Sněmovna schválila zákon o veřejné hydrometeorologické službě.* 

Přelomové nařízení na obnovu evropské přírody po měsících vyjednávání schválila Rada ENVI.* 

BL titanová běloba.* 

Sněmovna schválila zákon o veřejné hydrometeorologické službě. Ten zpřístupní online data o počasí, klimatu, kvalitě vody a ovzduší.

27.6.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Díky zákonu nově vznikne databáze s otevřenými daty, která bude přístupná online všem občanům. Data tak bude možné získat jednoduše, rychle a zdarma. Zákon také upravuje spolupráci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu. Návrh zákona dnes prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a nyní bude čekat na schválení v Senátu.

„Český hydrometeorologický ústav je vzorem v digitalizaci, která je velkým cílem mým i celé této vlády. A právě novela zákona o veřejné hydrometeorologické službě digitalizaci přinese. Data o kvalitě vody, ovzduší či meteorologii budou nově přístupná všem ve formátu otevřených dat. Díky tomu budou data snadno dostupná a bude také možné je pravidelně aktualizovat. Informace tak bude mít k dispozici každý – akademická sféra, soukromé firmy, ale i veřejnost,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zákon o veřejné hydrometeorologické službě reguluje pouze veřejnou hydrometeorologickou službu. Ta je definována jako činnost ve veřejném zájmu pro plnění úkolů veřejné správy, např. v rámci výstražné služby, protipovodňové služby, smogového varovného a regulačního systému. Tyto úkoly jsou státu, potažmo obcím a krajům, uloženy právními předpisy, nebo jde o potřeby obrany státu. Zákon tedy neřeší poskytování služeb mimo rámec vymezený právními předpisy, které si kdokoliv objednává na soukromoprávní bázi.

Navrhovaným zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod, o ovzduší nebo meteorologická a klimatologická data, která ČHMÚ vytváří v rámci veřejné služby. Data a standardizované produkty budou zdarma a komukoliv k dispozici online, což sníží administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a zrychlí jejich poskytování.

Návrh zákona také upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech nebo krizových situacích i při přípravě na ně a pro účely obrany státu.

„Přijetím zákona o hydrometeorologické službě dojde k legislativnímu ukotvení všech činností ČHMÚ. Taková úprava v oblasti meteorologie a klimatologie dosud chyběla, což ostatně jako riziko vyhodnotila i Bezpečnostní rada státu,“ doplňuje za Český hydrometeorologický ústav Libor Černikovský, ředitel pro meteorologii a klimatologii.

Ministerstvo životního prostředí tímto zákonem přispívá k naplňování programového prohlášení vlády, konkrétně bodu o zrychlení procesu otevírání dat (open data), aktualizaci otevřených dat na úřadech veřejné správy a veřejnému zpřístupnění monitoringu stavu klíčových složek životního prostředí.

Zákon také řeší historický dluh vůči ČHMÚ tím, že veškeré jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotví i s ohledem na jeho nezastupitelnou roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy. Nutnost této právní úpravy je přitom známá více než dekádu a upozornila na ni řada dokumentů, počínaje usnesením Bezpečnostní rady státu z roku 2012.

Přelomové nařízení na obnovu evropské přírody po měsících vyjednávání schválila Rada ENVI.

19.6.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Na pondělním zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku, kterého se účastní také ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), schválily členské státy EU nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Má pomoci k obnově poškozených ekosystémů, v adaptaci evropské krajiny na klimatické změny a v boji proti úbytku biologické rozmanitosti. Na prosazení nařízení se podílela i vyjednávací úsilí ČR.

„Adaptovat naši krajinu na změnu klimatu není možné bez její ochrany a hlavně obnovy. Žijeme v době, kdy nás sužují povodně, sucha a požáry. Pokud chceme zdravou a bezpečnou budoucnost pro naše děti, musíme vrátit přírodu zpět do Evropy. Opravdu mě těší, že nařízení o obnově přírody Rada ENVI schválila. Hlasování bylo do poslední chvíle napjaté, ale nakonec se nám i díky českému vyjednávání podařilo nařízení prosadit. Je to obrovský úspěch,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). A dodává: „Jde o naprosto nezbytný krok, který pomůže v boji proti úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu, ale také z hlediska mezinárodní důvěryhodnosti EU jako světového lídra v oblasti ochrany životního prostředí.“

Přijetí nařízení je vyústěním dlouhodobé snahy na globální i evropské úrovni v oblasti ochrany biodiverzity, péče o krajinu a zmírňování dopadů změny klimatu. Nature Restoration Law definuje cíle obnovy u jednotlivých typů ekosystémů. Ty se týkají obnovy stavu přírodních stanovišť, podpory volně tekoucích řek, městské zeleně a urbánních ekosystémů, zlepšení stavu populací opylovačů a obnovy zemědělských a lesních ekosystémů.

„Nemůžeme už přírodu pouze chránit, ale musíme ji obnovovat. Všude tam, odkud se biodiverzita ztratila – ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer – ji potřebujeme vrátit. Za posledních 20 let jsme jako členská země EU ušli obrovský kus cesty – zlepšila se kvalita vody nebo ovzduší, ale přesto to nestačí. Potřebujeme dále rozvolňovat kdysi narovnaná koryta řek, aby znovu meandrovala. Stejně tak musíme napomáhat i dalším částem krajiny se zotavovat z negativních zásahů, které v ní v minulosti proběhly,“ doplňuje ministr Hladík.

Zastřešujícím cílem nařízení o obnově přírody je zavedení opatření směřujících k obnově na 20 procentech pevninských a mořských oblastí do roku 2030, a u všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050. Podle Evropské komise je v současnosti 80 procent všech přírodních stanovišť a 70 procent půdy na území EU ve špatném stavu.

Česká republika už podnikla první kroky v přípravě na implementaci nařízení o obnově přírody, zejména začaly expertní práce na přípravě Národního plánu na obnovu přírody, do kterých budou zapojeni experti relevantních ministerstev, státních a nestátních organizací. Implementace nařízení naváže na silnou tradici, kterou obnova přírody v ČR má.

Dotaz: BL titanová běloba.

24.6.2024, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dostal se mi do rukou BL látky, kterou má společnost otestovat. Chtěla bych se zeptat, zda je v pořádku hodnocení nebezpečnosti, kdy je v BL uvedeno, že se jedná o látku bez nebezpečných vlastností (oddíl 2) a (oddíl 3) ve složení je uveden oxid titaničitý:

Identifikátory – REACH: 01-2119489379-17; ES: 236-675-5; CAS: 13463-67-7

%: ≥15 – ≤20

Klasifikace: Carc. 2, H351(vdechování)

[1] Látka klasifikovaná jako materiál představující fyzické a zdravotní riziko a riziko pro životní prostředí

[*] Klasifikace jako karcinogenní při vdechování se vztahuje pouze na směsi uváděné na trh ve formě prášku obsahující 1 % nebo více částic oxidu titaničitého o průměru ≤ 10 μm, které nejsou vázány v matrici.

(oddíl 9) Skupenství: Pevná látka. [Prášek.]

Odpověď:

Pokud výrobek obsahuje pod 1% částic oxidu titaničitého o průměru ≤ 10 μm volně mimo matrici, tak je BL v pořádku, výrobek nebude klasifikován jako nebezpečný.

Pro klasifikaci titanové běloby jako karcinogen, kat. 2 platí tyto poznámky v nařízení CLP, příloha VI:

W – Bylo zjištěno, že nebezpečí karcinogenity této látky vzniká, když je vdechován respirabilní prach v množstvích, jež vedou k významnému zhoršení čisticích mechanismů částic v plicích.

10 – Klasifikace jako karcinogen při vdechování se použije pouze na směsi ve formě prášku obsahujícího 1 % nebo více oxidu titaničitého, který je ve formě částic o aerodynamickém průměru ≤ 10 μm nebo je v těchto částicích obsažen.