Rada přijala nový právní předpis, který zajistí větší počet dobíjecích a plnicích stanic v celé Evropě.* 

Jsou evropské země připravené na elektrifikaci nákladních vozidel?* 

Jaké požadavky na odolnost budou muset splňovat baterie pro těžká elektrická vozidla?* 

Rada přijala nový právní předpis, který zajistí větší počet dobíjecích a plnicích stanic v celé Evropě.

25.7.2023, Zdroj: Rada Evropské unie (www.consilium.europa.eu)

• Hlavní cíle zavádění pro roky 2025 a 2030

V návaznosti na dnešní přijetí nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva budou v nadcházejících letech v celé Evropě zavedeny další dobíjecí a čerpací stanice pro alternativní paliva, což umožní odvětví dopravy výrazně snížit uhlíkovou stopu.

„Nový právní předpis je milníkem naší politiky „Fit for 55“, který zajistí větší veřejnou dobíjecí kapacitu na ulicích ve městech a u dálnic po celé Evropě. Věříme, že v blízké budoucnosti budou občané moci své elektromobily dobíjet stejně snadno, jako dnes doplňují palivo na tradičních čerpacích stanicích.“ Raquel Sánchez Jiménezová, španělská ministryně dopravy, mobility a městské agendy.

Hlavní cíle zavádění pro roky 2025 a 2030

Znění nařízení stanoví konkrétní cíle zavádění, které budou muset být v roce 2025 nebo 2030 splněny, zejména:

• od roku 2025 musí být nainstalovány rychlé dobíjecí stanice pro osobní automobily a dodávky o výkonu nejméně 150 kW každých 60 km podél hlavních dopravních koridorů EU, tzv. transevropské dopravní sítě (TEN-T),
• dobíjecí stanice pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW musí být zavedeny každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km na větší globální síti TEN-T od roku 2025 a do roku 2030 by mělo být dokončeno úplné pokrytí sítě,
• vodíkové čerpací stanice pro osobní i nákladní automobily musí být od roku 2030 zavedeny ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T,
• námořní přístavy, které přijímají minimální počet velkých osobních plavidel nebo kontejnerových plavidel, musí těmto plavidlům od roku 2030 poskytovat dodávky elektřiny z pevniny,
• letiště musí dodávat elektřinu letadlům stojícím na letišti na všech branách od roku 2025 a na všech vzdálených stáních od roku 2030,
• uživatelé elektrických vozidel nebo vozidel na vodíkový pohon musí mít možnost na dobíjecích nebo plnicích stanicích snadno platit platebními kartami nebo bezkontaktními zařízeními, bez nutnosti předplatného a při úplné cenové transparentnosti,
• provozovatelé dobíjecích nebo plnicích stanic musí spotřebitelům poskytovat elektronickými prostředky úplné informace o dostupnosti, čekací době nebo ceně na různých stanicích.
  

  ---

Jsou evropské země připravené na elektrifikaci nákladních vozidel?

11.8.2023, Zdroj: EUROWAG (www.eurowag.com)

• Dobíjecí nároky nákladní dopravy
• Norsko na špičce, Česko v půlce žebříčku
• Infrastruktura vyžaduje investice i komplexní řešení
• Metodologie studie

Dobíjecí infrastruktura pro nákladní vozidla je nezbytnou podmínkou úspěšné elektrifikace komerční silniční dopravy, Eurowag proto sestavil index pro posouzení jednotlivých evropských zemí.

Tlak na udržitelnost a snižování emisí se dotýká všech odvětví včetně komerční silniční dopravy. Je to pochopitelné – téměř tři čtvrtiny emisí z evropské dopravy vznikají na silnicích. Avšak zatímco v oblasti osobních automobilů jsou bezemisní bateriové pohony čím dál rozšířenější, elektrifikace nákladních vozidel je teprve na počátku své cesty. Jedním z důvodů, naznačuje studie Eurowag, je chybějící dobíjecí infrastruktura.

Mapa jednotlivých zemí dle výsledků studie Eurowag. Zelené státy jsou nejlépe připravené na elektrifikovanou nákladní dopravu, žlutá barva označuje střední připravenost, červená pak nízkou připravenost. Zdroj: Eurowag

Komerční silniční doprava (CRT) hraje ve snižování emisí a boji proti klimatické změně zásadní roli. Až 70 % emisí CO₂ v evropské silniční nákladní dopravě mají přitom na svědomí středně těžké a těžké kamiony. Dekarbonizace nákladní dopravy má navíc oproti osobním vozidlům podstatně více překážek – vyžaduje pokročilejší bateriové technologie, vysoké počáteční investice a v neposlední řadě je tu kritická otázka: Bude bateriově poháněné kamiony kde dobíjet?

Dobíjecí infrastruktura se obvykle označuje za jeden z hlavních problémů (nejen) nákladní elektromobility. Úspěch elektrifikace komerční silniční dopravy tak do značné míry závisí na hustotě dobíjecí sítě, jejím výkonu, spolehlivosti a dalších proměnných. Jen málo dopravců je ochotno riskovat obrovské investice do elektrifikace své flotily, pokud nemají jistotu, že jejich elektrokamiony bude možné po cestě bez problému dobít. Většina současných projektů elektrifikace nákladní dopravy se proto soustředí na aplikace, které umožňují dobíjení „doma“ v depu, a problém dobíjení na cestě tak odpadá.

Dobíjecí nároky nákladní dopravy

V čem je problém? Bateriově poháněná nákladní vozidla kladou na dobíjecí infrastrukturu specifické nároky. Dobíjecí místo pro elektrokamion musí vyhovovat z hlediska velikosti a průjezdnosti (kamiony se zkrátka na dobíjecí místa pro osobní auta nevejdou), výkonu dobíjecí stanice (optimálně 350 kW a více), umístění (zejména v koridorech transevropské dopravní sítě) a v neposlední řadě spolehlivosti. V oboru, kde panuje soustavný tlak na výkon a dojezdový čas, si zkrátka zpoždění vinou nefunkční nabíječky nemůže nikdo dovolit.

Zajímavé informace o tom, jak si jednotlivé evropské země v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektrokamiony stojí, přinesla nedávná studie Eurowagu. Z jejích výsledků vyplývá, že připravenost evropské infrastruktury na bateriově poháněná nákladní vozidla má stále velké mezery.

Norsko na špičce, Česko v půlce žebříčku

Na špičce žebříčku se drží především státy severní a západní Evropy. Zemí nejlépe připravenou na elektrifikovanou nákladní dopravu je podle studie Norsko, těsně následované Nizozemskem a Švýcarskem. V první pětce najdeme také Švédsko a Německo. Do top patnáctky se dostaly též „románské“ státy jihu Evropy – Itálie, Portugalsko, Španělsko a Francie.

Česká republika se v indexu Eurowagu umístila na 21. příčce mezi Slovenskem (20.) a Polskem (22.). Celkově index označuje Česko jako zemi středně připravenou na provoz elektrokamionů. Zcela na chvostu žebříčku se pak nacházejí země východní Evropy, kde je připravenost na elektrifikaci oblasti CRT buď nedostatečná, anebo nejsou dostupná relevantní data. Konkrétně se jedná Bosnu a Hercegovinu, Albánii a Severní Makedonii.

Infrastruktura vyžaduje investice i komplexní řešení

Je třeba podotknout, že oblast elektromobility se rychle vyvíjí, stejně jako hustota dobíjecí infrastruktury, která přidává na výkonu a čím dal častěji myslí i na potřeby budoucích elektrokamionů. Zatímco před rokem se v celé Evropě nacházelo necelých 3 600 dobíjecích bodů s výkonem vhodným pro nákladní vozidla (nad 350 kW), letos je to 6008.

Pro budoucnost elektrifikované nákladní dopravy bude důležitá nejenom výstavba infrastruktury odpovídající nárokům elektrokamionů, ale také další technologická řešení, která umožní vhodné dobíjecí body snadno najít, jednoduše zaplatit a popřípadě si svůj slot pro dobíjení rezervovat. K tomu budou potřeba řešení soukromých firem, jako je Eurowag, nová partnerství a především pobídky a dotace na národní i evropské úrovni.

Chcete vidět kompletní výsledky indexu Eurowag? Zajímá vás elektrifikace nákladní dopravy? Přečtěte si zprávu Elektromobilita v segmentu komerční nákladní dopravy. Stáhnout ji můžete na stránkách Eurowag.

Metodologie studie

Eurowag shromáždil data týkající se elektromobility v jednotlivých evropských státech. Konkrétně se soustředil na následující parametry, které ukazují připravenost na elektrifikací nákladní dopravy:

• Počet všech nabíjecích míst a počet nabíjecích míst ≥ 350 kW (data Eco-movement 02/2022 a Sygic 05/2022)
• Podíl elektrifikovaných osobních vozidel (data EAFO a ACEA 01/2022)
• Podíl elektrifikovaných HDV a MDV (data EAFO a ACEA 01/2022)
• Zavedená legislativa a pobídky (data EAFO 04/2021)

Každý parametr se následně rozdělil do 3 skupin podle počtu získaných bodů, označených barvami jako na semaforu:

• Dobrý výsledek (zelená) 10–15 bodů
• Střední výsledek (žlutá) 5–10 bodů
• Nízký výsledek (červená) 0–5 bodů

Jedinou výjimkou byl parametr „Zavedená legislativa a pobídky“, kde Eurowag definoval 4 hodnoty, podle úrovně zavedené legislativy:

• 0 bodů – žádná legislativa není zavedena,
• 5 bodů – 1–3 zavedených opatření místní politiky, pobídek nebo daňových výhod
• 10 bodů – 4–6 zavedených opatření místní politiky, pobídek nebo daňových výhod
• 15 bodů – 7 a více zavedených opatření místní politiky, pobídek nebo daňových výhod

Pro výpočet indexu každé země se hodnoty jednotlivých parametrů posuzovaly se stejnou důležitostí. Je třeba zmínit, že ne všechny evropské země mají veškeré údaje veřejně dostupné. V takovém případě byla hodnota tohoto parametru určena jako 0.

---

Jaké požadavky na odolnost budou muset splňovat baterie pro těžká elektrická vozidla?

4.7.2023, Zdroj: Evropská hospodářská komise OSN (www.unece.org)

Potřeba dekarbonizace dopravního sektoru je hnací silou rychlého rozvoje elektromobilů, kterých se v roce 2022 celosvětově prodá 10 milionů (což představuje 14% podíl na celkovém prodeji), zatímco v roce 2017 to byl jen asi 1 milion.

Elektrifikace se rozšiřuje i na těžká nákladní vozidla, jako jsou autobusy, autokary a nákladní vozidla nad 3,5 tuny, i když s podstatně pomaleji vzhledem k jejich velikosti, hmotnosti a specifikům.

Jedním z klíčových rozdílů oproti lehkým nákladním vozidlům je skutečnost, že u několika kategorií nákladních vozidel se značná část energie uložené ve vozidle využívá k jiným účelům než k pohonu. Například pro chlazení v případě chladírenských vozů pro přepravu potravin nebo některých zdravotnických potřeb; míchačky betonu, kde se většina energie využívá k míchání betonu.

V roce 2022 bylo pouze 1,2 % z 60 000 těžkých nákladních vozidel prodaných po celém světě na elektrický pohon.

V březnu 2022 přijalo Světové fórum EHK OSN pro harmonizaci předpisů pro vozidla (WP.29) globální technický předpis OSN č. 22, který stanoví minimální výkonnostní požadavky na odolnost baterií elektrifikovaných lehkých užitkových vozidel.
Evropská unie a Spojené státy již předložily legislativní návrhy na provedení tohoto předpisu do svých právních předpisů.

Světové fórum se nyní rozhodlo vypracovat podobná ustanovení pro těžká nákladní vozidla v rámci nového globálního technického předpisu OSN.
Mezinárodně harmonizovaný postup hodnocení životnosti baterií usnadní porovnávání různých modelů a výrobců. Vzhledem k tomu, že baterie jsou u elektromobilů největším faktorem ovlivňujícím náklady, poskytne tak kupujícím klíčový prvek pro porovnání nabídek a nasměrování jejich investic.

Návrh nového technického předpisu má být dokončen do poloviny roku 2024 a následně projednán Světovým fórem.