DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Placení daní z příjmů – základní termíny v roce 2023.
Informace o změnách v pojistném na sociální zabezpečení pro rok 2023.
Informace pro poskytovatele přepravních služeb od ledna 2023.
Informace pro poskytovatele ubytovacích služeb od ledna 2023.
Upozornění k daňovým tiskopisům 2023.
Placení daní z příjmů – základní termíny v roce 2023.
3.3.2023, Ing. Eva Horáková, Zdroj: Verlag Dashöfer
V letošním roce máme tři termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, a to 3. 4. 2023, 2. 5. 2023 a 3. 7. 2023.
Podmínky, které určují konkrétní termín, vymezuje § 136 daňového řádu. Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se prodlužuje
- a) na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
- b) na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
- daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
- daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Současně dle § 135 odst. 3 daňového řádu platí, že daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení. Splatnost daňové povinnosti přitom určuje datum, do kdy má být dotčená daňová povinnost uhrazena.
Prodloužená čtyřměsíční lhůta dle § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu dopadá na případy, kdy je daňové přiznání podáno elektronicky a nebylo podáno v „základní tříměsíční lhůtě“.
Příklad:
Pokud by tedy bylo přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „daňové přiznání“) za rok 2022 podáno elektronicky nejpozději 3. 4. 2023, pak termín pro podání i splatnost daňové povinnosti je 3. 4. 2023. Pokud by bylo stejné daňové přiznání podáno elektronicky po tomto datu (např. 15. 4. 2023), pak je termín pro jeho podání i pro splatnost daně 2. 5. 2023.
Z úpravy daňového řádu také plyne, že prodloužená čtyřměsíční lhůta dle § 136 odst. 2 písm. a) daňového řádu nedopadá ani na daňové přiznání podané poradcem nebo povinně auditovaným subjektem.
Pokud daňové přiznání podává poradce, pak platí, že lhůta pro podání se prodlužuje na šest měsíců, ale pouze v případě, že daňové přiznání nebylo podáno v „základní tříměsíční lhůtě“ a následně ho podal poradce.
Příklad:
Pokud tedy Vaše daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 podá poradce např. 31. 3. 2023, pak lhůta pro jeho podání i splatnost daně je 3. 4. 2023. Lhůta pro podání a splatnost daně by se prodloužila na 3. 7. 2023, pokud by daňové přiznání bylo poradcem podáno až po 3. 4. 2023 (tedy například 15. 4. 2023).
K uvedenému je nutné doplnit, že k podání daňového přiznání prostřednictvím poradce je nezbytné uplatnit u správce daně relevantní plnou moc, přičemž (pokud nebyla uplatněna již dříve) postačuje její předložení současně s podáním daňového přiznání.
Informace o změnách v pojistném na sociální zabezpečení pro rok 2023.
27.1.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Zaměstnavatelé již brzy do svých datových schránek obdrží informace o změnách v pojistném pro rok 2023.
V souvislosti s dřívějším odchodem do důchodu tzv. zdravotnických záchranářů a členů jednotek hasičského záchranného sboru podniku se zavádí pro jejich zaměstnavatele vyšší odvod pojistného. Od února 2023 budou mít zaměstnavatelé možnost uplatnit slevu na pojistném za specifické skupiny zaměstnanců. Veškeré potřebné informace se zaměstnavatelé dozvědí prostřednictvím svých datových schránek.
Zvýšení sazby pojistného u některých zaměstnavatelů
Dne 1. 1. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 455/2022 Sb., kterým se novelizuje také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotnické záchranáře (tj. zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby) nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) podniku, bude odvádět z příjmů těchto zaměstnanců vyšší pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Dosud byla vyměřovacím základem zaměstnavatele pro placení pojistného částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Od 1. 1. 2023 je vyměřovacím základem zaměstnavatele:
- částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku,
- částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku.
Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku i jiné práce, je pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu b) vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu a) je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.
Zaměstnavatel, který zaměstnává jak zaměstnance vykonávající práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, tak zaměstnance, kteří tyto práce nevykonávají, bude nově stanovovat dva vyměřovací základy zaměstnavatele.
Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu a) je zaměstnavatel nadále povinen platit pojistné v sazbě 24,8 %. Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu b) bude zaměstnavatel platit vyšší pojistné, sazba pojistného se přitom bude navyšovat postupně, a to následujícím způsobem: v roce 2023 činí 26,8 %, v roce 2024 to bude 27,8 %, v roce 2025 pak 28,8 % a počínaje rokem 2026 bude činit 29,8 %.
Sleva na pojistném
Dne 1. 2. 2023 nabývá účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým byla do zákona č. 589/1992 Sb. vtělena právní úprava slevy na pojistném. Sleva náleží zaměstnavateli jen za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (nelze uplatnit slevu např. ze zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Okruh zaměstnanců, za které zaměstnavatel může uplatnit slevu, je stanoven tak, aby se jednalo o osoby, jež z důvodu různých životních situací často nemohou (např. rodiče, kteří pečují o dítě mladší 10 let, nebo osoby se zdravotním postižením) či z důvodu vyššího věku (osoby starší než 55 let) nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Proto je také podmínkou (až na jednu výjimku) sjednání kratší pracovní nebo služební doby, a to v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně.
Slevu na pojistném za téhož zaměstnance může uplatnit pouze jeden zaměstnavatel. Proto je zaměstnavatelům uložena povinnost, aby ČSSZ před uplatněním slevy oznámili záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance. Jestliže má záměr uplatňovat slevu za zaměstnance více zaměstnavatelů, sleva náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil tento záměr jako první. Jelikož právní úprava nabývá účinnosti 1. 2. 2023, nelze před tímto dnem záměr uplatňovat slevu ČSSZ oznámit.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením), může zaměstnavatel uplatnit slevu za takového zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, ze kterých může být sleva uplatněna, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu uplatňuje. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu na pojistném bude zaměstnavatel uplatňovat v Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc (poprvé za únor, tj. v přehledu, který zaměstnavatel bude předkládat příslušné OSSZ nejdříve 1. 3. 2023), přičemž slevu odečte od pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží (za únor 2023 tedy do 20. 3. 2023).
Pokud zaměstnavatel v přehledu uplatňuje slevu na pojistném, je povinen v přehledu uvést také počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů, z nichž slevu uplatňuje, a údaje o jednotlivých zaměstnancích.
Pokud bude z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Bude-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě, resp. přeplatek na pojistném, nevzniká.
Informace pro poplatníky, fyzické osoby ke změnám v zákoně o daních z příjmů pro zdaňovací období roku 2023.
2.1.2023, Zdroj: Finanční správa
Dne 2. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony (tzv. „Daňový balíček 2023“).
Tento zákon s účinností od 1.1.2023 přináší následující zásadní změny v oblasti:
PAUŠÁLNÍ DANĚ
Změny se dotýkají limitu pro možnost vstupu do paušálního režimu, který se zvyšuje na 2 miliony Kč. Pro paušální režim jsou zavedeny 3 pásma zdanění na základě výše příjmu a charakteru příjmů poplatníka [§ 2a odst. 5) zákona o daních z příjmů].
- pásmo
Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:
- 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
- 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %, a
- 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.
- pásmo
Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:
- 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a
- 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %.
- pásmo
Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:
- 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.
Částky měsíční zálohy na paušální daň v jednotlivých pásmech jsou:
- pásmo – 6 208 Kč pro první pásmo (100 Kč záloha na daň, 3 386 Kč záloha na sociální a 2 722 Kč zdravotní pojištění),
- pásmo – 16 000 Kč pro druhé pásmo (4 963 Kč daň, 7 446 Kč sociální a 3 591 Kč zdravotní pojištění),
- pásmo – 26 000 Kč pro třetí pásmo (9 320 Kč daň, 11 388 Kč sociální a 5 292 Kč zdravotní pojištění).
Finanční správa vydala samostatnou informaci k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023, kterou lze nalézt na adrese:
Informace k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023 | Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)
MIMOŘÁDNÝCH ODPISŮ
Došlo k prodloužení možnosti využít mimořádné odpisy i na majetek pořízený až do 31. 12. 2023. Znamená to, že pro hmotný majetek pořízený mezi 1. 1. 2020 až 31. 12. 2023 lze uplatnit mimořádné daňové odpisy, a to během 12 měsíců u majetku spadajícího do 1. odpisové skupiny a během 24 měsíců u majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny.
(Pozn. dosavadní úprava umožňovala mimořádné odpisy využít pouze u majetku pořízeného v letech 2020 a 2021, nyní rozšířeno i na majetek pořízený v průběhu roku 2022 a dále na majetek pořízeny do konce roku 2023)
VÝŠE LIMITŮ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ ZA ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ ROKU 2023
Novinkou je změna výše limitu, který je rozhodný pro povinnost podat daňové přiznání, limit se zvyšuje z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč (§ 38g odst.1 zákona o daních z příjmů). Novela přináší rovněž změnu výše limitu pro vznik povinnosti podání daňového přiznání poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, jehož příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů přesahují 6 000 Kč, nově je zavedena částka 20 000 Kč (§ 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů).
OSVOBOZENÍ BEZÚPLATNÝCH PŘÍJMŮ V PODOBĚ NABYTÍ SPOLUVLASTNICKÉHO PODÍLU NA NEMOVITÉ VĚCI OD OBCE NEBO OD POPLATNÍKA, JEHOŽ JE OBEC ČLENEM NEBO ZŘIZOVATELEM
Do zákona o daních z příjmů je doplněn nový druh příjmů fyzických osob, uvedený v § 4a písm. q). Toto ustanovení upravuje osvobození od daně z příjmů pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří bezúplatně nabyli spoluvlastnický podíl na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud jsou splněny dvě níže uvedené podmínky:
- na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
- převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.
Upozornění: Ustanovení § 4a písm. q) zákona o daních z příjmů se použije i na bezúplatný příjem vzniklý přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 366/2022 Sb. (viz přechodná ustanovení).
ZÁVISLÉ ČINNOSTI
Do zákona o daních z příjmů je doplněno ustanovení § 6 odst. 9 písm. w), podle kterého se osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.
OTÁZKY/ODPOVĚDI K NOVINKÁM r. 2023
Otázka:
Pokud nebudu muset za zdaňovací období roku 2023 podávat daňové přiznání k dani příjmů fyzických osob, neboť můj příjem, nepřevýší částku 50 000 Kč; jak je to s přehledy sociálního a zdravotního pojištění, ty nebudu muset také podávat?
Odpověď:
Změna ve výši limitu v § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů, která je určující pro povinnost k podání/nepodání daňového přiznání, řeší pouze tuto povinnost, nikoliv povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení či příslušné zdravotní pojišťovně. Znamená to, že i v tomto případě bude třeba přehledy na sociální a zdravotní pojištění podat.
Otázka:
Mezi ostatní příjmy patří v souladu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů příjmy z příležitostných činností, které jsou osvobozeny za podmínky, že úhrn těchto příjmů u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč. Bude se od zdaňovacího období roku 2023 tento limit měnit?
Odpověď:
Limit 30 000 Kč, který je stanovený v § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů se nezvyšuje.
Otázka:
Podnikatelé, kteří jsou přihlášení v tzv. systému paušální daně a na konci zdaňovacího období 2022 zjistí, že mají kromě příjmů ze samostatné činnosti ještě jiné příjmy např. z nájmu či z kapitálového majetku, které převyšují 15 000 Kč, musí podat daňové přiznání, neboť jejich daň nemůže být rovna paušální dani. Bude se od roku 2023 tento limit 15 000 Kč také zvyšovat na 50 000 Kč?
Odpověď:
Ano, v tomto případě se limit od roku 2023 změní z 15 000 Kč na 50 000 Kč.
Informace pro poskytovatele přepravních služeb od ledna 2023.
28.2.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Na webu Finanční správy byla zveřejněna Informace GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb s účinností od 1. 1. 2023.
Cílem této informace je shrnutí daňových povinností (z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p., zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění p. p.) daňových subjektů poskytujících přepravu osob prostřednictvím mobilní aplikace společnosti (např. UBER, BOLT, LIFTAGO a další).
Informace GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb v plném znění
Informace pro poskytovatele ubytovacích služeb od ledna 2023.
14.3.2023, Zdroj: Česká daňová správa
Generální finanční ředitelství zveřejnilo na webu své sdělení k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb s účinností od 1. 1. 2023.
Cílem této informace je seznámení subjektů účastnících se transakcí, v rámci kterých jsou poskytovány ubytovací služby prostřednictvím internetových platforem (např. Airbnb, Booking a další) s daňovými povinnostmi (z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p., zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. a zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění p. p.).
Informace GFŘ k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb s účinností od 1. 1. 2023 v plném znění.
Poznámka: Připomeňme, že nedávno byla zveřejněna také Informace pro poskytovatele přepravních služeb od ledna 2023.
Upozornění k daňovým tiskopisům 2023.
10.2.2023, Zdroj: Finanční správa
Upozornění k tiskopisům daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2023 vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ale i novelizací zákonů souvisejících.
V souvislosti s blížícím se termínem k podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále též „DAP DPPO“) za zdaňovací období kalendářního roku 2022 upozorňujeme na změny v tiskopise DAP DPPO vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“), ale i novelizací zákonů souvisejících.
DAP DPPO je formulářovým podáním ve smyslu § 72 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“). Tiskopis DAP DPPO 25 5404 MFin 5404 – vzor č. 33 včetně všech příloh a pokynů k vyplnění je elektronicky dostupný v databázi daňových tiskopisů a odpovídá vzoru tohoto formulářového podání, který je stanoven vyhláškou č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. K vytvoření a následnému elektronickému podání DAP DPPO doporučujeme využít aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu (dále též „EPO“) nebo aplikaci Online finanční úřad (obě jsou dostupné např. prostřednictvím www.mojedane.cz), jež zajistí vytvoření daňového přiznání v požadovaném formátu a struktuře.
V souvislosti s účinností novely § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů zákonem č. 286/2021 Sb., kterým byla zavedena sleva na dani za zastavenou exekuci, upozorňujeme, že uplatnění uvedené slevy je v tiskopise DAP DPPO platném pro zdaňovací období započatá v roce 2022 zahrnuto na ř. 3 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu (Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani, který lze uplatnit na ř. 300) a následně promítnuto s ostatními slevami na ř. 300 II. oddílu DAP DPPO. Pro tiskopis DAP DPPO pro zdaňovací období započatá v roce 2022 již neplatí informace obsažená v upozornění k tiskopisům zveřejněném dne 21.12.2021, která umožňovala tuto slevu zahrnout na ř. 301 II. oddílu.
Nedílnou součástí DAP DPPO je ve smyslu položky č. 11 I. oddílu příloha v podobě účetní závěrky, respektive přehledech o příjmech a výdajích a majetku a závazcích (dále „Přehledy“). Pro účely elektronického podání se pak ve smyslu vysvětlivky č. 7 a dílčích pokynů k vyplnění DAP DPPO přílohou v podobě Přehledů rozumí elektronické přílohy přehledu o majetku a závazcích a přehledu o příjmech a výdajích, které byly se závazným uspořádáním a strukturou zveřejněny v aplikaci EPO. Uspořádání, členění a označení vychází z právní úpravy vyhlášky č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.
Uvedená úprava pak pro poplatníky daně z příjmů právnických osob, kteří nejsou z povinnosti podat DAP DPPO vyjmuti a vedou jednoduché účetnictví, znamená, že v případě elektronického podání DAP DPPO není pro přiložení Přehledů k DAP DPPO možné využít způsob vložení souboru v některém z podporovaných formátů prostřednictvím tzv. E-přílohy. Pakliže by podání DAP DPPO, jehož součástí jsou Přehledy, nebylo učiněno celé, tj. včetně Přehledů, ve stanoveném formátu nebo struktuře, jedná se o vadu podání a podatel bude vyzván k jejímu odstranění. Důsledkem případného neodstranění uvedené vady může být neúčinnost DAP DPPO, nebo vznik povinnosti uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 daňového řádu ve výši 1 000 Kč.
V podrobnostech v souvislosti s elektronickým podáním odkazujeme na zveřejněný Metodický pokyn k elektronickému podání při správě daní. Současně poukazujeme na skutečnost, že ačkoliv ve vazbě na podávání DAP DPPO nedoznala právní úprava § 72 odst. 6 daňového řádu fakticky změny, upozorňujeme na novelu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterým s účinností od 1. ledna 2023 dochází ke zřizování datových schránek ze zákona nejen právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, ale všem právnickým osobám zapsaným v registru osob, tj. i právnickým osobám zapsaným mj. ve spolkovém rejstříku, nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek a rejstříku obecně prospěšných společností. V důsledku zřízení datové schránky ze zákona a jejího zpřístupnění pak na uvedené právnické osoby, zpravidla v postavení tzv. veřejně prospěšných poplatníků podle § 17a zákona o daních z příjmů, dopadne povinnost podávat DAP DPPO pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem výhradně dle § 71 odst. 1 daňového řádu.