Doprava – Informace nejen pro podnikatele.
Nebezpečné řidiče čekají od dubna terapeutické programy.*
Řidiči zájezdových autobusů: Rada a Parlament uzavřely dohodu o zlepšení pracovních podmínek.*
Nebezpečné řidiče čekají od dubna terapeutické programy.
12.3.2024, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Výsledkem několika výzkumných projektů, které Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci se špičkovými výzkumnými pracovišti i aplikačními partnery řešilo, jsou nově uzákoněné a dlouho očekávané Terapeutické programy pro řidiče. Nově je budou muset absolvovat ti, kteří budou usilovat o navrácení svého řidičského oprávnění, které pozbyli kvůli závažnému porušení pravidel.
Statistiky ukazují, že 25 % vážných dopravních nehod je způsobeno 8 % nejrizikovějších řidičů. Na ně přitom většinou nezabírají tresty ani zákazy a je vysoká pravděpodobnost, že budou své nebezpečné chování za volantem opakovat.
„Především na tyto řidiče-recidivisty cílí terapeutické programy. Na rozdíl od autoškol se nezaměřují na ovládání vozidla a opakování pravidel silničního provozu, ale na oblast uvědomování si důsledků vlastního chování a motivaci k dodržování pravidel. Právě tímto hodnotovým přístupem se vydaly vyspělé země Evropy jako je například Švédsko,“ říká ministr dopravy Martin Kupka
Díky novelizaci zákona o provozu na pozemních komunikacích, vstoupila v platnost povinnost účastnit se terapeutického programu pro řidiče od 1. dubna 2024. Bude se vztahovat na tyto skupiny řidičů:
- Řidiči, kterým byl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu nejméně 18 měsíců,
- ti, kteří se odmítnou podrobit dechové zkoušce či zkoušce na detekci přítomnosti omamné či psychotropní látky
- a další, jimž soud program přímo nařídí (mimo výše uvedené skupiny).
Kdo může terapeutické programy poskytovat?
Programy budou vedeny lektory, kteří musejí absolvovat specializované vzdělávání (kvalifikační kurzy) a získat odpovídající akreditaci. „Aktuálně probíhají kvalifikační kurzy pro budoucí lektory. Do konce tohoto roku je tak možné absolvovat kurz, bez něhož není možné stát se akreditovaným lektorem terapeutických programů. Stále je tedy možné se přihlásit,“ dodává Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
První pokusy o vytvoření terapeutických programů v Evropě probíhaly již v sedmdesátých letech 20. století. Dnes jsou součástí systému dopravní bezpečnosti téměř ve všech státech Evropské unie.
Ve Spojených státech amerických a v Evropské unii se programy pro řidiče úspěšně realizují dlouhodobě. Nejvíce států zavedlo terapeutické programy před 30 lety. V posledním desetiletí byla Česká republika bez nadsázky poslední evropskou zemí, ve které tyto speciální terapie řidičů ještě nebyly právně zakotveny.
„Nezačínali jsme ale na zelené louce. Vycházeli jsme nejen z námětů českých dopravních expertů, ale také z nejlepších zkušeností kolegů ze zahraničí, a to především z Německa a Rakouska, ale také ze Slovenska, které programy pro řidiče zavedlo v roce 2011,“ dodává Veronika Kurečková, vedoucí Oblasti dopravní psychologie – terapie a poradenství v dopravě Centra dopravního výzkumu.
Terapie zabírá, což dokazují zkušenosti v zahraničí
O tom, že programy pro řidiče skutečně fungují, se již mohlo přesvědčit i zmiňované Slovensko. Zde musí program absolvovat všichni, kteří byli přistiženi při jízdě pod vlivem alkoholu. Zkušenosti ze Slovenska jsou velmi slibné. Během prvních let od zavedení programů klesl na Slovensku počet jízd pod vlivem alkoholu bezmála na polovinu. Je proto možné směle konstatovat, že potenciál terapeutických programů pro řidiče je nesporný. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že mohou snížit recidivu rizikového chování o 30–70 %,“ dodává Veronika Kurečková, psycholožka z týmu odborníků podílejících se na vytvoření programu.
Pro ČR připravilo CDV unikátní program podle nejmodernější koncepce
Odborníci, kteří na jeho sestavení pracovali, ho ověřovali při přímé práci s problémovými řidiči. Jednalo se zejména o skupiny řidičů, kteří byli klienty Probační a mediační služby. Program byl pilotován také v českých věznicích. Od jeho vzniku ho absolvovalo celkem více než 750 řidičů. Pro jeho zavedení do praxe bylo nutné zaměřit se na účinnost, tedy jakou měrou přispěl ke snížení recidivy řidičů. „Z dlouhodobého hlediska se podařilo dosáhnout více než 70% poklesu recidivy problémového chování na silnicích. Současně se u těchto řidičů podařilo na zobrazovacích přístrojích prokázat zlepšení nervových propojení, která jsou zodpovědná za empatii a prosociální chování. Účinnost terapeutického programu tak byla potvrzena i pomocí funkční magnetické rezonance,“ říká Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu.
„Terapeutické programy pro řidiče, respektive jejich realizaci v rámci probačních činností, vnímáme jako osvědčený, léty vyzkoušený, a především velmi efektivní nástroj práce s obviněnými či odsouzenými klienty za trestné činy v dopravě. U zřetelné části frekventantů, kteří programem úspěšně prošli, se často setkáváme s vyšší mírou změn v jejich uvažování. V rámci řízení, ještě před rozhodnutím trestního soudu, je pak snaha a motivace k absolvování předmětného programu pro řidiče zřetelnější. Za důležité a velmi efektivní považujeme takzvané předjednání uložení programu, a to ještě před vlastním rozhodnutím soudce či státního zástupce. Zejména u takto uložených přiměřených povinností se setkáváme u absolventů kurzů jen s minimální absencí, nízkou resistencí a vysokou mírou motivace k získání certifikátu o jeho absolvování. Přidanou hodnotou je určitě vyšší míra převzetí odpovědnosti jak za své chování, tak i odčinění škodlivých následků trestné činnosti nejen vůči konkrétním poškozeným, ale i ostatním účastníkům dopravního provozu,“ uvedl Mgr. Pavel Krpata, krajský vedoucí Probační a mediační služby pro Jihomoravský soudní kraj.
Jak bude program v České republice probíhat?
Účastník kurzu se nejprve zaregistruje ve veřejném portálu Metodického centra. Zde si zvolí z nabízených otevřených programů a uhradí účastnický poplatek. Následně čeká účastníky 20 hodin skupinové terapie pod vedením speciálně vyškolených lektorů. Mají možnost získat hlubší vhled do svého chování a lépe si uvědomit jeho následky. Dotknou se také citlivých témat alkoholu a drog za volantem. Každý z účastníků získá možnost promyslet si vlastní strategii, jak své chování za volantem změnit. Po úspěšném absolvování kurzu si klient stáhne certifikát o absolvování.
Vedení terapeutických programů pro řidiče vyžaduje zkušenost i široký odborný přehled
Lektoři proto musejí vedle psychologického vzdělání a terapeutické zkušenosti projít také dalším odborným vzděláváním a pravidelnou supervizí. Odborný dohled bude vykonávat tým zkušených odborníků Centra dopravního výzkumu. „Naše výzkumná instituce bude zabezpečovat celou řadu úkolů, včetně provozování přihlašovacího portálu pro řidiče. Primárně budeme dbát na odbornou úroveň programů i lektorů. Takto bude zajištěna maximální kvalita v rámci celé České republiky. Tím, že dokážeme změnit chování těch nejrizikovějších řidičů, můžeme zachránit životy i zdraví mnoha nevinných lidí na našich silnicích. Již v rámci pilotních běhů v předchozích letech jsme zabránili vzniku řady dopravních nehod, vyjádřeno ekonomicky přispěli jsme ke snížení celospolečenských ztrát z nehodovosti v úhrnné výši přibližně 500 mil. Kč,“ zdůrazňuje Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.
Řidiči zájezdových autobusů: Rada a Parlament uzavřely dohodu o zlepšení pracovních podmínek.
30.1.2024, Zdroj: Rada Evropské unie (www.consilium.europa.eu)
V zájmu zlepšení bezpečnosti silničního provozu a pracovních podmínek řidičů zajišťujících příležitostnou autobusovou a autokarovou dopravu v Evropě dosáhli vyjednavači Rady a Evropského parlamentu předběžné dohody o návrhu revize pravidel z roku 2006 týkajících se doby řízení a doby odpočinku v odvětví příležitostné osobní dopravy.
- Jsme hrdí na to, že jsme dosáhli tak rychlé dohody s Parlamentem o tomto důležitém dokumentu. Nová pravidla o minimálních přestávkách a odpočinku zajistí lepší pracovní podmínky pro řidiče autobusů a zaručí lepší služby pro turistické cesty po celé Evropě.
Georges Gilkinet, belgický ministr pro mobilitu
Hlavní cíle revidovaného nařízení
Revidovaná legislativa se skládá z cílených změn nařízení z roku 2006, jejichž cílem je zavést do ustanovení o přestávkách a dobách odpočinku pro řidiče z povolání, kteří provozují příležitostnou osobní dopravu, jako jsou zájezdové autobusy, určitou přesně definovanou flexibilitu, a to odchylně a podle uvážení řidiče.
Cílem revidovaného nařízení je tedy lépe přizpůsobit toto odvětví jeho specifickému rytmu práce a zajistit lepší služby pro cestující. Nijak však nemění maximální dobu řízení ani minimální dobu odpočinku pro dotyčné profesionální řidiče.
Klíčové prvky prozatímní dohody
Prozatímní dohoda zachovává hlavní myšlenky návrhu Komise. Spoluzákonodárci však změnili některé aspekty návrhu, které se týkají zejména oblasti působnosti zvláštních pravidel pro odpočinek, a to takto:
- flexibilita, pokud jde o způsob rozdělení požadované minimální doby odpočinku v délce 45 minut na dvě přestávky rozložené do 4,5 hodiny jízdy;
- flexibilita posunout denní dobu odpočinku o 1 hodinu za předpokladu, že celková doba řízení za daný den nepřesáhne 7 hodin a že tato možnost bude využita jednou během cesty trvající nejméně 6 dní nebo dvakrát během cesty trvající nejméně 8 dní;
- možnost odložit týdenní dobu odpočinku až o 12 po sobě jdoucích dnů po předchozí pravidelné týdenní době odpočinku;
- poslední zmíněná možnost, která se již používá v mezinárodní dopravě, by se nyní mohla použít i ve vnitrostátní dopravě.
Kromě toho revize zajišťuje a zlepšuje normy bezpečnosti silničního provozu prostřednictvím posíleného kontrolního rámce. Byla rovněž dohodnuta cesta k uživatelsky přívětivým a kontrolu usnadňujícím digitálním formulářům. Konkrétně:
- pokud jde o kontrolní ustanovení, prozatímní dohoda stanoví, že požadovanou dokumentací pro využití výjimek je jednotný jízdní doklad ve vozidle, který bude po dokončení studie Komise v tomto ohledu nahrazen digitálním formulářem;
- dokumentace na palubě se vztahuje na předchozí cesty během určitého období, jejichž kopie musí být na palubě v papírové nebo elektronické podobě;
- přechod na digitalizaci je dále podpořen nutností změnit specifikace tachografů nejpozději do 18 měsíců od vstupu nařízení v platnost, aby bylo možné ze zařízení vyčíst druh osobní dopravy a aby při používání tachografu odpadla povinnost mít na palubě doklady o předchozích jízdách;
- revidované nařízení objasňuje, že porušení pravidel pro tachografy spáchané na území jiného členského státu může být stíháno v členském státě, kde bylo zjištěno.
- Revised regulation on breaks and rests in occasional passenger transport services, Council’s general approach, 4 December 2023
- Regulation amending regulation (EC) No 561/2006 as regards breaks and rests in occasional passenger transport services, Commission’s proposal, 24 May 2023
Bezemisní náklaďáky a autobusy: EU chce dekarbonizovat těžkou dopravu, je nutné budovat infrastrukturu.
16.2.2024, Zdroj: Botticelli, spol.s.r.o. (botticelli.cz/cs)
Evropští zákonodárci dosáhli dohody, která stanovuje ambiciózní cíle pro snižování emisí CO2 u nákladních automobilů a autobusů. Dohodnutý harmonogram implementace nutných změn je ale poměrně náročný, a to především z důvodu zatím nedostatečné infrastruktury a dalších klíčových podmínek.
K dosažení stanovených cílů do roku 2030 bude muset být v provozu více než 400 000 vozidel na elektrický a vodíkový pohon a nejméně jedna třetina všech nových registrací musí tvořit modely s nulovými emisemi. Kvůli tomu Evropa potřebuje alespoň 50 000 vhodných nabíječek a alespoň 700 vodíkových čerpacích stanic.
„Infrastruktura elektrického nabíjení a doplňování vodíku, komplexní systémy zpoplatnění uhlíku a smysluplná podpůrná opatření pro rychlé investice dopravců: to jsou vedle vozidel s nulovými emisemi klíčové složky pro rychlou dekarbonizaci odvětví těžké nákladní dopravy,“ uvedla Sigrid de Vries, generální ředitelka Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Kamióny a autobusy jsou přitom zodpovědné za velkou část uhlíkové stopy pocházející z evropských silnic. „Těžká nákladní vozidla tvoří přibližně 2 % provozu na evropských silnicích a jsou zodpovědná za přibližně 28 % emisí ze silniční dopravy,“ uvedl server Euractiv.cz.
Nabíječek přibývá, v logistice ale elektrifikace stačit nebude
Zájem o elektromobilitu v rovině osobních vozidel na evropském kontinentě stoupal. Česko sice v tomto ohledu zůstává za evropským průměrem, ale i zde společnosti evidují zvýšený zájem. „Z našeho průzkumu Arval Mobility Observatory z roku 2023 vyplynulo, že 25 % zúčastněných českých společností osobní elektromobily buď již provozuje, nebo se na to chystá. Počet těch, kteří už je ve své flotile mají, se oproti předešlému roku zvýšil skoro dvojnásobně,“ řekl Tomáš Kadeřábek, expert na elektromobilitu v Arvalu. „Lehká užitková vozidla na elektrický pohon zavedlo nebo bude zavádět 18 % firem dotazovaných v průzkumu,“ doplnil Kadeřábek.
V oblasti nákladních a těžkých vozidel je ovšem situace specifická, nejvíce se téma dotýká logistických firem. Ačkoli silniční přeprava produkuje poměrně velké množství emisí, dokonalý přechod na elektrifikované flotily zatím není možný. „V příštích třech letech rozhodně plánujeme další rozšiřování vozového parku. Ve hře jsou i elektrifikovaná nákladní vozidla, možnosti jejich využití jsou ale v logistice v tuto chvíli omezené. Raben v Polsku ve spolupráci se společnostmi Volvo Trucks a Ikea Industry provozuje tři elektrické nákladní vozy, poznatky z jejich provozu pak plánujeme využít při možné elektrifikaci přepravy ve větším měřítku,“ uvedla Jitka Kocálová, marketingová manažerka Raben pro ČR a SK.
Postupná dekarbonizace těžké dopravy vyžaduje společné úsilí od různorodé skupiny zúčastněných stran napříč dopravním ekosystémem, od centrálních evropských orgánů, přes jednotlivé státy, až po jednotlivé provozovatele. „ACEA hraje svou roli tím, že rozbíhá sériovou výrobu bezemisních nákladních vozidel a autobusů. Spoléháme také na schopnost našich zákazníků investovat do nových řešení,“ uzavřela Sigrid de Vries.