Dobíjecí stanice od 1.1.2025 pro stavby.* 

UFI kódy na etiketě.* 

Nová mapa může lidem pomoct při zahraničních cestách zálohovat PET lahve.* 

Revize směrnice regulující látky znečišťující životní prostředí.* 

Dotaz: Dobíjecí stanice od 1.1.2025 pro stavby.

22.7.2024, Mgr. Martina Pavelková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den,
mám dotaz k zákonu č. 283/2021 Sb., Stavební zákon, konkrétně k § 167 e) – zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 10 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
Jde mi o zaměstnanecká parkoviště u výrobních hal a o krátkodobé stání pro návštěvníky (VIP) a stání pro management přímo u haly. Bude stačit vybudování dobíjecí stanice na VIP parkovišti nebo se bude muset vybudovat také na zaměstnaneckém parkovišti, které je zkolaudované jako parkoviště, ale je mimo objekt závodu?
Instalaci dobíjecích stanic má řešit prováděcí předpis, zatím ovšem nevyšel, je to tak?

Odpověď:

Předně bych doporučila příslušnou problematiku konzultovat i s místně příslušným stavebním úřadem, který by byl podle NSZ příslušný k řešení případného přestupku – tj. úřad příslušný k povolení stavby hlavní, k níž parkoviště náleží, v daném případě výrobního závodu. Pokud pro jeho povolení byla vydána EIA, tak to je krajský úřad. Spousta věcí, a to i v souvislosti právě s dobíjecími stanicemi, je nejasných, a proto bude do doby sjednocení výkladu záležet, jaký k tomu zaujme postoj konkrétní příslušný orgán.

• 167 písm. e) NSZ odkazuje co do instalace dobíjecích stanic na prováděcí právní předpis. Této problematice se věnuje jedině vyhláška č. 146/2024 Sb. (vyhláška OTP), účinná od 1. 7. 2024. Vydání žádné jiné vyhlášky, která by se věnovala speciálně povinnosti instalovat dobíjecí stanice u stávajících staveb, se, pokud vím, nepředpokládá. Vyhláška OTP řeší problematiku vybavení stavby dobíjecím bodem v § 61.

Ve vztahu k Vaší situaci z uvedeného (kombinace § 167 písm. e) NSZ s § 61 vyhlášky č. 146/2024 Sb.) vyplývá, že budete muset identifikovat, zda je firma vlastníkem stavby výrobních hal, k nimž náleží dle původní projektové dokumentace všechna uvedená parkoviště (zaměstnanecké, krátkodobé a pro management), anebo zda např. zaměstnanecké parkoviště, které se nachází mimo objekt závodu, nebylo povoleno a budováno na výrobních halách zcela nezávisle, tzn. nebyla jím zajišťována normová parkovací stání pro účely povolení výrobních hal. Domnívám se, že se bude jednat o první jmenovanou situaci, a sice že všechna tři jmenovaná parkoviště byla realizována k zajištění normového počtu parkovacích míst tak, aby mohla být povolena stavba hlavní. V takovém případě lze konstatovat, že vlastník stavby výrobního závodu, který má více než deset parkovacích míst, byť ta jsou rozmístěna uvedeným způsobem v rámci tří parkovišť, má povinnost zajistit do 1. 1. 2025 instalaci jedné dobíjecí stanice.

Z odůvodnění MMR zpracovaného k nové vyhlášce OTP (Oduvodneni_vyhlaska-o-pozadavcich-na-vystavbu_14_5_2024_vodoznak.pdf.aspx (gov.cz)) vyplývá, že předmětná parkovací stání se nemusí nacházet v budově či k ní fyzicky přiléhat, ale je rozhodující, zda se jedná o stavby související funkčně:

Užitý výraz „fyzicky sousedí“ v odst. 1 písm. b) není myšlen ve smyslu nedílné součásti budovy, přímého propojení, styku staveb nebo pozemků evidovaných v katastru nemovitosti, nevyjadřuje ani konkrétní vzdálenost, ale jedná se o spojení se stavbou budovy pro zajištění plnění požadavku potřebného počtu stání dopravy v klidu.

Současně je však třeba, právě s ohledem na cit. § 61 vyhlášky OTP, upozornit, že ve chvíli, kdy budete řešit u stavebního úřadu změnu dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úpravy, přičemž instalace dobíjecí stanice sama o sobě nic nevyžaduje – příloha č. 1, bod 23 NSZ), a tato změna se bude týkat i parkovišť, budete muset doplnit dobíjecí stanici instalovanou dle § 167 odst. e) NSZ o dobíjecí body a kabelovody pro pozdější instalaci dobíjecích bodů pro každé páté parkovací místo.

Dotaz: UFI kódy na etiketě.

23.7.2024, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, jak je to s UFI kódy na etiketě pro spotřebitele. Musí být od 1.1.2025 již i v obchodech anebo je výrobce povinen ne etiketu tisknout až od 1.1.2025 a výrobky vyrobené před tímto datem je mít nemusí?

Odpověď:

UFI na etiketě výrobku pro spotřebitele, který opustil sklad výrobce, musí být od 1.1.2025. Pokud bude směs expedována např. v prosinci 2024 a předána do distributorské sítě do prodejen, pak nemusí mít UFI uvedeno na štítku. Je zde možnost doprodeje takovýchto výrobků bez UFI a není časově omezena. Je nutno ale mít prokazatelně dané datum výroby a předání z výrobního skladu v termínu do konce roku 2024.

Nová mapa může lidem pomoct při zahraničních cestách zálohovat PET lahve.

25.7.2024, Zdroj: ČTK

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi v destinacích, jako je Chorvatsko, Malta, pobaltské státy či Skandinávie, zálohuje však i sousední Slovensko a Německo a od letošního roku jsou nápojové obaly se zálohou nově také v Irsku, Maďarsku a Rumunsku. Iniciativa pro zálohování ale upozorňuje, že obaly lze vrátit pouze v zemi, kde byly taktéž zakoupeny.

Interaktivní mapa může pomoct Čechům si vyzkoušet zálohování PET lahví a plechovek v zahraničí při letní dovolené. Lidé v ní najdou, které země zálohují jaký typ obalů, výši zálohy a kde se dají PET lahve či další obaly vracet. Mapu vytvořila Iniciativa pro zálohování, která o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku by podle dřívějších vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) mohl systém zálohování PET lahví a plechovek začít fungovat nejdřív v druhé polovině roku 2025.

„Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení 15 centů a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a ikonku lahve R v kroužku,“ uvedla Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.

Češi zavedení systému záloh podle posledních dat podporují, v červnovém průzkumu Ipsos se pro něj vyjádřily tři čtvrtiny populace. Česká vláda by na podzim měla rozhodovat o návrhu zákona o zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Ministr Hladík očekává jeho fungování nejdříve v druhé polovině roku 2025 či začátku roku 2026.

Novela ministerstva životního prostředí má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle ministerstva by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění.

Spustit zálohový systém plánují v nadcházejícím roce Polsko a Rakousko. Několik dalších zemí, včetně Řecka, Turecka, Kypru nebo Portugalska, se na systémy záloh připravují.

Odpůrci zálohování upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.

Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.

Revize směrnice regulující látky znečišťující životní prostředí.

19.7.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Dne 15. července 2024 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU), kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady z roku 1999 o skládkách odpadů.

Konečný text směrnice o průmyslových emisích je dohodou mezi členskými státy a frakcemi Evropského parlamentu a klade si za hlavní cíl, aby směrnice byla efektivní v regulaci emisí znečišťujících látek.

Výsledný text významně posiluje roli nejlepších dostupných technik (BAT), nicméně ve zvláštních případech umožňuje transparentní udělování výjimek, pokud tím nedojde k ohrožení místních podmínek životního prostředí. Směrnice nově ošetřuje podmínky pro udělení výjimek a povinné přezkumy udělených výjimek s cílem, aby doba využívání výjimky byla co nejkratší.

Revize IED obsahuje několik projednaných okruhů, u kterých byla nalezena shoda nebo případně kompromisní řešení, které bylo členskými státy přijato. Směrnice rozšiřuje svou působnost na další činnosti a upřesňuje některé, které jsou součástí v ní zahrnuté prevence. Zaměřuje se na snížení emisí znečišťujících látek do vnějšího prostředí s tím, že nově sleduje některé další prvky, oproti dřívějšku. Upravené právní předpisy jsou konkrétnější a přinesou účinnější kontrolní mechanismy od nichž se očekává, že přinesou hlubokou transformaci průmyslových zařízení. Směrnice přináší nové a silnější nástroje pro účinné a efektivní využívání materiálových zdrojů a oběhového hospodářství. Podporuje inovace a zlepšuje flexibilitu při testování a zavádění nově vznikajících technik a současně je srovnává s nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Velkou pozornost dále věnuje ochraně lidského zdraví a umožňuje účast veřejnosti a její přístup k informacím a spravedlnosti. Současně zavádí digitalizaci a elektronizaci správních zařízení při povolování nebo změnách provozu.

Směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po jejím vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a všechny členské státy mají povinnost do 1. července 2026 uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Nové požadavky budou na vymezená průmyslová zařízení (tj. zařízení, která jsou v současnosti regulována směrnicí) aplikovány postupně s přijetím nových závěrů o BAT, a to nejpozději do 12 let pro stávající činnosti a do 10 let pro činnosti, které jsou nově zahrnuty pod působnost směrnice.

Odkaz na plné znění směrnice 2024/1785 v Úředním věstníku Evropské unie: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=OJ:L_202401785