DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Prominutí záloh na silniční daň na rok 2022.
Prominutí zálohy na daň silniční a příslušenství DPH.
Příležitostný příjem ze zemědělské činnosti.
Česko ke konci roku kompletně zruší EET.
Prominutí záloh na silniční daň na rok 2022.
28.3.2022, Zdroj: Česká daňová správa
V souvislosti s mimořádnou událostí – ruskou invazí na území Ukrajiny rozhodl ministr financí o prominutí záloh na daň silniční na rok 2022 pro všechny poplatníky silniční daně.
Ministr financí se v souvislosti s mimořádnou událostí rozhodl využít své pravomoci podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a za účelem zmírnění některých sekundárních dopadů této mimořádné události na podnikatelské i nepodnikatelské subjekty v České republice, mezi něž patří zejména výrazné zvýšení cen pohonných hmot, přistoupit k hromadnému prominutí záloh na daň silniční splatných dne 19. 4. 2022, 15. 7. 2022, 17. 10. 2022 a 15. 12. 2022, a to všem poplatníkům daně silniční bez nutnosti činit jakékoliv úkony vůči správcům daně. Prominutím zálohy na daň silniční přitom nedochází k prominutí samotné daně.
V případě záloh na daň silniční nebylo s ohledem na velké množství postižených subjektů v dané věci zvoleno řešení na individuální bázi postupem správce daně podle § 174 odst. 5 daňového řádu (tj. stanovením záloh v odůvodněných případech jinak či povolením výjimky z povinnosti daň zálohovat), které by vyžadovalo vyhotovení a doručení velkého množství rozhodnutí, ale bylo upřednostněno vydání rozhodnutí o hromadném prominutí záloh. Poplatníci žádné rozhodnutí tedy neobdrží.
Samotné Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události č.j. MF-8118/2022/3901-2 zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 dne 24. 3. 2022 je dostupné na tomto odkazu:
Finanční zpravodaj číslo 6/2022 | 2022 | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz)
Rovněž byla zohledněna skutečnost, že je aktuálně připravována novela zákona o dani silniční, která by měla vést k významné redukci osob, které budou povinny tuto daň hradit, a zároveň k významnému snížení této daně pro její poplatníky. Změna by přitom měla být aplikována zpětně i pro zdaňovací období roku 2022.
Prominutí zálohy na daň silniční a příslušenství DPH.
5.4.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Ministr financí prominul zálohy na daň silniční a příslušenství související s pozdní platbou DPH.
Ve Finančním zpravodaji č. 6/2022 vyšlo rozhodnutí o následujících úlevách na daních:
- Úrok z prodlení a úrok z posečkané částky vzniklý na DPH za zdaňovací období únor 2022, březen 2022, duben 2022, květen 2022, červen 2022, červenec 2022 nebo srpen 2022, popř. za zdaňovací období I. čtvrtletí 2022 nebo II. čtvrtletí 2022, pokud k úhradě daně, k níž se předmětný úrok váže, dojde nejpozději dne 31. 10. 2022.
Jinými slovy se nebude sankcionovat pozdní platba DPH, pokud bude uhrazena do 31. 10. 2022. To však platí výhradně pro plátce a identifikované osoby, u nichž převažující část příjmů (u fyzických osob se uvažují pouze příjmy dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů) za dotčené zdaňovací období pochází z podnikání v oblasti dopravy. Podle výkladu GFŘ má jít alespoň o 50 % příjmů v oblasti jakékoliv dopravy.
Další podmínkou je oznámení správci daně při podání řádného, popř. dodatečného daňového přiznání, že tento postup subjekty využijí. Daňová přiznání k dani z přidané hodnoty je nutno podávat v zákonných lhůtách.
Podle výkladu GFŘ lze oznámení formulovat například takto:
„Oznamuji správci daně, že splňuji podmínky dle Rozhodnutí ministra financí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události č.j. MF-8118/2022/3901-2, tj. že jsem daňovým subjektem, u něhož převažující část příjmů, za dotčené zdaňovací období, pochází z podnikání v oblasti dopravy.“
- Zálohy na daň silniční splatné dne 19. 4. 2022, 15. 7. 2022, 17. 10. 2022 a 15. 12. 2022 se promíjí všem plátcům.
Vůči správci daně není potřeba činit žádné úkony.
Pozor, prominutím záloh nedochází k prominutí samotné daně. Ta je splatná do konce ledna následujícího roku.
Rozhodnutí reaguje na růst cen pohonných hmot.
Příležitostný příjem ze zemědělské činnosti.
14.3.2022, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak zdaňovat příležitostný příjem ze zemědělské činnosti?
Dotaz:
Mám tatínka již v důchodu, který měl v roce 2021 příležitostný příjem z pole ve výši 37 000 Kč. Musí podávat daňové přiznání? A jak bude danit? Jako ostatní příjem v § 10? A může uplatnit paušální výdaje ve výši 80 %? A jaká je vlastně hranice, do které nemusí přiznání podávat a příjmy zdaňovat?
Odpověď:
Příležitostný příjem ze zemědělské činnosti spadá pod ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů (ZDP).
Podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP je osvobození tohoto příjmu omezeno částkou 30 000 Kč, to znamená, že tatínek musí příjem ve výši 37 000 Kč zdanit. Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.
Podle § 10 odst. 4 ZDP je možné uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a).
Podání daňového přiznání upravuje § 38g odst. 1 ZDP a přiznání musí podat ten, kdo má příjmy větší než 15 000 Kč. Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené. Poslední část věty znamená, že v případě, že by příjmy uvedené v dotazu byly do 29 999 Kč, nebylo by nutné přiznání podávat, neboť by se jednalo o příjmy příležitostné osvobozené podle § 10 odst. 3 ZDP.
Česko ke konci roku kompletně zruší EET.
Návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2023, projednala a schválila vláda. To znamená, že se od příštího roku již nevrátí zákonná povinnost elektronicky evidovat tržby. Ta byla dva roky pozastavena v důsledku covidové pandemie.
09.03.2022 / Ministerstvo financí (MF)
„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Nedojde ani na třetí a čtvrtou vlnu
Ze závěrečné zprávy Ministerstva financí hodnotící dopady této regulace vyplývá, že zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši asi tři tisíce korun a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši asi 1,5 miliardy korun ročně.
Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu BusinessInfo.cz
Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy ministerstva financí vyplývá, že v letech 2017 až 2020 činily tyto náklady samotného ministerstva, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 miliardy korun. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet.
Bleskově rostou bezhotovostní platby, EET pomalu pozbylo smyslu
Primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro představu, v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 procent, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 procent a v roce 2025 by měl činit až 80 procent. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.
Víc než 50 tisíc podnikatelů zatím dobrovolně EET má
Vládou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele, a to zejména z důvodu významné úspory na straně státu. Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů. V souvislosti se zrušením EET přirozeně dojde také ke snížení celkového počtu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.