DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Chcete ještě letos ušetřit na daních? Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík.*
Stanovení směnného kurzu vůči euru pro přepočet finanční způsobilosti pro rok 2024.*
Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na sociální pojištění výrazně narostou.*
Vánoční dárek (deka) pro zaměstnance.*
Vánoční poukázka pro zaměstnance.*
Chcete ještě letos ušetřit na daních? Jaké odpočty lze využít a co zruší vládní balík.
Podnikatelé, kteří chtějí každoročně ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také „nezdanitelných částí základu daně“. Odpočty z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění vám mohou snížit daně až na nulu.
27.11.2023 | BusinessInfo.cz
Některé odpočty ovšem ruší vládní konsolidační balíček. Letos na podzim jej schválili zákonodárci a od roku 2024 odstraňuje možnost využít odpočet v případě příspěvků odborové organizaci a také odpočet od základu daně na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Odpočty řešte do konce roku
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, je obvykle kalendářní rok.
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí daně vyřešit do konce roku.
Například hodnotu daru, který poskytnete v lednu 2024, budete moci odečíst až při přiznání daní z příjmu na jaře 2025.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat na jaře 2024, máte na to, abyste si mohli odečíst od daní některé položky čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- členské odborové příspěvky (ruší se),
- příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání (ruší se)
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění.
Právnické osoby (firmy) si zase mohou z daní odečíst (podle paragrafu 34 zákona) prostředky věnované na výzkum a vývoj a na podporu odborného vzdělávání (vč. pořízení majetku na podporu odborného vzdělávání a výdajů vynaložených na žáka nebo studenta).
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci – při využití odpočtů – dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat (viz níže).
„Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí jen malé procento OSVČ s vysokými příjmy. Nehradí je rozhodně ti, kteří s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně,“ připomíná poradce.
Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Ve výsledku nicméně ušetří stejně jako ostatní, protože si peníze z darů, příspěvků, zaplaceného penzijního pojištění či hypotéky odečtou přímo v přiznání od daňového základu. Připomínáme, že základ odpovídá rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 9 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie (případně státu tvořícího Evropský hospodářský prostor).
„Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete v tiskopisu daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3. Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Příklady dokumentů, které se přidávají k daňovému přiznání (DP) jako přílohy
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce (zaměstnavatel za zaměstnance či podnikatel sám za sebe) zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek.
Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen. OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Pro úplnost dodáváme, že daňový bonus, který se týká jen těch, již využívají slevy na jedno či více dětí, je od letošního roku bez limitu. Do předloňského roku platilo, že vám stát mohl vrátit maximálně 60 300 korun ročně.
Pro výplatu daňového bonusu je navíc nutné dosáhnout ročních zdanitelných příjmů ve výši 103 800 korun (šestinásobek minimální mzdy)
Co si můžete odečíst ze základu daní z příjmů?
I. Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Abyste takovýto dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun (15 procent ze základu).
Dlouhodobě nebylo možné mezi odčitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně.
Od roku 2020 je ale výjimečně možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i pro rok 2022. A tuto možnost nakonec podpořil i vládní konsolidační balík. Třicetiprocentní odpočet tedy zůstává i pro rok 2023.
Jinými slovy: Individuální i firemní dárci, kteří se rozhodnou podpořit veřejně prospěšné aktivity, včetně sociálních a zdravotních služeb, budou moci i za zdaňovací období 2023 využít možnost zvýšeného daňového odpočtu.
Loni o prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
V paragrafu 1 zákona se říká:
(1) Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.
(2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu.
A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřen či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun (to představuje 3000 Kč z vypočtené daně).
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“. Pokud dar splňuje zákonem stanové podmínky, do svého ročního zúčtování ho může zahrnout pouze jeden z nich nebo i oba (viz opět paragraf 15 zákona).
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP (loni 46). Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Potvrzení o daru musí obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
II. Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Od základu si totiž můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypotéku až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Výsledná roční daň vám teoreticky může klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Nabízíme přehled slev na daních. Opět se zvýší základní sleva na poplatníka
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění, jež v Česku využívají stovky tisíc lidí, maximální roční částka, kterou lze odečíst od základu daně, činí aktuálně 24 000 korun. Maximální roční úspora na dani je tak 3600 korun.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 24 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Pro možnost uplatnění daňového odpočtu se hodnotí vlastní vklady na smlouvu nad částku příspěvku, ke které náleží maximální státní příspěvek ( za rok 2023 nad 1 000 korun měsíčně).
Na maximální daňový odpočet za rok 2023 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více.
Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu 5 let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy.
Pozor! Při nesplnění některé z uvedených podmínek, je situace obdobná jako u výše zmíněného úvěru na nákup stavebního pozemku. Pokud vám na přestupek berňák přijde, budete muset částku, o kterou jste si daňový základ snížili/opakovaně snižovali, zpětně doplatit.
IV. Členské odborové příspěvky – odstavec 7 paragrafu 15 zákona (od 1.1. 2024 ruší konsolidační balíček)
Méně obvyklou možnost, jak si snížit daňový základ, využijí naposledy členové odborových sdružení. Od základu daně lze totiž odečíst uhrazené členské příspěvky, a to do výše 1,5 procenta vašich zdanitelných příjmů, ale nikdy ne víc než 3 000 korun v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářní rok).
Potvrzení, které vám vydá odborová organizace, opět přidáte jako přílohu k přiznání k daním z příjmů. Pokud zapomenete, znovu platí, že berňák vám odpočet neuzná.
V. Příspěvky na úhradu dalšího vzdělávaní – odstavec 8 paragrafu 15 zákona od 1.1. 2024 ruší konsolidační balíček)
Pokud jste během roku absolvovali nějakou zkoušku, která měla ověřit výsledky vašeho sekundárního vzdělávání, můžete si platbu za ni také letos naposledy odečíst od základu daně. Maximálně jde ale o deset tisíc korun.
Výjimku mají lidé se zdravotním postižením – jedná-li se o nižší stupeň postižení, mohou si odečíst maximálně 13 tisíc, v případě těžšího postižení až 15 tisíc korun. Aby byla položka uznatelná, nesmí zkoušku hradit váš zaměstnavatel.
Jakub Procházka
Stanovení směnného kurzu vůči euru pro přepočet finanční způsobilosti pro rok 2024.
8.11.2023, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Ministerstvo dopravy v souladu s ustanovením článku 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění, oznamuje stanovení směnného kurzu pro nadcházející kalendářní rok.
Pro rok 2024 v souladu se směnnými kurzy vyhlášenými Evropskou centrální bankou (C/2023/75) činí
1 euro = 24,460 Kč.
V návaznosti na výše uvedený kurz je podnikatel v silniční dopravě, jehož vozový park se sestává z vozidel, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3,5 tuny bez ohledu na to, jsou-li používány ve vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravě, a vozidel, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 2,5 tuny, avšak současně nepřevyšuje 3,5 tuny, a která používá v mezinárodní dopravě, povinen prokázat kapitál nebo rezervy ve výši nejméně:
- 220 140,- Kč pro jedno vozidlo s největší povolenou hmotností převyšující 3,5 tun,
- 122 300,- Kč pro každé další vozidlo s největší povolenou hmotností převyšující 3,5 tuny,
- 22 014,- Kč pro každé další vozidlo s největší povolenou hmotností převyšující 2,5 tuny, avšak nepřevyšující 3,5 tuny.
Podnikatel v silniční dopravě, jehož vozový park sestává výhradně z vozidel, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 2,5 tuny, avšak současně nepřevyšuje 3,5 tuny, a která používá v mezinárodní dopravě, je povinen prokázat kapitál nebo rezervy ve výši nejméně:
- 44 028,- Kč pro jedno vozidlo s největší povolenou hmotností převyšující 2,5 tuny, avšak nepřevyšující 3,5 tuny,
- 22 014,- Kč pro každé další vozidlo s největší povolenou hmotností převyšující 2,5 tuny, avšak nepřevyšující 3,5 tuny
Pro úplnost pak uvádíme, že pro rok 2023 v souladu se směnnými kurzy vyhlášenými Evropskou centrální bankou (2022/C 381/04) činí 1 euro = 24,527 Kč.
Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na sociální pojištění výrazně narostou.
Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, má stát horší zprávu než loni. V roce 2024 se jim zálohy zvednou výrazně více než letos, a to zejména u sociálního pojištění. Na něm zaplatí měsíčně o 908 korun více než v roce 2023.
24.11.2023 | BusinessInfo.cz
Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, dochází ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které zvednou minima razantněji než obvykle (viz níže). Balík byl v říjnu schválen poslanci a v listopadu prošel v Senátu.
Zvýšení základu? Každý rok o 5 procent
Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.
Už v roce 2024 se tedy základ zvýší z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostou i odvody. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, se má od příštího roku zvednout také, ovšem daleko méně – a to z 10 na 11 procent průměrné mzdy.
Odvody vyšší nejen u minima
Dopady konsolidačního balíku pocítí i OSVČ s vyššími příjmy. Odvody se totiž zvýší i těm, kteří platí vyšší než minimální pojistné. U těch byl vyměřovací základ dosud přesně polovinou daňového základu (DZ). Nově bude (od roku 2024) představovat 55 procent DZ.
Pro jistotu připomínáme, že zvýšené minimální zálohy na zdravotní pojištění musíte uhradit už za leden, tedy do 8. února 2024. Bude to o 246 korun měsíčně více než loni, tedy 2 968 korun. Pokud jde o sociální pojištění, budete mít více času a nové odvody můžete začít platit až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích.
Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních šestnáct let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny. Rok 2024 a dva následující je bohužel čeká skokový nárůst.
Kdo platí minimum
Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy.
Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jak vyplnit přehledy a jaké sankce hrozí opozdilcům?
Letos je průměrná mzda stanovena na 40 234 korun. Pro rok 2024 to bude dokonce 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy musí být nižší než 527 604 (43 967 x 12).
„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to bude u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo dosud o 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy, od roku 2024 půjde o stejný díl ze 30 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 40 638 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2024 1,0819). Rozhodná průměrná mzda 2024 bude 40 638 x 1,0819, což je výše zmíněných 43 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 30 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.
Jak přesně se zvednou zálohy?
Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se proto v roce 2024 zvýší z 2 944 až na 3 852 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 908 korun měsíčně víc než loni.
Méně narostou minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna budete hradit měsíčně o 246 korun více než letos, a to 2968 korun (13,5 % z poloviny prům. mzdy, což je 21 983 Kč).
Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.
V případě, že už platíte vyšší než minimální zálohu (platnou pro rok 2024) změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2023.
| Minimální zálohy u sociálního pojištění | |||
| Rok | 2022 | 2023 | 2024 |
| Průměrná mzda v Kč | 38 911 | 40 324 | 43 967 |
| Minimální záloha (u hlavní činnosti) v Kč | 2 841 | 2 944 | 3 852 |
| Minimální záloha (u vedlejší činnosti) v Kč | 1 137 | 1 178 | 1 413 |
Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.
Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.
O více než 1200 korun bude vyšší i paušální daň v 1. pásmu
Od roku 2021 mohou OSVČ s ročním příjmem do jednoho milionu korun plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně.
Od letošního roku se pak příjmový limit zvedá na dva miliony korun ročně a jsou stanovena tři pásma paušální daně. U všech tří pásem dochází k navýšení, nejvýraznějšímu ale v tom prvním pro OSVČ s nižšími příjmy.
Paušální daň se výrazně zvýší. Hlásit se k ní můžete až do 10. ledna
Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.
Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.
V roce 2024 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhá z letošních 6 208 korun až na 7498 korun měsíčně (4 430 korun navýšené sociální, 2 968 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).
Průměrná mzda a nemocenské pojištění
Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?
Vedle důchodového pojištění zvýší průměrná mzda i rozhodný příjem, tedy hranici minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, letos se zvýšila na 4 000 korun a bude to platit i pro rok 2024.
Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2024 tedy bude jeho výše stejně jako letos 8 000 korun.
I tady ale zvedá konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z min. vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ by tedy měla narůst z letošních 168 na 216 korun měsíčně.
Jakub Procházka
Vánoční dárek (deka) pro zaměstnance.
29.11.2023, Ing. Stanislav Suchan, MBA, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak řešit z hlediska daně z příjmů a DPH vánoční dárek pro zaměstnance v podobě deky s logem firmy?
Dotaz:
Zaměstnancům chceme jako vánoční dárek dát deku s logem firmy. Cena deky s DPH je 370 Kč. Jak to posuzovat z hlediska daňové uznatelnosti nákladů u zaměstnavatele a z hlediska daně z příjmů na straně zaměstnance? Z našeho pohledu se jedná o reklamní předmět.
Odpověď:
Bezúplatná plnění (dary) jsou obecně daňově neuznatelným nákladem podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Existují ovšem výjimky, např. reklamní a propagační předměty. Aby se ovšem jednalo o reklamní či propagační předmět, musí být splněny základní znaky:
1) předmět je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele předmětu nebo názvem propagovaného zboží,
2) hodnota předmětu je do 500 Kč bez DPH,
3) nejedná se o předmět, který je předmětem spotřební daně.
Z výše uvedené je patrné, že se jedná o reklamní a propagační předmět, a tak se bude jednat o daňově uznatelný náklad v plné výši. Zaměstnavatel má nárok si uplatnit DPH na vstupu s tím, že při darování není třeba dodaňovat DPH na výstupu, jelikož se nejedná o dodání zboží, viz § 13 odst. 7 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Jak to bude ovšem v případě, pokud je takový předmět darován zaměstnancům firmy?
V daném případě se jedná o ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP – dary poskytnuté zaměstnancům firmy nepřesahující hodnotu 2 000 Kč v součtu za kalendářní rok za každého zaměstnance (dar musí být poskytnut v nepeněžní podobě a je poskytnut z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze zisku po jeho zdanění, anebo na vrub daňově neuznatelných nákladů). Podmínky fondu jsou vymezeny následovně: příspěvky za mimořádnou aktivitu při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události, humanitární a sociální charakter, péče o zaměstnance a jeho příslušníky, příspěvky při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru, životní výročí 50 let a každých dalších 5 let věku, při odchodu do důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Pokud bude výše uvedené splněno, bude se jednat o osvobozený příjem na straně zaměstnance nepodléhající pojistnému a na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově neuznatelný náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, jelikož se domnívám, že propagační materiál darován zaměstnancům, není propagačním materiálem, a tak nelze uplatnit výjimku. V daném případě nemá zaměstnavatel nárok na odpočet DPH na vstupu, jelikož není využito pro ekonomickou činnost.
Vánoční dárek ovšem není vymezen pro daný účel fondu, a tak nelze na straně zaměstnance daný dárek osvobodit. Bude se tedy jednat o zdanitelný příjem podléhající pojistnému. Režim odpočtu DPH se nemění – nárok není. Co se týče daňové uznatelnosti u zaměstnavatele, tak pokud nárok na vánoční dárky zaměstnancům bude vyplývat z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy, lze náklady uplatnit jako daňové dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP (od 1. 1. 2024 se bude jednat o bod 4), v ostatních případech se bude jednat o daňově neuznatelný náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
Od 1. 1. 2024 bude ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP zrušeno a poté se bude jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance.
Vánoční poukázka pro zaměstnance.
30.11.2023, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak posuzovat z hlediska daně z příjmů vánoční poukázku do supermarketu pro zaměstnance?
Dotaz:
Naše firma zvažuje, že by každého zaměstnance před Vánocemi obdarovala dárkovým poukazem v hodnotě 1 000 Kč na nákup zboží do obchodního řetězce Kaufland. Pro naši společnost bude nákup dárkového poukazu daňově neuznatelným nákladem, ale jak to bude u zaměstnance? Bude se u zaměstnance jednat o osvobozený příjem dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP? Nebo tento dárkový poukaz nesplňuje podmínky pro osvobozené plnění a zaměstnanec jej bude muset zdanit ve svých příjmech?
Odpověď:
Ne, u zaměstnance nejde, v případě uvedeného dárkového poukazu, o příjem osvobozený od daně z příjmů. Konstatování vyplývá z ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), ve znění platném pro rok 2023, konkrétně z první věty před čárkou: hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu.
Příslušným předpisem je vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění p.p., ve které jsou stanovena konkrétní plnění, která zaměstnavatel může poskytnout zaměstnancům. I když se tato vyhláška vztahuje pouze na zaměstnance, které zaměstnávají zaměstnavatelé ve „veřejném“ sektoru, je nutné použít podmínky vyhlášky i pro zaměstnavatele v soukromém sektoru dle další věty § 6 odst. 9 písm. g) ZDP: u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Právě slovní vyjádření „za obdobných podmínek“ odkazuje k použití vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb a z tohoto důvodu dárkový poukaz k nákupu v hypermarketu je zdanitelným příjmem zaměstnance.
Doplňme ještě v souvislosti s touto problematikou, že poskytnutí neúčelové poukázky zaměstnanci je považováno na straně zaměstnance za příjem ze závislé činnosti. Pokud však zaměstnavatel poskytne zaměstnanci poukázky, na kterých by byl uveden konkrétní účel jejich využití a tento účel by naplňoval podmínky stanovené § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve znění platném pro rok 2023 (např. poukázka na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, poukázka na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy), bylo by možné hodnotu poukázky považovat za příjem od daně z příjmů zaměstnance osvobozený.
Pozor však na to, že novela zákona o daních z příjmů, která by měla nabýt platnosti od 1. 1. 2024, zruší osvobození od daně z příjmů u tzv. zaměstnaneckých benefitů, jejichž poskytnutí bylo vymezeno v dosavadním znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (pozn. redakce: novelu již podepsal prezident republiky a aktuálně se čeká na zveřejnění ve Sbírce zákonů).
V návrhu zákona o daních z příjmů se nachází speciální přechodné ustanovení, jehož účelem je zajistit, aby k nepeněžnímu plnění poskytovanému zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě vymezené v dosavadním znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP bylo přistupováno podle dosavadní právní úpravy pouze tehdy, pokud se jedná o plnění, k jehož poskytnutí došlo před 1. 1. 2024.
Nepeněžitá plnění ve formě podle dosavadní úpravy § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, k jejichž poskytnutí došlo od 1. 1. 2024, se již budou posuzovat podle nově navrženého znění zákona, a to bez ohledu na běh zdaňovacího období na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Tzn., že v případě, že zaměstnavatel poskytne benefit ve zdaňovacím období za prosinec 2023 (zdaňovací období pro zaměstnance) až v lednu 2024, tento benefit již nebude podléhat osvobození od daně z příjmů, neboť okamžik rozhodný pro vznik daňové povinnosti za zdaňovací období je okamžik vzniku příjmu. U zaměstnanců je tímto okamžikem obdržení příjmu, tedy den vyplacení mzdy v hotovosti nebo den obdržení mzdy na bankovní účet, potažmo obdržení benefitu.