Stát dá na podporu obnovitelných zdrojů příští rok 8,5 mld. Kč.* 

Podpora elektromobility, výroby bioplynu a biometanu a zemního plynu.* 

Rakousko navyšuje peníze do vědy a výzkumu, láká i Čechy.* 

Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 mld. Kč.

23.10.2024, Zdroj: ČTK

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů by se podle něj měly snížit díky lepšímu vyhodnocování výnosnosti jejich provozu.

Stanjura společně s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) představil návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu. Věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.

Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.

Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je tak stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění. „Úsporná opatření v oblasti obnovitelných zdrojů mohou na jednu stranu zpomalit rozvoj energetických kapacit, na druhou stranu se stát staví do role správného hospodáře, protože hledí na efektivitu vynaložených prostředků,“ komentoval Cverna.

Retroaktivní změna či snížení podpory pro soláry z let 2009 a 2010 by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala byla nepřípustná. „To by dále zvýšilo pochybnosti podnikatelského prostředí o pevnosti domluv se státem, respektive trvalosti platnosti zákonů,“ vysvětlil. Nejvíce ohroženy by v takovém případě podle něj byly banky, které mají úvěrovou expozici více než 25 miliard Kč. „Takové omezení by pravděpodobně na několik kvartálů vedlo k nulovému inkasu daně z příjmů od bank,“ dodal Dohnal.

---

Podpora elektromobility, výroby bioplynu a biometanu a napojení kogenerační jednotky na vrt zemního plynu.

18.10.2024, Zdroj: MPO, MŽP

• Prodloužení příjmu žádostí v programu NPO brownfieldy
• Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne nová energie. MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu
• V Česku startuje pilotní projekt přímého napojení kogenerační jednotky na vrt zemního plynu. Má pomoci stabilizaci české přenosové soustavy
• Podpora elektromobility v číslech: O záruku k úvěru požádalo během 7 měsíců 5 907 podnikatelů
• Obnova dodávek energií v povodní zasažených oblastech. Drtivá většina odběrných míst byla rychle připojena

Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne nová energie. MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu. V Česku startuje pilotní projekt přímého napojení kogenerační jednotky na vrt zemního plynu. Má pomoci stabilizaci české přenosové soustavy. Podpora elektromobility v číslech: O záruku k úvěru požádalo během 7 měsíců 5 907 podnikatelů.

Prodloužení příjmu žádostí v programu NPO brownfieldy

Vzhledem k technickým problémům Klientského portálu SFPI bude prodloužený příjem žádostí o podporu z programu NPO brownfieldy v rámci výzvy č. 14 NPOBF/2024 (demolice a vznik přírodního úložiště uhlíku) do pondělí 21. října 2024 do 24:00 hodin.

Z odpadu z polí, potravin nebo z čistíren vod vznikne nová energie. MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu

Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo.

„Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to hned na sedmi místech v Ústeckém, Olomouckém, Jihočeském a Libereckém kraji. Vedle energetického využití odpadu chceme také podpořit postupnou přestavbu téměř 600 bioplynových stanic na produkci biometanu a díky tomu snížit spotřebu dováženého zemního plynu. Bioplyn i biometan pomáhají v potřebném odchodu od uhlí a také umožňují lepší využívání domácích zdrojů energie, což zvyšuje i nezávislost a energetickou bezpečnost České republiky. Odpad je možné dál využít a z kalů z čistíren odpadních vod nebo z biologického odpadu vznikne díky těmto stanicím nová energie,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL)

V areálu Čistírny odpadních vod Litovel vznikne nová bioplynová stanice. Díky tomu bude možné využívat jak čistírenské kaly, tak i další biologicky rozložitelné odpady například od místních potravinářských závodů. Nové zařízení by mělo zpracovávat zhruba 7 000 tun odpadů za rok a vyrábět bioplyn o výhřevnosti téměř 5 000 MWh za rok. To pro ilustraci představuje například více než 500 domácností, které doma topí kotlem na zemní plyn.

Nově vyrobená energie pokryje spotřebu samotné čistírny a celého areálu. Do budoucna by se měl celý areál napojit na centrální zásobování teplem a lokální distribuční soustavu pro přenos elektřiny. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí dosáhne výše 33 milionů a pokryje přibližně 45 % uznatelných nákladů.

Podobně na dnes nevyužívaných plochách v areálu na okraji obce Mořice vznikne bioplynová stanice družstva AGRISPOL na zpracování zhruba 29 000 tun rozložitelného odpadu. Tu doplní kogenerační jednotka, která bude vyrábět elektřinu potřebnou pro provoz bioplynové stanice a teplo potřebné pro zahřívání nádrže. Zbylý bioplyn, po vyčištění na kvalitu zemního plynu, bude dodávat do plynové distribuční sítě. Příspěvek z Operačního programu Životní prostředí představuje zhruba 119 milionů, přibližně 49 % uznatelných nákladů.

Podporu získala i modernizace bioplynové stanice Všebořice, další rozvoj provozu na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu v Šumperku, úprava bioplynové stanice Hroby, vybudování energetického centra Pekárny Srnín nebo rozvoj výroby tepla v bioplynové stanici v Jílovém u Držkova.

„Zájem o finanční podporu výstavby a modernizace bioplynových stanic je značný a v současné situaci ještě roste. Kromě těchto projektů jsme v minulém programovém období Operačního programu Životní prostředí úspěšně podpořili 21 projektů částkou ve výši zhruba 1 miliardy korun,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

V Česku startuje pilotní projekt přímého napojení kogenerační jednotky na vrt zemního plynu. Má pomoci stabilizaci české přenosové soustavy

V Borkovanech u Brna odstartoval unikátní energetický projekt, který nemá v Česku obdoby. Jedná se o přímé napojení kogeneračních jednotek na vrt zemního plynu. Výhodou přímého napojení je úspora kapacit v distribuční soustavě plynu a s tou spojené náklady pro poskytování podpůrných služeb a přímé využití domácí suroviny.

Kogenerační jednotka bude vyrobenou elektrickou energii poskytovat primárně pro služby výkonové rovnováhy. Pomůže tím stabilizovat přenosovou soustavu v Česku. Právě plynové zdroje by měly čím dál masivněji v české energetice nahrazovat končící uhlí. To platí i pro služby výkonové rovnováhy.

Jak fungují kogenerační jednotky, jak přenosová soustava a 10 otázek a odpovědí o napojení kogeneračních jednotek na vrt zemního plynu najdete na odkaze zde.

Podpora elektromobility v číslech: O záruku k úvěru požádalo během 7 měsíců 5 907 podnikatelů

V pondělí 14. října ve 14:30 ukončila Národní rozvojová banka příjem žádostí v programu Záruka Elektromobilita, ve kterém spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu nabízela záruky k úvěrům na pořízení elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dobíjecích stanic. Příjem žádostí byl ukončen z důvodu vyčerpání alokovaných zdrojů. Od spuštění programu do jeho ukončení přijala NRB celkem 5 907 žádostí o záruku.

„Program na podporu elektromobility odstartoval 18. března 2024. Teoreticky bylo podle parametrů Výzvy možné, aby NRB přijímala žádosti až do konce září 2025. Tempo, s jakým podnikatelé a firmy žádali o zaručení úvěrů, ale od počátku naznačovalo, že alokovaná částka bude vyčerpána dříve,“ zhodnotil průběh programu Michal Nebeský, člen představenstva NRB s odpovědností za obchod s tím, že peníze na podporu čisté mobility byly vyčerpány během necelých 7 měsíců. „Budoucnost české ekonomiky je v návratných finančních nástrojích, mezi které jednoznačně patří i záruční programy NRB. Umožňují nám totiž opakovaně využívat finanční prostředky a podporovat potřebné oblasti. Věřím, že v budoucnu bude v portfoliu NRB finančních nástrojů přibývat a postupně se sníží také závislost České republiky na dotacích,“ říká Tomáš Nidetzký, předseda představenstva NRB.

Výzva překonala očekávání

Podnikatelé z řad živnostníků a firem mohli v rámci programu Záruka Elektromobilita u NRB žádat o záruku k úvěru poskytnutému leasingovou společností nebo komerční bankou. Získat mohli také finanční příspěvek v rozmezí 200 až 300 tisíc korun. Peníze na podporu čisté mobility jsou čerpány z Národního plánu obnovy, který je financován Evropskou unií. „Výzva překonala naše očekávání. Do 14. října, kdy byl zastaven příjem žádostí, jsme ve spolupráci s NRB evidovali více než 6 100 projektů na nákup vozidel, což je o více než 2 000 vozidel více, než byl závazek vyplývající z Národního plánu obnovy. Podnikatelé rovněž požádali o podporu na instalaci 2 696 dobíjecích stanic,“ uvádí vrchní ředitel sekce hospodářství MPO Eduard Muřický s tím, že v tuto chvíli MPO neplánuje další výzvu na podporu elektromobility pro podnikatele.

„Podpora čisté mobility tím však nekončí. Například Ministerstvo životního prostředí připravuje výzvy na nákup bezemisních nákladních vozidel, veřejných dopravních prostředků či vlaků s alternativním pohonem s celkovou alokací několika miliard korun, financovanou z nového programu Modernizačního fondu. Ministerstvo dopravy zase podporuje výstavbu dobíjecí infrastruktury a nákup bateriových trolejbusů či nízkopodlažních tramvají pro Dopravní podnik hl. města Prahy. Dále Ministerstvo pro místní rozvoj pokrývá nákup elektrobusů, vodíkových autobusů, trolejbusů, tramvají a vozidel na bioplyn pro provozovatele veřejné dopravy na území krajů a obcí. V neposlední řadě MPSV pak vyhlásilo výzvu na nákup nízkoemisních vozidel pro sociální služby,“ doplňuje vrchní ředitel Eduard Muřický.

Nejžádanějších značky vozů v programu Záruka Elektromobilita (k 15. 10. 2024)
	značka	počet		značka	počet
1.	TESLA	2593	6.	MG	277
2.	Volkswagen	569	7.	Mercedes	182
3.	Volvo	541	8.	Hyundai	158
4.	Škoda	533	9.	KIA	119
5.	BMW	288	10.	SsangYong	104

Celková alokace pro program Záruka Elektromobilita byla stanovena na 1,95 miliardy korun. Od spuštění programu do jeho uzavření NRB obdržela celkem 5 907 žádostí o záruku. Podporu již získalo 4 581 podnikatelů. Dalších 237 žádostí bylo schváleno a v současné době NRB zpracovává 1 033 přijatých žádostí. Na finančních příspěvcích Banka dosud vyplatila klientům již 335,4 milionů korun. Mezi žadateli je největší zájem o elektromobily kategorie M1, tedy o osobní vozy. V evidenci NRB jsou žádosti o 5 946 osobních elektromobilů (kategorie M1), 191 užitkových vozů (kategorie N1), tři nákladní vozy (kategorie N2) a 2 696 dobíjecích stanic. Mezi značkami dominuje Tesla, s odstupem pak následuje Volkswagen, Volvo a Škoda. Nejedná se však o finální výsledky programu, nadále totiž pokračuje evidence žádostí, které NRB obdržela před ukončením příjmu žádostí.

Klienty, kteří kompletní žádost o záruku poslali krátce před naplněním alokace, Banka informovala, že vzhledem k vysoké míře již rezervovaných zdrojů a blížícímu se vyčerpání alokace bohužel již není možné garantovat poskytnutí záruky. S dalšími informacemi bude NRB klienty kontaktovat individuálně.

„Dotační program Záruka Elektromobilita měl jednoznačně pozitivní dopad na rozvoj bezemisní dopravy v České republice, kde v rámci Evropské unie dlouhodobě patříme mezi nejzaostalejší státy. Skutečnost, že se alespoň částečně podařilo i u nás rozhýbat prodeje elektromobilů, dokreslují i statistiky České leasingové a finanční asociace (ČLFA). Za první pololetí členové ČLFA profinancovali více elektromobilů než za celý loňský rok. Česká leasingová a finanční asociace je i nadále připravena aktivně se zapojit do dalších strategických iniciativ a programů státu, které pomohou modernizovat a ekologizovat vozový park v ČR. Je ale potřeba diskutovat i nad celkovou průmyslovou koncepcí, která bude tyto iniciativy zahrnovat a také objasňovat, proč jsou z dlouhodobého hlediska vice ekonomicky udržitelné,“ uzavírá Jana Hanušová, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace.

Obnova dodávek energií v povodní zasažených oblastech. Drtivá většina odběrných míst byla rychle připojena

Nedávné povodně v Moravskoslezském, Olomouckém a dalších krajích způsobily výpadky dodávek elektřiny až u 260 tisíc odběrných míst, dodávek plynu u 8310 odběrných míst a několik měst bylo také bez dodávek tepla. Dodávky těchto energií se podařilo díky úsilí distribučních společností s přispěním Integrovaného záchranného systému, ale také Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), rychle obnovit ve všech odběrných místech až na několik desítek případů. K obnově dodávek přispělo celkem 117 elektrocentrál, které resort zabezpečil prostřednictvím pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a ve spolupráci s podnikatelským sektorem. Nyní část náhradních zdrojů elektrické energie pomáhá likvidovat následky povodní ve špatně přístupném terénu.

„Během rozsáhlých záplav jsme okamžitě poskytli elektrocentrály, které sloužily jako náhradní zdroje energie pro vysoušeče a další potřebná zařízení. Distribučním společnostem se zároveň podařilo rychle obnovit dodávky energií všude tam, kde to vzhledem k rozsahu poškození bylo možné. Díky tomu jsme obnovili drtivou většinu dodávek elektřiny u zhruba 260 tisíc odběrných míst a dodávek plynu u 8310 odběrných míst. Ať už podnikatelům, kteří přispěli se svými elektrocentrálami, tak zástupcům distribučních společností a všem dalším zapojeným do pomoci po povodních tímto znovu velmi děkuji,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že MPO situaci v zasažených oblastech monitoruje a je připraveno pomoci podle aktuálních potřeb zasažených oblastí. „V rámci zajištění okamžité obnovy energetických distribučních sítí se v mnohých případech jednalo o jejich provizorní opravu s prioritou obnovit dodávku energií domácnostem. Na tuto snahu naváží práce na plnohodnotné opravě energetických sítí, které pomohou zvýšit její odolnost před zimním obdobím.“

Vlivem extrémních povětrnostních a srážkových podmínek a ve spojení se záplavovou vlnou bylo v jeden moment až 260 tisíc odběrných míst bez dodávek elektrické energie. Postupně až 8 310 odběrných míst bylo bez dodávek zemního plynu a několik měst jako Ostrava, Krnov a Kolín bez dodávek tepelné energie.

Energetické distribuční soustavy byly v několika oblastech povodněmi vážně poškozeny. Společnosti EG.D a ČEZ Distribuce musely řešit nejen výpadky elektřiny, ale také opravy zaplavených rozvodných stanic. Díky rychlým zásahům se podařilo obnovit téměř 100 procent odběrných míst v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Bez připojení zůstaly pouze desítky odběrných míst, která z objektivních důvodů nelze připojit nebo u kterých majitel z důvodu nezpůsobilé elektroinstalace objektu o připojení nepožádal

Obnova plynárenské distribuční sítě probíhá v podobném režimu jako u elektřiny. Voda poničila některé plynovody a plynovodní přípojky, což vedlo k jejich odpojení. Z více než 8 300 odpojených odběrných míst se podařilo do poloviny října obnovit připojení u 79 procent z nich. Většina zbývajících míst bude připojena do konce října.

Teplárenství bylo povodněmi zasaženo především v oblastech jako Ostrava, Krnov a Kolín, kde byly zcela zatopeny teplárenské soustavy. Některé teplárny, jako Teplárna Liberec nebo Elektrárna Opatovice, dokázaly zachovat provoz i přes extrémní podmínky. Například v Ostravě se podařilo společnosti Veolia Energie ČR obnovit dodávky tepla pro většinu odběrných míst do tří dnů od poklesu hladin vodních toků.

Pomoc s výpadky elektřiny

Pro Moravskoslezský kraj bylo z pohotovostních zásob SSHR poskytnuto 50 elektrocentrál, které pomohly s výpadky elektřiny v obcích s rozšířenou působností (ORP) Bruntál, Opava a Krnov. Nyní jejich část ještě napomáhá realizovat likvidaci následků povodní. Koordinaci jejich nasazení zajišťuje krajský úřad. Celkem je ještě stále poskytnuto:

• 2 elektrocentrál o výkonu 30 kVA,
• 12 elektrocentrál o výkonu 40 kVA,
• 1 elektrocentrál o výkonu 75 kVA.

Olomoucký kraj

V rámci úsilí zajistit obnovu dodávek elektrické energie se MPO rovněž obrátilo na zástupce podnikatelů po celém Česku a podařilo se zajistit dalších 62 elektrocentrál pro Olomoucký kraj, které byly využity především v ORP Jeseník. Tyto centrály byly využité jako náhradní zdroje energie pro vysoušeče a další zařízení potřebná k obnově poškozených domů. Jejich následné využití záleží již na zástupcích Olomouckého kraje, které ministerstvo s podnikateli propojilo a kteří koordinují společně se složkami integrovaného záchranného systému jejich nasazení na nejpotřebnějších místech. Pro Olomoucký kraj byly zajištěny zejména centrály s nižšími výkony, které jsou vhodné pro různorodé využití.

Pro potřeby Olomouckého kraje ministerstvo prostřednictvím SSHR ještě uvolnilo z pohotovostních zásob 5 elektrocentrál o výkonu 7 kVA, které i nadále napomáhají územně příslušným orgánům krizového řízení likvidovat následky povodní.

Úvěry a záruky pro podnikatele

Národní rozvojová banka (NRB) rovněž připravuje společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí dva programy pro podnikatele zasažené povodněmi. Malým a středním podnikatelům poskytne v zatopených lokalitách zvýhodněné úvěry na obnovu podnikání po povodni s alokací 1,5 miliardy korun a nabídne také záruky ke komerčním úvěrům až za 3,5 miliardy korun. Žádat bude u NRB možné od 1. listopadu 2024. Více informací k finanční pomoci najdete zde. 

MPO už dříve zveřejnilo rady, jak postupovat v případě obnovení dodávek energií v zatopených objektech, včetně desatera bezpečné obnovy elektřiny po povodni.

---

Rakousko navyšuje peníze do vědy a výzkumu, láká i Čechy.

Rakousko je po Švédsku a Belgii na třetím místě v Evropské unii co do investic do výzkumu a vývoje, které postupně navyšuje.

13.11.2024 | Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky

Sídlí tu kromě univerzit i špičkové instituce, kde působí i řada českých badatelů a badatelek. Země se tak pro české vědce přirozeně nabízí jako místo k rozvoji kariéry nebo zahraniční spolupráce.

Nad rámec geografické a kulturní blízkosti zde nalezneme špičkové výzkumné instituce typu Austrian Institute of Technology (AIT), Rakouské akademie věd (ÖAW), Silicon Austria Labs (SAL), Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG), GeoSphere Austria, Joanneum Research nebo Institute of Science and Technology Austria (ISTA).

Letos podle odhadu statistického úřadu Statistik Austria dosáhnou výdaje na výzkum a vývoj 16,6 mld. eur, tedy 3,34 % HDP. Rakousko investice do vědy dlouhodobě navyšuje a pravidelně plní unijní cíl ve výši 3 % HDP. Přibližně polovina financí pochází ze soukromého sektoru, 16 % tvoří zahraniční financování, a to zejména od firem, jejichž dceřiné společnosti v Rakousku provozují výzkum a vývoj. 70 % organizací provozujících výzkumnou činnost spadá do podnikatelského sektoru a věnuje se převážně vlastnímu firemnímu výzkumu.

Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení kultury startupů a podnikání na univerzitách včetně zvyšování počtu spinoffů.

Podpora pro badatele i startupy

Rozcestníkem pro mladé firmy nebo vědce s inovativním projektem je web Förderpilot.at poskytující přehled o dotacích v oblastech výzkumu a podnikání. Státní dotační agenturou v oblasti výzkumu a vývoje s přesahem ke komerčnímu užití je Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft (FFG). Nabídka agentury pokrývá potřeby firem, výzkumných i univerzitních institucí a sahá od nízkoprahových programů k podpoře drobných inovací až po programy EU a špičkové výzkumné projekty.

V oblasti financování startupů nabízí celé spektrum nástrojů zaměřených od fáze vzniku nápadu přes vývoj produktu až po uvedení na trh. Širokou škálu nejen finanční pomoci poskytuje startupům také státní dotační banka Austria Wirtschaftsservice (AWS). K financování základního výzkumu slouží fond vědy Österreichischer Wissenschaftsfonds (FWF).

Napříč sektory připadá přibližně 48 % výdajů na experimentální vývoj, 33 % na aplikovaný výzkum a 19 % na základní výzkum. Základní výzkum probíhá převážně na univerzitní půdě (70 %). Mezi vysokými školami v posledním srovnání žebříčku The World University Rankings zabodovala Univerzita Vídeň, která se v celkovém hodnocení přiblížila první stovce (110. místo).

Czexpats in Science na ambasádě

Možnostem bádání a vědecké spolupráce s Rakouskem se věnovalo i první setkání členů krajanské vědecké komunity, které v listopadu proběhlo prostřednictvím spolku Czexpats in Science v budově českého velvyslanectví ve Vídni. Akci zahájil velvyslanec Jiří Šitler a vystoupili tu i zástupci českých vědců z řad expatů.

Na ISTA již dvanáct let působí jeden z předních světových odborníků na výzkum rostlin, molekulární biolog Jiří Friml, první český laureát Wittgensteinovy ceny, nejvýznamnějšího vědeckého ocenění v Rakousku. Na akci se o své zkušenosti podělila také sociální vědkyně Dagmar Vorlíček, která působí na Vídeňské univerzitě. Na setkání českých vědců ve Vídni pronesla úvodní přednášku ze svého výzkumu na aktuální téma vztahu bezpečnosti a technologií.

Dagmar Vorlíček na vídeňskou univerzitu zpočátku zavítala prostřednictvím stipendijního programu Marie Skłodowska-Curie, jež je částí programu Horizont Evropa (Horizon Europe), největšího programu EU na podporu výzkumu a inovací. Granty spadající pod Horizon Europe jsou významnou podporou pro oblast česko-rakouské vědecké spolupráce, ta však probíhá i na mnoha dalších úrovních.

Masarykova univerzita láká i na life science

Univerzity jsou si vědomy toho, že základem špičkového výzkumu jsou excelentní vědci se zkušeností ze světových institucí a že je třeba o ně usilovat prostřednictvím kvalitních nabídek. Granty Masarykovy univerzity pro zahraniční vědce na velvyslanectví představili prorektoři Šárka Pospíšilová a Petr Suchý. Univerzita vědce láká prostřednictvím MUNI Award in Science and Humanities, tzv. MASH. Nejčastěji cílí na držitele zmíněných prestižních ERC grantů s mezinárodní reputací, kteří v rámci MASH obdrží na výzkum 5 mil. korun ročně po dobu pěti let. Druhá kategorie MASH StG/CoG je určena pro nadějné výzkumné pracovníky krátce po Ph.D.

Julie Havlová (CzechTrade): S expanzí do Rakouska neotálejte

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Výkladní skříní univerzity je vědecké centrum CEITEC s mezinárodními výzkumnými skupinami. Univerzita investuje také do infrastruktury a v roce 2026 chce dokončit stavbu BioPharma Hubu, který má poskytnout prostory s nejmodernějším vybavením pro Farmaceutickou fakultu, Centrum molekulární medicíny a Preklinické centrum, jež bude otevřeno i externím výzkumníkům a komerčním partnerům. To nabízí velký potenciál pro spolupráci se zahraničními partnery s ohledem na silnou oblast life sciences ve Vídni.

Na setkání vědců byly spolupráce a networking leitmotivem. „Snažíme se budovat komunitu českých vědců po světě a využívat jejich zkušeností pro rozvoj české vědy. Naším cílem je otevřená, světová a ambiciózní věda,“ vysvětluje ředitel spolku Czexpats in Science Matěj Glanc. K tomu slouží aktivity jako Mapa vědců na stránkách spolku, která by se dala přirovnat k LinkedInu v mapovém formátu nebo Cena Czexpats in Science pro mladé české vědce působící v zahraničí. Letos se kandidáti mohou přihlásit do 30. listopadu 2024.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vídni (Rakousko). Autorka: Hana Brauneis, ekonomická specialistka.