DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Silniční daň přiznejte a doplaťte do konce ledna. Týká se jen majitelů aut nad 12 tun.*
Pokyn GFŘ D-63 o stanovení jednotných kurzů za rok 2023.*
Změny týkající se oblasti volného pohybu osob.*
Postup při zničení nebo poškození účetních záznamů.*
Úprava základu daně při ukončení či přerušení podnikání.*
Silniční daň přiznejte a doplaťte do konce ledna. Týká se jen majitelů aut nad 12 tun.
Jednou z prvních povinností pro OSVČ a firmy je každoročně podání přiznání k silniční dani. Daň za předchozí rok musejí ti, kteří využívají nákladní automobily k podnikání, doplatit vždy do ledna následujícího roku.
16.01.2024 | BusinessInfo.cz
Plátci silniční daně se předloni dočkali zásadní změny – daň už nemusejí platit majitelé vozidel s hmotností do 12 tun.
U osobních aut jde o úsporu v řádech stovek až nižších jednotek tisíc korun ročně. A například majitel nákladního vozu s dvěma nápravami a hmotností mezi 11 a 12 tunami ušetří za rok více než 8 000 korun. Stát tak přišel přibližně o čtyři miliardy korun ročně.
Jak je to s doplacením daně?
Silniční daň se platí zálohově čtyřikrát ročně, 31. leden 2024 je nejzazším termínem pro doplacení daně za rok 2023. Kdo nestihne lednový deadline, nevyhne se sankcím, které se mu ovšem počítají až od 8. února.
U většiny daňových povinností (přiznávání a placení daně z příjmů, DPH nebo silniční daně) je ochranná lhůta pět pracovních dní, kdy můžete své opomenutí napravit. Po ní už zaplatíte pokutu případně úroky z prodlení.
Jaké postihy čekají opozdilce a neplatiče a jak se jim vyhnout?
Od letošního roku podávají majitelé přiznání elektronicky, protože mají zřízené datové schránky. Kdo je povinen přiznání podat elektronicky a neučiní tak, dostane pokutu ve výši 1000 korun.
Kdo platí silniční daň?
Silniční daň platí v tuzemsku od roku 2022 všichni, kteří využívají k podnikání velká nákladní vozidla. Poplatníkem je ve většině případů ten, kdo je zapsán v technickém průkazu. Do roku 2021 se povinnost týkala i majitelů osobních aut, dodávek a menších nákladních vozidel.
Vozidlo přitom musí být registrováno v České republice. Pokud je registrované v zahraničí, platit nemusíte ani v případě, že s ním v tuzemsku jezdíte. V takovém případě se vás dokonce netýká ani daňové přiznání. Automaticky hradí daň zaměstnavatelé, již vyplácejí cestovní náhrady zaměstnancům, kterým svěřují auta ze svého vozového parku.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2024
Silniční daň se platí čtyřikrát ročně formou záloh, jež jsou nastaveny předem. Každoročně pak podáte daňové přiznání a doplatíte rok předešlý, zejména proto, že prosinec se zálohově nehradí.
Pokud se na vás nově vztahuje povinnost odvádět silniční daň, jste povinni se registrovat k jejímu placení pomocí formuláře, který je ke stažení na daňovém portále finanční správy.
Tresty pro opozdilce
Finanční úřad vám v roce 2024 začne počítat penále a úrok z prodlení od čtvrtka 8. února.
Penále za neodevzdání daňového přiznání u všech daní činí každý den 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty), přičemž maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud nepodáte přiznání vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, zaplatíte minimálně 500 korun.
Další postih vás čeká, jestliže neuhradíte včas daň. Hříšníkům neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik setin procenta za 24 hodin. Penále, tvořené základní repo sazbou navýšenou o 14 %, je aktuálně ve výši 20,5 procenta ročně.
Připomínáme, že pro finanční úřad je rozhodující, kdy má peníze na účtu, nikoli to, že je ke zmíněnému datu (středa 31. ledna) odešlete. Silniční daň ideálně zaplatíte příkazem z vašeho bankovního účtu.
Předčíslí bankovního účtu je pro silniční daň 748, variabilním symbolem bude vaše daňové identifikační číslo (DIČ), které vám přidělili při registraci k dani, případně rodné číslo, pokud nemáte DIČ. Konstantní symbol je 1148 při převodu peněz z účtu a 1149 při hotovostní platbě běžnou poštovní poukázkou.
Výpočet silniční daně 2023 se netýká několika vzácných výjimek. I pokud používáte vozidlo osvobozené od daně, musíte podat daňové přiznání. Samotnou daň však neplatíte, tudíž vám odpadají také zálohy.
Která vozidla daně jsou od daně osvobozena zjistíte v
paragrafu 3 zákona č.16/1993 Sb.
Kdy se platí zálohy?
Zálohy na silniční daň se platí čtyřikrát ročně. V kalendáři pro rok 2024 si podtrhněte data 15. dubna, 15. července, 15. října a 16. prosince. Obecně je datem splatnosti první pracovní den po patnáctém (včetně) v daném měsíci.
Berní úředníci po vás budou požadovat daň pouze za období, ve kterém auto skutečně užíváte. Kdo si nechce hlídat kvartální platby, může samozřejmě uhradit celou roční zálohu už v dubnu.
Jakmile vznikne podnikateli, který využívá ke své samostatně výdělečné činnosti auto, povinnost platit silniční daň, musí se k ní zaregistrovat. A to do nejbližšího termínu splatnosti, tedy do výše zmíněných čtvrtletních dat.
Příklad: Jestliže začnete rozvážet zboží příští rok v únoru, je vaší povinností zaregistrovat se k dani do 15. dubna 2024 (majitelé datových schránek samozřejmě elektronicky).
Slevy na kombinovanou dopravu
Slevu na dani mohou uplatnit ti, kteří využívají tzv. kombinovanou dopravu. Přečtěte si, co je v paragrafu 12 zákona o dani silniční míněno kombinovanou dopravou.
Podrobnosti najdete v tabulce sazeb silniční daně
Bonusy jsou přitom poměrně výrazné. Pokud například uskutečníte ve zdaňovacím období v rámci přepravy (kombinované s leteckou, lodní či železniční dopravou), více než 120 jízd, může vaše sleva dosáhnout až 90 procent.
A kolik na silniční dani zaplatíte za rok? U nákladních vozidel záleží na hmotnosti dodávky či kamionu a zároveň na počtu náprav. Například za nákladní auto s hmotností 12 až 13 tun se dvěma nápravami uhradí uživatel pouze 800 korun ročně. U vozidel nad 15 tun pak 7200 korun za rok.
Vůbec nejvyšší sazba 24 200 korun se týká kamionů (vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BC nebo BD) nad 40 tun. Všechny roční odvody jsou ale výrazně nižší než do předloňského roku.
Roční sazby daně silniční pro nákladní automobily (s kódem druhu karosérie BA nebo BB) a dvěma či třemi nápravami:
- 12 až 13 t (2 nápravy) – 800 Kč
- 13 až 14 t (2 nápravy) – 2300 Kč
- 14 až 15 t (2 nápravy) – 3200 Kč
- nad 15 t (2 nápravy) – 7200 Kč
- 15 až 17 t (3 nápravy) – 1400 Kč
- 17 až 19 t (3 nápravy) – 2900 Kč
- Nad 23 t – 9000 Kč
Všechny sazby najdete v příloze 16/1993 Sb.
Jakub Procházka
Pokyn GFŘ D-63 o stanovení jednotných kurzů za rok 2023.
15.1.2024, Zdroj: Česká daňová správa
GFŘ zveřejnilo v pokynu č. D-63 jednotné kurzy pro neúčtující poplatníky pro účely přepočtu cizí měny za zdaňovací období 2023.
Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023.
Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku. Aktuální seznamy znalců vedou podle § 7 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, krajské soudy, respektive Městský soud v Praze, v jejichž obvodu má znalec místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Seznam znalců je také zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti na adrese: www.justice.cz.
Změny týkající se oblasti volného pohybu osob.
13.11.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
- Aktualizace tiskopisů žádostí a datové věty pro e-Podání VPO
- Elektronizace vystavených formulářů A1 CZ a potvrzení
Elektronizace v agendě určování příslušnosti k právním předpisům v oblasti volného pohybu osob (formulář A1) – rozšíření služeb ePortálu ČSSZ, aktualizace žádostí a elektronizace jejich vyřizování – to jsou od listopadu některé novinky ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přistoupila k další fázi elektronizace v agendě určování příslušnosti k právním předpisům, tj. procesu podání žádosti o určení státu pojištění v případě výkonu činnosti v jiném státě. V Evropské unii jde o podání žádosti o vystavení formuláře A1.
https://www.cssz.cz/web/cz/urceni-statu-pojisteni
Jedná se o první fázi zavedení služby v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1724, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům, asistenčním službám a službám pro řešení problémů. V další fázi bude koncem tohoto roku zpřístupněna i online žádost formou aplikace a anglická verze této služby. Tyto služby jsou určeny klientům, kteří žádost podávají jak ze zahraničí, tak v České republice.
Dále předkládáme přehled změn, ke kterým dochází od listopadu 2023 na ePortálu ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal.
Aktualizace tiskopisů žádostí a datové věty pro e-Podání VPO
(VPO = volný pohyb osob)
Migrující výdělečně činné osoby v postavení zaměstnance, jejich zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a zmocněnci uvedených subjektů budou mít na ePortálu ČSSZ k dispozici aktualizované interaktivní tiskopisy, které lze odeslat elektronicky jako e-Podání VPO:
- Žádost o určení použitelných právních předpisů pro zaměstnance (SZZVPP)
- Žádost o určení použitelných právních předpisů pro OSVČ (ZOSVCP)
- Žádost o určení použitelných právních předpisů pro zaměstnance, který je současně OSVČ (SZZ_OSVC_VPP)
Těmto tiskopisům odpovídají i nové verze datových vět, které byly zveřejněny v srpnu 2023.
Elektronizace vystavených formulářů A1 CZ a potvrzení
ČSSZ bude vystavené formuláře A1 CZ a ostatní potvrzení o určení použitelných právních předpisů, vydávaná osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na území jednoho nebo více členských států EU nebo smluvních států, opatřovat elektronickou pečetí.
Podávajícím subjektům, které mají datovou schránku, bude ČSSZ doručovat formuláře A1 CZ a ostatní potvrzení elektronicky do datové schránky.
Podávající subjekty budou mít ve svém uživatelském profilu na ePortálu ČSSZ v sekci Moje podání přehled elektronicky podaných žádostí VPO a v sekci Moje podání a Moje dokumenty elektronicky vystavené formuláře A1 a ostatní potvrzení.
ČSSZ bude podávající subjekty informovat e-mailem o stavu řízení žádosti, pokud podávající v žádosti uvede e-mail pro notifikace.
Postup při zničení nebo poškození účetních záznamů.
1.12.2023, Zdroj: Finanční správa
Informace Finanční správy ČR k postupu účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů v důsledku živelní pohromy.
Účetní jednotky (§ 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění – dále jen „zákon o účetnictví“), jimž v důsledku živelní pohromy vymezené v § 24 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živelní pohroma“), došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu místně příslušnému správci daně. S ohledem na povinnost účetních jednotek podle § 33 odst. 9 zákona o účetnictví, tj. zajistit ochranu účetních záznamů (§ 4 odst. 10 a 11 zákona o účetnictví) a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, je nutné v oznámení uvést důvody, proč nebylo možné zničení nebo poškození účetních záznamů předejít.
Pokud v důsledku živelní pohromy došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů, je účetní jednotka povinna provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví (§ 35 odst. 6 zákona o účetnictví). Právní předpisy v oblasti účetnictví neřeší a ani nemohou řešit, jak konkrétně provést tato opatření, protože na každou konkrétní situaci je třeba reagovat individuálně ve vztahu k rozsahu škod, objemu účetních záznamů a jejich formě a v neposlední řadě i k objektivním možnostem účetní jednotky.
Správce daně ověří tyto skutečnosti a jejich rozhodující příčiny dle konkrétních potřeb a možností, nejlépe místním šetřením, o němž podle povahy šetření sepíše protokol o místním šetření nebo úřední záznam (§ 80 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „daňový řád“), jehož opis předá též účetní jednotce. Nezávisle na tom účetní jednotka zahájí realizaci opatření k obnovení průkaznosti účetnictví, v prvé řadě provedením inventarizace majetku a závazků, která bude v závislosti na rozsahu zničení nebo poškození účetních záznamů zároveň pro tyto účely podkladem.
Z ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) až c) a § 37a odst. 1 písm. a) až c) zákona o účetnictví vyplývá, že příslušný správní orgán má povinnost uložit pokutu až do 6 % hodnoty aktiv celkem, pokud účetní jednotka nevede účetnictví, nebo je nezačne vést ode dne stanoveného podle § 4 odst. 1 až 7 zákona o účetnictví – v tomto nejpřísnějším režimu ovšem nelze automaticky sankcionovat případy, kdy bez vlastního zavinění dojde ke zničení či poškození účetních záznamů v důsledku živelní pohromy nebo jiné nepředvídatelné události, neboť takové případy nemůže účetní jednotka objektivně ovlivnit.
Odkazování se na zničení nebo poškození účetních záznamů živelní pohromou až v okamžiku zahájení kontrolních postupů bude bráno na zřetel pouze v odůvodněných případech. Ani podané oznámení však nevylučuje použití pomůcek při stanovení daňové povinnosti, pokud budou splněny zákonné podmínky (§ 98 odst. 1, 2 a 3 daňového řádu); míra jejich použití však bude záviset především na rozsahu neprůkazných účetních záznamů ve smyslu § 33a zákona o účetnictví, které jsou rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti. Důkazní břemeno ohledně prokázání jím tvrzených daňově relevantních skutečností (např. v podaném daňovém přiznání) i v takovýchto situacích leží na daňovém subjektu (§ 92 odst. 3 daňového řádu).
Obdobně mohou postupovat i poplatníci – fyzické osoby, kteří nejsou účetní jednotkou.
Úprava základu daně při ukončení či přerušení podnikání.
2.11.2023, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy je nutné upravit základ daně v návaznosti na ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti nebo nájmu?
Dotaz:
Ráda bych se zeptala, co je v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů míněno pojmem „ukončení/přerušení činnosti s následnou povinností dodanění pohledávek“. Nevím, zda se k tomuto kroku přistupuje v okamžiku nahlášení této skutečnosti živnostenskému úřadu a následnému zapsání této skutečnosti v živnostenském rejstříku (jde se po formální stránce věci) či zda tuto povinnost spustí fakt, že podnikatel v daném roce činnost nevyvíjel, a to ani do termínu podání daňového přiznání v následujícím roce. Na živnostenském úřadě však živnost nepřerušil a dalšímu podnikání nechává „dveře otevřené“, prozatím pronajímá nemovitosti dle § 9 s paušálními náklady.
Odpověď:
Podle ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) body 1 až 3 zákona o daních z příjmů, a to v závislosti na způsobu uplatnění výdajů, musí poplatníci upravit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo ukončení nájmu. Ukončení činnosti nebo nájmu záleží na rozhodnutí poplatníka a vycházet lze např. ze zrušení oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti, k užívání dříve pronajaté nemovitosti k soukromým účelům a podobně. Stejné úpravy základu daně musí provést fyzické osoby, které v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo nájem a činnost nebo nájem nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly činnost nebo nájem přerušeny. Zákon povinnost úprav základu daně neváže na oznamovací povinnost, ale na faktické ukončení či přerušení činnosti.
Podle § 127 daňového řádu, dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Pro oznámení ukončení či přerušení činnosti slouží tiskopis „Oznámení o změně registračních údajů“. Podle ustanovení § 247a daňového řádu za nesplnění této povinnosti mohou hrozit i dosti vysoké pokuty. Pokud fyzická osoba skutečně nevyvíjela samostatnou činnost, bude správce daně postupovat v souladu s ustanovením § 8 daňového řádu a vycházet ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní.