DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Nabíjecí stanice pro elektromobily.
Pořízení drobného hmotného majetku.
Přehled vydaných cenových map stavebních pozemků obcí.
Nabíjecí stanice pro elektromobily.
6.12.2022, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak posuzovat nabíjecí stanice pro elektromobily z hlediska daňového? Změny přinesla mj. i nedávná novela zákona o daních z příjmů č. 142/2022 Sb.
Dotaz:
Ve firmě máme k dispozici nabíjecí stanice, které jsou používány k nabíjení služebních aut, mohou je také používat zaměstnanci a návštěvy. Prosím o informaci, jak nahlížet na tuto situaci z pohledu DPH a daně z příjmů právnických osob?
Odpověď:
Dobíjecí stanice je zařízení, které slouží dobíjení akumulátorů (baterií) vozidel na elektrický pohon. Elektrická vozidla se pomalu stávají běžnou součástí hlavně městského dopravního provozu. S provozem vozidel na elektrický pohon souvisí i povolování a budování sítě dobíjecích stanic. Jednotlivé povinnosti distributorů pohonných hmot a provozovatelů čerpacích a dobíjecích stanic jsou obsaženy v zákoně č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon rovněž upravuje podmínky a rozsah evidence čerpacích stanic pohonných hmot a dobíjecích stanic elektrických vozidel, kterou vede Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Z hlediska DPPO
Co se týče dobíjecí stanice, tak ta bude představovat pro firmu pořízení dlouhodobého majetku. Pro samotné zařazení zmíněného majetku do příslušných odpisových skupin je třeba znát stavebně technické provedení dobíjecí stanice. Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo v polovině roku 2019 pomůcky – dokument ve formě metodického pokynu k dobíjecím stanicím pro elektrická vozidla. Dobíjecí stanice se z hlediska velikosti dělí na:
- a) sestavu více stojanů,
- b) sestavu s jedním stojanem nebo
- c) pouze zařízení připevněné na zdi vně nebo uvnitř budovy (tzv. wallbox)
Ad a) a Ad b)
V případě zastřešené dobíjecí stanice s více stojany se jedná o stavbu, která bude podle svých parametrů vždy vyžadovat umístění a podle parametrů i povolení, které lze případně nahradit veřejnosprávní smlouvou, popř. oznámením stavby s certifikátem autorizovaného inspektora. V případě dobíjecí stanice tvořené samostatným stojanem se jedná o výrobek plnící funkci stavby, který bude pro svou realizaci vyžadovat územní rozhodnutí, popřípadě územní souhlas.
Z pohledu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se může tedy jednat o stavbu nebo o výrobek, který plní funkci stavby. Výrobek plnící funkci stavby ale osazením na pozemku (připojením na el. přípojku či zabudováním do základů) ztratí svou mobilitu a začne jako svůj základní účel plnit funkci stavby. V případě umisťování dobíjecích stanic pro elektrická vozidla je tedy zásadní určit, zda se jedná o stavbu, zařízení ve smyslu stavebního zákona, nebo o výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb. (podrobnosti lze zjistit z projektu popř. smlouvy o dílo apod.).
Obecně lze říci, že stavební část bude zařazena v 5. odpisové skupině (konstrukce zastřešení, odstavná, montážní nebo parkovací plocha). V případě existence elektrické přípojky, samostatné stavby se bude jednat o jednotlivý hmotný majetek odpisovaný ve 4. odpisové skupině.
Ad c)
V případě dobíjecí stanice tvořené boxem umístěným na stěně budovy se jedná o výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., který nespadá do režimu stavebního zákona a jeho instalace není předmětem územního ani stavebního řízení. AC nabíjecí stanice Wallbox jsou řešením pro bezpečné a snadné nabíjení elektroauta v pohodlí domácí nebo firemní garáže. Jedná se většinou o zařízení do 22 kW/32 A na střídavý proud. Tyto dobíjecí stanice pro elektromobily se dají pořídit s integrovaným nabíjecím kabelem, popřípadě zásuvkou, do které je možno připojit požadovaný nabíjecí kabel. Zákon č. 142/2022 Sb. (dále jen novela ZDP), nabyl účinnosti dne 1. 7. 2022 a přinesl do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) pár změn, které se týkají podpory provozu ekologických vozidel. Mimo jiné došlo k doplnění přílohy č. 1 ZDP o dvě nové položky, které jsou nezbytné pro rozvoj elektromobily. Tzn. došlo k přeřazení ze 3. do 2. odpisové skupiny u dobíjecích stanic (např. zmíněných wallboxů). Technicky to bylo v ZDP provedeno tím, že se v příloze č. 1 ZDP za položku (2-28) vložily nové dvě položky (2-29) a (2-30), které znějí:
| Položka – kód odpisové skupiny (1 až 6) a pořadové číslo. | kód Klasifikace produkce (CZ-CPA) | Název – Stručné označení majetku upřesněné pro účely hmotného majetku |
| (2-29) | 27.11.50 | Jen: stroje nebo zařízení sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor |
| (2-30) | 27.12 | Jen: elektrická rozvodná zařízení pro napětí 1000 V a nižší sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor |
Došlo k přeřazení zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů z odpisové skupiny č. 3 do odpisové skupiny č. 2, čímž se zkrátila minimální doba odpisování uvedených zařízení, jsou-li považována za samostatné movité věci, což umožnilo rychlejší uplatnění nákladů na pořízení těchto zařízení jako daňových výdajů. Jak už bylo uvedeno, úprava odpisů se týká tzv. wallboxů a samostatně stojících dobíjecích stanic v případě, že se jedná o samostatný movitý majetek, tj. nejedná-li se o příslušenství pořízeného vozidla, ani nejsou-li nedílnou součástí stavby (v takovém případě se režim uplatnění pořizovacích nákladů řídí režimem vozidla, jehož jsou příslušenstvím, nebo stavbou, jejíž jsou nedílnou součástí).
Z hlediska DPH
Při pořízení dlouhodobého majetku – dobíjecí stanice (platí např. i v případě pořízení služebního osobního automobilu i pro soukromé účely), která je určena jak pro ekonomickou, tak pro neekonomickou činnost (užívání pro osobní potřebu zaměstnance či návštěv) je plátce povinen poměrně krátit odpočet DPH už v okamžiku pořízení majetku. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), totiž platí, že použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění. Podle § 75 odst. 3 ZDPH se příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění. Pro výpočet odpočitatelné části DPH se tedy použije tzv. poměrný koeficient. Stanovení poměrného koeficientu při pořízení dlouhodobého majetku nemusí být v praxi vždy snadné. Pokud nelze v okamžiku uplatnění odpočtu DPH stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. ZDPH v § 75 odst. 4 ukládá plátci v takovém případě povinnost porovnat po skončení kalendářního roku takto odhadnutý koeficient se skutečností. Pokud se oba koeficienty (tzn. odhadnutý a skutečný) liší o více než 10 procent, je pak plátce povinen (v případě, že důsledkem opravy odpočtu bude snížení původně uplatněného odpočtu) odpočet opravit na řádku č. 45 v přiznání k DPH za 12. měsíc či poslední čtvrtletí roku (dle režimu plátce) podle skutečnosti. Pokud se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití odchyluje od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o méně než 10 procentních bodů (nebo je odchylka rovno 10 procentním bodům), výše uplatněného odpočtu daně se neopravuje. V případě, že důsledkem opravy odpočtu bude snížení původně uplatněného odpočtu, je plátce k opravě oprávněn, nikoli povinen.
Co se týče případných nákladů spojených s provozem dobíjecí stanice, u kterých by firma uplatnila nárok na DPH na vstupu, a dodala zaměstnancům či návštěvníkům bez úplaty, tak firma musí při takovém bezúplatném poskytnutí odvést DPH na výstupu, protože by se podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH, popř. § 14 odst. 3 písm. a) jednalo o „fiktivně“ úplatné plnění. Pokud by firma při pořízení neuplatnila nárok na DPH, tak bezúplatná plnění nejsou obecně předmětem DPH.
Pořízení drobného hmotného majetku.
30.12.2022, Ing. Stanislav Suchan, Zdroj: Verlag Dashöfer
Na co je třeba dát pozor?
Dotaz:
Naše firma pořídila v letošním roce stacionární dieselovou nádrž z polyethylenu na 1500 litrů z důvodu úspory nákladů za nákup PHM u benzínových stanic. Pořizovací cena je 41 000 Kč bez DPH. Nádrž byla zaúčtována jako pořízení drobného hmotného majetku do nákladů, limit pro dlouhodobý majetek je stanoven na 80 000 Kč. Je tento postup správný?
Odpověď:
Ostatní kovové nádrže patří do třetí odpisové skupiny (položka 3-10, CZ-CPA: 25.29.1). Jedná se o třetí odpisovou skupinu, která se odepisuje po dobu 10 let.
V daném případě je třeba určit, zda nádrž je movitým či nemovitým majetkem. Movité věci je možné na rozdíl od věcí nemovitých bez porušení jejich podstaty přemísťovat (pokud netvoří součást nebo příslušenství k nemovité věci), viz § 489 – 513 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele, je samotnou hmotnou movitou věcí předmět se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než 1 rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
Dle mého názoru se nejedná o stavbu, ale o movitý majetek, u kterého se pro účely odepisování posuzuje daňový a účetní limit. V daném případě jsou limity shodné, viz § 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Z daného plyne, že lze celou pořizovací cenu zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů.
Pokud by se ovšem jednalo o stavbu, zde nehraje roli žádný limit, jelikož stavba i za 1 Kč se odepisuje.
Zúčtování dotace.
25.5.2023, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak účtovat o záloze a vyúčtování dotace na krytí provozních nákladů?
Dotaz:
V roce 2022 byla vystavena zálohová faktura, následně po uhrazení byl vystaven daňový doklad. Nyní v roce 2023 došlo k vyúčtování, kdy nebyla stejná částka vyúčtování, ale ze zálohové faktury byla určitá část fakturována k placení a odečtena celková záloha. Jak mám nyní provést účtování této faktury, aby bylo zahrnuto správně do nákladů (snížení výnosů) jednou fakturou?
Jedná se o vyúčtování dotace k zálohové faktuře, kdy konečná částka faktury byla vyplacena.
Odpověď:
Ze zadání dotazu není zcela zřejmé, o jakou dotaci se jedná a její účel. Rozhodující pro posouzení je, o jakou dotaci se jedná, bude obsah smlouvy a konkrétní podmínky stanovené poskytovatelem dotace. Mohlo by se jednat o poskytnutou dotaci na krytí provozních nákladů, o dotaci investiční či dotaci k ceně. Předpokládám dále, že se jedná o dotaci na krytí provozních nákladů. Pak by účtování vypadalo následovně.
Příklad účtování:
2022:
V uvedeném případě byla žadateli dotace – ještě před finálním přiznáním dotace – vyplacena záloha. O této přijaté záloze se neúčtuje jako o nezpochybnitelném nároku na dotaci (ČÚS 017). Účtuje se o ní jako o běžné přijaté záloze, např. zápisem:
221 MD / 324 Dal
2023:
V roce 2023 došlo k přiznání dotace, bude postupováno následovně:
378 MD / 346 Dal; předpis nezpochybnitelného nároku na dotaci
346 MD / 648 Dal; předpis k úhradě provozních nákladů
324 MD / 378 Dal; zúčtování části přijaté zálohy odpovídající přiznané dotaci
324 MD / 221 Dal; vrácení části přijaté zálohy – přeplatku
Přehled vydaných cenových map stavebních pozemků obcí.
10.1.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Přehled cenových map stavebních pozemků obcí, včetně obecně závazných vyhlášek, kterými obce cenové mapy stavebních pozemků vydávají, mění či ruší, a jejich zveřejnění v Cenových věstnících MF.