Podmínky pro příspěvek na stravování z pohledu zaměstnance.  

Občerstvení na školení zaměstnanců.  

Slevy na pojistném v dotazech a odpovědích – okruh zaměstnanců.  

Změny v platbách zdravotního pojištění v roce 2023.  

Změny v zákoně o daních za zdaňovací období roku 2023.  

Podmínky pro příspěvek na stravování z pohledu zaměstnance.

14.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

V novém pokynu D-59 k zákonu o daních z příjmů jsou shrnuty podmínky pro příspěvky na stravování či stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci.

Z pohledu osvobození od daně z příjmů fyzických osob definuje § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu. V případě peněžitého příspěvku se však jedná o příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance do limitu 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.

Podmínky pro posouzení příspěvku na stravování (nepeněžního nebo peněžitého) jako daňově uznatelného nákladu na straně zaměstnavatele v dalších souvislostech jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona.

Pokyn D-59 shrnuje tyto principy:

• V případě směny delší než 11 hodin lze osvobodit od daně peněžitý příspěvek na stravování maximálně do limitu 70% horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin za jednu směnu podle zákoníku práce.
• U pracovníků vykonávajících práci na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti lze posuzovat peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený, pokud mají zaměstnavatelem stanovenou směnu v souladu se zákoníkem práce.
• Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřeny například dva pracovněprávní vztahy (pracovní smlouvu a dohodu o práci konané mimo pracovní poměr) a jsou k oběma poměrům stanovené směny, posuzuje se peněžitý příspěvek na stravování ke každé směně samostatně.
• Pokud má jednatel stanovenu směnu, lze peněžitý příspěvek na stravování osvobodit od daně i jednatelům společností s ručením omezeným.
• Z daňového pohledu má zaměstnavatel možnost volby zajištění stravování, ale každý zaměstnanec může v daňově zvýhodněném režimu čerpat současně za jednu směnu jen jednu z forem dohodnutou v kolektivní smlouvě nebo stanovenou vnitřním předpisem zaměstnavatele. Nic však nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Záleží jen na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jaká forma bude finálně dohodnuta. (Z toho lze dovodit, že lze v některých dnech mít sjednánu stravenku a v některých dnech peněžitý příspěvek.)
• Podmínkou pro osvobození peněžitého příspěvku na stravování od daně není odpracování celé stanovené směny.

---

Občerstvení na školení zaměstnanců.

30.3.2023, Jaroslava Pfeilerová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak daňově posuzovat občerstvení na školení zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště? Je třeba mít pochybnosti ohledně daňové uznatelnosti nákladů?

Dotaz:

Jak postupovat v případě, že zaměstnavatel organizuje pro své zaměstnance společné školení mimo pravidelné pracoviště zaměstnanců a na tomto školení jim zajistí stravné vlastními zdroji (nikoliv dodavatelsky) – např. snídaně, večeře formou švédských stolů/bufetu (tj. zaměstnavatel nakoupí potraviny a nápoje, které zaměstnancům formou švédského stolu, event. balíčků poskytne).

Dle jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ze dne 22.6.2022 jsou náklady na stravování zaměstnanců během školení daňově uznatelný náklad zaměstnavatele. Předpokládám tedy, že to platí i pro výše uvedený příklad?

Zajímalo by mě ovšem doporučení, jak ošetřit, aby toto stravování formou nákupu potravin nebylo posuzováno jako náklad na občerstvení a pohoštění zaměstnanců, tedy náklad na reprezentaci. Je možné to zajistit např. stanovením výše ceny na zaměstnance nebo vyloučením některých potravin? Některé potraviny jsou evidentní – např. součástí stravného nebudou sušenky a jiné pochutiny, které vnímám jako typické pohoštění a nemohou tedy být do stravného započítány. Ale může být součástí stravného např. ovoce a zelenina, nápoje typu džus, káva, apod. nebo se jedná již o potraviny, které mohou být posuzované jako pohoštění?

Odpověď:

V rámci Vámi zmiňovaného koordinačního výboru  (dne 22.06.2022 č. 593/18.05.22) daňový poradce popsal problém daňové uznatelnosti  nákladů zaměstnavatele na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě, současně navrhl řešení a GFŘ s ním souhlasilo. Předkladatel příspěvku navrhl následující daňové řešení:

1. a) na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelné veškeré náklady na zajištění stravování (tzn. veškerého jídla i všech nápojů a souvisejícího servisu) zaměstnanců na pracovní cestě anebo cestě mimo pravidelné pracoviště, pokud toto stravování má charakter snídaně, oběda anebo večeře, a to bez ohledu na formu, jakou je toto stravování zajištěno (např. servírované menu, balíčky na cestu, volně přístupný bufet);
2. b) na straně zaměstnance není veškerý příjem v podobě bezplatně zajištěného stravování hrazeného zaměstnavatelem na pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště předmětem daně.

GFŘ s tímto závěrem předkladatele souhlasilo s tím, že doplnilo“ Lze souhlasit se závěrem, že na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelné náklady na zajištění stravování zaměstnanců na pracovní cestě anebo cestě mimo pravidelné pracoviště podávané formou snídaně, oběda anebo večeře (např. servírované menu, balíčky na cestu, volně přístupný bufet), pokud oprávněnost výše uplatňovaného daňového nákladu poplatník prokáže a za předpokladu, že jsou vyloučeny excesivní situace, ze kterých je zřejmé, že způsob  stravování hrazeného zaměstnavatelem má převážně nebo pouze charakter odměňování zaměstnance zaměstnavatelem a  je nepřiměřený s ohledem na okolnosti pracovní cest“.

Zákon o daních z příjmů ani jiný právní předpis nestanoví konkrétní postup, jak zajištění snídaní zaměstnanců formou bufetů zajistit. Pokud bych tento problém řešila v praxi, postupovala bych např. tímto způsobem:

1. Zajistila bych si rozhodnutí vedoucích pracovníků o tom, že zaměstnancům bude v rámci společného školení zajištěna snídaně a v jaké hodnotě a jakému počtu zaměstnanců (např. zápisem z porady)
2. Na základě tohoto rozhodnutí budou nakoupeny potraviny (pečivo, sýry, uzenina, káva, čaj, ovoce, zelenina, nevadily by mi ani sušenky apod.).
3. Pro větší jistotu (abych se vyhnula případným problémům při kontrole) lze nakoupené potraviny formou určitého písemného záznamu podrobněji definovat (kdyby to nebylo z dokladů o nákupu zcela zřejmé) a k tomuto “záznamu” lze přiložit doklady o nákupu.

Postup navržený v bodech 1 – 3 je pouze určitým návodem, ve vazbě na váš požadavek „jak ošetřit toto stravování“. Ze znění zápisu z KDP ze dne 22.06.2022  je zřejmé, že GFŘ souhlasí s možností daňového uplatnění stravování zaměstnanců. Neměla bych tedy obavu z toho, že tyto náklady budou posouzeny jako daňově neuznatelné občerstvení.

---

Slevy na pojistném v dotazech a odpovědích – okruh zaměstnanců.

20.3.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na slevu na pojistném mají nárok pouze vybrané kategorie zaměstnanců.

Zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele dva zkrácené pracovní poměry. Lze u tohoto zaměstnance uplatnit slevu (při splnění dalších podmínek)?

V případě, že zaměstnanec vykonává více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru k témuž zaměstnavateli (z dotazu vyplývá, že jsou v obou zaměstnáních splněny zákonem stanovené podmínky), náleží sleva na pojistném zaměstnavateli jen z jednoho zaměstnání. Je na zaměstnavateli, aby zvolil jedno z obou zaměstnání, ze kterého slevu v daném kalendářním měsíci uplatní. Do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, z něhož se stanovuje sleva na pojistném (5 %), se zahrnuje jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. Stejný vyměřovací základ pak zaměstnavatel vykáže u příslušného zaměstnance na přehledu o výši pojistného. Vyměřovací základ z druhého zaměstnání (tj. toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu za kalendářní měsíc neuplatňuje, se na přehledu o výši pojistného nevykazuje.

Je možné uplatnit slevu za zaměstnavatele u zaměstnance, který je zdravotnickým záchranářem, členem jednotky hasičského záchranného sboru podniku nebo starobním důchodcem?

Pokud zaměstnance splňuje podmínky stanovené zákonem, patří do okruhu zaměstnanců uvedených v § 7a odst. 1 ZPSZ a je s ním sjednán kratší rozsah pracovní a služební doby (8 až 30 hodin týdně), má zaměstnavatel nárok na slevu za takového zaměstnance, a to bez ohledu, zda tento zaměstnanec je zdravotnických záchranářem, podnikovým hasičem, starobním důchodcem apod. V tomto smyslu zákon žádná omezení nestanoví.

Zaměstnanec je mladší 21 let a zároveň je členem jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Jaká bude výše odvodu pojistného za zaměstnavatele? Bude pojistné ve výši 21,8 %?

Pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel, je potřeba stanovit nezávisle na tom, zda bude zaměstnavatel uplatňovat slevu na pojistném. U „podnikového hasiče“ je potřeba rozlišovat, které z jeho příjmů v kalendářním měsíci podléhají u zaměstnavatele vyšší sazbě pojistného a které nikoliv. Některé příjmy „podnikového hasiče“ budou v kalendářním měsíci u zaměstnavatele podléhat vyšší sazbě pojistného, zatímco jiné příjmy v témže měsíci nikoliv [např. náhrada mzdy za dovolenou vstupuje do částky vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 5a odst. 1 písm. a) ZPSZ, a podléhá proto u zaměstnavatele odvodu pojistného v sazbě 24,8 %]. Výše slevy na pojistném pak činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které zaměstnavatel slevu za příslušný kalendářní měsíc uplatňuje (slevu lze pochopitelně uplatnit i za „podnikového hasiče“, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky). Zaměstnavatel odvede na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení rozdíl mezi součtem pojistného za zaměstnance a pojistného za zaměstnavatele s celkovou slevou na pojistném.

Je možné uplatnit slevu u rozvedené matky, která má kratší úvazek do 30 hodin týdně a stará se o dítě do 10 let ve střídavé péči?

Střídavá péče obou rodičů dítěte není překážkou pro uplatnění slevy. Pokud jsou tedy splněny všechny zákonné podmínky, je možné slevu uplatňovat, neboť matka pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem.

Má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném u zaměstnankyně v pracovním poměru se zkráceným úvazkem (24 hod. týdně) pečující o dítě mladší 10 let, která zároveň vykonává funkci jednatelky na základě smlouvy o výkonu funkce, za kterou je odměňována 3 000 Kč měsíčně (nezakládá účast na pojištění).

Všechny podmínky stanovené zákonem pro nárok na slevu na pojistném jsou vázány jen na pracovní a služební poměry zaměstnanců [nárok na slevu má zaměstnavatel za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, se kterým byla (až na jednu výjimku – zaměstnance mladšího 21 let) sjednána kratší pracovní nebo služební doba v zákonem stanoveném rozsahu, rovněž limity uvedené v § 7a odst. 3 ZPSZ se týkají pouze pracovních a služebních poměrů]. Z uvedeného je zřejmé, že i v tomto případě má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném, a to ze zaměstnání v pracovním poměru (samozřejmě za předpokladu, že jsou všechny zákonem stanovené podmínky splněny).

Má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném za zaměstnance v pracovním poměru staršího 55 let se zkráceným úvazkem (30 hod. týdně), který má u téhož zaměstnavatele uzavřenou také DPČ, která založila účast na pojištění? A v případě, že by zaměstnance byl zároveň OSVČ?

Odkazujeme na odpověď u předchozího dotazu. Výkon zaměstnání mimo pracovní nebo služební poměr, stejně tak výkon samostatné výdělečné činnosti (ani příjmy z těchto zaměstnání či činnosti), nemají vliv na nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném.

Lze slevu uplatnit za oba rodiče dítěte mladšího 10 let, kteří oba pracují na zkrácený úvazek u téhož zaměstnavatele?

Pokud jsou u obou rodičů (zaměstnanců) splněny zákonem stanovené podmínky, má nárok zaměstnavatel na slevu za oba dva rodiče (u obou jsou podmínky splněny). Výjimkou by byla pouze situace, kdy by bylo dítě svěřeno do výhradní péče pouze jednoho z rodičů (nárok na slevu by měl zaměstnavatel pouze za toho z rodičů, který o dítě pečuje).

Rodiče dítěte mladšího 10 let mají pracovní poměr u různých zaměstnavatelů, oba na zkrácený úvazek (20 hod. týdně). Mohou oba zaměstnavatelé uplatnit za rodiče slevu na pojistném?

Pokud jsou u obou rodičů – zaměstnanců – splněny zákonem stanovené podmínky, pak oba zaměstnavatelé mají nárok na slevu na pojistném, neboť oba rodiče – zaměstnanci pečují o dítě mladší 10 let.

V případě, že zaměstnanec je u zaměstnavatele veden v tzv. vynětí (mateřská nebo rodičovská dovolená), a zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem další (nový) pracovní poměr na zkrácený úvazek, má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném z tohoto pracovního poměru?

Pro tento nový (další) pracovní poměr platí stejné podmínky. V tomto případě je zejména nutné dbát ustanovení § 7a odst. 2 ZPSZ, neboť limit pro sjednanou kratší pracovní dobu platí pro všechna zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru dohromady, tzn. včetně zaměstnání, z něhož je zaměstnanec uvolněn z důvodu mateřské (rodičovské) dovolené. Pokud v zaměstnání, ve kterém je zaměstnanec ve vynětí, je sjednán plný úvazek (40 hodin týdně), pak nárok na slevu na pojistném za tohoto zaměstnance zaměstnavatel nemá, protože sjednaná pracovní doba ze všech pracovních nebo služebních poměrů u téhož zaměstnavatele přesahuje v úhrnu zákonem stanovený limit (30 hodin týdně).

Je v případě zaměstnance, který pečuje o dítě mladší 10 let stanovena také podmínka společné domácnosti? A musí uvedené dítě mít zaměstnanec uvedeno v prohlášení poplatníka, kde na něj uplatňuje slevu?

Ne, podmínku společné domácnosti zákon nestanoví. Sleva může být uplatněna i za zaměstnance, který na dítě neuplatňuje daňové zvýhodnění.

Pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), Mám zaměstnance na zkrácený úvazek, který má 11 letou dceru ZTP/P. Nelze uplatnit slevu 4 na pojistném? V tomto paragrafu vidím lehkou závislost u osoby blízké do 10 let, ale těžší závislosti nejsou omezeny věkem.

Ano, ustanovení § 7a odst. 1 písm. c) ZPSZ stanovuje podmínku věku (mladší 10 let) jen pro osoby ve stupni závislosti I (lehká závislost). Pro ostatní stupně závislosti žádné věkové omezení není uplatněno.

---

Změny v platbách zdravotního pojištění v roce 2023.

3.1.2023, Zdroj: VZP

Od 1. 1. 2023 se mění výše plateb na zdravotní pojištění u OSVČ, OBZP, zaměstnanců a státních pojištěnců.

Zálohy na zdravotní pojištění u OSVČ

Výše minimální zálohy OSVČ se každý rok mění, protože je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství. V roce 2023 bude průměrná měsíční mzda činit 40 324 Kč, tzn. že od 1. 1. 2023 se minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ zvýší na 2 722 Kč.

Navýšit odváděnou částku si musí všechny OSVČ, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a dosud platí minimum 2 627 Kč (výše pro rok 2022), případně platí více než tuto částku, ale míň než 2 722 Kč.

Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. V praxi to znamená, že zálohu za leden je potřeba zaplatit od 1. 1. do 8. 2. 2023.

OSVČ, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ

OSVČ, za něž zároveň platí pojistné stát (důchodci, studenti aj.), nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. Zálohy jako OSVČ však platit musí, a to ve výši vypočtené podle svých skutečných příjmů a výdajů.

OSVČ – vedlejší činnost

Měsíční zálohy neplatí OSVČ, která je zároveň zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Tzv. „OSVČ vedlejší“ odvádí až pojistné ve výši vypočtené v každoročním přehledu o výši daňového základu OSVČ.

Platby za státní pojištěnce

Pro rok 2023 platí stát za jednoho státního pojištěnce pojistné ve výši 1 900 Kč měsíčně. Tuto částku stanovuje novela zákona České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.) ze dne 31. 8. 2022.

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů a zaměstnanců

V závislosti na zvyšování minimální mzdy se vždy zvyšuje také pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců.

Od 1. ledna 2023 se minimální mzda zvyšuje z 16 200 Kč na 17 300 Kč. Tím se mění výše měsíčního pojistného u OBZP a minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců, které pro rok 2023 činí 2 336 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Tzn., že lednovou platbu musí OBZP ve výši 2 336 Kč uhradit od 1. 1. 2023 do 8. 2. 2023.

Zaměstnanci

Pojistné se odvádí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tzn. platba za měsíc leden je splatná od 1. 1. 2023 do 20. 2. 2023.

---

Změny v zákoně o daních za zdaňovací období roku 2023.

27.12.2022, Zdroj: Finanční správa

Seznamte se s novinkami, které přináší daňový balíček 2023.

Dne 2. 12. 2022 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 366/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a některé další zákony (tzv. „Daňový balíček 2023“). Tento zákon s účinností od 1.1.2023 přináší následující zásadní změny v oblasti:

Paušální daně

Změny se dotýkají limitu pro možnost vstupu do paušálního režimu, který se zvyšuje na 2 miliony Kč. Pro paušální režim jsou zavedeny 3 pásma zdanění na základě výše příjmu a charakteru příjmů poplatníka [§ 2a odst. 5) zákona o daních z příjmů].

1. pásmo

Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
• 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %, a
• 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %.

1. pásmo

Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a
• 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % nebo 60 %.

1. pásmo

Je určeno pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.

Částky měsíční zálohy na paušální daň v jednotlivých pásmech jsou:

1. pásmo – 6 208 Kč pro první pásmo (100 Kč záloha na daň, 3 386 Kč záloha na sociální a 2 722 Kč zdravotní pojištění),
2. pásmo – 16 000 Kč pro druhé pásmo (4 963 Kč daň, 7 446 Kč sociální a 3 591 Kč zdravotní pojištění),
3. pásmo – 26 000 Kč pro třetí pásmo (9 320 Kč daň, 11 388 Kč sociální a 5 292 Kč zdravotní pojištění).

Mimořádné odpisy

Došlo k prodloužení možnosti využít mimořádné odpisy i na majetek pořízený až do 31.12.2023. Znamená to, že pro hmotný majetek pořízený mezi 1.1.2020 až 31.12.2023 lze uplatnit mimořádné daňové odpisy, a to během 12 měsíců u majetku spadajícího do 1. odpisové skupiny a během 24 měsíců u majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny.

(Pozn. dosavadní úprava umožňovala mimořádné odpisy využít pouze u majetku pořízeného v letech 2020 a 2021, nyní rozšířeno i na majetek pořízený v průběhu roku 2022 a dále na majetek pořízeny do konce roku 2023)

Výše limitů zdanitelných příjmů pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2023

Novinkou je změna výše limitu, který je rozhodný pro povinnost podat daňové přiznání, limit se zvyšuje z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč (§ 38g odst.1 zákona o daních z příjmů). Novela přináší rovněž změnu výše limitu pro vznik povinnosti podání daňového přiznání poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, jehož příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů přesahují 6 000 Kč, nově je zavedena částka 20 000 Kč (§ 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Osvobození bezúplatných příjmů v podobě nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je  obec  členem nebo  zřizovatelem 

Do zákona o daních z příjmů je doplněn nový druh příjmů fyzických osob, uvedený v § 4a písm. q). Toto ustanovení upravuje osvobození od daně z příjmů pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří bezúplatně nabyli spoluvlastnický podíl na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud jsou splněny dvě níže uvedené podmínky:

1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.

Upozornění: Ustanovení § 4a písm. q) zákona o daních z příjmů se použije i na bezúplatný příjem vzniklý přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 366/2022 Sb. (viz přechodná ustanovení).

Závislá činnost 

Do zákona o daních z příjmů je doplněno ustanovení § 6 odst. 9 písm. w), podle kterého se osvobozuje zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

Otázky a odpovědi novinkám roku 2023

Otázka č. 1
Pokud nebudu muset za zdaňovací období roku 2023 podávat daňové přiznání k dani příjmů fyzických osob, neboť můj příjem, nepřevýší částku 50 000 Kč; jak je to s přehledy sociálního a zdravotního pojištění, ty nebudu muset také podávat?

Změna ve výši limitu v § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů, která je určující pro povinnost k podání/nepodání daňového přiznání, řeší pouze tuto povinnost, nikoliv povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení či příslušné zdravotní pojišťovně. Znamená to, že i v tomto případě bude třeba přehledy na sociální a zdravotní pojištění podat.

Otázka č. 2
Mezi ostatní příjmy patří v souladu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů příjmy z příležitostných činností, které jsou osvobozeny za podmínky, že úhrn těchto příjmů u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč. Bude se od zdaňovacího období roku 2023 tento limit měnit?

Limit 30 000 Kč, který je stanovený v § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů se nezvyšuje.

Otázka č. 3
Podnikatelé, kteří jsou přihlášení v tzv. systému paušální daně a na konci zdaňovacího období 2022 zjistí, že mají kromě příjmů ze samostatné činnosti ještě jiné příjmy např. z nájmu či z kapitálového majetku, které převyšují 15 000 Kč, musí podat daňové přiznání, neboť jejich daň nemůže být rovna paušální dani. Bude se od roku 2023 tento limit 15 000 Kč také zvyšovat na 50 000 Kč?

Ano, v tomto případě se limit od roku 2023 změní z 15 000 Kč na 50 000 Kč.