Monitoring dotačních příležitostí.
MŽP spouští další vlnu populárních kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti.
MŽP spouští další vlnu populárních kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti.
6.4.2023, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)
MŽP a SFŽP ČR dnes vyhlašují novou výzvu kotlíkových dotací a zveřejňují její finální podmínky. Některé kraje začnou žádosti přijímat už během léta. Výzva s alokací 1,7 miliardy korun pokryje zhruba 15 tisíc výměn pro ty nejzranitelnější domácnosti – zejména seniory a domácnosti pobírající příspěvek na bydlení. Zájemci mimo tuto skupinu mohou využít dotace na výměnu zdrojů z Nové zelené úsporám, která od září nově nabídne i příspěvek na výměnu starých plynových kotlů za tepelná čerpadla.
Výměnou jednoho kotle se ovzduší ušetří o ročně vypuštěných 40 kg prachu, v určitých případech to ale může být i více než 180 kg nebezpečných prachových částic. Data Českého hydrometeorologického ústavu ukazují, že v době kotlíkových dotací, konkrétně mezi lety 2016 a 2021, došlo ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu, který produkuje především lokální vytápění, z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené nadlimitním znečištěním z 55,7 % na 20,0 %. Navzdory pozitivnímu posunu zůstává situace v řadě míst neuspokojivá, proto je pokračování kotlíkových dotací v dalších letech velmi žádoucí.
Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace již od roku 2015 a díky velmi úspěšnému programu kotlíkových dotací už bylo vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. V současné době je hrubým odhadem třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů.
„Od začátku letošního roku nabízíme domácnostem nejvíce ohroženým energetickou chudobou dotace na zateplení z programu Nová zelená úsporám Light. Nyní jdeme dál a poskytneme jim prostřednictvím krajů také velmi výhodné dotace na výměnu starých neekologických kotlů. Tím si domácnosti zajistí úspornější vytápění, a zároveň se vyhnou pokutě, která by jim za provoz starých kotlů od září příštího roku hrozila,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno dalších 1,7 miliardy korun. „Peníze z evropských fondů chceme využít pro nízkopříjmové domácnosti, které mohou získat až 95% podporu na výměnu emisně nevyhovujících kotlů na tuhá paliva. Konkrétně se jedná o náhradu za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu, o podporu mohou domácnosti zažádat i v případě, že si zastaralé zařízení vyměnily už dříve. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021, žádosti mohou podávat senioři čerpající starobní důchod, invalidé ve 3. stupni invalidity či domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení. a kromě toho bude poskytována zálohově, takže domácnostem bude stačit mít naspořenou jen malou část vlastních prostředků. Předpokládáme, že si o dotaci na výměnu kotle zažádá zhruba patnáct tisíc žadatelů,“ připomíná ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Administraci žádostí včetně vyplácení finanční podpory mají ve své gesci kraje, které mají i povinnost umožnit žadatelům poskytnutí zálohy ve výši minimálně 60 % z dotace. Záloha bude žadateli uvolněna na základě zálohové faktury vystavené dodavatelem, po dokončení a doložení realizace bude zbylá částka uvolněna na základě doložení všech potřebných dokladů.
Všechny kraje vyhlásí výzvy do konce června a žádosti začnou elektronicky přijímat postupně od letních prázdnin. „Některé kraje nám už avizovaly, že s příjmem žádostí nechtějí otálet a žádosti začnou přijímat během léta, aby domácnosti měly co nejvíce času na zrealizování výměny ještě před začátkem topné sezony,“ informuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
O finanční podporu na výměnu kotle nepřichází ani ostatní domácnosti, pro které je tu 50% podpora z programu Nová zelená úsporám. V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů, a navíc má možnost výměnu kotle rovnou zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, která výsledný úsporný efekt ještě zvýší. „Pokud jde o zdroje tepla na vytápění, aktuálně je v NZÚ největší zájem o dotace na tepelná čerpadla. Od října 2021 jsme podpořili přes dvacet tisíc nových tepelných čerpadel a každý měsíc přijímáme zhruba tisícovku dalších žádostí,“ doplňuje Petr Hladík a pokračuje: „V tomto směru připravujeme v programu NZÚ od září další rozšíření. Vedle starých kotlů na tuhá paliva bychom chtěli přispívat i na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, detaily této zcela nové podpory představíme v květnu.“
Podmínky kotlíkových dotací podrobně na www.kotlikydotace.cz
Vláda schválila podmínky programu Nájemní bydlení. Státní fond podpory investic připravil na výstavbu bytů 800 milionů korun.
13.4.2023, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Větší část podpory – půl miliardy korun – je vyhrazena obcím. O 300 milionů korun mohou žádat spolky, charity i soukromí investoři. Státní fond podpory investic spadající pod MMR chce programem Nájemní bydlení podpořit hlavně rozšíření obecních bytových fondů. Stejně jako další kroky resortu v této oblasti přispěje k tomu, aby bylo bydlení v Česku dostupnější.
„Obce budou mít prospěch i z projektů, na které získá podporu soukromý investor. V takovém případě budou moci samosprávy určit, komu se pronajme nejméně čtvrtina bytů. Podobnou spolupráci obcí a soukromého sektoru chceme do budoucna výrazně posílit,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Podpora se bude skládat ze dvou částí, dotace do maximální výše 25 procent a výhodného úvěru. Celkem může dosáhnout až 90 procent nákladů. To resortu umožní lepší zacílení programu – v místech s vysokými tržními nájmy, kde bude mít investor vyšší výnosy, bude dotační složka přiměřeně nižší. Jedná se o návratný finanční nástroj – peníze se budou do systému postupně vracet a podpoří další výstavbu. Tento princip chce MMR uplatnit i u dalších chystaných investic do bydlení.
Byty, které takto vzniknou, budou sloužit jako nájemní, a to za ceny v místě obvyklé po dobu nejméně dvaceti let. V budoucnu bude stát pro tento účel využívat cenové mapy, které připravuje Ministerstvo financí. Obce podpořené nájemní byty nabídnou lidem, kteří nevlastní nemovitost a zároveň na bydlení dávají příliš velkou část svých příjmů, například samoživitelkám a samoživitelům, seniorům. Přednost dostanou i veřejně prospěšné profese, které v obci chybí, například zdravotníci, hasiči a další. U projektů soukromých investorů, které obdrží podporu z programu, bude mít obec možnost rozhodovat o obsazení nejméně 25 % bytových jednotek.
MMR spustí Nájemní bydlení v průběhu dubna. Naváže na něj program dostupného nájemního bydlení SFPI, o kterém resort zatím jedná s Evropskou komisí.
MMR má připraveno 2,4 miliardy na obnovu cest, škol nebo knihoven a 5 milionů korun na podporu architektonických a urbanistických soutěží.
6.4.2023, Zdroj: MMR, MŽP
- MMR: 2,4 miliardy korun na rozvoj malých a středních obcí v regionech, např. na obnovu cest, škol nebo knihoven
- Obce mohou žádat o dotaci na podporu architektonických a urbanistických soutěží. MMR má připraveno 5 milionů korun.
- OTTA: Rekapitulace architektonických soutěží 2022 – záznam ke shlédnutí
- Konec obřích logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě
Všechny obce do 10 tisíc obyvatel mohou žádat o dotaci na opravy místních komunikací, obce do 3 tisíc obyvatel také o dotaci na rekonstrukci veřejných budov. Žádost mohou podat obce o dotaci na podporu architektonických a urbanistických soutěží. Konec obřích logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě slibuje Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
MMR: 2,4 miliardy korun na rozvoj malých a středních obcí v regionech, např. na obnovu cest, škol nebo knihoven
Prostředky by měly směřovat prioritně do hospodářsky a sociálně ohrožených území, ale o podporu mohou žádat obce z celé ČR. Všechny obce do 10 tisíc obyvatel mohou v rámci programu Podpora rozvoje regionů 2019+ žádat o dotaci na opravy místních komunikací, obce do 3 tisíc obyvatel také o dotaci na rekonstrukci veřejných budov. Na tuto mohou získat až 80 procent vynaložených nákladů. Celková alokace výzvy, kterou vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj, je téměř 2,4 mld. korun.
Méně byrokracie a možnost opravit žádost o podporu
Opravy vozovek a nadjezdů, ale také školních budov, knihoven i kulturních domů. Takové projekty podpoří výzva Ministerstva pro místní rozvoj. Na redesignu programu se pracovalo celý rok, a to především na lepším zacílení a odbourání byrokratické zátěže. „Dosud byly projekty mnohdy zamítnuty kvůli formálním náležitostem, teď je možné žádost na výzvu MMR opravit. Hlavně úřady menších obcí často nemají dostatek personálu a kvůli velké byrokratické zátěži někdy na podporu nedosáhly. To se teď změní,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Vláda schválila změnu hodnotících kritérií, tak aby byly více objektivní a transparentní.
Podporu získají projekty široké veřejnosti, jejichž provoz je hrazen z obecního rozpočtu, neplatí se za jejich užívání a jsou veřejně přístupné. Příjemci dotace jsou ve dvou podprogramech obce do 3 tisíc obyvatel a obce s 3001 až 10 000 obyvatel. Musí mít zpracovaný a zastupitelstvem schválený strategický rozvojový dokument platný k datu podání žádosti o dotaci a po dobu realizace akce.
Lepší využívání finančních nástrojů
Obce do 3 tisíc obyvatel mohou žádat o dotace až do výše 80 procent nákladů. V případě obnovy místních komunikací mohou samosprávy počítat s dotací do 50 procent. Dalších 40 procent mohou získat díky zvýhodněnému úvěru, zbývajících 10 procent pak mají tvořit vlastní zdroje. Pro obnovu veřejných budov se počítá s dotací až 80 procent nákladů, stejně jako v minulém období. „V současnosti probíhají jednání s Národní rozvojovou bankou o možnosti nízkoúročených úvěrů. Je důležité, aby se obce neostýchaly používat návratné finanční nástroje, tedy různé kombinace dotací a půjček. Jejich význam bude v následujících letech rychle růst,“ dodal Bartoš.
MMR ve výzvě snížilo podporu na jednotlivý projekt. Díky tomu se dostane na více žadatelů. Částka určená na podporu obcí do 3 tisíc obyvatel dosahuje 1,8 miliardy korun, obce od 3 do 10 tisíc obyvatel mohou očekávat 600 milionů korun, celková alokace výzvy je tedy 2,4 miliardy korun.
Peníze na opravu silnice v obci i na zateplení střechy školy
Ministerstvo zveřejnilo konkrétní typy projektů, které by v rámci obou podprogramů měly vést ke zkvalitnění života obyvatel v obcích. Podporu mohou získat opravy a modernizace všech konstrukčních prvků vozovek a krajnic, odpočívadel, přídatných pruhů a parkovacích zálivů včetně zastávkových pruhů autobusové dopravy. Peníze půjdou také na opravy a vybudování nadjezdů, obnovu kanalizace a ostatních odvodňovacích systémů, opěrných a obkladních zdí, násypů, dělících pásů a příkopů. V případě veřejných budovy mají prostředky směřovat do projektů zaměřených na rekonstrukce, modernizace, přestavby a přístavby budov, které jsou aktuálně využívané a jejichž provoz financuje obecní rozpočet. Půjde o kulturní domy, sídla obecních úřadů, knihovny, budovy mateřských a základních škol včetně prostor pro družinu, školní kuchyň a jídelnu a také o obecní multifunkční domy. Mezi uznatelné náklady patří rekonstrukce střech, vnitřní rekonstrukce, ale také zateplení střech, opravy fasád nebo výměny kotlů.
Žádosti o dotaci bude MMR přijímat od 2. května do 5. června 2023. Schválené projekty by měly být realizovány nejpozději do 30. listopadu 2024.
Obce mohou žádat o dotaci na podporu architektonických a urbanistických soutěží. MMR má připraveno 5 milionů korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o dotaci na podporu architektonických a urbanistických soutěží obcí. Využívání těchto soutěží patří mezi způsoby, jak obce mohou zlepšit kvalitu a atraktivitu vystavěného prostředí. Pro žadatele je připraveno celkem 5 milionů korun. Žádost o dotaci mohou obce podávat od dnešního dne.
„Oproti mnoha zemím se architektonické a urbanistické soutěže využívají v České republice málo. Vypisovatele soutěží často odrazují náklady na ceny a odměny v soutěžích. Na to reaguje Program architektonických a urbanistických soutěží 2023+, který umožní dotování části těchto nákladů,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
MMR vyhlašuje kolovou výzvu v podprogramu Architektonické a urbanistické soutěže obcí, který je součástí programu Podpora architektonických a urbanistických soutěží 2023+. Jejím cílem je vést obce k častějšímu využívání architektonických a urbanistických soutěží a přispět ke kvalitě staveb, veřejných prostranství a prostředí. Zároveň výzva napomůže plnit příslušná opatření Politiky architektury a stavební kultury ČR.
Výzva je zaměřena na podporu uspořádání architektonických a urbanistických soutěží obcí v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů. Podpora se poskytuje ve formě dotace na konkrétní soutěž, a to pouze na dílčí část celkových nákladů soutěže, konkrétně na ceny a odměny uvedené v soutěžních podmínkách. O dotaci mohou žádat výhradně obce, pokud vyhlásí veřejnou soutěž.
Ve výzvě resort celkem připravil 5 milionů korun. Podpora bude poskytována až do výše 50 % souhrnné výše cen a odměn uvedených v soutěžních podmínkách, maximálně však do výše 400 000 Kč na jednu soutěž, a to i v případě dvoufázových soutěží. Příjem žádostí MMR ukončí 31. května 2023, ve 12:00 hodin.
OTTA: Rekapitulace architektonických soutěží 2022 – záznam ke shlédnutí
Termín: proběhlo 24. 1. 2023
OTTA: Rekapitulace architektonických soutěží 2022
Tradiční diskuzní setkání k architektonickým soutěžím, tentokrát rekapitulující rok 2022. Moderuje Petr Lešek.
Záznam celé debaty je ke zhlédnutí na YouTube kanálu
Konec obřích logistických a nákupních center na nejkvalitnější zemědělské půdě
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pomůže též rozvoji agrovoltaiky
Česko potřebuje posílit ochranu zemědělské půdy, a to včetně její schopnosti uchovávat vodu a živiny. Ministerstvo životního prostředí proto v souladu s programovým prohlášením vlády představuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Nově dochází ke zdůraznění ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy před zábory pro plošné rozsáhlé záměry obchodu, skladování či fotovoltaických elektráren. Půda je cenná nejen pro úrodu, kterou poskytuje, ale též i pro své mimoprodukční funkce. Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí nebo mokřady se proto stanou nově součástí zemědělské půdy. Zároveň úpravou zákona vznikne prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích, vinicích a ovocných sadech což umožní zachovat schopnost potravinové soběstačnosti, při současné podpoře energetické nezávislosti farem. Během dubna novelu předloží ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na projednání vládě.
„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Zvýší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy
Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy. Plošnou ochranu kvality zemědělské půdy znásobí i řada navrhovaných změn orientovaných na zmírnění eroze, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří podpora realizace krajinných prvků na zemědělské půdě a dále možnost využívat nejkvalitnější půdy zařazené do I. či II. třídy ochrany, jako plantáž dřevin na energetické využití. V obou případech jsou to prvky, které mají pozitivní vliv odolnost krajiny vůči působení erozních událostí.
Nově zvýhodní drobné krajinné prvky a posílí respekt k jiným než produkčním funkcím půdy
„Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny,“ řekl ministr Hladík s tím, že význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. „Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně, i to naší novelou zákona o ochraně ZPF chceme napravit,“ vysvětluje ministr Hladík.
Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné pozitivně prospívají biodiverzitě krajiny. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází. Nebude tak nutné pro jejich realizaci půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově druhové pestrosti zemědělské krajiny. Připravovaná úprava zákona o ochraně ZPF chce zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, proto dochází též k úpravě definice zemědělského půdního fondu, aby lépe reflektovala nejenom produkční, ale i environmentální hodnotu zemědělské půdy.
Konec velkých fotovoltaických elektráren na nejhodnotnější zemědělské půdě
V reakci na probíhající klimatickou změnu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny.
„Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně ZPF vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ dodává ministr Hladík s tím, že novela zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na hodnotné zemědělské půdě. „Panely tak nebude možné umístit přímo na půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany. Solární elektrárny, které na této půdě mají povolený dočasný zábor, by po jeho vypršení měly skončit,“ dodal ministr Hladík.
„Na zemědělské půdě se má především hospodařit. To bude také základní podmínka pro systémy tzv. agrovoltaických elektráren, jejichž postupný rozvoj chceme umožnit v sadech, vinicích nebo chmelnicích. Zde bude muset být ale v první řadě zajištěna zemědělská produkce a ta bude moci být v takovém případě kombinována s výrobou elektřiny pomocí solárních panelů. Pak nebude půda vyjímána ze zemědělského půdního fondu. Panely na výrobu elektřiny budou moct být umístěny nad zemědělskými kulturami nebo v řadách,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin. Agrovoltaika bude umístěna tak, aby nepřekážela zemědělskému obhospodařování daného pozemku. Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku.
Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku, maximální výkon instalovaných solárních panelů či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že návrh novely zákona o ochraně ZPF předloží vládě v dubnu letošního roku, následně projde materiál standardním legislativním procesem. Novela by měla nabýt účinnosti nejdříve začátkem roku 2024.
Prezentace k novele zákona o ochraně ZPF (PDF, 3 MB