EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Dodržování zákazu neekologických kotlů.*
S výpočtem uhlíkové stopy pomůže farmářům úřad.*
Teze ČKA ke směrnici o energetické náročnosti budov.*
Dodržování zákazu neekologických kotlů obce zatím kontrolují na základě podnětů.
11.9.2024, Zdroj: ČTK
Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50.000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.
Kvůli dopadu na znečišťování ovzduší se nesmí od 1. září topit v kotlích první a druhé emisní třídy. Podle odhadu Asociace podniků topenářské techniky jich bylo v tu dobu v zemi stále v provozu kolem 150.000. Na pořízení nových kotlů přitom lidé mohli získat národní nebo evropské dotace.
Kontroly dodržování zákazu mají na starosti obce a třeba kolínský úřad s nimi začne v říjnu s počátkem topné sezony. Podle mluvčí Šárky Hrubé k tomu vyčlení dva referenty. Mladoboleslavský odbor životního prostředí bude podle mluvčí magistrátu Šárky Charouskové řešit jen podněty. „Kontroly je možné provádět několik let a podněty během topné sezony občas řešíme,“ řekla.
V dosavadních kontrolách na základě upozornění budou pokračovat i obce v Karlovarském, Pardubickém, Libereckém či Královéhradeckém kraji a porušení předpisů chtějí nejprve řešit domluvou. „Nechceme dělat nějaké přepadovky, když vidíme, že se někde nadměrně kouří z komína, budeme to řešit zpočátku domluvou,“ řekla vedoucí odboru územního plánování poličské radnice Marta Mastná. Podle ní kontroly ještě nezačaly, úřad na ně má málo pracovníků.
Dostatečnou kapacitu pro rozsáhlejší kontroly nemá ani jihlavský úřad. Šéfka odboru životního prostředí Katarína Ruschková ČTK sdělila, že úřad má navíc jako podklad pro kontroly jen seznam od krajského úřadu, kde nejsou všechny kotle.
S nedostatkem úředníků se potýká i Jablonec nad Nisou, kde bude radnice proto podle mluvčí Jany Fričové dělat tzv. výzvové šetření. Při něm obešle každý dům s komínem a lidé mohou sami hlásit, jakým kotlem topí. Plošné kontroly chystá stejně jako Česká Lípa a Liberec jen v okrajových částech a obcích, kde není plynofikace.
„Provozovatelé nevyhovujících kotlů budou nejprve písemně vyzváni k doložení dokladů o provedené výměně nevyhovujících kotlů. Následně může být provedeno ověření přímo v terénu,“ uvedla ke kontrolám za Hradec Králové mluvčí Kateřina Rohlíčková.
Na nesplnění předpisů písemně upozorňují majitele nevyhovujících kotlů také radnice v Plzni a Děčíně, které pak v topné sezoně zintenzivní kontroly. Úředníci budou zároveň vyhledávat nevhodné kotle vizuální kontrolou, přičemž v Děčíně do to chtějí podle mluvčího Luďka Stínila zapojit mimo jiné strážníky. Ústecký magistrát chce kontroly kotlů, které nyní provádí na základě stížnosti obyvatel, do konce roku rozšířit i o revize kotlů a spalinových cest, řekla mluvčí radnice Romana Macová.
V Dolní Lutyni na Karvinsku, která patří k obcím se zhoršenou kvalitou ovzduší, se zatím kontroly kotlů nechystají. „Myslím si, že lidé si kotle vyměnili a hodně jich u nás využilo dotace,“ uvedl starosta Pavel Buzek (STAN). Podle něj obec zatím neobdržela žádné podněty ze strany občanů.
Kontroly kotlů zatím nezačaly ani v Brně, Hodoníně, Břeclavi nebo Znojmě, plánují je na základě předchozího upozornění. „Vzhledem k míře plynofikace a elektrifikace vytápění na Znojemsku je ale třeba také říct, že nepředpokládáme velký počet prohřešků proti novému ustanovení,“ uvedla Denisa Mandátová ze znojemské radnice.
Jak zadržet vodu v krajině? Odpovědi hledá první ročník konference Cesta vody.
3.9.2024, Zdroj: NÚIK (www.nuik.org)
První ročník konference „CESTA VODY“, kterou pořádá Národní Ústav pro Integrovanou Krajinu (NÚIK) spolu s odbornou platformou AQUAINOVA, se uskuteční ve dnech 17. – 18. 10. 2024 v sále divadla DIOD v Jihlavě. Konference se věnuje hospodaření s vodou v krajině. Hlavním tématem tohoto ročníku jsou vodozádržná opatření vedoucí ke zmírnění dopadů klimatické změny v lesích, na zemědělské půdě i v sídlech. Velký důraz bude kladen na inovativní technologie a sdílení příkladů dobré praxe. Chybět samozřejmě nebudou ani zajímaví hosté.
Krajina člověkem přeměněná a vyčerpaná do budoucna těžko odolá extrémům počasí, které s sebou přináší klimatická změna. Je proto třeba diskutovat a ukázat možná řešení urychlení procesu revitalizace a zadržení vody v české krajině. Cílem konference „CESTA VODY“ je podpořit dialog mezi odbornou a laickou veřejností, státní správou, samosprávou, lesníky, zemědělci a dalšími aktéry v území. A také urychlit realizaci přírodě blízkých opatření v krajině a překonat bariéry, které jejich realizaci brání.
Stěžejní částí konference je seznámení s inovativními přístupy, konkrétními řešeními a příklady dobré praxe. „Na konferenci bude představena problematika týkající se cesty vody, a to od pramenných oblastí, přes lesy a zemědělskou půdu, až do údolí a intravilánu měst a obcí. Vzhledem k tomu, že voda a její cesta tvoří ucelený systém, nelze jednotlivá témata od sebe oddělovat,“ přibližuje Eva Procházková, specialistka z Národního Ústavu pro Integrovanou Krajinu.
Součástí pátečního programu pak budou ukázky realizací mokřadů a dalších inovativních vodozádržných a protierozních opatření v zemědělské i lesní krajině přímo v terénu. „Nechceme se soustředit jen na teorii, ale především na praktické ukázky inovativních technologií a jejich uvádění do praxe. Proto jsme druhý den konference vyhradili na terénní exkurzi, kde budou technologie návštěvníkům představeny in natura,“ doplňuje za AQUAINOVA Miroslav Kubín.
Konference se zúčastní mnoho zajímavých hostů z řad významných odborníků. Svými přednáškami „CESTU VODY“ zahájí spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek a vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Z dalších přednášejících svou účast přislíbili například specialista na lesní ekosystémy Václav Langer, krajinný inženýr Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, urbanista Peter Bednár působící v kanceláři Jakub Cigler Architekti. Doplní je specialistka na dotace a financování v oblasti vodozádržných opatření Martina Tomášková z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Více informací na www.cestavody.eu
Kontakty pro média:
Daniela Smetanová | NÚIK, ADAPTO.space
M 721 783 250
E daniela.smetanova@nuik.org
Miroslav Kubín |AQUAINOVA
M 736 500 927
E miroslav.kubin@aqua-inova.com
NÚIK
Národní ústav pro integrovanou Krajinu (NÚIK) pomáhá hledat koncepční cesty, jak urychlit proces realizace opatření v krajině, aby byla odolnější vůči klimatické změně. Využívá k tomu klima-adaptační diagnostiku – nástroj, který identifikuje na řešeném území zranitelná místa právě z pohledu probíhající klimatické změny. NÚIK hledá společně se zemědělci a místní komunitou vhodná řešení a opatření, jak zabránit erozi půdy a zrychlenému odtoku vody z krajiny, jak podpořit biodiverzitu a další důležité fenomény, které pomohou předejít následkům extrémním projevům počasí, jako jsou např. dlouhá období sucha, přívalové deště apod.
AQUA INOVA
AQUA INOVA je platforma sdružující odborníky v oblasti zadržování vody v krajině a v oblasti obnovy říčních ekosystémů. Aktuálně se věnuje vodozádržným opatřením v lesích a na holinách, vzniklých po kůrovcové kalamitě. Proces toho, jak zadržet vodu v krajině, zahrnuje postupné kroky od terénních průzkumů, přes zpracování studií a návrhů opatření až po nezbytnou komunikaci s vlastníky. Důraz je kladen na realizace infiltračních opatření v krajině. Druhým pilířem činnosti platformy AQUA INOVA je výzkum a obnova říčních ekosystémů, sledování migrační prostupnosti vodních toků pro živočichy a testování rybích přechodů. AQUA INOVA prosazuje systémový přístup k říční krajině od hor do údolí.
S výpočtem uhlíkové stopy pomůže farmářům úřad, čas na přípravu se krátí.
8.8.2024, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Ministerstvo zemědělství se nyní rozhodlo zřídit pracovní skupinu, v rámci které by měl Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vytvořit metodiku zatím alespoň pro čtyři potraviny, tu by pak mohly využívat všechny řetězce. Zda se povede vše stihnout, je zatím nejasné.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová pak dodává, že by bylo dobré, aby jednotné podmínky byly co nejdříve a aby je ve stejné podobě vyžadovaly všechny obchodní řetězce. „Je zřejmé, že s novým Evropským parlamentem nedojde k zásadnímu přehodnocení „Green Dealu“, jak mnozí předpovídali. Zvýšené administrativě a byrokracii se tedy bohužel nevyhneme. Celý segment je nutné urychleně na národní úrovni konsolidovat a zajistit zemědělcům a potravinářům snadný reporting založený na faktech a lokálních datech,“ tvrdí.
Výkonný ředitel společnosti Green0meter, která se zabývá měřením emisí, Karel Kotoun pak připomíná, že pro zemědělství není plynem s nejvyšší uhlíkovou stopou oxid uhličitý, ale oxid dusný. „Tento plyn je sice emitován v menším množství než CO2, má ale téměř 300 x vyšší potenciál globálního oteplování. Mezi nejvýraznější přispěvatele do celkové uhlíkové stopy patří výroba hnojiv, nezanedbatelný podíl také vzniká při spalování paliv při využívání farmářské techniky,“ vysvětlil MF DNES.
Podle něj je proti jiným regionům česká uhlíková stopa lehce nižší. Mimo jiné kvůli klimatickým podmínkám, intenzitě pěstování, ale i míře technologické vyspělosti. Podle Kavanové by tak nakonec mohly obchodní řetězce preferovat české potraviny.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Teze ČKA ke směrnici o energetické náročnosti budov.
28.8.2024, Zdroj: Česká komora architektů (www.cka.cz)
- Čtvrtá verze směrnice o energetické náročnosti budov
- ČKA zaslala žádost o přizvání zástupce ČKA do pracovní skupiny k implementaci EPDB IV
Evropská unie přijala čtvrtou verzi směrnice o energetické náročnosti budov. Připomínky České komory architektů zdůrazňují potřebu komplexního, udržitelného a sociálně odpovědného přístupu k energetické náročnosti budov.
Shrnutí nejdůležitějších připomínek architektů k směrnici EPBD IV:
- Komplexní přístup k prostředí: Směrnice by měla zohledňovat vliv staveb na krajinu, urbanistické hodnoty a sociální aspekty (např. inkluze, bezbariérovost, energetická chudoba).
- Ověřování skutečné energetické náročnosti: Architekti zdůrazňují potřebu měření skutečné energetické spotřeby a celoživotního cyklu budov, což ovlivní volbu stavebních materiálů a technologie.
- Renovace jako priorita: Je nutná státní podpora komplexních renovací, které jsou vzácné, především kvůli složité vlastnické struktuře v soukromém sektoru. Architekti by chtěli být zapojeni do tvorby vnitrostátního plánu renovací.
- Podpora malých vlastníků: Architekti navrhují nabídnout technickou pomoc i odborné poradenství týkající se celkové koncepce renovací, včetně sociálních aspektů jako je gentrifikace a inkluze.
- Role architektů ve veřejném prostoru: Zahrnutí městských a krajských architektů do poradenských míst by mělo podpořit regionální rozvoj a boj proti energetické chudobě. Inspirací by mohl být model státního architekta z jiných zemí EU.
- Srovnatelnost energetických certifikátů: Je potřeba zajistit srovnatelnost certifikátů v celé EU a podpořit přeshraniční výměnu zkušeností.
- Finanční nástroje: Je důležité zavést daňová opatření a finanční nástroje na podporu energetických úspor, včetně úvěrů zaměřených na renovace.
- Památkově chráněné budovy: Pro budovy s historickou hodnotou by měla být zajištěna specifická péče, s pomocí lokálních odborníků.
- Tradiční technologie: Podpora by neměla směřovat pouze k nejnovějším technologiím, ale i k low-tech a tradičním řešením, která jsou levnější a udržitelnější.
- Zapojení ČKA do implementace: ČKA má zájem účastnit se pracovních skupin k implementaci směrnice a zapojit se do osvěty a vzdělávání veřejnosti.
Čtvrtá verze směrnice o energetické náročnosti budov
Smyslem této směrnice (EPBD IV – Energy Performance of Building Directive) je pokračovat ve snižování energetické náročnosti budov v EU a zároveň řešit úspornost komplexně a v širším společenském kontextu.
Architekti jako garanti komplexních řešení, která prospívají prostředí, v němž žijeme, se požadavky EPBD řídí již nyní a budou pro ně důležité i v budoucnu. Česká republika má nyní dva roky na implementaci směrnice EPBD do české legislativy, a proto se Česká komora architektů tomuto tématu věnuje a má zájem účastnit se procesu implementace. Připravili jsme soupis několika témat, která se zdárným přijetím EPBD souvisejí.
Směrnice EPBD má přispět k naplňování cílů New European Bauhaus, což je evropská obdoba české Politiky architektury a stavební kultury, které se ČKA dlouhodobě věnuje. Při implementaci by měl být brán zřetel na komplexní vnímání prostředí, tedy vzájemného působení staveb, jejich vtahu ke stávajícím architektonickým a urbanistickým hodnotám a též jejich vlivu na krajinu, a to zejména v dnešní době klimatických změn; opomíjet by se rozhodně neměly ani sociální aspekty. Brát na zřetel je přitom potřeba i ostatní národní politiky věnující se tomuto tématu.
Úspornost se doposud věnovala pouze návrhu provozu. Nově se však musí ověřovat skutečná provozní data a zahrnovat celoživotní cyklus stavby vyjádřený v emisích CO2. Pozornost se přitom více zaměří zejména na rekonstrukce a snaha o úspěšné splnění kritérií směrnice bude mít nesporný vliv i na výběr stavebních materiálů. Velmi důležitá bude správná volba sledovaných dat, a to zejména u veřejných staveb. Veřejné budovy, a v prvé řadě státní, by určitě měly jít příkladem.
Členské státy mají vypracovat vnitrostátní plán renovace, jehož tvorby by se ČKA také ráda účastnila.
Je totiž nutné, aby podpora státu směřovala k renovacím komplexním. Ty se v současnosti realizují pouze zřídka jak ve veřejných stavbách, tak v soukromém sektoru s roztříštěnou vlastnickou strukturou.
Stát a samosprávy by měly nabídnout drobným vlastníkům nejen ryze technickou pomoc (např. doporučení ohledně technologií a stavebních řešení včetně volby izolace a výplní), ale i odbornou radu týkající se celkového rozvržení renovace a vedení akce. Studie komplexní renovace budovy, tedy nejen energetické, ale i dispoziční včetně bezbariérového přístupu a např. koláren/kočárkáren, může zabránit gentrifikaci, energetické chudobě a může pomoci i inkluzi, podstatné obzvláště v dnešní
době stárnutí populace.
Zejména s ohledem na podporu komplexního přístupu by měli být součástí kontaktních a poradenských míst městští/obecní a krajští architekti, jejichž prostřednictvím se zároveň realizuje podpora regionů a často i boj s výše zmíněnou energetickou chudobou. Vhodné by bylo převzít z jiných států EU zkušenost i se státním architektem.
Důležitá je srovnatelnost energetických certifikátů v celé EU. Projekty, klimatická pásma, finance, materiály ani výrobky nejsou národní, a je proto důležitá přeshraniční výměna zkušeností a využití evropského nástroje podpory. Opatření musí přinášet reálný užitek a investice mají odpovídat jejich skutečnému přínosu.
Důležitou součástí musí být také daňová opatření a finanční nástroje. Je nezbytně nutné jednat také s bankami o jejich možnostech a nástrojích včetně možnosti úvěrů zaměřených na energetickou účinnost budov a hypoték na renovace budov. Důležitá bude také definice nákladově optimální úrovně, tak aby se finance investovaly co nejefektivněji, s čímž souvisí i možné výjimky pro méně využívané budovy, např. šatny venkovních sportovišť.
Specifickým tématem jsou památkově chráněné budovy, ale i budovy, které sice nemají památkovou ochranu, ale mají zvláštní architektonickou, historickou nebo společenskou hodnotu. Při jejich identifikaci mohou opět pomoci zejména lokální odborníci – městští/obecní a krajští architekti.
Co se technologií týče, tak by podpora neměla zahrnovat jen preferenci těch nejnovějších, ale měl by se ctít uvážlivý přístup, který může zapojit i low-tech a tradiční technologie, které by byly stejně přínosné, avšak investičně a provozně levnější. U použitých technologií je přitom nutné zohlednit jejich trvanlivost, tak aby je nebylo nutné často vyměňovat.
Důležité je také zmínit, že energetická náročnost je komplexní téma, které zahrnuje i urbanismus (např. tepelné ostrovy ve městech vedou k větší spotřebě energie) a sociální aspekty (jak již bylo zmíněno, např. bezbariérovost, energetická chudoba, gentrifikace ad.).
Díky svým zkušenostem s prezentací rozličných témat veřejnosti má ČKA zájem zapojit se do osvětových, poradenských a vzdělávacích aktivit, může k tomu využít i již zmiňovanou národní síť městských/obecních architektů. Díky členství ČKA v Evropské radě architektů (ACE) se navíc nabízí přenos zkušeností a dobré praxe napříč mnohými evropskými státy.
Ing. arch. Petr Lešek, Ph.D.
2. místopředseda představenstva ČKA
ČKA zaslala žádost o přizvání zástupce ČKA do pracovní skupiny k implementaci EPDB IV
ČKA sleduje s velkým zájmem situaci ohledně čtvrté verze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) jak na evropské, tak zejména na české úrovni, proto zaslala dopis na MPO, kde jsou již vytvořeny pracovní skupiny, které mají implementaci EPBD na starost, a požádala o přizvání zástupce ČKA do této skupiny.