DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Sdělení Finanční správy k vyřizování dotazů.
Souběh příjmů OSVČ z podnikání v ČR a z výkonu zaměstnání v EU.
Vyšší státní podpora pro individuální spoření na stáří.
Sdělení Finanční správy k vyřizování dotazů.
25.5.2023, Zdroj: Finanční správa
Od 1. 6. 2023 bude Finanční správa vyřizovat telefonické dotazy veřejnosti výhradně prostřednictvím místně příslušných územních pracovišť finančních úřadů namísto centrální informační linky.
Tímto krokem dojde k lepšímu zacílení dotazů s ohledem na místní příslušnost volajícího a přesměrování na konkrétní pracovníky, kteří volajícím efektivněji poradí a pomohou. Telefonní kontakt na váš úřad naleznete na webu Finanční správy.
Centrální informační linka na čísle 225 092 392 byla zřízena v roce 2016 jako call centrum pro elektronickou evidenci tržeb. Během pandemie a pozastavení evidence tržeb byla přeměněna na obecnou infolinku pro veřejnost, která ji využívala zejména kvůli omezenému osobnímu kontaktu a pro získání informací ke kompenzačním bonusům a liberačním balíčkům. Provoz centrální informační linky byl však v poslední době neefektivní kvůli snižujícímu se zájmu ze strany veřejnosti, a proto dochází k jejímu zrušení.
Tento krok je součástí úsilí poskytovat služby veřejnosti s ohledem na efektivně vynaložené finanční a personální zdroje. Pro období tzv. daňových kampaní v měsících lednu a březnu zajistí Finanční správa také rozšíření počtu telefonických linek pro přímé konzultace s pracovníky finančních úřadů ohledně daně z nemovitých věcí a daně z příjmů.
Pro veřejnost jsou také k dispozici veškeré potřebné informace a daňové formuláře na webových stránkách Finanční správy či na portálu MOJE daně. Pro ty, kteří preferují telefonní kontakt s pracovníky Finanční správy, jsou k dispozici telefonní čísla finančních úřadů. Vyřídit si své daňové povinnosti je samozřejmě možné i osobně na místně příslušných územních pracovištích finančních úřadů.
Souběh příjmů OSVČ z podnikání v ČR a z výkonu zaměstnání v EU.
7.6.2023, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak bude OSVČ zdaňovat příjmy ze samostatné výdělečné činnosti v Čechách a souběžné příjmy z výkonu zaměstnání v Německu? Jak bude OSVČ platit pojistné?
Dotaz:
Můj klient pracuje v Německu na zkrácený úvazek 2 dny v týdnu, pojištění v Německu AOK má. V Čechách si chce zařídit živnostenský list a být OSVČ (plátce DPH) s tím, že podnikání v Čechách by mělo být hlavním zdrojem příjmů. Předpokládám, že povede daňovou evidenci a příjmy z podnikání zdaní v ČR.
• Jak správně postupovat při podání daňového přiznání v Čechách za rok 2023 – máme použít smlouvu o dvojím zdanění, přiznat příjmy z Německa a vyjmout je?
• A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním v ČR?
Odpověď:
Pokud je klient daňovým rezidentem České republiky, pak má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jelikož mu z titulu výkonu samostatné činnosti vznikne povinnost podat v České republice za rok 2023 daňové přiznání, musí v něm přiznat i příjmy z Německa. Zároveň ale může v souladu s ustanovením § 38f odst. 4 ZDP a příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění tyto příjmy prostřednictvím přílohy č. 3 daňového přiznání vyjmout ze zdanění, přičemž se aplikuje metoda vynětí s výhradou progrese.
Co se týká pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a platí princip jediného pojištění, což znamená, že fyzická osoba podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení (včetně zdravotního pojištění) pouze jediného členského státu.
V případě souběžného výkonu samostatné výdělečné činnosti v jednom členském státě (Česká republika) a zaměstnání v jiném členském státě (Německo) podle čl. 13 odst. 3 výše uvedeného nařízení č. 883/2004 fyzická osoba podléhá právním předpisům členského státu, v němž pracuje jako zaměstnanec.
Účtování o ztracené zásilce.
22.6.2023, Ing. Stanislav Suchan, MBA, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak daňově a účetně řešit ztracenou zásilku?
Dotaz:
Našemu odběrateli jsme měli dodat objednané zboží. Jako dopravce byla určena Česká pošta. Zboží bylo předáno poště k doručení. Pro odběratele byla vystavena faktura ve výši 1 448 Kč (základ bez daně 1 197 Kč + DPH 251 Kč). Česká pošta však zásilku nedoručila, někde ji ztratila.
Pošta následně reklamaci uznala, ale pouze ve výši pořizovací ceny reklamovaného zboží, tj. 679 Kč. Prodejní cenu, tj. marži, ušlý zisk, vedlejší náklady pošta nehradí.
Jak se máme účetně a daňově vypořádat s pohledávkou? Musíme ji celou nedaňově odepsat?
Odpověď:
Pro přehlednost je třeba si dané transakce zaúčtovat:
- 1 197 Kč 311 / 604
- 251 Kč 311 / 343
Celková hodnota účtu 311 je tedy 1 448 Kč. V ceně zboží je předpokládám zahrnuta i doprava a případná marže. Česká pošta uznala reklamaci ovšem ve výši pořizovací ceny daného zboží, tj. ve výši 679 Kč.
Je tedy třeba zaúčtovat reklamační nárok:
- 679 Kč 315 / 648
- 679 Kč 221 / 315
Tímto se vypořádáme s Českou poštou. Dle dotazu chápu, že faktura nebude uhrazena. Pro zachování daňové uznatelnosti pohledávky je třeba postupovat podle § 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že poplatník má nárok na vytvoření 100% daňové opravné položky, pokud rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku je do 30 000 Kč a daná pohledávka je po splatnosti více jak 12 měsíců, další podmínky jsou již splněny.
Poté bude možné vytvořit 100% opravnou daňovou položku:
- Tvorba: 1 448 Kč 558 / 391
- Rozpuštění: 1 448 Kč 391 / 558
- Tvorba daňového odpisu pohledávky: 1 448 Kč 546 / 311
Pokud účetní jednotka nechce takto dlouho čekat, může odepsat hned na 546, ale nedaňově (vyloučí na ř. 40 daňového přiznání).
Vyšší státní podpora pro individuální spoření na stáří.
14.6.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Vláda schválila novelu zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří s účinností od 1. ledna 2024.
Novela navrhuje úpravy III. penzijního pilíře s cílem zvýšit atraktivitu spoření na stáří a nový státem podporovaný způsob spoření na důchod, tzv. dlouhodobý investiční produkt.
„Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. Primárně jde o zatraktivnění III. penzijního pilíře a zavedení tzv. dlouhodobého investičního produktu, sekundárně pak o zpřesňující novely zákonů upravující oblast kapitálového trhu jako je zákon o dluhopisech, kde se upravují emisní podmínky podlimitních korporátních dluhopisů nebo zákon o spotřebitelském úvěru, kde se upřesňuje předčasné splacení hypotečních úvěrů.
Velmi důležitá změna s bezprostředním dopadem na všechny účastníky III. penzijního pilíře se týká výše státních příspěvků vyplácených na základě měsíčního příspěvku účastníka. Výše státních příspěvků byla naposledy upravována v roce 2013 a je již velmi zastaralá vzhledem k růstu cenové hladiny, průměrné mzdy a k dalším makroekonomickým ukazatelům. Novela proto navrhuje zvýšit minimální příspěvek účastníka, od kterého je poskytován státní příspěvek i maximální příspěvek účastníka, za který je poskytována maximální výše státního příspěvku. V rozmezí 500 – 1700 Kč bude nově státní příspěvek vždy činit přesně 20 % z úložky střadatele. Změny ve výši příspěvků přehledně shrnuje tabulka:
| Příspěvek účastníka | Státní příspěvek dnes | Státní příspěvek nově |
| 100 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 200 Kč | 0 Kč | 0 Kč |
| 300 Kč | 90 Kč | 0 Kč |
| 400 Kč | 110 Kč | 0 Kč |
| 500 Kč | 130 Kč | 100 Kč |
| 600 Kč | 150 Kč | 120 Kč |
| 700 Kč | 170 Kč | 140 Kč |
| 800 Kč | 190 Kč | 160 Kč |
| 900 Kč | 210 Kč | 180 Kč |
| 1 000 Kč | 230 Kč | 200 Kč |
| 1 100 Kč | 230 Kč + daně | 220 Kč |
| 1 200 Kč | 230 Kč + daně | 240 Kč |
| 1 300 Kč | 230 Kč + daně | 260 Kč |
| 1 400 Kč | 230 Kč + daně | 280 Kč |
| 1 500 Kč | 230 Kč + daně | 300 Kč |
| 1 600 Kč | 230 Kč + daně | 320 Kč |
| 1 700 Kč a více | 230 Kč + daně | 340 Kč + daně |
Minimální doba spoření, po kterou bude možné prostředky vybrat bez sankce (při splnění ostatních kritérií) se prodlouží u nových smluv z dnešních 5 let na 10 let. Daňová podpora bude upravena s ohledem na zavedení tzv. dlouhodobého investičního produktu. Celkový limit na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří bude podle návrhu činit 48 000 Kč ročně na poplatníka (dnes platí limit 24 000 Kč na penzijní fondy a 24 000 Kč na životní pojištění) a 50 000 Kč ročně na jeho zaměstnavatele (dnes je částka stejná, nově ji bude možno využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu). Daňové zvýhodnění bude ve III. pilíři nadále možné čerpat na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (tzn. v současnosti se s daňovou slevou pojí úložky nad 1 000 Kč měsíčně, nově tato hranice vzroste na 1 700 Kč měsíčně).
Ve III. pilíři novela dále navrhuje pro penzijní společnost vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření, který má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního účastnického fondu bude poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji. To umožní investovat dynamičtěji mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu, zejména v delším časovém období a bez omezení okruhu aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat a bez zákonem stanovených investičních limitů. Tyto parametry mohou být upraveny ve statutu alternativního účastnického fondu.
Návrh zákona dále obsahuje opatření ke zvýšení motivace k přechodu z transformovaných do účastnických fondů. V současnosti není možná paralelní účast v transformovaných fondech (fondy z doby před rokem 2013) a v účastnických fondech (fondy vznikající od roku 2013), což snižuje motivaci účastníků k přechodu do účastnických fondů. Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména garance nezáporného zhodnocení, která naopak v účastnických fondech neplatí. Garance nezáporného zhodnocení však zároveň vede k vysoce konzervativním investicím s velmi nízkým zhodnocením, často pod výší inflace. Novela umožní zachování účasti v transformovaném fondu při současném přispívání do účastnického fondu, což by mohlo zvýšit motivaci k účasti v účastnických fondech pro stávající účastníky transformovaných fondů. Státní podpora bude poskytována vždy jen na úložky do jednoho typu fondů.
Státní příspěvky ve III. pilíři v případě schválení novely již nebudou vypláceny střadatelům, kterým byl přiznán starobní důchod, protože smyslem III. pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se střadatel stane příjemcem starobního důchodu, protože III. pilíř pak pro něj funguje de facto jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou.
Návrh zákona jako celek vychází zejména z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice z roku 2019 a sleduje dva vzájemně propojené cíle. „Chceme zvýšit motivaci občanů k tvorbě úspor na postproduktivní věk a zároveň zapojit jejich úspory do investic na kapitálovém trhu. Zde totiž vidíme nevyužitý potenciál pro akumulaci a dlouhodobý růst bohatství českých domácností, který zaostává za západními zeměmi navzdory míře jejich úspor, která je jedna z nejvyšších v EU,“ upřesňuje vrchní ředitel sekce Finanční trhy Dušan Hradil.
Zcela novou je navrhovaná daňová podpora pro tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP), který bude další daňově podporovanou formou zabezpečení na stáří. Banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a samosprávné investiční fondy budou moci nově nabízet své služby investičního nebo spořicího typu jako dlouhodobý investiční produkt, aby zajistily splnění podmínek pro přiznání daňové podpory. „Dlouhodobý investiční produkt nabídne občanům nový moderní nástroj, jak s daňovým zvýhodněním od státu vložit své úspory do produktů s potenciálem vyššího zhodnocení v delším období,“ vysvětluje ministr Stanjura. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat např. akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika.
Dlouhodobý investiční produkt se zařadí k produktům podporovaným daňově jak na straně občana s možností odečíst si vlastní příspěvky od základu daně do celkové výše 48 000 Kč za všechny jeho podporované produkty, tak na straně zaměstnavatele s možností využít osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů ze závislé činnosti do výše 50 000 Kč. Limit by se měl nově vztahovat na příspěvky zaměstnavatele na všechny zaměstnancovy daňově podporované produkty spoření na stáří. Tak je tomu i dnes, novinkou bude zahrnutí i dlouhodobého investičního produktu. Daňová podpora bude obdobná jako u životního pojištění a produktů III. penzijního pilíře, tedy spoření alespoň 10 let (pro staré smlouvy 5 let) a čerpání úspor nejdříve po dosažení 60 let věku. Majetek z jednoho produktu může být bez ztráty daňové podpory převeden na jiný produkt stejného typu pouze při zrušení staršího produktu.
Vedle sjednocení podmínek v oblasti daní Ministerstvo financí navrhuje přijmout i odpovídající produktovou regulaci v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, která zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí uvedeného produktu a dohled České národní banky. V zákoně o finančním arbitrovi MF navrhuje rozšířit působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu.