Monitoring dotačních příležitostí.
MMR posílá přes 210 milionů z evropských zdrojů do podpory veřejného zdraví.*
Pravidla pro neprodukční plochy mají podpořit krajinné prvky na zemědělské půdě.*
Program Povodeň 2024 pomůže zaměstnavatelům s úhradou mzdových nákladů.*
MMR posílá přes 210 milionů z evropských zdrojů do podpory veřejného zdraví.
30.9.2024, Zdroj: MMR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj dnes vyhlásilo trojlístek výzev na podporu ochrany veřejného zdraví pro krajské hygienické stanice (KHS) a Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na to vyčlenilo celkem 210 848 264 korun, které mohou žadatelé využít pro zlepšení služeb nebo zvýšení kapacit. Žádosti bude MMR přijímat do 31. října 2025.
„Finanční prostředky půjdou hlavně do výstavby, modernizace nebo obnovy a pořízení dalšího vybavení. Podporované jsou také informační technologie. Státní instituce v oblasti veřejného zdraví se díky tomu mohou lépe vyrovnat se stávajícími výzvami a připravit na nové zdravotní přeshraniční, klimatické nebo epidemické hrozby,“ uvedl ředitel Řídicího orgánu IROP Rostislav Mazal.
Kromě zlepšení a rozšíření infrastruktury je cílem podpořit prioritní agendy KHS. Jde např. o pořízení vybavení k měření hluku nebo soli v pokrmech, edukativní vybavení pro preventivní programy, tvorbu analýz přeshraničních hrozeb nebo přístrojové vybavení k včasné detekci nebezpečí pro veřejné zdraví. Podpora pro SZÚ míří na zlepšení krizové připravenosti v oblastech epidemiologické bdělosti, plánování prevence nebo přípravě systému ochrany veřejného zdraví na řešení hrozeb a mimořádných situací.
První dvě výzvy jsou určené pro projekty KHS – 83. výzva cílí na území méně rozvinutých regionů a je v ní k dispozici rovných 85 milionů korun, 84. výzva, kde je připraveno 43 750 000 korun, je zaměřená na území přechodových regionů. 85. výzva podpoří projekty SZÚ po celé ČR, a to až do výše 82 098 264 korun. Výzvy financuje IROP z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Kategorie regionů naleznete na webových stránkách IROP. Na tomto odkazu také můžete získat informace k semináři o vyhlášených výzvách. Uskuteční se 29. října 2024.
MMR mezi úspěšné žadatele o podporu přípravy malých projektů rozdělí 300 milionů
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo seznam schválených a neschválených žádostí o dotaci na přípravu malých projektů v souladu s digitálními a zelenými cíli EU. Peníze půjdou například na projektové dokumentace, studie proveditelnosti nebo architektonické a urbanistické soutěže pro realizaci zdravotnických zařízení, protizáplavových opatření, dobíjecích stanic nebo třeba cyklostezek.
„Z komunikace s územními partnery víme, že hlavně pro menší obce je obtížné ze svých rozpočtů financovat nejen samotné projekty, ale už jen jejich přípravu. Potýkají se i s nedostatkem odborníků nebo know-how – v tomto směru jim může pomoci i Koordinační a kompetenční centrum SFPI,” uvedl ředitel Odboru správy programů MMR Richard Nikischer a dodal: „Teď finančně podpoříme přípravu dalších 140 projektů, které po realizaci významně zkvalitní život v regionech.“
Výzva byla otevřena k přípravě malých projektů nabízejících chytrá řešení pro udržitelnou dopravu a snižování emisí nebo posílení odolnosti krajiny včetně budování vodárenských soustav a mokřadů. O podporu se mohly ucházet také projekty pro řešení vln veder, sucha, záplav a špatné kvality ovzduší nebo ekologických zátěží, a to i díky využití digitálních, informačních a komunikačních technologií. Stranou nezůstaly ani projekty výstavby nebo rekonstrukce škol, zařízení poskytujících zdravotnické a sociální služby nebo projekty bytových domů.
Nejčastější podpořenou aktivitou je pořízení projektové dokumentace. Finanční prostředky mohou být dále využity na soutěžní dokumentace pro realizaci staveb, studie proveditelnosti, stavebně technologického řešení, realizaci architektonické a urbanistické soutěže nebo přípravu smluv typu Design and Build, PPP a EPC. Úspěšní žadatelé mohou připravit projekty až do fáze vyhlášení soutěže na zhotovitele, dotace může pokrýt až 100 % způsobilých skutečně vynaložených nákladů.
O výzvu byl enormní zájem. Už v polovině března byl ukončen příjem žádostí původně plánovaný až na závěr listopadu, když celkový požadovaný objem finančních prostředků přesáhl 831 milionů korun, tedy více než 277 % alokace výzvy. Ta byla ve výši 300 milionů korun rozdělených do tzv. krajských obálek. Celkem bylo podáno 388 žádostí – nejvíce ze Středočeského (62), Olomouckého (51) a Jihomoravského (45) kraje, nejméně pak z Libereckého (6), Pardubického (13) a Jihočeského (15). Mezi 140 úspěšných projektů se rozdělilo 299 855 000 korun, nejvyšší dotace je ve výši 7 500 000 a nejnižší 300 000 korun. Vyhodnocení najdete na webových stránkách.
Výzva byla vyhlášena z Národního plánu obnovy v rámci komponenty 4.1: Systémová podpora veřejných investic, subkomponenty 4.1.3: Finanční podpora přípravy projektů souladných s cíli EU.
Pravidla pro neprodukční plochy mají podpořit krajinné prvky na zemědělské půdě.
27.9.2024, Zdroj: MŽP, MZe
- Zemědělci poškození povodněmi nebudou muset chodit na úřad, škody stačí vyplnit v aplikaci. SZIF zahájí monitoring zemědělských ztrát
- Schválen rozpočet SFŽP ČR – na zlepšování životního prostředí půjde příští rok více než 45 miliard korun. Největší část rozpočtu tvoří unijní Modernizační fond
Pro splnění podmínky neprodukčních ploch na pěti procentech zemědělské půdy v rámci ekoplatby budou mít zemědělci k dispozici kombinaci několika nástrojů tak, aby mohli podmínky namodelovat pro specifické podmínky v různých oblastech. Využít budou moci například úhory, nektarodárné biopásy nebo dusík vázající plodiny. Započíst ale budou moci také krajinné prvky. Jejich vznik nově finančně podpoří i Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Zemědělci si hospodaření namodelují z různých opatření tak, aby splnili podmínku vyčlenění části ploch jako neprodukčních,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zemědělci budou muset splnit podmínku neprodukčních ploch na výměře alespoň 5 % bez omezení jejich struktury, respektive s maximálním podílem 60 % pro meziplodiny. Pro jednotlivé nástroje ale budou určeny různé přepočítací koeficienty, např. pro meziplodiny 0,3 nebo pro dusík vázající plodiny 0,5. Koeficienty všech možností budou součástí nařízení vlády k přímým platbám a návazně metodiky pro zemědělce.
Důležité je, že bude možné započítat i stávající či nově budované krajinné prvky, tedy meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy, mokřady a skalky.
„Krajinné prvky jsou v přírodě velmi důležité, a to nejen pro zvýšení biodiverzity, ale i pro kvalitní a úrodnou půdu. Budování nových krajinných prvků včetně následné péče podpoříme z dotačních titulů MŽP, ve kterých máme připraveno 500 milionů korun. Nyní připravujeme konkrétní výzvy z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Národního programu Životní prostředí (NPŽP). Žádosti o finanční podporu začneme přijímat pravděpodobně na přelomu listopadu a prosince,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo zemědělství (MZe) zároveň v příštím roce spustí i novou ekoplatbu na údržbu krajinných prvků.
Ministerstvo zemědělství také připravuje metodickou změnu zákresu krajinných prvků, jejímž cílem je zohlednit tzv. „vnější“ krajinné prvky, na které podle dosavadních postupů nebylo možné poskytnout platbu, protože nebyly součástí dílu půdního bloku. Nový způsob zákresu bude spuštěn v roce 2025 spolu s novými podmínkami ekoplatby.
MZe rovněž upraví pravidla tzv. celofaremní ekoplatby. Nově bude zohledňovat budování nových krajinných prvků a podpořena bude i jejich údržba. Pravidla také umožní využívat tzv. pásové střídání plodin, které výrazně pomáhá v boji proti erozi půdy.
„Současně pomůže pásové střídání plodin i s plněním tzv. DZES 5, tedy podmínek protierozní ochrany půdy. Zemědělec ale také bude moci třeba rozdělit silně erozně ohrožený půdní blok mezí, čímž jednak docílí splnění nových protierozních pravidel, současně si ale tuto mez může započítat i do plnění podmínek neprodukčních ploch,“ dodal ministr Výborný.
Veškeré změny pravidel, na kterých se dohodlo MZe a MŽP, jsou součástí modifikace Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). MZe modifikaci odeslalo Evropské komisi (EK). Věříme, že navrženou podobu modifikace budeme schopni u EK obhájit a ta ji následně schválí. Bez tohoto rozhodnutí by se celý systém vrátil do výchozího stavu. Následně bude nutné opatření implementovat do nařízení vlády a administrativního a kontrolního systému Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci budou mít možnost se s novými pravidly seznámit i v rámci připravovaných školení a seminářů.
Zemědělci poškození povodněmi nebudou muset chodit na úřad, škody stačí vyplnit v aplikaci. SZIF zahájí monitoring zemědělských ztrát
Platební agentura Ministerstva zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), připravuje aplikaci, přes níž budou moci zemědělci nahlásit škody, které jim způsobila nedávná povodeň. Na základě monitoringu bude možné sečíst celkové ztráty. V nejvíce zasažených oblastech SZIF zároveň posunul kontroly plnění podmínek pro udělení dotací.
Státní zemědělský intervenční fond a jeho regionální pracoviště připravují systémový monitoring škod způsobených povodněmi zemědělským podnikům. Dotčení zemědělci tak budou moci předat na SZIF informaci o škodách na plodinách, sadech, vinicích, zvířatech, včelstvech, krmivech, nemovitostech, mechanizaci, strojích atd. pomocí aplikace. Podobný způsob už SZIF využil pro hlášení škod po letošních jarních mrazech.
O spuštění aplikace, stejně jako o termínu pro vyplnění údajů, budou podniky informovány prostřednictvím zpravodajství na webu SZIF a Portálu farmáře. V nejpostiženějších oblastech kontaktují pracovníci SZIF zemědělce i individuálně.
Schválen rozpočet SFŽP ČR – na zlepšování životního prostředí půjde příští rok více než 45 miliard korun. Největší část rozpočtu tvoří unijní Modernizační fond
Vláda ČR dnes na svém jednání schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) na rok 2025, který obsahuje příjmy a výdaje ve výši 45,5 miliardy korun. Nejvyšším očekávaným příjmem v roce 2025 budou příjmy od Evropské investiční banky na financování Modernizačního fondu, další významné příjmy jsou dány složkovými zákony, platbami za využívání přírodních zdrojů, znečišťování životního prostředí, splátkami poskytnutých půjček včetně úroků a příjmy z pokut za poškozování životního prostředí. Mezi největší předpokládané výdaje SFŽP ČR patří především podpora projektů na energeticky úsporné bydlení financovaných z Modernizačního fondu, včetně programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light a podpora v oblasti vodohospodářské infrastruktury.
SFŽP ČR zajišťuje zejména administraci Modernizačního fondu Národního programu Životní prostředí, vykonává činnosti zprostředkujícího subjektu v rámci Operačního programu Životní prostředí a Operačního programu Spravedlivá transformace. V oblasti úvěrů spravuje finanční nástroj u programu Oprav dům po babičce a poskytuje zvýhodněné půjčky pro spolufinancování finančně náročnějších projektů zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury.
„Rozpočet SFŽP ČR na rok 2025 pokračuje v progresivním růstu financování projektů na zlepšování životního prostředí, kdy objemy poskytnuté podpory jsou v řádech desítek miliard ročně již od roku 2023. Velká část tohoto rozpočtu je zprostředkovaná z unijních fondů. Rád bych vyzdvihl finanční podporu na budování kanalizace, čistíren odpadních vod nebo vodovodních řadů, což je pro obce finančně náročnou záležitostí. O podporu byl vloni tak vysoký zájem, že na 283 kladně vyhodnocených projektů nezbyly finanční prostředky. Prosadil jsem proto další dvě dotační výzvy za 10 miliard. Tyto projekty zlepší dostupnost pitné vody a kvalitu čištění vod ve stovkách sídel. SFŽP ČR navíc dvěma miliardami podporuje výhodné půjčky pro menší obce, pro které je financování takto nákladných projektů často nepředstavitelné,“ komentuje rozpočet Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí, a dodává: „Klíčovým nástrojem pro financování modernizace České republiky je Modernizační fond, v jehož využívání jsme ve srovnání s ostatními státy jasným premiantem. Nadále chceme obyvatele podporovat v energeticky úsporném bydlení“.
Právě z Modernizačního fondu SFŽP ČR postupně čerpá prostředky, kterými financuje projekty v oblasti teplárenství, modernizace průmyslu a budování nových obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor ve veřejném a rezidenčním sektoru s důrazem na podporu nízkopříjmových a energetickou chudobou ohrožených domácností. Celková alokace výzev dobíhajících z roku 2023 a nově vyhlašovaných v roce 2024 činí více než 100 mld. Kč. Pro rok 2025, kdy budou financovány zejména projekty z výzev z předchozích let, předpokládá rozpočet výdaje přibližně 33 mld. Kč.
Z vybraných poplatků dle složkových zákonů je finančně kryt Národní program Životní prostředí. Pro období let 2024-2026 byl schválen jeho rámec s celkovou alokací 3,3 mld. Kč. Na projekty z vyhlášených výzev včetně výzev, u kterých je plánováno vyhlášení a financování v roce 2025, se předpokládají výdaje ve výši 1,2 mld. Kč. Předpokládá se, že v příštím roce dojde k výraznému čerpání prostředků nad schválený objem v rámci výzev na podporu projektů vodohospodářské infrastruktury. Celková alokace vyhlášených výzev je 10 mld. Kč a čerpání v roce 2025 je predikováno ve výši 3 mld. Kč. Proplácení administrovaných žádostí do výše 7 mld. Kč bude od roku 2026 kryto z výnosů novely zákona o emisních povolenkách, které od tohoto roku budou příjmem SFŽP ČR.
„Kromě výdajů 45,5 mld. Kč, které byly aktuálně schváleny, se SFŽP ČR podílí i na administraci EU zdrojů z pozice tzv. zprostředkujícího subjektu. Tyto odhadované výdaje na rok 2025 v objemu více než 18 mld. Kč navýší objem prostředků do oblasti zlepšování životního prostředí, vč. pomoci regionům v transformaci, na téměř 63 mld. Kč,“ doplňuje ministra Petr Valdman, ředitel SFŽP ČR.
Program Povodeň 2024 pomůže zaměstnavatelům s úhradou mzdových nákladů.
4.10.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.
Pro jaké situace je program určen?
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
- Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
- Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Jaký je postup pro získání příspěvku?
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací.
Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.