daňové povinnosti z pohodlí svého domova bez nutnosti návštěvy finančního úřadu.
Finanční správa na zlepšování uživatelského prostředí a komfortu pro uživatele portálu průběžně pracuje. Minulý rok doznaly webové stránky portálu úprav v oblasti přístupnosti, které vedou k usnadnění práce zrakově postižených uživatelů, a pro vybrané formuláře byli zapracováni průvodci, kteří umožňují formou návodných otázek snadnější vyplnění daňového formuláře. Byl nasazen nový formulář a návodný průvodce pro snadné vyplňování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a průběžně se rozšiřují možnosti předvyplnění údajů dle dat, které má Finanční správa k dispozici, a vylepšuje se osobní daňový kalendář. Pro snadnější správu daně z nemovitých věcí byly zároveň nasazeny nové funkcionality, a to např. funkce ověření na katastr nemovitostí a předvyplňování daňových přiznání k dani z nemovitých věcí. Poplatníci mohli využít také návodného průvodce vyplněním daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.
V průběhu roku 2023 připravuje Finanční správa další úpravy, které souvisejí se zapracováním legislativních změn, zavedení technologie „Průvodce“ v aktualizovaném formuláři k dani z příjmů právnických osob, převod dalších EPO formulářů do modernější technologie EPO3 a posílení bezpečnostních prvků webových aplikací, včetně zvýšení ochrany osobních údajů.
Informace o slevách na pojistném od 1. 2. 2023
5.1.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Slevu na pojistném za specifické skupiny zaměstnanců budou moci zaměstnavatelé uplatnit od 1. 2. 2023.
Dne 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým byla do zákona č. 589/1992 Sb. vtělena právní úprava slevy na pojistném. Sleva náleží zaměstnavateli jen za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (nelze uplatnit slevu např. ze zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Okruh zaměstnanců, za které zaměstnavatel může uplatnit slevu, je stanoven tak, aby se jednalo o osoby, jež z důvodu různých životních situací často nemohou (např. rodiče, kteří pečují o dítě mladší 10 let, nebo osoby se zdravotním postižením) či z důvodu vyššího věku (osoby starší než 55 let) nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Proto je také podmínkou (až na jednu výjimku) sjednání kratší pracovní nebo služební doby, a to v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně.
Slevu na pojistném za téhož zaměstnance může uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Proto je zaměstnavatelům uložena povinnost, aby ČSSZ před uplatněním slevy oznámili záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance. Jestliže má záměr uplatňovat slevu za zaměstnance více zaměstnavatelů, sleva náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil tento záměr jako první. Jelikož právní úprava nabývá účinnosti 1. 2. 2023, nelze před tímto dnem záměr uplatňovat slevu ČSSZ oznámit.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za takového zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, ze kterých může být sleva uplatněna, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu uplatňuje. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu na pojistném bude zaměstnavatel uplatňovat v Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc (poprvé za únor, tj. v přehledu, který zaměstnavatel bude předkládat příslušné OSSZ nejdříve 1. 3. 2023), přičemž slevu odečte od pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží (za únor 2023 tedy do 20. 3. 2023).
Pokud zaměstnavatel v přehledu uplatňuje slevu na pojistném, je povinen v přehledu uvést také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů, z nichž slevu uplatňuje, a údaje o jednotlivých zaměstnancích.
Pokud bude z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Bude-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě, resp. přeplatek na pojistném, nevzniká.
Přehled právních předpisů a změn týkajících se podnikatelů od 1. 1. 2023.
10.1.2023, Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro snazší orientaci v legislativních novinkách přehled změn, které se týkají podnikatelů od 1. ledna 2023.
Úprava 7 zákonů, 22 vyhlášek a 11 nařízení vlády. Zde je přehledný souhrn změn, které se od nového roku týkají podnikatelů. Jde například o povinné datové schránky či snazší výstavbu menších obnovitelných zdrojů.
- DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Zvýšení limitu obratu povinné registrace pro plátce DPH
- ZMĚNY U KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ V OBLASTI POKUT A VÝZEV K PODÁNÍ
- DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
- Mimořádné odpisy pro roky 2022 a 2023
- Daň z neočekávaných zisků – ,,windfall tax”
- Problematika nemovité kulturní památky
- Nesplnění podmínek pro odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání
- DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
- Tři pásma paušálního režimu
- Elektronická forma daňového přiznání
- DATOVÉ SCHRÁNKY
Od 1. ledna 2023 budou postupně zřizovány datové schránky podnikajícím fyzickým osobám (živnostníkům či OSVČ). Dále všem právnickým osobám, které jsou zapsané v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku a dosud datovou schránku nemají (jedná se např. o společenství vlastníků bytových jednotek, spolky, nadace apod.).
- OSTATNÍ ZÁKONY A VYHLÁŠKY
Jde např. o zákon č. 382/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
Podrobněji k jednotlivým změnám ZDE.