Monitoring dotačních příležitostí.
Progresivní technologie jako základ k řešení velkých společenských výzev.*
HK ČR: Firmy mají zájem o exportní financování a pojištění, potýkají se ale s překážkami při jejich využívání.
Přístup českých firem k zabezpečení zahraničních aktivit a největší překážky v oblasti exportního financování a pojištění mapoval průzkum Hospodářské komory (HK ČR).
03.09.2024 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)
Více než polovina dotázaných firem z řad exportérů (57,8 %) se v posledních 12 měsících rozhodla nevyužít žádné produkty exportního financování nebo pojištění. A to i přes rizika spojená s mezinárodním obchodem. Naopak mezi nejčastěji využívané produkty patří dokumentární akreditivy (27,5 %) a pojištění pohledávek (přes 21,6 %) zaměřující se především na zmírnění rizika platební neschopnosti odběratelů. Zájem je také o předexportní financování (7,8 %), které pomáhá s pronikáním na zahraniční trhy a získáváním nových zakázek.
Šetření odhalilo, že 33,3 % firem nečelí při snaze získat exportní financování nebo pojištění žádným překážkám. Ty, které jim čelí, se setkávají s limitující nabídkou pro některá exportní teritoria (31,4 %), administrativní náročností žádostí (21,6 %) či dlouhými procesy schvalování (19,6 %). Zlepšení těchto oblastí by vedlo ke zvýšení dostupnosti exportního financování i pojištění a k efektivnější podpoře exportu.
„Při zabezpečování svých exportních aktivit čelí české firmy značným výzvám. Aby se čeští podnikatelé mohli lépe vyrovnat s riziky spojenými s mezinárodním obchodem, je nezbytné zaměřit se na zjednodušení administrativních procesů a rozšíření nabídky exportních produktů,“ vysvětluje Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory.
Podnikatelé spoléhají na své banky
Firmy, které využívají produkty exportního financování, se nejčastěji obracejí na své stávající banky. Jejich služeb tak využily pro export téměř tři čtvrtiny respondentů (72,7 %). Produkty České exportní banky (ČEB) nebo Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), tedy dvou specializovaných státních institucí, využilo shodně 15,2 % respondentů.
„ČEB se zaměřuje na segmenty ekonomiky, kterým se od komerčních bank z důvodu korporátních politik jejich zahraničních vlastníků dostává omezené podpory. Skvěle se tedy doplňujeme. Navíc vstupujeme pouze do jednotlivých transakcí. Klienti u nás například nemusejí vést platební styk. Klienty „nepřetahujeme“, nemáme ambici stát se jejich hlavní bankou. V poslední době s komerčními bankami často vstupujeme do klubů, abychom českým společnostem poskytli co nejefektivnější podporu,“ říká generální ředitel ČEB Daniel Krumpolc.
Výsledky šetření ukazují, že téměř třetina firem (29,4 %) by uvítala rozšíření nabídky existujících produktů nebo služeb v oblasti exportu, investic a zvyšování konkurenceschopnosti. Na druhé straně více než 41 % firem uvedlo, že nedokáží posoudit, zda nějaké produkty a služby na trhu postrádají. To pravděpodobně poukazuje na nízkou informovanost firem o dostupných možnostech. Hospodářská komora se bude nadále věnovat podpoře vývozců a snažit se o zlepšení podmínek pro mezinárodní obchod českých firem.
Program Oprav dům po babičce zvýšil zájem o podporu komplexních renovací neúsporných rodinných domů.
3.10.2024, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Ministerstvo životního prostředí spustilo před rokem motivační program Oprav dům po babičce. České domácnosti dostaly poprvé k dispozici unikátní finanční nástroj – zálohovou dotaci kombinovanou s výhodným úvěrem na důkladné renovace starších rodinných domů. Program z rodiny dotačních titulů Nové zelené úsporám oslovil již 5 tisíc domácností, převážně mladých rodin, které si řekly o více než 5 miliard korun. Ve srovnání s předchozím obdobím se zájem o podporu hlubokých renovací rodinných domů ztrojnásobil.
„Při přípravě programu Oprav dům po babičce jsme sledovali dva hlavní cíle: primárně jsme ho koncipovali jako pomoc mladým českým rodinám zajistit si vlastní důstojné a současně úsporné bydlení. Zároveň jsme chtěli plně využít potenciál stávající zástavby a zabránit tomu, aby se obce rozšiřovaly do volné krajiny a aby se kvůli bytovým potřebám zabírala další a další zemědělská půda,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Po roce od spuštění programu evidujeme přes 5 tisíc žádostí v objemu 5 miliard korun, z čehož je většina již vyplacena na účtech žadatelů. Je vidět, že žadatelé využívají plnou výši podpory, tedy přibližně jeden milion korun. Ukazuje se, že nabídka předfinancování projektu kombinací zálohové dotace a výhodného úvěru byla tím správným krokem, který pomohl domácnostem odbourat nejčastější bariéru na cestě k úspornějšímu bydlení – nedostatek vlastních vstupních prostředků na nákladnou komplexní renovaci, generující maximální úspory,“ vysvětluje ministr Hladík.
Zároveň došlo k výraznému zvýšení podílu komplexních renovací v přijatých žádostech na podporu zateplení u rodinných domů. „Zatímco v předchozí etapě programu Nová zelená úsporám se jen čtvrtina žádostí o podporu zateplení týkala komplexních renovací, v nové etapě od září 2023 se do hlubokých a nejvíce úsporných rekonstrukcí pouští již tři čtvrtiny žadatelů o dotaci na zateplení rodinného domu,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „Více než 90 % žadatelů využívá možnost zahrnout do podporovaného projektu i další opatření, která umocňují výsledný úsporný efekt renovace.“
V programu Oprav dům po babičce mohou získat ekonomicky aktivní majitelé rodinných domů či rekreačních objektů využívaných k trvalému bydlení až jeden milion korun na komplexní zateplení obálky budovy, a to ještě před započetím renovace. Další statisíce korun dostanou navíc na ekologické zdroje tepla, fotovoltaiku, systémy na hospodaření se srážkovou a odpadní vodou a další úsporná a adaptační řešení.
Jedním z cílů programu bylo též pomoci domácnostem pečujícím o děti, které nejvíce pociťují důsledky vysokých životních nákladů a nízké dostupnosti hypotečních úvěrů. Rodinný bonus ve výši 50 tisíc korun proto zvýhodňuje v programu každé nezaopatřené dítě žadatele. „Po roce vidíme, že program se podařilo správně zacílit, neboť dvě třetiny žádostí v programu Oprav dům po babičce přicházejí právě od rodin s malými dětmi,“ vysvětluje Petr Hladík.
Dotace vyplácená před realizací rekonstrukce byla na jaře letošního roku doplněna o možnost získat výhodný úvěr od stavebních spořitelen a bank. Unikátní finanční nástroj je výsledkem spolupráce státu s bankovním sektorem a umožňuje spolufinancovat komplexní renovace rodinných domů za mimořádně výhodných podmínek, kdy prostředky na zvýhodněný úvěr rovným dílem poskytuje Státní fond životního prostředí ČR bezúročně z Modernizačního fondu a finanční instituce z vlastních zdrojů. Díky této kombinaci je výsledný úrok poloviční s fixací minimálně na pět let. Spořitelny a banky navíc pro potřeby tohoto finančního produktu nepožadují zástavu nemovitosti a nabízejí dlouhodobou splatnost.
Zvýhodněný úvěr je poskytován úspěšným žadatelům v programu Oprav dům po babičce na pokrytí způsobilých výdajů na renovaci a může dosáhnout až dvojnásobku schválené dotace. Renovovaný dům bude výrazně úspornější a peníze ušetřené za energie pomohou domácnostem úvěr splatit.
„Největším přínosem programu Oprav dům po babičce je, že pomůže i těm domácnostem, které se dosud nemohly pustit do renovace kvůli nedostatku vlastních vstupních zdrojů,“ zdůrazňuje ministr Petr Hladík. „My jim nabízíme řešení, kdy část finančních prostředků dostanou žadatelé předem formou nevratné dotace a zbytek si půjčí, ve srovnání s běžnými úvěry, za poloviční úrok. Důležitý je fakt, že poskytnuté peníze se vrací zpět státu a mohou se tak využít pro další renovace,“ uzavírá ministr.
Program Oprav dům po babičce je od září 2023 součástí nejefektivnějšího a nejdéle trvajícího dotačního programu Nová zelená úsporám určeného na podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech. V programu Nová zelená úsporám bylo od roku 2021 podpořeno již více než čtvrt milionu projektů částkou přesahující 52 miliard korun z Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu.
Progresivní technologie jako základ k řešení velkých společenských výzev.
2.10.2024, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Nové technologické trendy a významné společenské výzvy zásadně ovlivňují výzkumnou a inovační politiku České republiky. Díky podpoře výzkumu a inovací je možné na tyto trendy včas reagovat a zvyšovat tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Rychlý vývoj odráží Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v Národní výzkumné a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR (Národní RIS3). Další informace nejen k RIS3 strategii jsou na webu www.ris3.cz.
Technologické centrum Praha (TC) připravilo Aktuální analýzu výzev v oblasti šíření inovací a digitalizace a návrh zaměření priorit Národní RIS3 strategie po roce 2025. V rámci této analýzy TC identifikovalo klíčové technologické trendy a společenské výzvy, kterým bude Česko čelit. Patří mezi ně adaptace na změny klimatu, demografické změny, energetická transformace, důvěra v demokracii a digitální transformace. Analýza vznikla v rámci zakázky, která byla podpořena z OP Technická pomoc.
„Česká republika musí reagovat na velké společenské výzvy a významné technologické trendy a zajistit, aby byly využity dostupné výzkumné a aplikační kapacity v ČR. Například dynamický rozvoj v oblasti digitalizace, umělé inteligence, transformace energetiky či biotechnologií, může být příležitostí pro naše výzkumné týmy a inovační firmy, “ říká vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko.
Analýza definuje pět dlouhodobých společenských výzev a hlavní progresivní technologie: pokročilé výrobní a materiálové technologie, biotechnologie, digitální technologie a informační a komunikační technologie. Kvantitativní analýza ukázala nejvyšší aktivitu v oblasti umělé inteligence a informačních technologií. Největší podporu získala fotonika, biotechnologie, umělá inteligence, blockchain a kybernetická bezpečnost. V řešení společenských výzev hrají klíčovou roli digitální, informační a komunikační technologie, které přispívají zejména k posílení důvěry v demokracii a urychlení digitální transformace. Pokročilé materiálové technologie nejvíce přispívají k řešení společenské výzvy energetická transformace.
„Národní strategie umělé inteligence (NAIS) je klíčová pro rozvoj a implementaci umělé inteligence v České republice. Jsme rádi, že tento strategický dokument z dílny MPO, který v nedávné době schválila vláda, reflektuje technologické trendy identifikované ve zpracované analýze,“ konstatuje Daniel Všetečka, ředitel odboru Digitální ekonomiky a chytré specializace.
Závěry analýzy ministerstvo využije jako podklad pro aktualizaci Národní RIS3 strategie a definici dalších misí. „Národní RIS3 tým využije závěry a doporučení analýzy k prohloubení implementace existujících dvou misí, konkrétně se jedná o „Zefektivnění materiálové, energetické a emisní náročnosti ekonomiky“ a „Posílení odolnosti společnosti proti bezpečnostním hrozbám,“ říká vedoucí oddělení Strategie inteligentní specializace Tomáš Holinka a dodává: „Hlavním úkolem bude rozšíření přístupu orientovaného na mise i k řešení dalších identifikovaných společenských výzev. Otevírá se prostor ke vzniku dalších tří misí, reagujících na společenské výzvy Adaptace na změny klimatu, Připravenost na demografické změny a stárnutí obyvatel a Technologická a digitální transformace společnosti.“
Zdroj: https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/progresivni-technologie-jako-zaklad-k-reseni-velkych-spolecenskych-vyzev–283326/