Práce řidiče v noci a v noční době.* 

Montáž světel na přívěsný vozík.* 

Odpočinek řidiče vozidla údržby silnic v zimním období.* 

Práce řidiče v noci a v noční době.

22.5.2024, Ing. Jiří Novotný, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Řidič, na kterého se plně vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006, nesmí mít směnu delší než 10 hodin, pokud zasahuje do noční doby, byť jen 30 minut, podle § 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Pokud ale odpracuje v noční době více než 3 hodiny, musí dodržet i ustanovení § 94 zákoníku práce?

Odpověď:

Odpověď na otázku je nutné hledat ve vztahu obou předpisů, a pak samozřejmě v těchto předpisech. Zákoník práce umožnil vládě stanovit nařízením odchylnou úpravu pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě (§ 100). Současně vyjmenoval kategorie zaměstnanců v dopravě, jichž se odchylka týká (§ 100 odst. (1) písmeno a) až e).

Vláda ve svém nařízení § 5 odst. (2) stanovila, že „délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.“

Zákoník práce v § 78 odst. (1) písmeno j) stanoví, že „noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou.“

Současně je v zákoníku práce v § 94 odst. (1) uvedeno, že „Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.“

V § 78 odst. (1) písm. k) je uvedeno, že „zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1“.

Nařízení vlády je potřeba chápat jako speciální předpis, který provádí zákoník práce. Pokud neobsahuje určitou problematiku, zůstává nadále v platnosti ustanovení zákoníku práce. V daném případě se jedná o zaměstnance pracujícího v noci.

Závěr: Pokud se jedná o zaměstnance pracujícího v noční době a během této doby odpracuje méně než 3 hodiny, pak délka směny může být maximálně 10 hodin. Pokud však zaměstnanec během noční doby odpracuje 3 hodiny a více, zákoník práce stanoví, že délka směny nesmí překročit 8 hodin. V této souvislosti je potřeba připomenout, že zákoník práce v § 78 odst. (1) písmeno a) a c) definuje pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku „pracovní dobu jako dobu, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a dobu, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele,“ a „směnu jako část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,“.

---

Montáž světel na přívěsný vozík.

28.5.2024, Mgr. Karel Kovář, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaké jsou požadavky na montování světel (budu je měnit) na přívěsný vozík? Jak moc musejí být světla na okraji stran vleku? Lze je posunout je na střed blíže k RZ?

Odpověď:

Výměna osvětlení na přívěsném vozíku (pravděpodobně jde o přívěsný vozík kategorie O1 – celková hmotnost do 750 kg.) je podmíněna použitím jen takových světelných zdrojů a zřízení (i co do počtu), která jsou pro daný druh a kategorii vozidla předepsána nebo povolena a která splňují podmínky homologace.

Při použití zadní skupinové svítilny, která sdružuje stanovené osvětlení pro přípojné vozidlo je důležité její umístění (orientace) tak, jak je to stanoveno výrobcem skupinové svítilny.

Skupinová svítilna zpravidla obsahuje obrysové, směrové, brzdové a mlhové světlo, zadní odrazku trojúhelníkového tvaru a zpětný světlomet s tím, že zpětný světlomet není pro přípojné vozidlo kategorie O1 povinný. V případě, že sdružená svítilna neobsahuje například zadní mlhové světlo nebo odrazku trojúhelníkového tvaru je nutné provést montáž chybějícího samostatně.

Montáž sdružené svítilny je nutné provést tak, aby jednotlivé skupiny svítilny odpovídaly požadavkům pro umístění, včetně souměrnosti. Obdobně to platí i při použití samostatných svítilen.

Obrysové svítilny musí být namontovány tak, aby bod přivrácené plochy obrysové svítilny ve směru vztažné osy, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nebyl vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla. Na zádi přípojného vozidla musí být dvě obrysové svítilny červené barvy a vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os obrysových svítilen nesmí být menší než 600 mm. Od vozovky musí být obrysová svítilna vzdálena nejméně 350 mm a nesmí být umístěna výše než 2100 mm nad vozovkou.

Přípojné vozidlo širší než 1600 mm musí mít i dvě přední obrysové svítilny bílé barvy, které musí být umístěny tak, aby bod přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny nebyl dále než 150 mm od nejvzdálenějšího okraje vozidla. Od vozovky musí být přední obrysová svítilna vzdálena nejméně 350 mm a nesmí být umístěna výše než 2100 mm nad vozovkou.

Osvětlení registrační značky je povinné, musí být bílé barvy a provedeno tak, aby osvětlovalo místo pro registrační značku a zabezpečilo její čitelnost na vzdálenost nejméně 25 m. Osvětlení registrační značky může být součástí sdružené svítilny.

Brzdové svítilny musí být dvě červené barvy a umístěny tak, aby vzdálenost mezi vnitřními okraji přivrácených ploch ve směru vztažných os nebyla menší než 600 mm. Tuto vzdálenost lze zmenšit na 400 mm, pokud je celková šířka přípojného vozidla menší než 1300 mm. Od vozovky musí být brzdová svítilna vzdálena nejméně 350 mm a nejvýše 1500 mm nad vozovkou.

Směrové svítilny musí vyzařovat světlo oranžové barvy a umístěny musí být tak, aby okraj přivrácené plochy ve směru vztažné osy, který je nejvzdálenější od střední podélné roviny, nebyl dále než 400 mm od nejvzdálenějšího okraje vozidla. Vnitřní okraje přivrácených ploch ve směru vztažných os musí být od sebe vzdáleny nejméně 600 mm, u vozidel s celkovou šířkou do 1300 mm je možné tuto vzdálenost zmenšit na 400 mm. Od vozovky musí být směrová svítilna vzdálena nejméně 350 mm a nesmí být výše než 1500 mm nad vozovkou.

Červené trojúhelníkové odrazky, musí být dvě a montáž musí být provedena tak, aby vrchol trojúhelníku směřoval vzhůru a bod činné plochy odrazky, který je nejvíce vzdálen od střední podélné roviny vozidla, nebyl vzdálen více než 400 mm od nejvzdálenějšího vnějšího okraje vozidla a vzdálenost mezi vnitřními okraji obou přivrácených ploch ve směru vztažných os nebyla menší než 600 mm, kdy tato vzdálenost může být zmenšena na 400 mm, je-li celková šířka přípojného vozidla menší než 1300 mm. Od vozovky musí být spodní strana trojúhelníku vzdálena nejméně 250 mm a vrchol trojúhelníku může být nejvýše 900 mm nad vozovkou.

Dále musí být na přívěsném vozíku umístěny vpředu symetricky dvě bílé odrazky jiného než trojúhelníkového tvaru tak, že nejvzdálenější bod činné plochy odrazky nebude dále než 150 mm od nejvzdálenějšího okraje vozidla. Od vozovky činná plocha odrazky musí být vzdálena nejméně 250 mm a nejvýše 900 mm. Na boku vozíku musí být umístěny na každé straně ve střední třetině po jedné oranžové odrazce jiného než trojúhelníkového tvaru, kdy od vozovky činná plocha odrazky musí být vzdálena nejméně 350 mm a nejvýše 900 mm.

Zadní mlhová svítilna se umisťuje na zadní část vozidla, musí být červené barvy a může být jedna nebo dvě. Umístění musí být provedeno tak, aby spodní okraj činné svítící plochy nebyl níže než 250 mm a horní okraj činné svítící plochy nebyl výše než 1000 mm. Při použití jedné mlhové svítilny musí být umístěna na levé polovině vozidla, budou-li použity dvě mlhové svítilny, musí být umístěny souměrně, ale vždy platí, že vzdálenost zadní mlhové svítilny od každého z brzdových svítilen musí být ve všech případech vždy větší než 100 mm.

Zpětný světlomet je nepovinný pro kategorii vozidla O1, ale pokud bude montován, může být jeden nebo dva a musí vyzařovat bílé světlo. Umisťuje se na zadní část vozidla tak, aby spodní okraj činné svítící plochy nebyl níže než 250 mm a horní okraj činné svítící plochy nebyl výše než 1200 mm. Při použití dvou zpětných světlometů, musí být umístěny souměrně.

Boční obrysové svítilny oranžové barvy jsou povinné od 9. 2. 1998 u přípojných vozidel o délce přesahující 6 m, včetně tažné oje. U menších přípojných vozidel jsou nepovinné. Namontovány musí být nejméně 350 mm a nejvýše 1500 mm nad vozovkou. Použije-li jedna boční obrysová svítilna, musí být umístěna ve střední třetině vozidla. U delších vozidel vzdálenost mezi sousedními bočními svítilnami nesmí přesahovat 3 m s tím, že nejzadnější obrysová svítilna může být od zadního obrysu vzdálena nejvýše 1 m.

---

Odpočinek řidiče vozidla údržby silnic v zimním období.

19.6.2023, Ing. Jiří Novotný, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Podle čl. 13 nařízení (ES) č. 561/2006 může stát udělit výjimky z čl. 5 až 9 tohoto nařízení. V ČR je v odst. 3 § 3a zákona č. 111/1994 Sb. uvedeno, že se nepoužijí čl. 5 až 7 nařízení (ES) č. 561/2006 u přeprav vymezených v jeho čl. 13.

Vztahuje se u těchto přeprav na denní a týdenní odpočinek čl. 8 a 9 nařízení, a to i v případě, že se jedná o řidiče vozidla údržby silnic v zimním období, kde je doba odpočinku upravena také v § 11 a 12 nařízení vlády č. 589/2006 Sb.?

Odpověď:

Odpověď vyplývá z unijních předpisů nařízení (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (dále jen nařízení (ES) č. 561/2006), směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (dále jen směrnice 2002/15/ES), národních předpisů zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen zákona č. 111/1994 Sb.) a nařízení vlády č. 589/2006 kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě (dále jen nařízení vlády č. 589/2006 Sb.).

Zákon č. 111/1994 Sb. v § 3a odstavec 3) uvádí „Články 5 až 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy se nepoužijí na přepravu vymezenou v článku 13 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.“

Nařízení vlády č. 589/2006 Sb. v § 1 uvádí „Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství upravuje odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až f) zákoníku práce, jejichž zaměstnavatel je dopravcem nebo správcem pozemních komunikací nebo provozovatelem dopravní infrastruktury podle jiných právních předpisů. Dále vymezuje odměnu členů osádky autobusu za dobu čekání mezi spoji časově a místně určenou jízdním řádem ve veřejné linkové osobní dopravě a dobu řízení v mezinárodní drážní dopravě.“ Dále v § 2 uvádí „Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku se vztahuje na zaměstnance uvedené v § 1, kterými jsou pro účely tohoto nařízení:

a) členové osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě

b) zaměstnanci údržby pozemních komunikac, kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací,

d) zaměstnanci městské hromadné dopravy7), kteří jsou členy osádky autobusu v městské autobusové dopravě,

e) členové osádky autobusu v linkové osobní dopravě, kterými jsou řidiči, pomocníci řidiče a průvodčí, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km.“

V § 11 odstavec (1) pak stanoví požadavky na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami následovně „Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Odstavec (2) pak umožňuje zaměstnavateli v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace zkrátit zaměstnanci údržby pozemních komunikací nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami až na 6 hodin nebo, pokud byla předchozí směna kratší než 6 hodin, až na dobu trvání této směny, nejméně však na dobu 3 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

• 12 umožňuje zaměstnavateli v zimním období nebo při likvidaci důsledků povětrnostní situace rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci údržby pozemních komunikací tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů bude alespoň 24 hodin s tím, že za období 3 týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.“

Zákon 13/1997 Sb. v §26 odstavci 5) specifikuje pojem povětrnostní situace a její důsledky následovně „Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky.“

Nařízení (ES) č. 561/2006

V článku 13, odst. 1 je uvedeno, že členský stát může na svém území udělit výjimky z článků 5 až 9 a stanovit individuální podmínky vztahující se na tyto výjimky týkající se i přepravy :

„h) vozidly používanými v souvislosti s kanalizačními sítěmi, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolou silnic, odvozem a likvidací domovního odpadu, telegrafními a telefonními službami, rozhlasovým a televizním vysíláním a detekcí rozhlasových nebo televizních vysílačů nebo přijímačů;“

Z výše uvedeného vyplývá, že nařízení (ES) č. 561/2006 umožňuje unijním státům využít uvedené výjimky ve stanoveném rozsahu. ČR zákonem č. 111/1994 Sb. využila této možnosti pro všechny navržené výjimky v omezeném rozsahu (čl. 5 až 7). Současně nařízením vlády č. 589/2006 Sb. s odvoláním na nařízení (ES) č. 561/2006 stanovila odchylně požadavky na odpočinek zaměstnancům údržby pozemních komunikací, kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací.

Závěr: Vzhledem k tomu, že nařízení vlády č. 589/2006 Sb. není v rozporu s nařízením (ES) č. 561/2006 (přímo se na něj odvolává) ani se zákonem č. 111/1994 Sb., se nadále použije v případě stanovení odpočinku mezi dvěma směnami (denního odpočinku) a týdenního odpočinku, pokud se jedná o zajištění sjízdnosti dálnic, sjízdnosti a schůdnosti silnic a místních komunikací.