DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Nealkoholické nápoje na pracovišti z pohledu daňového.
Příjmy plynoucích z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu daňového.
Větší administrativa u dohod o provedení práce.
Nealkoholické nápoje na pracovišti z pohledu daňového.
25.7.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Někdo nabídne chladnou vodu, jiný poskytne zaměstnancům pestřejší výběr nealkoholických nápojů. Jak je to v tomto případě s daňovými a pojistnými odvody?
Na úvod předesíláme, že každé pracoviště musí být zásobeno pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance. Pro zaměstnavatele jedná o daňově plně uznatelný výdaj (náklad) a u zaměstnance není pitná voda vůbec předmětem zdanění a pojistných odvodů.
Jak je to ale s ostatními nealkoholickými nápoji? V úvahu připadají například čaje, ovocné džusy, limonády, minerálky, káva, horká čokoláda, nealkoholické pivo atd. Ty jsou pro zaměstnavatele daňově neúčinné. Stanoví tak § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů uvádějící jako nedaňový výdaj hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.
Kvůli této speciální výluce, kde zákon o daních z příjmů „stanoví jinak“, proto nelze uplatnit obecné ustanovení bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, podle kterého se jako daňově účinné uznávají výdaje (náklady) zaměstnavatele na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
V některých případech zaměstnavatel neposkytuje zaměstnancům nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti zcela bezúplatně, ale za určitou, zpravidla velmi mírnou úplatu. Na to pamatuje poněkud delší ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů, jehož podstatou je, že hodnota nápoje se pak stává pro zaměstnavatele daňovým výdajem, a to právě do výše těchto přímo souvisejících příjmů od zaměstnanců, daňovými jsou výdaje, které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví.
Daňově příznivější a jednodušší je pohled ze strany zaměstnance, pro kterého se jedná bez omezení o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti a tím pádem nepodléhá ani pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Stanoví tak § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů osvobozující od daně z příjmů fyzických osob hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
Osvobození se nevztahuje na nealkoholické nápoje, které nejsou určeny k okamžité spotřebě na pracovišti (v zaměstnání), ale které by si chtěl zaměstnanec odnést domů pro potřeby rodiny apod. V těchto případech by se jednalo o zdanitelný příjem posuzovaný obdobně jako mzda.
Příjmy plynoucích z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu daňového.
24.7.2023, Zdroj: Finanční správa
Léto je časem brigád a výpomocí, a tedy i častějšího využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podívejme se na ně z pohledu daňového.
Dotaz č. 1
Naše obchodní korporace zaměstnává brigádníky na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Do jaké výše se zdaňují jejich příjmy srážkovou daní?
Příjmy ze závislé činnosti
- plynoucí z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,
- nebo v úhrnné výši nepřesahující (s výjimkou dohod o provedení práce) u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. pro rok 2023 částku 4 000 Kč,
zúčtované nebo vyplacené plátcem daně, jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů anebo nezahrne-li tyto příjmy do daňového přiznání podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů.
Upozornění: V případě využití postupu podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů, musí být do daňového přiznání zahrnuty všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
Dotaz č. 2
Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?
Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní Prohlášení k dani na určité zdaňovací období, pak i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč za kalendářní měsíc se zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.
Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné Prohlášení k dani a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce (do částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.
Větší administrativa u dohod o provedení práce.
20.7.2023, Zdroj: ČTK
Jedním z opatření konsolidačního balíčku je zavedení evidence dohod o provedení práce. To zvýší firemní administrativu a zároveň může odradit brigádníky.
Zavedení evidence dohod o provedení práce a povinných odvodů z dohod u více zaměstnavatelů bude znamenat zvýšenou administrativu pro firmy, které ve větší míře využívají brigádníky. Podle zakladatelky společnosti UOL Účetnictví Jany Jáčové se může také projevit snížením zájmu o brigády, což by prohloubilo nedostatek pracovních sil v některých oborech. Úpravy dohod o provedení práce přináší vládní konsolidační balíček, který v červenci začala projednávat Sněmovna.
Podle konsolidačního balíčku by se nově měla práce na dohodu evidovat, rejstřík by měla vést sociální správa. Zaměstnavatelé budou muset úřadu oznámit výši dohodářova výdělku za daný měsíc. Správa zase bude všechny dohodářovy firmy informovat, pokud jeho příjem překročí limit, aby se uhradily odvody. Pracovník musí podniku sdělit, kde všude na dohodu pracuje. Za porušení pravidel hrozí pokuty.
Upravuje se také hranice příjmu, při němž se z dohody o práci platí odvody. V současnosti se neodvádí, pokud měsíční odměna u dohody nepřesáhne 10 000 korun. Nově by to u jednoho zaměstnavatele měla být čtvrtina průměrné mzdy. U dohod u více zaměstnavatelů by se měl limit posunout na 40 procent průměrné mzdy.
Jáčová považuje úpravy v nastavení dohod o práci za největší změnu, kterou firám přinese konsolidační balíček. „Bude to obrovská administrativa pro firmy, které zaměstnávají lidi na brigády,“ uvedla. Upozornila, že brigádníci budou muset hlásit, u kolika dalších zaměstnavatelů mají uzavřenou dohodu o provedení práce a jaké mají odměny, aby firma věděla, zda příjem u ní podléhá povinným odvodům. Pokud brigádník nějaký příjem zatají, hrozí přitom riziko případného penále za nezaplacené odvody firmě, nikoli brigádníkovi.
Zohlednění odvodů z dohod o práci může vést i k tomu, že firmy začnou nabízet nižší čistou odměnu za brigády. „Tím se logicky sníží i zájem brigádníků,“ řekla Jáčová. Největší dopad by to podle ní mělo na obory, které se už nyní potýkají s nedostatkem pracovníků. Varovala také před přesunutím části odměňování do šedé ekonomiky.
Vláda schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který reaguje na evropskou směrnici a poznatky z praxe.
26.5.2023, Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Hlavním cílem je jednak zapracovat do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení, ale také reaguje na poznatky praxe.
„Cílem je odstranit některé výkladové nejasnosti, nadbytečnou administrativní zátěž a promítnout některé změny plynoucí z rekodifikace soukromého práva. Novela má také umožnit akciovým společnostem, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, aby i ony mohly v praxi realizovat některé formy přeměn, které jsou předvídané a upravené stávajícím zněním zákona, avšak vyžadují souhlas všech akcionářů, resp. vysoké kvalifikované většiny (konkrétně 90 %) hlasů všech akcionářů zúčastněných společností,“ uvedl po jednání vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Pro tyto tzv. kótované společnosti je (díky rozdrobené struktuře akcionářů a vysokému podílu pasivních investorů) realizace přeměn vyžadujících souhlas všech, resp. 90 % hlasů všech akcionářů prakticky neproveditelná. Z těchto důvodů se má navrhovanou úpravou obsaženou v předkládaném návrhu změny materiálu snížit kvalifikovaná většina potřebná pro schválení obou výše uvedených forem rozdělení na 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat 2/3 základního kapitálu.
Tyto hranice by měly v praxi umožnit realizaci takových přeměn i u kótovaných společností, jsou ale zároveň stanoveny dostatečně vysoko, aby v kombinaci se zvýšenou mírou ochrany práv menšinových akcionářů popsanou níže zabránily možnosti zneužívání těchto právních institutů. Tyto hranice jsou současně běžnou praxí v rámci členských států Evropské unie, pouze jeden členský stát má ve své legislativě 90% hranici; většina členských států zvolila hranici nižší, a sice 66 až 75 %.
Navrhovaná úprava reaguje na připomínky uplatněné k původní verzi návrhu Legislativní radou vlády. Ta původnímu návrhu vytýkala, že se má dotýkat pouze specifické situace v jedné konkrétní právnické osobě, mělo by v ní docházet ke smísení vrchnostenské a fiskální role státu a měla by být problematická i z hlediska slučitelnosti se svobodou usazování se a pohybu kapitálu ve světle judikatury SDEU.
Navrhovanou úpravou tedy dochází k jejímu zobecnění. Ke snížení potřebné většiny ke schválení zmíněných forem přeměn by tedy došlo u všech kótovaných společností a nikoli pouze u těch, jejichž většinovým akcionářem je stát.