DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Novela zákona o účetnictví a zveřejňování účetní závěrky.
Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Jste daňovým rezidentem? Jak daní ti, kteří mají příjmy z ciziny.
Zaměstnávání občanů Ukrajiny z pohledu daňového.
Daňové zvýhodnění na studující dceru.
Novela zákona o účetnictví a zveřejňování účetní závěrky.
9.2.2022, Zdroj: Finanční správa
Informace k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.
Generální finanční ředitelství vydává informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblastí daní a některé další zákony, a kterým je s účinností od 1. 1. 2021 umožněno účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky, využití zvláštního způsobu zveřejňování účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, kdy tyto účetní jednotky mohou požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo účetní jednotky.
S účinností od 1. 1. 2021 je novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), zákonem č. 609/2020 Sb. umožněno účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky, využití zvláštního způsobu zveřejňování účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, kdy tyto účetní jednotky mohou požádat správce daně z příjmů, aby předal účetní závěrku obsaženou v daňovém přiznání příslušnému rejstříkovému soudu místo účetní jednotky.
Tato nová možnost zveřejnění účetních závěrek by měla nezanedbatelným způsobem přispět ke snížení administrativní zátěže a odstranění duplicity při odevzdávání stejných formulářů vícero orgánům veřejné moci, kdy účetní jednotky každoročně odevzdávají své účetní závěrky finanční správě jako přílohu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a současně mají povinnost stejné účetní informace zakládat do sbírky listin veřejného rejstříku.
Nová právní úprava zakotvená v ustanovení § 21b zákona o účetnictví normuje možnost předávat účetní závěrku více subjektům státní správy prostřednictvím jednoho podání, kterým je daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podle přechodného ustanovení k § 21 zákona o účetnictví se tato nová právní úprava poprvé použije na předání účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání (dodatečného daňového přiznání) a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021.
Využití tohoto způsobu předání účetní závěrky je realizováno formou přílohy k formuláři daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob platného pro zdaňovací období započatá v roce 2021, konkrétně pak tiskopisem Přílohy k položce 11 I. oddílu daňového přiznání s označením 25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1 „Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku“.
S ohledem na to, že účetní závěrka a žádost o její předání je přikládána jako příloha, tj. nedílná součást daňového přiznání, vztahují se na toto podání obecná pravidla daňového řádu. K tomuto úkonu v souvislosti s účetní závěrkou není tudíž potřeba udělit speciální plnou moc, postačuje plná moc zahrnující rozsah pro podání daňového přiznání (dodatečného daňového přiznání) k dani z příjmů.
Obligatorním požadavkem pro vyřízení žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin je elektronická forma podání daňového přiznání včetně všech jeho příloh, a to ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů. Dále se pak ve smyslu § 21b zákona o účetnictví nesmí jednat o daňové přiznání nepřípustné a shodně s § 138 daňového řádu se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví nepřihlíží k podání, dojde-li k jeho nahrazení opravným daňovým přiznáním. K předání účetní závěrky nedojde též v případě, nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že nebylo učiněno způsobem stanoveným v § 21b zákona o účetnictví.
Splňuje-li podání všechny stanovené podmínky, předá správce daně z příjmů prostřednictvím informačních systémů veřejné správy účetní závěrku rejstříkovému soudu ke zveřejnění ve sbírce listin. Předání proběhne výhradně v rozsahu určeném účetní jednotkou, resp. daňovým subjektem. Přitom zůstává zcela na odpovědnosti účetní jednotky, zda rozsah přiložených dokumentů požadovaných k předání do sbírky listin odpovídá rozsahu povinnosti, která jí plyne ze zákona o účetnictví.
Povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku je splněna, nebo částečně splněna, již okamžikem, kdy bylo podání učiněno u příslušného správce daně z příjmů.
Nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
16.3.2022, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa upozorňuje na pochybení, která se u daňových přiznání opakují, a na části, které poplatníci zapomínají vyplnit nebo podepsat.
Termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob v tzv. papírové podobě je 1. dubna 2022 a drtivá většina veřejnosti ho podává až v posledních dnech před koncem termínu.
Uplatňování slev na dani
Poplatníci by měli věnovat zvýšenou pozornost při vyplňování nároku na odčitatelné položky od základu daně a slevy na dani, zda na ně mají ze zákona nárok a případně v jaké výši.
V nesprávně výši bývá uplatňováno například školkovné, poplatníci si tuto slevu uplatňují v maximální možné výši, ačkoliv reálně zaplatili částku nižší.
U slevy na vyživované dítě dochází k uplatnění dítěte/dětí oběma rodiči.
Chybně se uplatňují i slevy na manželku nebo manžela, a to z důvodu nezahrnutí některých příjmů do vlastního příjmu manželky nebo manžela, např. nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské.
U nezdanitelných částí základu daně dochází k jejich nárokování, i když ze zákona nárok nevzniká, například úroky z hypotéky poskytnuté na bydlení si uplatňuje i ten, kdo není vlastníkem nemovitosti nebo nemovitost není používána k trvalému bydlení, ale např. k rekreaci nebo nájmu.
Vracení přeplatku na dani z příjmů
Součástí formuláře daňového přiznání je i žádost o vrácení přeplatku. Pokud je výsledkem daňového přiznání přeplatek, měl by se podávající ujistit, že přiznání bylo podepsáno a vyplněno nejenom v prohlášení o uvedených údajích, ale také v části žádosti o vrácení přeplatku na samotném konci přiznání.
Jedná se o dvě podání, tj. daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku a obě tato podání musí být podepsána.
Přeplatky se začínají zpracovávat a vyplácet až po lhůtě pro podání přiznání (do 30 dnů, tj. po 1. dubnu), a to platí i pro poplatníky, kteří podali daňové přiznání v předstihu.
Toto se netýká případů, kdy finanční úřad zahájí kontrolní postup (typicky postup k odstranění pochybností), ani případů kdy poplatník podá daňové přiznání opožděně.
Covidové podpory
Lidé se často ptají, zda jsou finanční podpory zdaňovány a jestli jsou započítávány do vlastního příjmu manžela nebo manželky. Finanční správa proto připravila základní shrnutí v přehledné tabulce. Podrobné informace o zdanění těchto podpor jsou pak dostupné na webu Finanční správy.
| Obdržený příjem | Jedná se o příjem zdanitelný | Započítává se do vlastního příjmu manžela/manželky |
| Jednorázový příspěvek důchodcům | Ne | Ne |
| Kompenzační bonus | Ne | Ano |
| Ošetřovné pro OSVČ | Ne | Ano |
| Provozní dotace v souvislosti s COVID – 19 | Ano | Ano |
| Antivirus pro OSVČ se zaměstnanci | Ne | Ano |
Lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky (např. prostřednictvím portálu MOJE daně) je o měsíc delší a posledním dnem pro elektronické podání je pondělí 2. května 2022. Pokud daňové přiznání nebylo podáno do 1. dubna 2022 a za daňový subjekt jej podá daňový poradce nebo advokát, je lhůta pro jeho podání delší, a to do pátku 1. července 2022. Stejná lhůta platí i pro daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Jste daňovým rezidentem? Jak daní ti, kteří mají příjmy z ciziny.
Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi? Rozdělení je pro plátce daně z příjmů zásadní a určuje, jaké příjmy a kdy musí v Česku i v zahraničí zdaňovat.
14.01.2022 / BusinessInfo.cz
Ten, kdo v Česku trvale žije, je daňovým rezidentem a daně musí platit v tuzemsku, i když zároveň vydělává v zahraničí. Neplatí to ale bezvýhradně a vždy na všechny příjmy.
Daňovým rezidentem je ten, kdo má v Česku bydliště pro daňové účely („za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat“).
Nemusí přitom bydlet ve vlastním domě či bytě, může jít i o bydlení v pronájmu.
Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu
Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v ČR pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů v kalendářním roce – tedy minimálně 183 dní.
Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo, respektive v jaké zemi působí její vedení.
Pokud jste v Česku pobývali méně než šest měsíců, ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku, a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.
Daní se příjmy dvakrát?
Čech, který pracovně „pendluje“ mezi tuzemskem a jinou zemí musí často řešit placení daní v cizině.
„Stává se to, pokud je pokládán za daňového rezidenta ve dvou nebo více zemích, má-li příjmy a bydliště ve dvou zemích, nebo když si nárok na zdanění jednoho a téhož příjmu činí dva státy,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Do hry v tu chvíli vstupují dvoustranné vztahy ČR s ostatními zeměmi. S více než osmdesáti státy světa má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Především jde o všechny členské státy EU a také drtivou většinu vyspělých zemí.
Česká republika a unijní státy (a některé další) mají navíc velmi podobná pravidla k určování „daňové rezidence“. O tom, kdo je a kdo není daňový rezident, nicméně do detailů rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy.
Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Obvyklá kritéria pro daňovou rezidenci
- stálý byt (jakákoliv forma bydlení, důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat
- středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
- obvyklé zdržování se
- státní občanství
- jiná vzájemná dohoda mezi smluvními státy
Češi pracující v Unii
Český občan, který dlouhodobě žije a pracuje pouze v jednom členském státě sedmadvacítky, bude v této zemi s největší pravděpodobností platit také daň z příjmu.
„Důvodem jsou daňové povinnosti, které v členském státě vznikají po určité délce pobytu nebo výdělečné činnosti,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
„Při nástupu do zaměstnání v jiné zemi by měl být pracovník přihlášen na zahraničním finančním úřadu. Dokladem je přidělení osobního daňového čísla. V některých zemích se používá jedno registrační číslo pro účely daně, pojištění nebo pobytu. Jestliže má český občan zdroj příjmů pouze ze závislé činnosti v zahraničí, platí zálohy na daň a odevzdává daňové přiznání ve státě zaměstnání,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí.
Práva a povinnosti rezidenta
Obecně platí, že jako český rezident máte neomezenou daňovou povinnost. Jinými slovy: měl byste doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i celosvětové. Ve státě, kde poplatník pouze pracuje, zdaní jen to, co si vydělal na místě.
Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Odvedou tedy daň z příjmů dvakrát?
„Práci v cizině odvede plátce jednu, neměl by tedy platit dvakrát. Právě na to mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění,“ říká poradce.
Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jak nedanit dvakrát?
Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a ve státě, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.
Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se neodvádějí za žádných okolností (viz níže). V případě konkrétní země proto doporučujeme poradit se s daňovým expertem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, kterou má Česko s touto zemí podepsánu.
Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:
- Metoda vynětí příjmů (častěji s výhradou progrese)
- Metoda prostého zápočtu daně
Metoda vynětí příjmů (Exemption)
Vyskytuje se převážně ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění (například s Německem či Británií). Tato metoda se neuplatňuje vůči příjmům z dividend, úroků a licenčních poplatků.
Při aplikaci metody vynětí příjmů sice rezident přizná své celosvětové výdělky, nicméně příjmy ze zahraničí vyjme ze základu daně před výpočtem samotné daňové povinnosti. Jinými slovy výdělky nejsou podrobeny zdanění ve státě rezidence, tedy v našem případě v ČR.
- Úplné vynětí příjmů – příjmy mající zdroj v zahraničí se u rezidentů vykážou jako zdanitelné, ale ihned se o ně celosvětový základ daně sníží (neberou se v potaz).
- Vynětí s výhradou progrese – příjem ze zahraničí se do daňového základu také nezahrnuje, použije se pro volbu sazby daně v souhrnu příjmů. Metoda s výhradou progrese má smysl v případech, kdy jsou příjmy ve smluvním státě zdaněny progresivní daní. Jsou-li například v Německu vyšší daně z příjmu pro bohatší než v ČR, zaplatí český rezident daně jen v Německu (dle vyšší sazby, viz příklad níže),
Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech. Metoda prostého zápočtu je novější.
Metoda prostého zápočtu
Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.
V Česku progresivní zdanění neexistuje s jedinou výjimkou (odkaz na náš článek solidární dan zrušena, jiná forma progrese), takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.
Příklad
Pan Novotný pracuje pro firmu v Bavorsku a ročně si vydělá 20 000 eur (cca 500 tisíc korun). Sazba daně z příjmů je v Německu u takto vysokého výdělku přes 27 procent. V Německu je výrazné progresivní zdanění (u ročního příjmu 13 469 eur je sazba daně 24 %, a při každém zvýšení daňového základu o tisíc eur se daň zvýší o 0,46 %). Pan Novotný tedy platí o zhruba dvanáct procentních bodů vyšší daň, než by ze stejného výdělku odvedl v Česku (kde je sazba 15 procent). V ČR už tedy žádnou daň doplácet nebude.
Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku.
Jedinou útěchou je fakt, že se plátcům v českém přiznání základ sníží o daň, jíž v zahraničí odvedli.
Jak jsou na tom daňoví nerezidenti
Daňoví nerezidenti logicky do české státní kasy odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.
Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.
Právo zdanění
Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění definují příjmy a určují, kterému státu náleží právo zdanění. U konkrétního druhu příjmů může být smlouvou stanoveno, že se takové příjmy zdaňují pouze (výhradně) v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání poplatníka.
Častěji se však konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území. Pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje, tzn., že ve státě rezidence daňového subjektu dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s příslušnou smlouvou a vnitrostátní úpravou.
Zdroj: GFŘ
Jakub Procházka
Zaměstnávání občanů Ukrajiny z pohledu daňového.
25.3.2022, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa zveřejnila informace k zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2022.
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. V případě dohody o pracovní činnosti je rozsah práce omezen polovinou pracovní doby pracovního týdne, v případě dohody o provedení práce maximálně 300 hodinami u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), jsou příjmy plynoucí na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce podřazeny pod příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů – plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.
Každý poplatník (zaměstnanec), tedy i cizí státní příslušník, má ze zákona o daních příjmů právo předložit plátci daně (zaměstnavateli) učiněné prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení“) do třiceti dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února pro běžné zdaňovací období. Prohlášení poplatník předkládá, jak je výše uvedeno, zaměstnavateli a není při tom rozhodné, zda zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, případně jejich kombinaci. Předložení učiněného prohlášení má jedinou podmínku, na jedno období, může být předloženo pouze u jednoho zaměstnavatele, nemůže být platné u více zaměstnavatelů současně. Předložené prohlášení představuje základní podmínku pro možnost zaměstnance uplatňovat při zdanění příjmů ze závislé činnosti u zaměstnavatele slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti.
Slevy na dani vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35ba odst. 1, § 35bb a § 35d:
- slevu základní 30 840 Kč – měsíčně 2 570 Kč
- slevu na manžela/manželku – 24 840 Kč
- základní slevu na invaliditu 2 520 Kč – měsíčně 210 Kč
- rozšířenou slevu na invaliditu 5 040 Kč – měsíčně 420 Kč
- slevu na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč – měsíčně 1 345 Kč
- slevu na studenta 4 020 Kč – měsíčně 335 Kč
- slevu za umístění dítěte 16 200 Kč.
Daňové zvýhodnění na děti vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35c a § 35d:
- na jedno dítě 15 204 Kč – měsíčně 1 267 Kč
- na druhé dítě 22 320 Kč – měsíčně 1 860 Kč
- na třetí a další dítě 27 840 Kč – měsíčně 2 320 Kč.
Pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění však není rozhodující pouze prohlášení poplatníka, ale také skutečnost o jakého poplatníka se jedná. Zákon o daních z příjmů v § 2 definuje dvě základní skupiny poplatníků – daňové rezidenty České republiky a daňové nerezidenty. Pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti je rozhodné, do které skupiny poplatníků zaměstnanec náleží. Pokud se jedná o daňového rezidenta České republiky, který předložil svému zaměstnavateli učiněné prohlášení, může uplatnit měsíčně jednou dvanáctinou všechny slevy definované v § 35ba zákona o daních z příjmů, na které prokáže nárok, s výjimkou slevy na manžela/manželku a slevy za umístění dítěte, které lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. Daňový rezident České republiky může také uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti.
Daňoví rezidenti Ukrajiny však mohou uplatnit, a to i v průběhu roku u svého zaměstnavatele, pouze slevu základní na poplatníka a slevu na studenta.
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnají občany Ukrajiny, budou muset při zdaňování jejich příjmů ze závislé činnosti a při uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění znát odpověď na otázku, zda se jedná o daňové rezidenty České republiky nebo daňové nerezidenty, přičemž z níže popsaných pravidel je zřejmé, že ve většině případů se bude i nadále jednat o české daňové nerezidenty (daňové rezidenty Ukrajiny).
Při určení daňového rezidentství se nejprve berou do úvahy kritéria uvedená v tuzemských právních předpisech obou dotčených států, tzn. v daném případě České republiky a Ukrajiny.
Kritéria daňového rezidentství fyzických osob jsou v České republice upravena v ust. § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Daňovým rezidentem České republiky je fyzická osoba, která má v České republice bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce. Bydlištěm na území České republiky se pak rozumí stálý byt (vlastní, pronajatý), který má fyzická osoba kdykoliv k dispozici a za okolností jejího osobního a rodinného stavu, z nichž lze usuzovat na její úmysl trvale se v něm zdržovat, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželem/manželkou, dětmi či zda byt je využíván v návaznosti na její ekonomické aktivity (zaměstnání).
Pokud by fyzická osoba byla zároveň považována i za daňového rezidenta Ukrajiny dle jejích vnitrostátních předpisů, je třeba pro určení daňového rezidentství vycházet z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (Sbírka zákonů č. 103/1999, včetně protokolu k ní – Sb.m.s. č. 12/2016). Kritéria zde uvedená se použijí v pořadí, v jakém jsou zde uvedena, tj. prvním rozhodujícím kritériem je existence stálého bytu. V případě, že fyzická osoba má stálý byt v obou smluvních státech, tak se pro určení státu daňové rezidence použije kritérium střediska životních zájmů, což je místo, k němuž má fyzická osoba užší osobní a hospodářské vztahy (např. kde žije manžel a děti, kde má majetek, kde provozuje zájmovou činnost, apod.). V situaci, kdy by nebylo možné určit daňové rezidentství ani na základě střediska životních zájmů, použije se kritérium obvyklého zdržování se, pak kritérium státního občanství a posledním kritériem je dohoda smluvních států.
Zaměstnanec statut daňového rezidentství prohlašuje sám, proto by měl být schopen sdělit a doložit všechny rozhodné skutečnosti. V případě pochybností zaměstnavatele ohledně možného rezidenství v České republice je možné zaměstnance – poplatníka odkázat na místně příslušný finanční úřad v České republice, který může na základě žádosti poplatníka, po posouzení všech okolností, vydat daňovým rezidentům České republiky potvrzení o daňovém domicilu. Příslušnost finančního úřadu k vyřízení žádosti se řídí adresou bydliště nebo obvyklého pobytu poplatníka.
Bližší informace k problematice daňového rezidentství a vydávání potvrzení o daňovém domicilu lze nalézt rovněž pod následujícím odkazem Informace Generálního finančního ředitelství k vydávání potvrzení o daňovém domicilu | Daňový domicil a legalizace – ověřování dokumentů | Mezinárodní spolupráce (financnisprava.cz) (anglická verze / English version).
V případě, že poplatník v průběhu zdaňovacího období neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení, pak nemůže z příjmů vyplácených zaměstnavatelem uplatnit žádnou měsíční slevu na dani ani měsíční daňové zvýhodnění na děti podle § 35d zákona o daních z příjmů. Pokud bude s poplatníkem bez učiněného prohlášení uzavřena dohoda o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně, pak bude z příjmu ze závislé činnosti srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně stejně jako v případě dohody o pracovní činnosti s příjmem do 3 500 Kč měsíčně.
Daňové zvýhodnění na studující dceru.
9.3.2022, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Čím je a není ovlivněna možnost uplatnění daňového zvýhodnění na dceru studující vysokou školu?
Dotaz:
V souvislosti s podáním přiznání k DPFO za rok 2021 mám dotaz k uplatnění slevy, resp. daňového zvýhodnění na studující dceru. Dcera studovala v prezenční formě studia VŠ, státnice měla v 6/2021. Současně pracovala na dohodu o pracovní činnosti do 8/2021. Od 10/21 do 12/21 pracovala na hlavní pracovní poměr a současně studovala VŠ v distanční formě. V září 2021 odjela do zahraničí a pojištění si platila sama.
Můj dotaz zní: slevu na studující dceru jsem uplatnila do 8/2021, mám nárok na slevu na studující dceru v září 2021 a od 10/21 do 12/21, když studovala a zároveň pracovala na hlavní pracovní poměr?
Odpověď:
Daňové zvýhodnění (dále DZv.) je vázáno na nezaopatřenost dítěte, pokud žije ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem, je mladší 26 let a připravuje se předepsaným způsobem na budoucí povolání.
V rámci vysokoškolského studia není podstatná forma studia. Je-li platné potvrzení o studiu na vysoké škole, pak dítě může po celou dobu studia pracovat a dokonce i podnikat, je-li zletilé.
Studijní řády jednotlivých vysokých škol stanoví počátek studia s rozdělením na semestry a též definují konec studia. Uvádíte, že dcera složila státní závěrečné zkoušky v červnu 2021. Podstatné je však, do kdy bylo vydáno potvrzení o studiu na vysoké škole. Pokud bylo potvrzení o studiu vydáno například do 30.9.2021, pak i v těchto měsících byla řádným studentem a žádné okolnosti nemohou nárok na DZv. vyvrátit. V případě, že bylo potvrzení vydáno jen do 30.6.2021, pak je v ochraně jeden měsíc po řádném skončení vysoké školy, tedy měsíc červenec 2021. Za tohoto předpokladu by DZv. náleželo i za červenec, pokud pojištěné zaměstnání netrvalo po celý měsíc červenec (DPČ pojištěná započala po 1.7.2021, tedy nejdříve 2.7.2021). Pokud DPČ započala dříve, není v daném měsíci dítě studující osobou. Pokud DPČ nebyla pojištěným zaměstnáním, pak je měsíc červenec 2021 v ochraně s nárokem na DZv.
V případě, že potvrzení o studiu je vydáno jen do 30.6.2021, není dítě studentem v měsíci srpnu 2021 a výdělečná činnost je irelevantní.
V měsíci říjnu opět nastoupila na vysokou školu (patrně jiný obor). Jak jsem uvedla, forma studia nerozhoduje a není podstatné, zda studentka vysoké školy při studiu pracuje či dokonce podniká. Opět je důležité potvrzení o studiu. Pokud dané potvrzení pokrývá měsíce říjen až prosinec 2021, má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě. Poznamenávám, že pro účely DZv. stačí, že dané potvrzení o studiu pokrývá jen část měsíce. Tato skutečnost se posuzuje stejně jako v případě, kdy se dítě narodí. Jinak je tomu u slevy na studenta – pozor – nelze zobecňovat.
To, že se studující dítě přechodně zdržovalo na území jiného státu, není pro posouzení dané skutečnosti podstatné.