DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody.
Zrušení registrace k DPH z moci úřední.
DPH u prodeje nemovitých věcí.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody.
Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání a kontrolní hlášení jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Ne každý může být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.
10.05.2023 | BusinessInfo.cz
V České republice bylo do konce roku více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odváděly daň z přidané hodnoty. Téměř 45 procent plátců DPH představovaly společnosti s ručením omezeným, jen o něco méně bylo podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.
Tyto statistiky se ovšem letos výrazně promění. Od 1. ledna 2023 se totiž zvýšil limit pro povinnou registraci plátce DPH z jednoho na dva miliony korun. Díky tomu se mnoha živnostníkům uleví a plátcovství DPH přestanou řešit.
Měsíčních plátců je stále zhruba dvojnásobné množství než kvartálních, kteří nicméně převažují u živnostníků. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH.
Po registraci jste měsíčním plátcem
Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Každý, kdo se k dani zaregistruje, se stává měsíčním plátcem automaticky.
Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od března 2022, můžete si o kvartální placení a přiznávání DPH zažádat až v lednu 2024.
„Za splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což vám může přinášet jisté výhody včetně administrativních. Daň odvádíte státu až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Zdaňovací období je doba, za kterou pravidelně finančnímu úřadu podáváte:
- daňové přiznání k DPH
- kontrolní hlášení
- souhrnné hlášení (jen někteří)
- odvádíte DPH.
a to vždy nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období
„Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl 10 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem,“ popisuje Dvořáček.
Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:
- jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 milionů korun,
- není nespolehlivým plátcem
- není skupinou
Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).
Změnu jednoduše oznámíte berňáku
Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel berňáku nejpozději do konce ledna příslušného kalendářního roku s daňovým přiznáním za prosinec. Pokud termín nestihne, musí si opět minimálně rok počkat.
V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od ledna.
K dispozici jsou dva kódy:
- Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
- M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).
Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.
DPH: Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
„Důvody hodné zvláštního zřetele“
O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé zkusit požádat finanční úřad už rok po registraci. V některých případech jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musejí podat – letos stejně jako vždy předtím – do 31. října.
Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Na žádost není zvláštní formulář, oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.
„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžete zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal. V praxi je takových případů minimum.
Příklad:
Pan Novák za rok 2019 poprvé překročil milionový obrat, v lednu následujícího roku se tedy zaregistroval k DPH a stal se automaticky měsíčním plátcem. Už v říjnu 2020 požádal o to, aby se mohl stát plátcem kvartálním, finanční úřad mu ovšem nevyhověl. V lednu 2022 už se ale mohl stát čtvrtletním plátcem ze svého rozhodnutí. Stačilo, když v daňovém přiznání na prosinec 2021 do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnil kód Q.
Pokud je ovšem váš obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste plátcem čtvrtletním).
Změna pravidel a kontrolní hlášení
Pokud je váš obrat za předešlý rok například mezi 2 až 10 miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.
To, že přiznání podáváte bud jednou měsíčně nebo jednou za kvartál, platí od roku 2011. Od ledna, respektive února 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.
Do konce roku 2012 platila jiná pravidla – nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.
Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.
Firmy vs živnostníci
Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na víkend. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období. Souhrnné hlášení pak firmy podávají buď měsíčně nebo kvartálně v návaznosti na typ plnění.
Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do úterý 25. dubna, úterý 25. července, pondělí 25. září, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2023 do čtvrtka 25. ledna 2024.
To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila změna pravidel před deseti lety.
„Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jsme se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Zdaňovací období v insolvenci?
Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.
Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.
Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.
V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.
Identifikovaná osoba nemusí podávat přiznání vždy
Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení
Kdo a za jakých okolností se stává identifikovanou osobou
Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.
Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.
K tématu DPH na BusinessInfo.cz
Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), rad, jak si nárokovat odpočet na daň, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidovaní osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka
Zrušení registrace k DPH z moci úřední.
9.5.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pokud plátci dorazí rozhodnutí o zrušení registrace k DPH z moci úřední, lze se mu bránit odvoláním.
U plátců, jejichž činnost má takový charakter, že nevede k pravidelnému odvodu DPH na výstupu, může správce daně zahájit řízení ve věci zrušení registrace plátce daně z důvodu uvedeného v § 106 odst. 1 zákona o DPH. To pak může vést k rozhodnutí o zrušení registrace i v případech, kdy o to subjekt nestojí a chce plátcem daně zůstat.
Správce daně zpravidla postupuje tak, že nejprve pošle oznámení plátci a upozorní ho na zahájení řízení s tím, že se může k věci do 15 dnů ode dne doručení této písemnosti vyjádřit. Plátce má tedy možnost toto rozhodnutí ještě zvrátit. Pokud se nevyjádří, rozhodne správce daně na základě podkladů, které má k dispozici ve spise. Proti rozhodnutí o zrušení registrace se lze odvolat.
Pomineme situace, kdy plátcem závažným způsobem porušuje své povinnosti. Ve standardních případech je důvodem pro zrušení registrace některá z těchto situací:
- Plátce přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.
Příklad:
Plátce daně, osoba usazená mimo ČR, nepodává delší dobu přiznání k dani, protože zatím čeká na odsouhlasení další fáze dodání technologie zákazníkovi v ČR. Správce daně zvažuje zrušení registrace, neboť subjekt podle jeho názoru přestal uskutečňovat ekonomickou činnost.
Plátce uvede v reakci na výzvu správce daně, jaká plnění je zavázán poskytnout. Jde o dodání zboží s instalací a montáží s místem plnění v ČR pro jinou osobu se sídlem mimo ČR, ze kterého vznikne povinnost přiznat daň dodavateli. Správce daně tuto skutečnost vezme v úvahu, pokud k uskutečnění zdanitelného plnění má dojít v dohledné době a vedlo by k registraci k DPH. Lze očekávat, že v tomto případě o deregistraci od DPH nerozhodne.
- Plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti.
Příklad:
Plátce daně uplatňuje v přiznání nárok na odpočet DPH a dále vykazuje pouze dodávky elektřiny v přenosu daňové povinnosti na řádku 25 přiznání. Správce daně zvažuje zrušení registrace.
V tomto případě jde spíše o omyl, plnění vykazovaná na řádku 25 u poskytovatele plnění v režimu přenosu daňové povinnosti jsou zdanitelná plnění uskutečňovaná v rámci ekonomické činnosti.
- Plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Příklad:
Plátce DPH vykonává služby audiovizuální výroby děl a dále pronajímá byt fyzickým osobám. Jelikož nemá zakázky na audiovizuální výrobu děl, vykazuje v přiznání pouze osvobozené příjmy z pronájmu.
V tomto případě, pokud již plátce daně nebude ve výrobě audiovizuálních děl pokračovat, správce daně zřejmě o deregistraci od DPH rozhodne. Pasivní činnost typu pronájmu nemovitosti k plátcovství nevede.
DPH u prodeje nemovitých věcí.
25.4.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejvyšší správní soud se vyjádřil ke vztahu hlavního a vedlejšího plnění a funkčního celku.
Při vyhodnocení transakcí z pohledu DPH je důležité, zda jde o samostatná plnění, nebo zda má některé plnění postavení vedlejšího plnění. Pak má DPH osud plnění hlavního. Je to plnění, které není cílem samo o sobě a pouze slouží k lepšímu využití hlavního plnění.
Pokud je převáděn pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, pak se počátek běhu 5leté lhůty, po jejímž uplynutí je převod nemovité věci osvobozen, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby. Pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce nebo který je využíván spolu s takovou stavbou.
Podle rozsudku NSS (č.j. 7 Afs 374/2021 – 36 – Domy Kolín ze dne 10. 5. 2022) je nutné nejprve vyhodnotit princip hlavního a vedlejšího plnění, což má přednost před aplikací pravidel o funkčním celku. Nejprve je nutné posoudit, zda je zkoumaná transakce z pohledu DPH jedním plněním (tj. posoudit věc optikou hlavního a vedlejšího plnění). Až následně, pokud se nejedná o jedno plnění a je nutné se na tuto transakci dívat jako na dvě samostatná plnění, se zkoumá, zda tato plnění případně nesplňují podmínky pro funkční celek.
Finanční správa mimořádně neuplatní pokuty za nedodržení elektronického způsobu podání u vybraných daňových subjektů.
4.5.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
U poplatníků, kterým byla od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka, uplatňuje finanční správa dočasnou toleranci vad podání. Finanční úřady neuloží pokutu ve výši 1 000 Kč v případech, kdy daňový subjekt v době od 1. 1. 2023 do 2. 5. 2023 nedodržel povinný elektronický způsob podání nebo podal daňové přiznání v nesprávném formátu či struktuře.
Pokuta nebude uložena ani v případě, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání elektronicky do 2. 6. 2023, ale nedodrží správný formát nebo strukturu. Tolerance se naopak nevztahuje na pokuty za opožděné podání.
Finanční úřady zaznamenaly nárůst počtu chybně podaných daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob, popř. i právnických osob, v souvislosti s významným rozšířením okruhu osob, kterým je od 1. 1. 2023 ze zákona zřizována datová schránka. Se zpřístupněním takto zřízené datové schránky je spojena obecná povinnost podat formulářové podání, tedy typicky daňové přiznání, výhradně elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře.
Daňové subjekty často chybovaly právě ve způsobu podání, když podaly daňové přiznání na papírovém formuláři, nebo v případě elektronického podání přiložily daňové přiznání v nesprávném formátu (typicky ve formátu .pdf namísto .xml). Dočasnou toleranci těchto vad podání zavedla finanční správa s ohledem na principy dobré správy, které by měly orgány veřejné správy aplikovat ve vztazích k soukromým osobám, mimo jiné též zásadu právní jistoty v situaci, kdy jsou zaváděny nové povinnosti.
Podrobnosti ohledně nastavené aplikační praxe finančních úřadů a vymezení dočasného tolerančního pásma najdete ve zveřejněné Informaci k postupu správce daně.
„Ráda bych poděkovala pracovníkům finančních úřadů za jejich aktivní neformální komunikaci s poplatníky, kteří nepodali své daňové přiznání elektronicky, anebo ho podali v nesprávném formátu či struktuře. Naši pracovníci informovali desítky tisíc daňových subjektů o povinnostech vyplývajících ze zpřístupnění datové schránky zřízené ze zákona i o možných způsobech přihlášení, například prostřednictvím přístupových údajů do elektronického bankovnictví. Díky této aktivitě byla opravena většina chybných podání. Zároveň jsme tím zvýšili povědomí dotčených poplatníků o zřízení a zpřístupnění jejich datové schránky, které má zásadní dopady nejen do komunikace se správci daně, ale obecně do oblasti doručování ze strany všech orgánů veřejné moci,“ říká generální ředitelka Simona Hornochová.
Finanční úřady evidují k 2. 5. 2023 následující počty daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob, popř. právnických osob, která byla podána nesprávně co do způsobu podání, formátu či struktury:
| Finanční úřad | Chybná podání fyzických osob | Chybná podání právnických osob |
| Jihočeský kraj | 475 | 140 |
| Jihomoravský kraj | 1 436 | 120 |
| Karlovarský kraj | 855 | 227 |
| Královéhradecký kraj | 1 811 | 60 |
| Liberecký kraj | 1 484 | 57 |
| Moravskoslezský kraj | 3 934 | 204 |
| Olomoucký kraj | 2 300 | 400 |
| Pardubický kraj | 3 400 | 1 300 |
| Plzeňský kraj | 75 | 25 |
| hl. m. Praha | 8 280 | 320 |
| Středočeský kraj | 1 734 | 103 |
| Ústecký kraj | 2 050 | 311 |
| Kraj Vysočina | 226 | 82 |
| Zlínský kraj | 195 | 13 |