DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Sdělení Finanční správy ČR – Příspěvek pro solidární domácnost.
Peněžitý příspěvek na stravování v otázkách a odpovědích.
Praktické dotazy k předávání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně.
Peněžní dar pro obce zasažené tornádem.
Sdělení Finanční správy ČR – Příspěvek pro solidární domácnost.
17.3.2022, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa zveřejnila informaci o daňovém režimu tzv. příspěvku pro solidární domácnost.
Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, lze na její žádost poskytnout příspěvek pro solidární domácnost podle § 8 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Jedná se o příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí.
Peněžitý příspěvek na stravování v otázkách a odpovědích.
15.2.2022, Zdroj: Finanční správa
Peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál, představuje alternativu ke stravenkám, které jsou rozšířeným zaměstnaneckým benefitem. Podívejme se na několik častých dotazů z praxe, které souvisí s jeho poskytováním.
Je na straně zaměstnance od daně osvobozen i další peněžitý příspěvek na stravování v případě směny delší než 11 hodin?
Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů nedefinuje délku pracovní směny. V případě, že by v rámci jedné směny delší než 11 hodin byl přiznán peněžitý příspěvek dvakrát (ve dvojnásobné výši), tj. pro rok 2021 by se jednalo o částku 151,20 Kč, bude se na straně zaměstnance jednat o příjem od daně osvobozený pouze ve výši 75,60 Kč a zbylá část již bude zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, tj. příjmem plynoucím v souvislosti se současným výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný výdaj (náklad) v plné výši. V případě směny kratší, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen. Nelze tak vyloučit situaci, kdy přítomnost během stanovené směny – 8 hodin, bude např. pouze 2 hodiny z důvodu např. návštěvy lékaře, kdy peněžitý příspěvek na stravování nebude sice na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem), ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu stále příjmem od daně osvobozeným.
Je možné od daně osvobodit peněžitý příspěvek na stravování i poplatníkům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr)?
Zákon o daních z příjmů označuje v § 6 odst. 2 poplatníka s příjmy ze závislé činnosti jako „zaměstnance“. Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona o daních z příjmů patří mezi příjmy ze závislé činnosti plnění v podobě příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Mezi tato plnění jsou podřazeny také příjmy ze závislé činnosti plynoucí na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podle § 74 odst. 2 zákoníku práce v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu (stanovit směny). Pro posouzení peněžitého příspěvku na stravování jako příjmu od daně osvobozeného jako u ostatních zaměstnanců je nezbytné i v tomto případě naplnit požadavek na existenci směny podle zákoníku práce. Pojmem směna se podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Je-li takto vymezena určitá část pracovní doby (směna), a to nejlépe výslovně přímo v příslušné dohodě, a následně evidována v evidenci docházky, pak lze posoudit peněžitý příspěvek na stravování poplatníkům konajícím práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za obdobných podmínek jako u ostatních zaměstnanců.
Je možné od daně osvobodit peněžitý příspěvek na stravování i jednatelům společností s ručením omezeným, kteří konají práci na základě smlouvy o výkonu funkce?
Příjem za výkon funkce jednatele společnosti s ručením omezeným (dále jen „jednatel“) je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, jednatel je tedy z pohledu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů považován za zaměstnance. Pokud bude s jednatelem ve smlouvě o výkonu funkce vymezena určitá část pracovní doby (směna) a následně evidována například v evidenci docházky, pak lze i jednateli poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování posoudit v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů jako příjem do stanoveného limitu od daně osvobozený a na straně společnosti lze tento příspěvek při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů uplatnit jako daňový výdaj (náklad), tj. pokud mj. přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby (směny) trvá aspoň 3 hodiny.
Je peněžitý příspěvek na stravování příjmem od daně osvobozeným i v případě uvolněných zastupitelů?
Rozhodovat o příspěvcích poskytovaných členům zastupitelstva obce je podle § 80 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů vyhrazeno zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo obce může o výši a podmínkách poskytovaného příspěvku členům zastupitelstva (např. příspěvku na stravování) rozhodnout samostatným usnesením, v němž určí výši příspěvku a podmínky jejich poskytování členům zastupitelstva obce, včetně nutné podmínky konkrétní aktivně „odpracované“ doby, tak aby byly shodné s podmínkami poskytování příspěvku zaměstnancům dané obce, nebo se v tomto usnesení odkáže na platný vnitřní předpis. Pokud bude naplněna podmínka stanovené aktivně odpracované doby, která bude následně evidována, lze i v případě peněžitého příspěvku na stravování u uvolněných zastupitelů aplikovat § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování?
Zákon o daních z příjmů pro uznatelnost výdajů (nákladů) spojených s poskytováním příspěvku na stravování v základu daně nestanoví povinné místo výkonu činnosti zaměstnance, protože to je předmětem pracovněprávního vztahu, který je upraven zákoníkem práce. I pro zaměstnance vykonávajícího práci na jiném dohodnutém místě, než na pracovišti zaměstnavatele – tzn. „z domova“, platí, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách. I v tomto případě tak lze poskytnout zaměstnanci peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, pokud jsou splněny dvě následující podmínky: místo bydliště musí být smluvně sjednáno jako pracoviště, a musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny. Je nezbytné, aby uvedená časová podmínka byla stvrzena evidencí odpracované doby během směny.
Je možné poskytovat více forem podpory stravování a lze je kumulovat?
Z daňového pohledu má zaměstnavatel možnost volby zajištění stravování, ale každý zaměstnanec může v daňově zvýhodněném režimu čerpat současně jen jednu z forem. Nic však nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Zde bude záležet jen na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, jaká forma bude finálně dohodnuta. Některé nepodnikatelské subjekty – například organizační složky státu a příspěvkové organizace mají možnosti variability omezeny speciálními zákony.
Jaký je správný postup při posouzení peněžitého příspěvku na stravování v případě, že zaměstnanec koná závislou činnost pro jednoho zaměstnavatele například na základě pracovní smlouvy na výkon práce účetní v pracovní době 6 – 14,30 hod a kromě toho na základě dohody o pracovní činnosti na výkon práce uklízečka v pracovní době 16 – 20,00 hod. Bude možné přiznat peněžitý příspěvek na stravování dvakrát, ke každému pracovně právnímu vztahu samostatně?
Problematika peněžitého příspěvku na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti od daně osvobozený, je upravena s účinností od 1. 1. 2021 v § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Podle zmíněného ustanovení zákona o daních z příjmů, je příjmem od daně osvobozeným hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Posuzovaná problematika peněžitého příspěvku na stravování jako příjmu od daně osvobozeného na straně zaměstnance, je podmíněna definicí směny v souladu s § 78 odst. 1 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud, jak je uvedeno v dotazu, zaměstnanec vykonává pro stejného zaměstnavatele práci ve dvou základních pracovněprávních vztazích – v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti, a v obou těchto pracovněprávních vztazích má předem rozvrženou svou týdenní pracovní dobu do směn, pak připadnou-li z těchto rozvrhů směny např. na tentýž den, jedná se o dvě samostatné směny.
Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není tedy rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval.
V daném případě budou podmínky pro přiznání peněžitého příspěvku na stravování posuzovány ke každé směně samostatně a může tak nastat situace, že bude v daném případě, peněžitý příspěvek na stravování přiznán dvakrát (na každou směnu samostatně) a při splnění podmínek § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů, bude u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným.
Praktické dotazy k předávání účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně.
8.4.2022, Zdroj: Česká daňová správa
Finanční správa zveřejnila vybrané dotazy k novele zákona o účetnictví v souvislosti s předáváním účetní závěrky do sbírky listin prostřednictvím správce daně z příjmů.
Dotazy a odpovědi navazují na zveřejněnou informaci k novele zákona o účetnictví zákonem č. 609/2020 Sb.
Použité zkratky:
DAP DPP – daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
DODAP DPP – dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
Jakou formou lze požádat správce daně o předání účetní závěrky ke zveřejnění ve sbírce listin? Existuje pro žádost závazný formulář?
Ano, žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku je koncipována jako příloha k DAP DPP, a to konkrétně k položce 11 I. oddílu. Příloha se podává jako nedílná součást DAP DPP a má závaznou podobu tiskopisu 25 5404/I MFin 5404/I – vzor č. 1 dostupnou v databázi tiskopisů na webu FS. Jinou formou a v jiné podobě účinně požádat správce daně nelze.
- Pokud při podání DAP DPP opomeneme vyplnit žádost o předání účetní závěrky a rádi bychom tuto možnost využili, lze žádost ještě doplnit?
V případě, že v době zjištění, že podané DAP DPP neobsahuje žádost o předání účetní závěrky, dosud neuplynula lhůta pro podání DAP DPP, lze žádost doplnit formou opravného DAP DPP. Dojde-li v souladu s § 138 daňového řádu k podání opravného DAP DPP, tak se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví k původnímu podání DAP DPP nepřihlíží. Samostatně žádost o předání účetní závěrky nelze účinně podat.
- Pokud jsme v podání DAP DPP v žádosti o předání účetní závěrky nedopatřením opomenuli zaškrtnout požadavek na předání rozvahy, lze žádost o tento požadavek doplnit a jakou cestou?
V případě, že v době zjištění, že podané DAP DPP obsahuje žádost o předání účetní závěrky, která však není vyplněna tak, jak jste zamýšleli, dosud neuplynula lhůta pro podání DAP DPP, lze údaje na žádosti doplnit/upravit formou opravného DAP DPP. Dojde-li v souladu s § 138 daňového řádu k podání opravného DAP DPP, tak se podle § 21b odst. 4 zákona o účetnictví k původnímu podání DAP DPP včetně jeho příloh a údajům v nich nepřihlíží. Při zpracování DAP DPP, respektive žádosti o předání účetní závěrky, bude postupováno v souladu s dispozicí daňového subjektu vyjádřenou v opravném DAP DPP.
- Lze žádost o předání účetní závěrky podat samostatně, tj. odděleně od DAP DPP?
Ne. Žádost o předání účetní závěrky je koncipována jako příloha, tj. nedílná součást DAP DPP, a nelze ji tudíž podat samostatně.
- Může být žádost součástí DODAP DPP?
Ano. Žádost o předání účetní závěrky může být součástí DODAP DPP, a to i opakovaně. Za účelné lze uvedené považovat zejména v případě, že účetní jednotka možnosti předat účetní závěrku při podání DAP DPP nevyužila, nebo využila v užším rozsahu, nežli ukládá zákon o účetnictví, anebo došlo v účetní závěrce ke změnám, které by se ve zveřejňovaných údajích měly promítnout. Součástí DODAP DPP pak musí být nejen vyplněná žádost o předání účetní závěrky, ale i účetní závěrka.
- Jsme spolek a máme povinnost zveřejnit účetní závěrku ve veřejném (spolkovém) rejstříku. Můžeme požádat o předání účetní závěrky správce daně?
Bohužel nikoliv. Zvláštní způsob zveřejňování účetní závěrky podle § 21b odst. 2 zákona o účetnictví je umožněn pouze účetním jednotkám, které jsou obchodními korporacemi. Právní forma spolku tuto podmínku nesplňuje.
- Mohou možnosti předání účetní závěrky využít jen právnické osoby, a to obchodní korporace ve smyslu zákona o obchodních korporacích?
Ano. Možnost uvedená v § 21b zákona o účetnictví necílí na všechny účetní jednotky podle § 21a odst. 4 zákona o účetnictví, ale právě a pouze na obchodní korporace ve smyslu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, tj. na v tomto zákoně vyjmenované obchodní společnosti a družstva. Zejména jde tedy o účetní jednotky účtující dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli, a dle vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.
Zákonná úprava zákona o účetnictví se tudíž nepoužije na fyzické osoby, jiné právní formy a ani právní formy zahraničních právnických osob srovnatelné s obchodními korporacemi dle zákona o obchodních korporacích, které mají zřízenu v ČR např. organizační složku.
- Je nějak omezeno období, za které lze poprvé požádat o předání účetní závěrky?
Ano. Dle přechodného ustanovení k novele zákona o účetnictví lze možnost předání účetní závěrky prostřednictvím správce daně použít na předání účetní závěrky, která je přílohou DAP DPP nebo DODAP DPP a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021. Uvedené tedy znamená, že lze žádat nejdříve za zdaňovací období kalendářního roku 2021, nebo hospodářského roku, jehož konec bude po 31. prosinci 2021. Není naopak možné žádat o předání účetní závěrky např. v rámci DODAP DPP za zdaňovací období kalendářního roku 2020, i když důvody pro jeho podání byly zjištěny v roce 2022.
Peněžní dar pro obce zasažené tornádem.
31.3.2022, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Za jakých podmínek lze daňově zohlednit peněžní dar obcím zasaženým tornádem?
Dotaz:
Naše firma poskytla v roce 2021 peněžní dar obcím postiženým tornádem. Je tento dar daňově uznatelný?
Odpověď:
V souvislosti s řáděním tornáda v několika obcích na pomezí Břeclavska a Hodonínska červnu roku 2021 se zvedla v naší společnosti obrovská vlna solidarity s postiženou oblastí republiky a vznikla potřeba pomáhat zasaženým obcím a jejich strádajícím obyvatelům.
Podle § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), platí, že od základu daně sníženého podle § 34 ZDP lze mimo jiné odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost. Jinými slovy od základu daně z příjmů fyzických a právnických osob lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého mj. obcím např. na účely sociální, zdravotnické, humanitární, charitativní apod.
Další podmínkou pro odečtení bezúplatného plnění (daru) od základu daně dárce je kromě stanoveného účelu a omezeného okruhu příjemců daru rovněž hodnotové kritérium daru. Hodnota bezúplatného plnění, v případě finančního daru je to výše darované částky, musí činit alespoň 2 000 Kč a v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Toto neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34 ZDP (tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci). Tato časově omezená výjimka se tedy vztahuje i na dotazovanou událost.
Dále tu je otázka prokázání daru. Poplatník daně z příjmů, v našem případě právnická osoba, který se rozhodl dar uplatnit jako nezdanitelnou částku základu daně, musí tuto skutečnost prokázat správci daně potvrzením příjemce daru. Nejvhodnější se jeví sepsat o předání daru darovací smlouvu, kde bude uvedeno jméno dárce, účel, výše daru a data jeho předání, kterou příjemce daru (postižená obec či obce) potvrdí. Prokázání daru a zejména jeho účelu je důkazní břemeno darujícího. Podle pokynu GFŘ D–22 poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. Jak ale finanční správa uvádí na svých internetových stránkách, i bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. výpisem z bankovního účtu, apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.
Pro uplatnění bezúplatného plnění jako nezdanitelné částky základu daně musí být tedy splněny tři podmínky, a to účel bezúplatného plnění, minimální výše, maximální výše. V případě splnění těchto a výše uvedených podmínek je možné uplatnění bezúplatného plnění (finančního daru) jako nezdanitelné částky základu daně.
Na závěr je dobré zdůraznit, že samotný peněžní dar není daňově uznatelný výdaj [§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP]. O hodnotu poskytnutého daru ale lze při splnění uvedených podmínek základ daně snížit.
Poznámka: O daru jako daňovém nákladu bychom mohli uvažovat pouze v případě nepeněžitého daru, kdy v souladu s § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP jsou daňově uznatelné dary poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom (např. pokud by byly poskytnuty stroje, potraviny atd…). Dárce by se pak mohl rozhodnout, zda uplatní dar jako daňový náklad nebo jako položku snižující základ daně v rámci § 20 odst. 8 ZDP.