Doprava – Informace nejen pro podnikatele.
Příděl nedostatkových relací jednorázových povolení na 2. čtvrtletí 2025.*
EK: Neplánujeme znovu zavést povinnost návratu kamionů.*
Příděl nedostatkových relací jednorázových povolení na 2. čtvrtletí 2025.
10.2.2025, Zdroj: ČESMAD BOHEMIA (www.prodopravce.cz)
Žádost je nutné podat na regionální pracoviště ČESMAD BOHEMIA nejpozději do 7. 3. 2025.
Kontakty na regionální pracoviště
Požadavky na příděl povolení pro mezinárodní nákladní dopravu se podávají pouze pro nedostatkové relace. Na požadavkovém listu jsou vymezeny pouze tyto nedostatkové relace, u kterých označíte počet požadovaných povolení.
Nedostatkové relace pro rok 2025 jsou tyto:
- běloruské povolení pro třetizemní přepravy,
- kazašské povolení pro třetizemní přepravy,
- arménské povolení pro bilaterální a tranzitní přepravy,
- maďarské povolení pro třetizemní přepravy,
- uzbecké povolení pro bilaterální a tranzitní přepravy,
- uzbecké povolení pro třetizemní přepravy,
- tádžické povolení pro bilaterální přepravy,
- ázerbájdžánské povolení pro bilaterální a tranzitní přepravy,
- polské třetizemní povolení
- turecké třetizemní povolení
Dopravci, kterým byl přidělen některý z nedostatkových typů povolení musí při žádosti o stejný typ v následujícím období doložit využití dříve přidělených povolení.
Ostatní druhy povolení jsou k dispozici v průběhu celého roku bez nutnosti o tato povolení předem žádat.
Požadavkový list pro příděl nedostatkových relací jednorázových povolení
EK: Neplánujeme znovu zavést povinnost návratu kamionů.
17.1.2025, Zdroj: Trans.INFO (trans.info)
Evropská komise upřesnila svůj postoj k tomu, zda plánuje přijmout legislativní opatření k obnovení povinnosti těžkých nákladních vozidel vracet se každých osm týdnů do země registrace. Stalo se tak na základě písemné otázky dvou poslanců Evropského parlamentu (EP), Belgičanky Estelle Ceulemansové a Švéda Johana Danielssona.
Minulý týden odpověděl komisař EU pro dopravu Apostolos Tzitzikostas na dotaz, který byl vyvolán říjnovým rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie (SDEU) o zrušení povinnosti návratu nákladních automobilů.
Podle poslanců Evropského parlamentu je povinnost návratu klíčovým prvkem balíčku mobility a nástrojem boje proti nekalé konkurenci, který odrazuje od zakládání “schránkových“ společností v odvětví silniční dopravy. Dotazovali se Evropské komise (EK) na možná opatření k řešení důsledků zrušení nařízení a na to, zda EK zadá studii, která by posoudila dopady nyní neplatného nařízení v době jeho platnosti.
Postoj EK
Komisař Tzitzikostas potvrdil, že rozsudek Soudního dvora EU ze dne 4. října 2024, kterým bylo zrušeno ustanovení o navracení nákladních automobilů, má v právním rámci EU přímý účinek. Vysvětlil, že podle článku 264 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být toto nařízení považováno za neplatné.
Komisař poznamenal, že toto ustanovení nebylo původně součástí návrhu Komise. „V době jeho přijetí Komise uvedla, že povinnost vracet se do země původu by vedla k neefektivitě dopravního systému a ke zvýšení emisí, znečištění a dopravním zácpám,“ uvedl s odkazem na studii z roku 2021, která hodnotila možné dopady opatření.
Tzitzikostas dále potvrdil, že EK nehodlá navrhnout nové právní předpisy, které by zrušené pravidlo obnovily. Ujistil však poslance Evropského parlamentu, že EK je i nadále odhodlána provádět balíček mobility I, zajistit dobře fungující vnitřní trh, spravedlivou hospodářskou soutěž a lepší sociální podmínky pro řidiče. Komisař rovněž přislíbil, že bude sledovat případné nepříznivé dopady zrušení, zejména na pracovní podmínky řidičů, a v případě potřeby přijme vhodná opatření.
Reakce odvětví
Evropské sdružení speditérů CLECAT uvítalo postoj Komise a vyjádřilo své obavy z nezamýšlených důsledků povinnosti vracet nákladní automobily. Ve svém prohlášení CLECAT zopakoval svou výzvu k účinnému provádění balíčku mobility na podporu spravedlivého a efektivního trhu při současném zlepšení pracovních podmínek řidičů.
Kontroverzní opatření
Požadavek, aby se nákladní automobily vracely do sídla své společnosti, byl jedním z nejkontroverznějších aspektů balíčku mobility. Původně byly do nařízení zahrnuty i přívěsy a návěsy. Po značném odporu ze strany dopravního průmyslu však byla působnost omezena na motorová vozidla a jízdní soupravy.
I přes tuto úpravu zůstalo opatření pro mnohé dopravce zátěží. V reakci na to podalo Polsko s podporou Litvy, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Malty, Kypru a Belgie v říjnu 2020 stížnost k Soudnímu dvoru EU. Tyto země tvrdily, že ustanovení má negativní dopad na životní prostředí, činnost evropských dopravců a širší ekonomiku.
V listopadu 2023 vydal generální advokát Giovanni Pitruzzella stanovisko na podporu Polska a jeho spojenců, v němž kritizoval nedostatečné odůvodnění opatření a zdůraznil jeho dopad na životní prostředí. Soudní dvůr EU přijal toto odůvodnění v říjnu 2024 a povinnost zrušil. Soud konstatoval, že zákonodárce EU nepředložil dostatečné důkazy, které by odůvodňovaly přiměřenost tohoto pravidla.