Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na sociální pojištění výrazně narostou.* 

Změna v DPH související s preventivní restrukturalizací.* 

Darování nemovitosti v obchodním majetku synovi.* 

Benefity pro jednatele s. r. o.* 

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na sociální pojištění výrazně narostou.

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, má stát horší zprávu než loni. V roce 2024 se jim zálohy zvednou výrazně více než letos, a to zejména u sociálního pojištění. Na něm zaplatí měsíčně o 908 korun více než v roce 2023.

17.10.2023 | BusinessInfo.cz

Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, dochází ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které zvednou minima razantněji než obvykle (viz níže). Balík byl v říjnu schválen poslanci, nyní jej čeká hlasování v Senátu.

Zvýšení základu? Každý rok o 5 procent

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Už v roce 2024 se tedy základ zvýší z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostou i odvody. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, se má od příštího roku zvednout také, ovšem daleko méně – a to z 10 na 11 procent průměrné mzdy.

Odvody vyšší nejen u minima

Dopady konsolidačního balíku pocítí i OSVČ s vyššími příjmy. Odvody se totiž zvýší i těm, kteří platí vyšší než minimální pojistné. U těch byl vyměřovací základ dosud přesně polovinou daňového základu (DZ). Nově bude (od roku 2024) představovat 55 procent DZ.

Pro jistotu připomínáme, že zvýšené minimální zálohy na zdravotní pojištění musíte uhradit už za leden, tedy do 8. února 2024. Bude to o 246 korun měsíčně více než loni, tedy 2 968 korun. Pokud jde o sociální pojištění, budete mít více času a nové odvody můžete začít platit až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích.

Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních šestnáct let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny. Rok 2024 a dva následující je bohužel čeká skokový nárůst.

Kdo platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy.

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jaké sankce hrozí opozdilcům?

Letos je průměrná mzda stanovena na 40 234 korun. Pro rok 2024 to bude dokonce 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy musí být nižší než 527 604 (43 967 x 12).

„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to bude u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo dosud o 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy, od roku 2024 půjde o stejný díl z 30 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 40 638 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2024 1,0819). Rozhodná průměrná mzda 2024 bude 40 638 x 1,0819, což je výše zmíněných 43 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění nově 30 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak přesně se zvednou zálohy?

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se proto v roce 2024 zvýší z 2 944 až na 3 852 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 908 korun měsíčně víc než loni.

Méně narostou minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna budete hradit měsíčně o 246 korun více než letos, a to 2968 korun (13,5 % z poloviny prům. mzdy, což je 21 983 Kč).

Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.

V případě, že už platíte vyšší než minimální zálohu (platnou pro rok 2024) změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2023.

Minimální zálohy u sociálního pojištění
Rok	2022	2023	2024
Průměrná mzda v Kč	38 911	40 324	43 967
Minimální záloha (u hlavní činnosti) v Kč	2 841	2 944	3 852
Minimální záloha (u vedlejší činnosti) v Kč	1 137	1 178	1 413

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.

O více než 1200 korun bude vyšší i paušální daň v 1. pásmu

Od roku 2021 mohou OSVČ s ročním příjmem do jednoho milionu korun plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně.

Od letošního roku se pak příjmový limit zvedá na dva miliony korun ročně a jsou stanovena tři pásma paušální daně. U všech tří pásem dochází k navýšení, nejvýraznějšímu ale v tom prvním pro OSVČ s nižšími příjmy.

Paušální daň se výrazně zvýší. Hlásit se k ní můžete až do 10. ledna

Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.

Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.

V roce 2024 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhá z letošních 6 208 korun až na 7498 korun měsíčně (4 430 korun navýšené sociální, 2 968 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Průměrná mzda a nemocenské pojištění

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

Vedle důchodového pojištění zvýší průměrná mzda i rozhodný příjem, tedy hranici minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, letos se zvýšila na 4 000 korun a bude to platit i pro rok 2024.

Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2024 tedy bude jeho výše stejně jako letos 8 000 korun.

I tady ale zvedá konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z minimálního vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ by tedy měla narůst z letošních 168 na 216 korun měsíčně.

Jakub Procházka

---

Změna v DPH související s preventivní restrukturalizací.

16.10.2023, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 1 minuta

S účinností od 23. 9. 2023 byl zaveden institut preventivní restrukturalizace, změněn insolvenční zákon a návazně i daňové předpisy.

V insolvenčním řízení je u obchodního závodu v potížích možné v současné době provést reorganizaci podle insolvenčního zákona. Novým institutem je preventivní restrukturalizace, jejímž cílem je včasné ozdravění.

Tato úprava se promítá i do zákona o DPH. V ustanovení týkajícím se oprav základu daně a daně se mění text tak, že se rozšiřuje množina plnění, u kterých nelze provést opravu základu daně. Nově nelze opravu základu daně provést nejen u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu v případě reorganizace, ale rovněž také u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci. Jde o pohledávky nezahrnuté do schváleného reorganizačního nebo restrukturalizačního plánu, u kterých se nemění jejich výše, a opravu základu daně tak není třeba provádět.

Preventivní restrukturalizace se doplňuje rovněž do dne uskutečnění zdanitelného plnění. Dochází k němu buď dnem účinnosti restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci, nebo dnem účinnosti rozhodnutí o zrušení účinnosti restrukturalizačního plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci.

Novinka má vliv i na další ustanovení týkající se oprav základu daně, konkrétně v § 42 ZDPH, § 45 ZDPH a § 46 ZDPH.

---

Darování nemovitosti v obchodním majetku synovi.

20.9.2023, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 2 minuty

Jaké jsou daňové aspekty darování nemovitosti na straně dárce i obdarovaného, tj. otce i syna?

Dotaz:

Fyzická osoba, plátce DPH, má v obchodním majetku zařazenou nemovitost. Tuto nemovitost pořídila v roce 2019, při nákupu si nebyl nárokován odpočet DPH. Veškeré příjmy zdaňuje v § 7 ZDP. V roce 2023 chce tato fyzická osoba nemovitost darovat synovi. Jaké budou daňové dopady z darování jak pro dárce, tak pro příjemce daru?

Bude u dárce příjmem pouze zůstatkovou cenu nemovitostí, tzn. dle § 25 odst. 1 písm. o) ZDP nebo dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 1 ZDP částky neoprávněně zkracující příjmy a hodnota bude stanovena dle § 23 odst.7, tj. cena obvyklá?

U příjemce daru (nemovitosti) bude tento dar od daně osvobozen (přímá řada)?

Odpověď:

Z pohledu daně z příjmů je situace jednodušší u dárce. U majetku, který byl vyřazen v důsledku darování, je třeba zohlednit pouze to, že majetek nadále nebude využíván ke zdanitelné činnosti dárce, takže zůstatková cena tohoto hmotného majetku stanovená podle § 29 odst. 2 ZDP není daňově uznatelným výdajem [§ 25 odst. 1 písm. o) ZDP]. Vyřazení nemovitosti z evidence neovlivní základ daně, dárci v souvislosti s darováním nevzniká žádný příjem a nemá žádnou povinnost k úpravě základu daně. Nic na tom nemění ani skutečnost, že nemovitost byla evidována v obchodním majetku dárce.

U obdarovaného bude záležet na tom, zda se bude jednat o darování v souvislosti s podnikatelskou činností obdarovaného (např. v případě, že otec i syn jsou podnikateli a dar nemovitosti bude přímo souviset s výkonem jejich činnosti), nebo se bude jednat o dar mezi rodinnými příslušníky bez jakékoli souvislosti s jejich podnikáním.

V případě daru v souvislosti s podnikatelskou činností se u obdarovaného jedná o zdanitelný příjem, který se ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Ten pro nemovité věci stanovuje konkrétní způsob ocenění, a to tzv. cenou zjištěnou. Obdarovaný syn sice bude mít zdanitelný příjem, ale nemovitost může odpisovat, pokud bude tento majetek využívat pro vlastní podnikatelskou činnost a nemovitost zaeviduje ve své daňové evidenci či účetnictví (vloží do obchodního majetku). Vstupní cena nemovitosti, z níž může uplatnit odpisy, pak bude ve výši hodnoty daru.

Pokud se bude jednat o dar mezi rodinnými příslušníky bez vazby na podnikatelskou činnost, tak podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP jsou bez omezení jejich výše osvobozeny i bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé. Takže nabytí nemovitosti od otce nepředstavuje pro syna zdanitelný příjem. Nicméně pokud by se syn někdy rozhodl v nemovitosti podnikat a vložil ji do obchodního majetku, pak tato nemovitost bude považována za majetek vyloučený z odpisování podle § 27 písm. j) ZDP a syn nebude moci odpisy nemovitosti pro snížení základu daně uplatnit.

---

Benefity pro jednatele s. r. o.

1.9.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jaké benefity lze aktuálně jednatelům s.r.o. poskytovat? Jak je ošetřit ve smlouvě o výkonu funkce? Výhled pro rok 2024…

S příchodem nového občanského zákoníku 〈zákon č. 89/2012 Sb. („OZ“)〉 a zákona o obchodních korporacích 〈zákon č. 90/2012 Sb. („ZOK“)〉 od 1. 1. 2014 se ohledně jednatelů a jejich s.r.o. mnohé změnilo. Například s.r.o. jedná výhradně prostřednictvím svých zástupců, což jsou hlavně členové jejich orgánů. Jednatel (jednatelé) – coby zástupce s.r.o. – tak již nejedná přímo jménem s.r.o., ale jedná nepřímo v roli zástupce za s.r.o.

Velké změny postihly také systém odměňování jednatelů s.r.o., který se obecně řídí ustanoveními OZ o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce (byla-li uzavřena) nebo ze ZOK plyne něco jiného. Smlouva o výkonu funkce se v s.r.o. sjednává písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán obchodní společnosti – valná hromada. Z čehož vyplývá, že pro úpravu vztahů mezi jednatelem a s.r.o. by měla být uzavřena smlouva o výkonu funkce.

V dané souvislosti bylo další podstatnou změnou od roku 2014, že není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se ZOK, tak platí, že výkon funkce je bezplatný. A pozor na to, že to platí i pro obchodní společnosti založené před 1. 1. 2014 podle obchodního zákoníku, přičemž tato „stará“ s.r.o. musela podle § 777 odst. 3 ZOK smlouvy o výkonu funkce přizpůsobit nové právní úpravě do 1. 7. 2014, jinak jejich jednatelé pracují nadále zadarmo. Smlouva o výkonu funkce dle § 60 ZOK musí hlavně a minimálně obsahovat:

1. a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
2. b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby (např. ve vazbě na zisk),
3. c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu.

Jiné plnění členu orgánu, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou, lze poskytnout jen se souhlasem valné hromady a také s vyjádřením dozorčí rady (byla-li u s.r.o. zřízena). Tato pravidla se vztahují i na určení mzdy a na jiné plnění zaměstnanci, který je současně rovněž členem statutárního orgánu nebo osobě jemu blízké. Jednatel totiž může pro s.r.o. pracovat také v pracovněprávním vztahu, ale náplň práce nesmí odpovídat úkolům statutárního orgánu.

Pro optimální sepsání smlouvy o výkonu funkce „na míru“, resp. v souladu s individuálními požadavky jednatele a s.r.o. lze doporučit osobní konzultaci s právníkem zabývajícím se delší čas touto problematikou. Což jednatel docení zejména v případě, že se dotyčné s.r.o. přestane dařit a společníci budou chtít ušetřit, kde se dá…

Nejvýznamnějším příjmem jednatele od s.r.o. bývá odměna, včetně všech jejich nárokových složek, kterou by ad výše měla jednoznačně určovat smlouva o výkonu funkce. Tato odměna spadá mezi příjmy ze závislé činnosti, načež je jednatel pro daňové účely považován za „zaměstnance“ a s.r.o. za „zaměstnavatele“ podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen „ZDP“). Díky tomu pak může jednatel využít široké a pestré palety daňových výhod zaměstnanců. Například nezdaňuje cestovní náhrady „do limitu“ pro veřejný sektor, v režimu osvobození od daně dle § 6 odst. 9 ZDP (tím pádem také od pojistného) je řada nepeněžních plnění od s.r.o., jako třeba vzdělávání, stravování (včetně stravenek), příspěvků na rekreaci (do 20 000 Kč), sportovní a kulturní vyžití (i pro rodinné příslušníky). Dále třeba příspěvky na penzijní produkty nebo na soukromé životní pojištění do výše 50 000 Kč atd. Aktuálně je ovšem projednáván tzv. konsolidační balík záplavy změn přes 60 zákonů, včetně ZDP, kde je (resp. bylo) navrženo zrušit či omezit daňové benefity zaměstnanců – tedy včetně jednatelů s.r.o. Proto je nutno počítat s tím, že od ledna 2024 zde dojde pravděpodobně k velkým změnám…

Problematika poskytování benefitů je značně obsáhlá, proto jen stručně nastíníme některé praktické otázky (podrobněji se pak zaměříme jen na stravenkový paušál, jako nejčastěji využívaný benefit). Zmiňme také, že nejde jen o otázku daně z příjmů, ale – v případě nepeněžitých plnění – také o DPH…

• stravenkový paušál – lze ho poskytovat i bez evidence docházky?

„Stravenkový paušál“ je dobrovolné plnění zaměstnavatele nedávno zavedené coby peněžitá alternativa nepeněžitých stravenek. V ZDP se o stravenkovém paušálu píše na dvou místech. První stanovuje podmínky pro osvobození od daně u zaměstnance (jednatele), druhé daňové uznání jako výdaje u jeho zaměstnavatele (s.r.o.):

• § 6 odst. 9 písm. b) ZDP: „Od daně jsou … osvobozeny … b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,“
• § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP: „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také … j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na … 4. … příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu^110a), bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu^23b). …“

V případě jednatele s.r.o. jsou podstatné tři skutečnosti. Zaprvé, že podmínkou daňové účinnosti výdaje (nákladu) u zaměstnavatele je – přítomnost zaměstnance v práci během příslušné stanovené směny trvající aspoň 3 hodiny. Zde narážíme na pracovněprávní pojem „směna“, který vymezuje § 78 zákoníku práce: „část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat“. Takže kvůli dosažení daňové výhody příspěvků na závodní stravování jednatele bude potřeba rozvrhnout jeho pracovní dobu do směn, a posléze ji poměrně administrativně náročně a průkazně testovat. Zadruhé jednatelé bývají část v pohybu, takže u nich může být problém splnit podmínku přítomnosti v práci nejméně 3 hodiny během dané směny. A zatřetí překážkou daňového uznání příspěvku na stravování – ať už jde o klasickou nepeněžní formu stravenky, nebo o peněžitý stravovací paušál – je, že zaměstnanci v průběhu směny (ne až poté nebo před ní!) vznikl nárok na stravné. Přičemž zákoník práce obecně přiznává nárok na stravné po uplynutí 5 hodin pracovní cesty (nebo mimo pravidelné pracoviště). Když tato pátá hodina uplyne až po skončení směny, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (nákladu) i příspěvek. Ovšem komplikací je situace, kdy pracovní cesta byla sice kratší, ale časově bránila obvyklému stravování. Pak má zaměstnanec nárok na cestovní náhradu (stravné) i při pracovní cestě pod 5 hodin, což zabrání daňovému uznání příspěvku…

Obdobně je tomu u dalších sjednaných a priori zaměstnaneckých benefitů pro jednatele s.r.o., které je nutno ad výše uvést ve smlouvě o výkonu funkce. Vždy je nutno jejich daňové uznání u zaměstnavatele (s.r.o.) versus případné osvobození nebo vyjmuté ze zdanění u zaměstnance (včetně jednatele) posuzovat jako u jiných (řadových) zaměstnanců. Tedy najít případné speciální daňové ustanovení regulující daný benefit a pokud chybí, uvážit uplatnění obecného § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP, který za daňový výdaj uznává plnění ve prospěch jednatele (zaměstnance, pokud příslušný závazek s.r.o. (zaměstnavatele) vyplývá ze smlouvy o výkonu funkce.

S ohledem na značný rozsah tázaných benefitů, kde navíc od roku 2024 dojde ke změnám, jen stručně…

• příspěvek na životní pojištění/penzijní 
  • Pro s.r.o. jsou příspěvky daňově účinné bez omezení, využije-li onen § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, tj. půjde-li o jeho závazek vůči jednateli např. dle smlouvy o výkonu funkce či podle vnitřního předpisu zaměstnavatele. U jednatele bude osvobozen úhrn příspěvků do 50 000 Kč dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP.
• příspěvek na rekreaci 
  • Nepeněžitý (!) benefit je výslovně uveden jako daňově neuznatelný v § 25 odst. 1 písm. h) ZDP: „(…) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě 1. příspěvku na … zájezdy … 2. možnosti používat rekreační … zařízení, s výjimkou (…)“. Není stanoven žádný limit Kč. Z pohledu příjemce benefitu (zaměstnance) jde podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP o příjem osvobozený od daně i od pojistného až do ročního úhrnu 20 000 Kč. Nedávno Nejvyšší správní soud potvrdil, že proplacení cestovního poukazu zaměstnanci nebo záloha na jeho koupi patří mezi peněžitá plnění – které sice může být pro s.r.o. daňově účinné (opět díky § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP), ale u zaměstnance (jednatele) pak půjde vždy o zdanitelný a zpojistitelný příjem ze závislé činnosti.
• příspěvek na kulturu a sport 
  • Je to podobné jako u předešlých zájezdů a rekreací – daňově je zvýhodněno (navíc bez limitu Kč) nepeněžní plnění zaměstnavatele. Pro zasvěcení do tématu lze doporučit dva příspěvky z koordinačních výborů. První č. 515/24.01.18 „Problematika příspěvku zaměstnavatele na tištěné knihy“ řešil hlavně možnosti příspěvku na tištěné knihy, ale obdobně je využitelný také u jiných volnočasových benefitů pro zaměstnance. Druhý č. 287/09.12.09 „Stanovení nákladů na poskytování zaměstnaneckých benefitů ve formě možnosti bezúplatně používat zařízení zaměstnavatele z pohledu daní z příjmů a DPH“.
• vzdělávání a odborný rozvoj související s předmětem obch. činnosti 
  • Dle 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP jsou daňově účinné výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců (§ 227 až § 235 zákoníku práce), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, u jednatele osvobozuje § 6 odst. 9 písm. a) ZDP. Jinak opět podobně jako u zájezdů – nepeněžní forma není účinná, ale osvobozená, a peněžní plnění může být pro s.r.o. daňovým výdajem, ale jednatel zdaní.
• zdravotní péče o zaměstnance
  • K tématu obecně doporučuji další příspěvek z koordinačního výboru (dostupné na webu Finanční správy) č. 357/22.02.12 „Pracovnělékařská a jiná zdravotní péče“; v zásadě opět jakou u těch rekreací…

(autor textu: Ing. Martin Děrgel)